Jindřich Lenhart: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m Přidání {{Autoritní data}}
úpr.
Řádek 19: Řádek 19:
Narodil se na předměstí [[Vídeň|Vídně]] v Großjedlersdorfu v rodině [[zámečník]]a Kristiana Lenharta, který pracoval v té době na nádraží v [[Rabensburg]]u a jeho ženě Barboře roz. Kordové.<ref name="matrikaN"/> Záhy se rodina přestěhovala do [[Nymburk]]a, kde však jeho otec zemřel a rázem se ovdovělá Barbora Linhartová ocitla ve finanční nouzi. Od mládí rád a obstojně maloval, kopíroval staré mistry a záhy dostal první lekce krajinomalby od [[Julius Mařák|Mařákova]] žáka [[Václav Březina|Václava Březiny]], který tou dobou pobýval v Nymburce. V důsledku špatné finanční situace však výtvarnou školu studovat nezačal a vyučil se lakýrníkem a natěračem.
Narodil se na předměstí [[Vídeň|Vídně]] v Großjedlersdorfu v rodině [[zámečník]]a Kristiana Lenharta, který pracoval v té době na nádraží v [[Rabensburg]]u a jeho ženě Barboře roz. Kordové.<ref name="matrikaN"/> Záhy se rodina přestěhovala do [[Nymburk]]a, kde však jeho otec zemřel a rázem se ovdovělá Barbora Linhartová ocitla ve finanční nouzi. Od mládí rád a obstojně maloval, kopíroval staré mistry a záhy dostal první lekce krajinomalby od [[Julius Mařák|Mařákova]] žáka [[Václav Březina|Václava Březiny]], který tou dobou pobýval v Nymburce. V důsledku špatné finanční situace však výtvarnou školu studovat nezačal a vyučil se lakýrníkem a natěračem.


Po vyučení krátce pracoval ve [[Vídeň|Vídni]] a rovněž i v [[Praha|Praze]], kde navštěvoval večerní malířské kurzy na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslové škole]]. Malířské kurzy navštěvoval též během pobytů ve Vídni a [[Karlsruhe]]. Kolem roku [[1902]] se oženil s Marií Chábovou<ref name="matrikaN2">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/7628/?strana=183 Matriční záznam o narození a křtu Marie Chábové] farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě </ref> s níž měl tři děti (syna [[Karel Lenhart|Karla]] a Otakara<ref name="matrikaN3">[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be97e9b2-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=33b8193eb1984b86be5a09c2014f2c5a Matriční záznam o narození a křtu Otakara Lenharta] farnosti při kostele sv.Mořice v Olomouci </ref> a dceru Jindřišku (* 1907)). Záhy odešel do [[Velký Týnec|Velkého Týnce]], kde namaloval divadelní dekorace pro tamní ochotnický spolek a po krátkém pobytu v [[Litovel|Litovli]] si v květnu roku [[1903]] v [[Olomouc]]i otevřel vlastní dílnu.
Po vyučení krátce pracoval ve [[Vídeň|Vídni]] a rovněž i v [[Praha|Praze]], kde navštěvoval večerní malířské kurzy na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslové škole]]. Malířské kurzy navštěvoval též během pobytů ve Vídni a [[Karlsruhe]]. Kolem roku [[1902]] se oženil s Marií Chábovou<ref name="matrikaN2">[https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/7578?image=216000010-000253-003373-000000-006577-000000-00-B05648-01830.jp2 Matriční záznam o narození a křtu Marie Chábové] farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě </ref> s níž měl tři děti (syna [[Karel Lenhart|Karla]] a Otakara<ref name="matrikaN3">[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be97e9b2-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=33b8193eb1984b86be5a09c2014f2c5a Matriční záznam o narození a křtu Otakara Lenharta] farnosti při kostele sv.Mořice v Olomouci </ref> a dceru Jindřišku (* 1907)). Záhy odešel do [[Velký Týnec|Velkého Týnce]], kde namaloval divadelní dekorace pro tamní ochotnický spolek a po krátkém pobytu v [[Litovel|Litovli]] si v květnu roku [[1903]] v [[Olomouc]]i otevřel vlastní dílnu.


V srpnu roku [[1915]] byl odveden do [[První světová válka|1. světové války]] coby důstojnický sluha na [[Válečná fronta|frontu]] do [[Halič]]e a severní [[Itálie]]. Měl zde kupodivu poměrně dost volného času, a tak se věnoval kresbě a malbě krajin. Během nasazení do bojů v [[Italská fronta (první světová válka)|Itálii]] utrpěl vážné zranění v obličeji, které jej poznamenalo po celý život. Na podzim roku [[1918]] se z [[První světová válka|války]] vrátil domů, do Olomouce a opět se zapojil do kulturního dění. Často vystavoval své obrazy a to zprvu pod [[pseudonym]]em ''„Jindřich Havlasa“'' a později i pseudonymem ''„Eller“.''
V srpnu roku [[1915]] byl odveden do [[První světová válka|1. světové války]] coby důstojnický sluha na [[Válečná fronta|frontu]] do [[Halič]]e a severní [[Itálie]]. Měl zde kupodivu poměrně dost volného času, a tak se věnoval kresbě a malbě krajin. Během nasazení do bojů v [[Italská fronta (první světová válka)|Itálii]] utrpěl vážné zranění v obličeji, které jej poznamenalo po celý život. Na podzim roku [[1918]] se z [[První světová válka|války]] vrátil domů, do Olomouce a opět se zapojil do kulturního dění. Často vystavoval své obrazy a to zprvu pod [[pseudonym]]em ''„Jindřich Havlasa“'' a později i pseudonymem ''„Eller“.''

Verze z 23. 7. 2021, 09:42

Jindřich Lenhart
malíř Jindřich Lenhart v atelieru (1922)
malíř Jindřich Lenhart v atelieru (1922)
Narození6. dubna 1880
Großjedlersdorf u Vídně
Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. září 1955 (ve věku 75 let)
Svatý Kopeček
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a umělecký pedagog
DětiKarel Lenhart syn
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Lenhart, křtěný Jindřich Jan (6. dubna 1880 Großjedlersdorf[1] – 14. září 1955 Svatý Kopeček), byl český malíř, autodidakt.

Život

Narodil se na předměstí Vídně v Großjedlersdorfu v rodině zámečníka Kristiana Lenharta, který pracoval v té době na nádraží v Rabensburgu a jeho ženě Barboře roz. Kordové.[1] Záhy se rodina přestěhovala do Nymburka, kde však jeho otec zemřel a rázem se ovdovělá Barbora Linhartová ocitla ve finanční nouzi. Od mládí rád a obstojně maloval, kopíroval staré mistry a záhy dostal první lekce krajinomalby od Mařákova žáka Václava Březiny, který tou dobou pobýval v Nymburce. V důsledku špatné finanční situace však výtvarnou školu studovat nezačal a vyučil se lakýrníkem a natěračem.

Po vyučení krátce pracoval ve Vídni a rovněž i v Praze, kde navštěvoval večerní malířské kurzy na Uměleckoprůmyslové škole. Malířské kurzy navštěvoval též během pobytů ve Vídni a Karlsruhe. Kolem roku 1902 se oženil s Marií Chábovou[2] s níž měl tři děti (syna Karla a Otakara[3] a dceru Jindřišku (* 1907)). Záhy odešel do Velkého Týnce, kde namaloval divadelní dekorace pro tamní ochotnický spolek a po krátkém pobytu v Litovli si v květnu roku 1903 v Olomouci otevřel vlastní dílnu.

V srpnu roku 1915 byl odveden do 1. světové války coby důstojnický sluha na frontu do Haliče a severní Itálie. Měl zde kupodivu poměrně dost volného času, a tak se věnoval kresbě a malbě krajin. Během nasazení do bojů v Itálii utrpěl vážné zranění v obličeji, které jej poznamenalo po celý život. Na podzim roku 1918 se z války vrátil domů, do Olomouce a opět se zapojil do kulturního dění. Často vystavoval své obrazy a to zprvu pod pseudonymem „Jindřich Havlasa“ a později i pseudonymem „Eller“.

Ve dvacátých letech vyučoval na pokračovací písmomalířské škole a ve spolupráci s odborným učitelem Eduardem Talafantem vydal roku 1927 učebnici pro malířská řemesla. V Olomouci se Jindřich Lenhart spřátelil s profesorem kreslení Karlem Wellnerem, s nímž chodil často malovat do přírody v okolí Olomouce a učil se od něj technice kresby a malby. V roce 1925 absolvoval patrně i se svým synem Karlem poznávací cestu do Paříže, na níž se seznámil s nejnovějšími malířskými směry a osobnostmi. V roce 1927 byla Jindřichu Lenhartovi přidělena pražským Syndikátem výtvarníků umělecká kvalifikace, která jej opravňovala zúčastňoval se výstav malířů s akademickým vzděláním a v roce 1928 předal svojí písmomalířskou dílnu svému synu Otakarovi a rozhodl se plně věnovat malířství.

Od padesátých let trpěl malíř vážnou srdeční chorobou, které nakonec podlehl v září roku 1955 při jednom ze svých častých výletů do lesů za Svatým Kopečkem u Olomouce. V místech jeho skonu se dnes nachází pamětní deska[4].

Členství ve spolcích

  • 1918–1921 Klub přátel umění v Olomouci
  • 1923–1929 Sdružení výtvarných umělců severočeských (SVUS)
  • 1927–1937 Klub přátel umění v Olomouci
  • 1929–1945 Sdružení výtvarníků v Praze
  • 1937–1945 Skupina olomouckých výtvarníků
  • 1945–1948 Skupina moravských výtvarníků
  • 1945–Sdružení výtvarníků Purkyně

Zastoupení ve sbírkách

Výstavy

Autorské

  • 1936 – Soubor Jindřicha Lenharta, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1942 – Jindřich Lenhart, Topičův salon, Praha
    • Jindřich Lenhart: Lošov v zimě, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1943 – Jindřich Lenhart, Galerie Sdružení výtvarníků v Praze, Praha
    • Jindřich Lenhart: Souborná výstava, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1958 – Periferie v díle Jindřicha Lenharta, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště
    • Periferie Jindřicha Lenharta, Okresní vlastivědné muzeum, Přerov
    • Periferie Jindřicha Lenharta, Univerzita Palackého, Olomouc
  • 1971 – Jindřich Lenhart, Dům umění, Olomouc
  • 1975 – Jindřich Lenhart: Obrazy, Divadlo hudby (Galerie Titanic), Olomouc
  • 1980 – Jindřich Lenhart 1880–1955: Vysoké tatry, Banská Bystrica, Banská Bystrica
    • Jindřich Lenhart: Výběr z malířského díla k 100. výročí narození, Krajské vlastivědné muzeum, Olomouc
  • 1983 – Jindřich Lenhart: Vysoké Tatry, Vlastivědné muzeum, Olomouc

Kolektivní (výběr)

  • 1934 – Padesátá jubilejní členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze 1924–1934, Obecní dům – výstavní sály, Praha
    • Vánoční výstava olomouckých výtvarníků, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1935 – 52. členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze, Obecní dům – výstavní sály, Praha
    • Vánoční výstava KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1936 – 54. členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze, Obecní dům – výstavní sály, Praha
  • 1937 – LIX. členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze, Obecní dům – výstavní sály, Praha
    • Výstava Skupiny olomouckých výtvarníků a hostů, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
    • Vánoční výstava výtvarníků KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1938 – LXII. členská výstava Sdružení výtvarníků v Praze, Obecní dům – výstavní sály, Praha
    • Výstava Sdružení výtvarníků v Praze, Moravská Ostrava, Moravská Ostrava, Ostrava
    • Členská výstava skupiny Olomouckých výtvarníků, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
    • III. Zlínský salon, Studijní ústav, Zlín
  • 1939 – Výstava Sdružení výtvarníků v Praze, kresby a akvarely, Galerie Sdružení výtvarníků v Praze, Praha
  • 1940 – Národ svým výtvarným umělcům, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1943 – Umělci národu 1943, Praha, Praha
    • Umělci národu, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
    • Přehlídka 99ti, Topičův salon (1937–1949), Praha
    • Výstava letního souboru několika členů SOV / Sommerausstellung von einigen Mitgliedern von SOV, Výstavní síň Skupiny olomouckých výtvarníků (SOV), Praha
  • 1946 – Český národ Rudé armádě
  • 1947 – Pintores tchecoslovacos, Ministério da Educação e Saúde, Rio de Janeiro
  • 1948 – Svět práce v umění, Dům umění města Brna, Brno
  • 1949 – Československý lid a jeho kraj v životě, práci a zápasu, Gottwaldov, Gottwaldov (Zlín)
    • Československý lid a jeho kraj v životě, práci a zápasu, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • 1949/1950 – Pracující člověk ve výtvarném umění všech dob, Dům umění, Olomouc
  • 1950 – Výtvarní umělci olomouckého kraje v boji za mír a socialismus, Dům umění, Olomouc
  • 1953 – Členská výstava Krajského střediska Svazu československých výtvarných umělců v Olomouci – 1951, Dům umění, Olomouc
  • 1955 – V. Členská výstava obrazů, soch, grafiky a užitého umění, Dům umění, Olomouc
  • 1956 – Souborná výstava obrazů Jindřicha Lenharta a soubor platik Karla Lenharta, Dům umění, Olomouc
  • 1957 – Jindřich a Karel Lenhartovi, Ostrava (Ostrava-město), Ostrava
    • Jindřich a Karel Lenhartovi, Prostějov
  • 1959 – České moderní malířství, Dům umění, Zlín
  • 1960 – 15 let výtvarného umění v Olomouckém kraji, Dům umění, Olomouc

Odkazy

Literatura

  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A–M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
    • Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2001 – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Grossjedlersdorf, Dolní Rakousy
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Chábové farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Otakara Lenharta farnosti při kostele sv.Mořice v Olomouci
  4. ↑ Olomouc-Svatý Kopeček, drobné památky, Svatý Kopeček-pomník malíře Jindřicha Lenharta na silnici k Lošovu
  5. ↑ Galerie hlavního města Prahy, online sbírky, Jindřich Lenhart

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jindřich_Lenhart&oldid=20227473“