Ambrózie a nektar: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Mytické předměty za použití HotCat |
Pokud se nemýlim, tak se myslím nikde nepíše, že by bohům uchovávaly nesmrtelnost a věčné mládí (a že by o to tudíž přišli, kdyby to nejedli)... Obecně se jen píše, že je to pokrm bohů, který kdyby okusil smrtelník,stal by se z něj nesmrtelný a věčně mladý (stajně jako po pozření jablka ze zahrady Hesperidek). Př: Héraklés, Tithónos, Ariadna a jiní. Ale bohové to jedí jen proto, aby měli, co jíst (v bájích) a aby se nesnižovali k něčemu lidskému -musí mít něco vlastního/božského(čistě formálně). značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ambrózie''' (také ''ambrozie'' nebo ''ambrosie'') a '''nektar''' jsou slova řeckého původu, která v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] znamenají pokrm a nápoj bohů, |
'''Ambrózie''' (také ''ambrozie'' nebo ''ambrosie'') a '''nektar''' jsou slova řeckého původu, která v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] znamenají pokrm a nápoj bohů. Smrtelníkům, kteří je pozřou, dají nesmrtelnost a věčné mládí. V přeneseném významu se těmito slovy někdy označuje velmi chutné jídlo či lahodný nápoj. V botanice se názvem [[ambrozie]] označuje [[Rod (biologie)|rod]] rostlin z [[Čeleď|čeledi]] [[Hvězdnicovité|hvězdnicovitých]] a názvem [[nektar]] cukernatá šťáva vyměšovaná květními žlázami rostlin k lákání opylujícího hmyzu.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Rejman |
| příjmení = Rejman |
||
| jméno = Ladislav |
| jméno = Ladislav |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
== Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě == |
== Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě == |
||
[[Soubor:WLANL - MicheleLovesArt - Museum Boijmans Van Beuningen - Istoriato schotel, de maaltijd der Goden op de Olympus.jpg|náhled|Hostina olympských bohů. Majolika, Nicola da Urbino 1530]] |
[[Soubor:WLANL - MicheleLovesArt - Museum Boijmans Van Beuningen - Istoriato schotel, de maaltijd der Goden op de Olympus.jpg|náhled|Hostina olympských bohů. Majolika, Nicola da Urbino 1530]] |
||
Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pili místo vína. Ambrózie, jídlo dávající mládí, krásu i nesmrtelnost, se užívala také jako čisticí a vonná mast nebo k léčení ran. Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i jiným, např. [[Tantalos|Tantalovi]] (ten ovšem nektar a ambrózii kradl a dělil se pak o ně se svými přáteli smrtelníky), nebo [[Achilles|Achilleovi]]. |
|||
Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval [[Héfaistos]], bylo úlohou bohyně [[Hébé]]. |
Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval [[Héfaistos]], bylo úlohou bohyně [[Hébé]]. |
Verze z 20. 7. 2021, 14:51
Ambrózie (také ambrozie nebo ambrosie) a nektar jsou slova řeckého původu, která v řecké mytologii znamenají pokrm a nápoj bohů. Smrtelníkům, kteří je pozřou, dají nesmrtelnost a věčné mládí. V přeneseném významu se těmito slovy někdy označuje velmi chutné jídlo či lahodný nápoj. V botanice se názvem ambrozie označuje rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých a názvem nektar cukernatá šťáva vyměšovaná květními žlázami rostlin k lákání opylujícího hmyzu.[1][2]
Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě
Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pili místo vína. Ambrózie, jídlo dávající mládí, krásu i nesmrtelnost, se užívala také jako čisticí a vonná mast nebo k léčení ran. Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i jiným, např. Tantalovi (ten ovšem nektar a ambrózii kradl a dělil se pak o ně se svými přáteli smrtelníky), nebo Achilleovi.
Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval Héfaistos, bylo úlohou bohyně Hébé.
V Homérově eposu Ilias se ambrózie a nektar používají jako prostředek balzamování: v jedné scéně (xvi. 670) Zeus přikázal Apollónovi pomazat božskou mastí tělo mrtvého reka Sarpédóna. Později v jiné scéně (xix. 38) mořská víla Thetis ambrózií a nektarem balzamuje tělo Patrokla.
Odkazy
Reference
- ↑ REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 416 s. S. 29, 246.
- ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. svazek (a/b). 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 115.
Literatura
- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 454 s. ISBN 80-85946-29-7.
- Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha: J. Otto, 1889. 1244 s. Dostupné online. S. 93.