Luna 3: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Louperibot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: it:Luna 3
m oprava odkazu na rozcestník, typo
Řádek 21: Řádek 21:
== Popis sondy ==
== Popis sondy ==


Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů a rozměry sondy se pohybovaly mezi 130 centimetry na délku a 90-120 centimetry na šířku, což bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými [[baterie|bateriemi]], ale část [[energie]] se již získával ze [[solární článek|solárních článků]], které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými hemisférami na konci. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak měla odeslat pomocí [[skener]]u jako [[rádiová vlna|rádiové vlny]] pomocí soustavy šesti antén (čtyři byly v horní části a dvě v dolní). Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25 °C (chladící systém byl důležitý kvůli vnitřní výbavě, u které by mohlo dojít k poruše). Sonda měla dále zařízení na zachycení [[mikrometeorit]]ů a [[kosmické záření|kosmického záření]], jenž bylo namontováno na vnější straně sondy.
Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů a rozměry sondy se pohybovaly mezi 130 centimetry na délku a 90-120 centimetry na šířku, což bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými [[Akumulátorová baterie|bateriemi]], ale část [[energie]] se již získávala ze [[solární článek|solárních článků]], které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými hemisférami na konci. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak měla odeslat pomocí [[skener]]u jako [[rádiová vlna|rádiové vlny]] pomocí soustavy šesti antén (čtyři byly v horní části a dvě v dolní). Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25 °C (chladící systém byl důležitý kvůli vnitřní výbavě, u které by mohlo dojít k poruše). Sonda měla dále zařízení na zachycení [[mikrometeorit]]ů a [[kosmické záření|kosmického záření]], jenž bylo namontováno na vnější straně sondy.


== Získané snímky ==
== Získané snímky ==

Verze z 30. 11. 2007, 00:10

Šablona:Kosmické těleso


Luna 3 (známá také pod názvy Lunik 3 či 00021) byla sovětská vesmírná sonda, která poskytla lidstvu jako první pohled na odvrácenou stranu Měsíce. Na Měsíc však nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7 940 km od povrchu. Startovala 4. října 1959 a 7. října na povel ze Země začala fotografovat odvrácenou stranu. Fotografování trvalo čtyřicet minut a po vyvolání filmu přímo na sondě předávala snímky Zemi. Mimo to ještě zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pak pokračovala nazpět k Zemi a v dubnu 1960 shořela v zemské atmosféře.

Soubor:Luna 3 wide angle.gif
Širokoúhlý snímek odvrácené strany Měsíce, jak ho pořídila Luna 3

Popis sondy

Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů a rozměry sondy se pohybovaly mezi 130 centimetry na délku a 90-120 centimetry na šířku, což bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými bateriemi, ale část energie se již získávala ze solárních článků, které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými hemisférami na konci. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak měla odeslat pomocí skeneru jako rádiové vlny pomocí soustavy šesti antén (čtyři byly v horní části a dvě v dolní). Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25 °C (chladící systém byl důležitý kvůli vnitřní výbavě, u které by mohlo dojít k poruše). Sonda měla dále zařízení na zachycení mikrometeoritů a kosmického záření, jenž bylo namontováno na vnější straně sondy.

Získané snímky

Samotné snímky byly velice nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první úplný atlas měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílnou krajinu než je na přivrácené straně. Objevila se nová pohoří a pouze dvě moře, která byla pojmenována Mare Moscovrae (Moskevské moře) a Mare Desiderii (Moře Snů). Hlavní svůj cíl sonda dosáhla a připsala Sovětům další cenné prvenství.

Související články

Externí odkazy

{{{předchůdce}}} Luna 3 {{{nástupce}}}