Seznam slovanských bohů

Replika dřevěného idolu se čtyřmi tvářemi v polském Wolinu, obecně je považována za místní variantu rujánského boha Svantovíta.

Předkřesťanští Slované uctívali řadu božstev různého významu a funkce a příběhy o nich byly součástí slovanské mytologie, z větší části nedochované. V základě tato božstva lze dělit na doložená u Východoslovanů a na doložená u Polabských Slovanů a Pomořanů. Bohové připisovaní ostatním Slovanům zmiňovaní v převážně pozdních pramenech nejsou zpravidla považováni za autentické. Přesto lze však předpokládat, že některá božstva byla Slovanům společná, především se to týká Peruna a Velese, podle Zdeňka Váni také Svaroga a Dažboga – Svarožice.

První dvě části seznamu se věnují božstvům východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v písemných pramenech předcházejících christianizaci Slovanů či vzniklých těsně po ní, ta jsou v odborné literatuře zpravidla považována za autentická. Poslední část se věnuje božstvům z pramenů pozdních, folklóru, literární fikce, fals a dalším, o kterých se všeobecně nepředpokládá že byla Slovany ctěna.

Božstva podle pramenů a výskytu

Perun – vládce bouře a hromu, moderní ztvárnění, M. Prěsňakov (1998)

Areál muzea v přírodě na Pohansku u Břeclavi s rekonstrukcí pohanského božiště (kultovního místa)

Seznam božstev seřazený dle historických pramenů a geografického výskytu.

Východní Slované

Vladimírův panteon

Související informace naleznete také v článku Vladimírův panteon.

Vladimírův panteon je označení pro božstva jejichž modla postavil kníže Vladimír I. v Kyjevě. Pověst dávných let o nich referuje následovně:

„

A postavil na návrší vně opevněného dvorce modly: Perunovi ze dřeva, hlavu jeho ze stříbra a vous ze zlata; také Chorsovi Dažbogovi, Stribogovi, Simarglovi a Mokoši.

“

• Perun – bůh hromu a blesku
• Chors – pravděpodobně neslovanský přívlastek slunečního boha Dažboga
• Dažbog – sluneční bůh
• Stribog – bůh nejasné funkce, zpravidla vykládaný jako bůh větru
• Mokoš – bohyně země a vláhy a úrody, slovanská forma Velké Matky
• Simargl – bůh nejasné funkce, podle některých hypotéz božstva dvě známá pod jmény Sim a Rgl

Ostatní božstva východních Slovanů

Další bohové zmiňovaní ve východloslovanských písemných pramenech jsou tato:

• Diva - bohyně nejasné funkce
• Dyj - bůh nejasné funkce
• Rod – prabůh a prvotní stvořitel, vládnoucí snad nad osudem, je spojován s Rožanicemi
• Rožanice – trojice bohyň osudu analogická s českými sudičkami
• Svarog – nebeský bůh
• Pereplut – bůh neznámé funkce
• Pohvizd – bůh nejasné funkce, někdy vykládaný jako bůh větru
• Veles – bůh skotu a podsvětí
• Trojan – bůh nejasného významu, může se jednat o zbožštělého římského císaře Trajána.

Polabští Slované a Pomořané

Rekonstrukce slovanského chrámu v Groß Raden

Novodobá socha Radegasta v Beskydech

U Polabských Slovanů a Pomořanů se předpokládá že původní božstva přestala být spojována se svou funkcí a na místo se stala božstvy kmenovými a lokálními. Tomu je přízpůsoben i jejich krátký popisek.

• Černoboh – patrně totožný s Černohlavem
• Jarovít – bůh ctěný kmenem Pomořanů ve Wolgastu a kmenem Břežanů v Havelbergu
• Podaga – božstvo ctěné kmenem Vagrů v Plönu
• Prove – božstvo ctěné kmenem Vagrů v Starigradu
• Pripegala – božstvo ctěné kmenem Luticů
• Svarožic – božstvo ctěné kmenem Ratarů v Riedigostu
  • Radegast – božstvo ctěné kmenem Ratarů zmiňované v pozdějších pramenech s nejasným vztahem k Svarožicovi, může se jednat o totožné božstvo se Svarožicem
• Trihlav – bůh ctěný kmenem Pomořanů ve Štětíně a Wolinu
• Živa

Několik božstev je známo také z Rujány obývané kmenem Ránů:

• Černohlav – božstvo ctěné v Jasmundu
• Pizamar – božstvo ctěné v Jasmundu
• Porenut – božstvo ctěné v Korenici
• Porevít – božstvo ctěné v Korenici
• Rujevít – božstvo ctěné v Korenici
• Svantovít – hlavní božstvo Ránů ctěné v Arkoně
• Turupit – božstvo ctěné v Korenici, pravděpodobně Porenut

Kromě toho jsou bez uvedení jména uváděny také dvě bohyně zobrazované na praporcích kmene Luticů a nejvyšší nebeský bůh vládnoucí ostatním.

Božstva nejasné autenticity

Kromě výše uvedených božstev východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v dobových písemných pramenech se objevuje řada postav, které jsou někdy také považovány za slovanská božstva. Jedná se především o bohy zmiňované v pozdních kronikách a jejich fakt, že byly skutečně Slovany ctěni, je zpravidla zpochybňován. Autenticita však bývá někdy odmítána i u některých výše uvedených božstev.

Jedná se například o antická božstva jejichž kult byl Slovanům připisován. Dále se jedná především o folklórní postavy, omyly autorů či čistou literární fikci. Zvláštním případem jsou pak falsa.

Folklór

Úcta Slovanů se vázala i k některým přírodním objektům, například k dubům.

Řada postav považovaných za božstva se vyskytuje ve slovanské lidové kultuře. Jedná se především o kultovní figury objevující se při svátcích a personifikované svátky samotné.

• German – kultovní figura v jihoslovanském folklóru
• Jarilo – kultovní figura ve východoslovanském folklóru
• Kupalo – personifikovaný svátek letního slunovratu
• Vesna – personifikace jara
• Kostroma – kultovní figura ve východoslovanském folklóru podobná Moraně
• Kresnik – ve slovinském folklóru postava spojená se sluncem a ohněm
• Kurent – ve slovinském folklóru postava spojená s vínem
• Morana – kultovní figura a personifikace smrti v západoslovanském folklóru
• Zelený Juraj – kultovní figura ve slovinském folklóru
• Perperuna – dešťový rituál na Balkáně, někdy chápaný jako bohyně deště
• Zora – personifikace Jitřenky
• Kračun – personifikace zimního slunovratu
• Ovseň – personifikovaný zvyk obsypávání zrním při zimním slunovratu

Polsko

Řada božstev je zmiňována v polských kronikách Jana Długosze, Matěje z Miechova a Matěje Stryjkowského z 15. a 16. století. V 19. století byly zprávy o těchto božstvech považovány za pravdivé, ve 20. století Lubor Niederle spekuloval o jejich existenci v polské lidové tradici, ale Aleksander Brückner je zcela odmítl. Některá božstva v těchto textech však skutečně mohou pocházet z polské archaické či alespoň lidové tradice.

Jména božstev jsou uvedená v podobě a s případným římským protějškem uvedeným v první zmínce o nich.

• Dzewana (Diana)
• Dzidzileya (Venuše)
• Jessa (Jupiter)
• Lada (Mars)
• Lel a Polel (Kastor a Pollux)
• Marzana (Ceres)
• Nyja (Pluto)
• Pogoda
• Pochvist
• Żywie

Polabští Slované a Pomořané

Romantická představa pohanských obřadů slovanských Ránů

V pramenech o severozápadních Slovanech je zmiňovaná také celá řada božstev antických, v případě díla Orderica Vitala také severských. Objevují se v nich také božstva vzniklá nepochopením místních a vlastních jmen (Pitro, s. 146-148, Váňa, s. 98-99).

• Hennil – zbožštělá hůl zmiňovaná Dětmarem
• Goderac – božstvo zmiňované Arnoldem z Lübecku v souvislosti se zvěřínským biskupem, pravděpodobně zkomolenina místního jména
• Julius – bůh údajně ctěný ve Wolinu, jenž zde měl uloženo posvátné kopí, pravděpodobně odvozeno od jména města

Dvě božstva jsou také zmiňovaná 2. ebsdorfskou legendou z 14. století a měla být, vedle Radegasta, ctěna po smrti Karla Velikého odpadlými křesťany.

• Vittelube – pravděpodobně osobní jméno Vitoljub nebo Vitold
• Hammon Suentebeck – pravděpodobně Amon – svatý býk

Zvlášť pak stojí hypotetický Bělboh chápáný jako protipól Černoboha.

Česko

• Zelu – bohyně zmiňovaná Neplachovou kronikou z roku 1360

Několik božstev uvádí ve své Kronice české z roku 1630 Václav Hájek z Libočan:

• Klimba
• Krasatina
• Krosina

Další božstva uvádí pokračovatelé Hájkovi jako Pavel Stránský, Jan Středovský a Juraj Papánek, ve většině případů se jedná o bohy inspirované antickými:

• Hladolet – ve staré češtině označení pro planetu Saturn
• Chasoň – Apollón
• Krasopaní – ve staré češtině označení pro planetu Venuši
• Ladoň
• Ninva
• Nočena
• Zeloň – Merkur
• Živěna – snad polabská Živa

Celou řadu uměle vytvořených božstev obsahují glosy falšované Václavem Hankou v staročeském slovníku Mater Verborum. Jedná se o následující božstva.

• Porvata (Proserpina)
• Příje (Venuše)
• Letnicě (Latona)
• Chliba (Salacia)
• Svoba
• Svor
• Sytivrat, Sitivrat či Žitivrat
• Svračec
• Zcuor či Ztuor
• Krt
• Jarobud
• Jasni (Isis)

Lužice

Související informace naleznete také v článku Lužickosrbská mytologie.

Literární fikcí jsou také božstva připisovaná raně novověkými kronikáři Lužickým Srbům:

• Cica – bohyně zmiňovaná v 17. století
• Flins – bůh zmiňovaný v roce 1492
• Jutrobog – bůh zmiňovaný v roce 1590
• Krodo – bůh původně připisovaný Germánům

a další z knihy Grundtræk til En Nord-Slavisk og Vendisk Gudelære dánského spisovatele Bernharda Severina Ingemanna z roku 1824:

• Berstuk
• Karewit
• Marowit
• Siebog
• Zislbog
• Zirnitra