Haiti: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m - v nedávné době |
||
| Řádek 54: | Řádek 54: | ||
Haiti je z [[etnologie|etnologicko]]-[[lingvistika|lingvistického]] hlediska unikátem. Je prvním nezávislým národem v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]], prvním [[Postkolonialismus|postkoloniálními]] [[černoch]]y vedeným státem a jediným národem, který získal nezávislost po úspěšném povstání [[Otrokářství|otroků]]. Haiti je jediným nezávislým [[Frankofonie|frankofonním]] národem na západní polokouli. |
Haiti je z [[etnologie|etnologicko]]-[[lingvistika|lingvistického]] hlediska unikátem. Je prvním nezávislým národem v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]], prvním [[Postkolonialismus|postkoloniálními]] [[černoch]]y vedeným státem a jediným národem, který získal nezávislost po úspěšném povstání [[Otrokářství|otroků]]. Haiti je jediným nezávislým [[Frankofonie|frankofonním]] národem na západní polokouli. |
||
Haiti je také nejchudší zemí [[Amerika|amerického]] kontinentu podle [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]]. [[Dějiny Haiti]] byly poznamenány politickým násilím. V |
Haiti je také nejchudší zemí [[Amerika|amerického]] kontinentu podle [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]]. [[Dějiny Haiti]] byly poznamenány politickým násilím. V dubnu 2004, byl po armádní vzpouře prezident [[Jean-Bertrand Aristide]] donucen k odchodu do exilu a dočasnou kontrolu nad zemí převzala [[United Nations Stabilisation Mission In Haiti|stabilizační mise]] [[Organizace spojených národů|OSN]]. V roce 2011 byl novým prezidentem Haiti zvolen [[Michel Martelly]]. |
||
== Geografie == |
== Geografie == |
||
Verze z 18. 7. 2021, 20:20
.svg)
Haiti, plným názvem Republika Haiti (francouzsky République d'Haïti, haitsky Repiblik Ayiti), je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.
Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým národem v Latinské Americe, prvním postkoloniálními černochy vedeným státem a jediným národem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiti je jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli.
Haiti je také nejchudší zemí amerického kontinentu podle Indexu lidského rozvoje. Dějiny Haiti byly poznamenány politickým násilím. V dubnu 2004, byl po armádní vzpouře prezident Jean-Bertrand Aristide donucen k odchodu do exilu a dočasnou kontrolu nad zemí převzala stabilizační mise OSN. V roce 2011 byl novým prezidentem Haiti zvolen Michel Martelly.
Geografie
Haiti leží v západní části ostrova Hispaniola, který je druhý největší ve Velkých Antilách. Jedná se o třetí největší stát v Karibiku mezi Kubou a Dominikánskou republikou, s níž sdílí 360 km dlouhou hranici. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší hora Chaine de la Selle má výšku 2 680 metrů. K haitské republice patří i menší ostrovy La Gonâve, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona a La Grande Caye. Ostrov má vlhké tropické podnebí.
Životní prostředí
V roce 1925 pokrývaly původní lesy 60% země v horské oblasti. Od té doby bylo obyvateli ostrova vykáceno 98% lesů jako palivo. Odlesnění způsobuje erozi zemědělské půdy a dezertifikaci. Kromě toho znásobuje účinky povodní způsobených častými hurikány.
Historie
Pro Evropany ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první plavbě 5. prosince 1492, kdy zde jeho loď Santa María najela na mělčinu. Nazval jej „La Espaňola“ (Malé Španělsko, latinsky Hispaniola) a založil zde první španělskou osadu v Americe – La Navidad (Vánoce), ta ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr Bartoloměj na území dnešní Dominikánské republiky založil nové hlavní město Santo Domingo, ostrov se stal španělskou kolonií a původní indiánské obyvatelstvo bylo do roku 1533 vyhlazeno, z velké části evropskými nemocemi jako černé neštovice. K práci na plantážích se začali přivážet černošští otroci z Afriky. V 17. století se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti) a na blízkém ostrově Tortuga začali usazovat piráti, především francouzští a v roce 1697 bylo území prohlášeno francouzskou kolonií Saint-Domingue.
Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé Americe, odkud se vyváželo velké množství cukru a kávy. Po Velké francouzské revoluci došlo k obrovskému povstání černochů a mulatů. Otrok Toussaint Louverture jako vůdce povstalců ovládl roku 1791 francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako guvernér. V roce 1802 byl zajat Francouzi. Další povstání vedené černochem Dessalinesem vyhnalo Francouze ze země a 1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost, po USA druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil císařem. Císař Dessalines vydal 22. února 1804 dekret, kterým oficiálně nařídil masakr bílého obyvatelstva a zabavení jejich majetku. Vraždění bylo oficiálně ukončeno dne 22. dubna 1804. Až na výjimky (lékaři, kněží, polští dezertéři z francouzské armády, němečtí osadníci), bylo bílé obyvatelstvo během dvou měsíců vyvražděno, včetně žen a dětí. Celkem bylo zmasakrováno odhadem 3000-5000 obyvatel, a to i těch, kteří s černochy sympatizovali. Sám císař Desallines byl v roce 1806 zavražděn. Jeho nástupce král Henri I. vládl do roku 1820. Právě Henri I. byl mimo jiné iniciátorem výstavby citadely Laferrière a paláce Sans Souci na severu země – jediných haitských památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V letech 1822–1844 bylo Haiti republikou v čele s prezidentem Boyerem. V roce 1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnou Dominikánskou republiku. V letech 1915–1934 bylo Haiti okupováno USA.
V roce 1957 se po zmanipulovaných volbách dostal k moci François Duvalier známý také jako Papa Doc a nastolil diktaturu. USA si od jeho podpory slibovaly zastavení šíření komunismu v oblasti Karibiku. Výsledkem ale byla jedna z nejkrvavějších diktatur na západní polokouli, totální rozpad hospodářství a absolutní nedodržování lidských práv.[2] Během jeho vlády bylo zabito až 60 tisíc lidí.[3] Po smrti Duvaliera v roce 1971 přešla prezidentská funkce na jeho devatenáctiletého syna Jean-Claude Duvaliera, zvaného Baby Doc, který provedl jisté reformy, ale nezabránil dalšímu růstu korupce. V roce 1986 byl donucen prchnout do exilu a s sebou odnesl i velkou část haitského státního pokladu. V roce 1994 vyvrcholila nestabilita v zemi další intervencí Spojených států, která opět nastolila vládu Jean-Bertranda Aristidea zvoleného v prvních demokratických volbách v 1991. Další nepokoje v zemi proběhly v roce 2004. Od roku 2004 na Haiti působí stabilizační mise OSN.
12. ledna 2010 v 16:53 hodin místního času postihlo Haiti nejsilnější zemětřesení za posledních 200 let o síle 7,0 Richterovy stupnice. Hlavní město Port-au-Prince, jež se nacházelo v bezprostřední blízkosti epicentra (cca 15 km), bylo zemětřesením z velké části zničeno.[4] Počet obětí zemětřesení vystoupal na 212 000 potvrzených mrtvých.
Politika
Haiti je poloprezidentská republika, prezident je volen v přímé volbě. Premiér země je jmenován prezidentem a vybírán stranou, která má většinu v Národním shromáždění. Výkonná moc je rozdělena mezi prezidenta a premiéra, kteří dohromady jmenují vládu.
Moc zákonodárnou má jak vláda, tak obě komory parlamentu. Haiti je unitární stát, v němž centrální vláda deleguje na jednotlivé departmenty, bez nutnosti ústavních změn. Současný politický systém je založen na ústavě z roku 1987.
V pořadí 45. prezident Haiti, Jovenel Moise, byl 7. července 2021 zastřelen neznámými útočníky ve své soukromé rezidenci.[5]
Právní řád Haiti je odvozen z Napoleonova zákoníku. V roce 2010 Haitská národní policie měla 7000 členů.
Politické dějiny
Haiti je jedinou zemí na západní polokouli vytvořenou po vítězné revoluci otroků, avšak s dlouhou historii vlády diktátorů. Ve své dvěstěleté historii prodělala Haitská politika 32 převratů a také intervence mocností, ať už Francie, nebo Spojených států.
Podle Indexu vnímání korupce z roku 2006 existuje silná korelace mezi korupcí a chudobou a v tomto měření mělo Haiti nejvyšší úroveň vnímané korupce ze zkoumaných zemí. Podle Mezinárodního červeného kříže sedm z deseti Haiťanů žije za méně než 2 dolary za den.
Administrativní dělení
Haiti je unitární stát, který se dělí do 10 departementů.
|
|
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění na Haiti se pohybuje okolo 360 lidí na kilometr čtverečný. Obyvatelstvo je soustředěno především ve velkých městech, podél pobřeží a údolí. Hornaté vnitrozemí je osídleno málo. Počet obyvatel pravděpodobně překročil 10 milionů a celou polovinu populace tvoří lidé mladší dvaceti let. Při prvním formálním sčítání v roce 1950 byl počet obyvatel 3 miliony. Haiťanky jsou tak nejplodnější ženy západní polokoule. 90%-95% obyvatel Haiti je afrického původu; zbývajících 10%-5% jsou mulati. Malá část nečernošského obyvatelstva je tvořena převážně Araby a Západoevropany (Francouzi, Němci, Španěly a Portugalci). Ačkoli jsou mulati jen malou menšinou, zemi dominují politicky i ekonomicky.
Jazyk
Oficiálními jazyky jsou francouzština a haitská kreolština. Francouzština je vyučována ve školách, používají jí úřady a podnikatelský sektor. Většina Haiťanů však mluví haitskou kreolštinou, která vznikla smíšením francouzštiny s africkými jazyky a španělštinou. Španělštinu ovládá velká část populace.
Náboženství
Haiti je křesťanská země, k římskokatolické církvi se hlásí 80 % obyvatel. K protestantským denominacím se hlásí 16 % populace. Asi polovina Haiťanů praktikuje synkretické woodoo, které vzniklo smíšením původních afrických tradic s katolicismem a s prvky náboženství původních domorodců.
Ekonomika
Ekonomika Haiti se stále zotavuje z ničivého zemětřesení v lednu 2010. Hrubý domácí produkt v roce 2010 spadl o 8 procent (z 12,15 miliard dolarů na 11,18 miliard) a HDP v přepočtu na obyvatele zůstalo nezměněné: 1 200 dolarů. Porovnání socio-ekonomických indikátorů ukazuje, že Haiti zaostává za jinými rozvojovými zeměmi (zejména na západní polokouli), od roku 1980. V indexu lidského rozvoje Organizace spojených národů je Haiti zařazeno na 161. místě ze 186 zemí.
CIA World Factbook hlásí nedostatek pracovních sil, rozsáhlou nezaměstnanost, „dvě třetiny pracovní sil nemají formální práci“, dále popisuje Haiti před zemětřesením jako „nejchudší zemi západní polokoule s 80 % žijícími pod hranicí chudoby“. Většina Haiťanů žije za 2 dolary nebo méně na den.
Míra gramotnosti v dospělé populaci je podle odhadu OSN 65,3 % a Světová banka odhadla, že v roce 2004 80% vysokoškolských absolventů žilo v cizině a peníze poslané jimi domů představují 52,7 % HDP země. Cité Soleil je považováno za nejhorší slum v Americe a většina z jeho 500 000 žije v extrémní chudobě. Více než 250 000 dětí je kvůli chudobě nuceno pracovat jako neplacení služebníci v domácnostech; OSN to považují za formu moderního otroctví.
66 % všech Haiťanů pracuje v zemědělském sektoru, které se skládá převážně z malých samoživitelských hospodářství, ale tato aktivita tvoří jen 30 % HDP. Během uplynulého desetiletí nebylo v zemi vytvořeno mnoho oficiálních pracovních míst, nicméně neformální ekonomika roste. Nejvýznamnějšími vývozními artikly jsou mango a káva.
Zahraniční pomoc tvoří 30–40 % národního rozpočtu. Největšími dárci jsou Spojené státy americké, Kanada a Evropská unie. Od roku 1990 do roku 2003 Haiti obdrželo více než 4 miliardy dolarů zahraniční pomoci. Spojené státy poskytly Haiti 1,5 miliardy dolarů pomoci. Venezuela a Kuba také poskytly různé příspěvky do ekonomiky Haiti. V lednu 2010 Čína přislíbila 4,2 milionů dolarů na pomoc zemětřesením zasaženému ostrovu, pomoc v hodnotě 1,15 miliard dolarů přislíbil americký prezident Obama, Evropská unie přislíbila příspěvek v hodnotě 400 milionů eur na pomoc a rekonstrukci země. Na místě působily i české humanitární organizace ADRA, Charita Česká republika a Člověk v tísni, který za dva a půl roku svého působení pomohl celkem 130 tisícům Haiťanů.[6]
V roce 2005 podle dosahoval celkový zahraniční dluh Haiti 1,3 miliard dolarů, což odpovídá 169 dolarům na osobu. V září 2009 Haiti splnilo podmínky stanovené MMF a Světovou bankou pro zrušení jeho zahraničního dluhu.
Zdraví
Polovina dětí na Haiti není očkována. Jen 40 % obyvatelstva mělo přístup k základní zdravotní péči. Ještě před zemětřesením v roce 2010 byla skoro polovina všech úmrtí připisována HIV/AIDS, dýchací infekci, meningitidě a průjmovým onemocněním včetně cholery a tyfu (podle Světové zdravotnické organizace). Devadesát procent dětí na Haiti trpí nemocemi přenášenými vodou a střevními parazity. Přibližně 5% dospělé populace na Haiti je nakaženo virem HIV. Výskyt tuberkulózy (TBC) na Haiti je více než desetkrát vyšší než v jiných zemích Latinské Ameriky. 30.000 lidí každý rok onemocní malárii.
Kultura
Haitská kultura je směsicí evropské, především francouzské kultury, afrických vlivů a kultury původních Taíno, přičemž převažují africké a evropské prvky.
Odkazy
Reference
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ "Vúdú, korupce, kokain a teror. Diktátor Duvalier udělal z Haiti peklo". iDNES.cz. 9. října 2014.
- ↑ "Zemětřesení, cholera - a teď ještě „strašák“ Baby Doc". Týden. 18. ledna 2011.
- ↑ Tomáš Kunc. Zemětřesení na Haiti (infografika) [online]. aktuálně.cz [cit. 2010-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Na Haiti zastřelili prezidenta. Skupina útočníků zranila i první dámu. iDNES.cz [online]. 2021-07-07 [cit. 2021-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.clovekvtisni.cz [online]. [cit. 2013-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-17.
Literatura
- KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.
- KŘÍŽOVÁ, Markéta. Haiti. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-424-1.
- SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice Latinské Ameriky. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2013. 136 s. ISBN 978-80-7437-117-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haiti na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Haiti ve Wikislovníku- Haiti na OpenStreetMap
Kategorie Haiti ve Wikizprávách- Sluneční město - Fotoreportáž z Haiti
- Haiti - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Haiti (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Haiti Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
- Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Haiti [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Haiti [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Library of Congress. Country Profile: Haiti [online]. 2006-05-09 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Caracasu. Souhrnná teritoriální informace: Haiti [online]. Businessinfo.cz, 2007-01-31 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
- FERGUSON, James A, a kol. Haiti [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
Autoritní data  |
|
|---|