Zbiroh nákladní nádraží: Porovnání verzí

Zbiroh
	Pohled na budovu zrušeného nádraží
Stát	Česko
Kraj	Plzeňský
Město	Zbiroh
Souřadnice	49°49′58,3″ s. š., 13°47′9,4″ v. d.
	Zbiroh
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	731554
Nadmořská výška	442 m n. m.
V provozu od	1882
Zabezpečovací zařízení	RZZ 71
Dopravní koleje	5
Prodej jízdenek
Návazná doprava
Služby ve stanici
Kód památky	104780 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 7. 2021, 20:50

Zbiroh byl název železniční stanice, která se v letech 1882–2012 nacházela na trati železniční trati Praha–Plzeň mezi stanicemi Hořovice a Kařízek. Nádraží sloužilo pro občany převážně ze Zbiroha a z obcí na sever od města. Dopravu zajišťovaly autobusy jedoucí ze zastávky Zbiroh, náměstí nebo z obce Zvíkovec.

Stanice měla 5 dopravních a 3 manipulační (z toho 2 kusé) kolejí. Napětí v troleji bylo 25 kV, 50 Hz AC.

V roce 2012 musela stanice ustoupit stavbě 3. tranzitního koridoru, poněvadž ležela v oblouku a jednou z priorit modernizace bylo tzv. rovnání tratě.

Historie nádraží

Při otevření jednokolejné tratě Praha–Plzeň v roce 1862 nesla jméno Zbirov nynější stanice Kařízek. Roku 1882 bylo v místě budovy žst. Zbiroh vybudováno nákladiště a zastávka. Budova nebyla zřízena, čekárna byla tedy umístěna v budově hotelu Borek. V tomtéž roce byla zprovozněna vlečka do železáren Borek. Měla dvě koleje, jednu pro přistavování vozů na vlečku a druhou z vlečky. Vlivem velkého vzestupu dopravovaného zboží a velké vzdálenosti do původní stanice Zbirov, se roku 1885 ze zastávky stala stanice Zbirov. Původní stanice (dnešní Kařízek), byla přejmenována na stanici Mýto. Současně byly v tomto roce zřízeny dvě koleje (první a třetí). V roce 1912 přibyla i druhá staniční kolej a začalo se s výstavbou nové staniční budovy. Ta byla dokončena v červenci roku 1913. Změna názvu ze Zbirova na Zbiroh se uskutečnila v roce 1919. Rok 1923 znamenal pro stanici Zbiroh změny v kolejovém uspořádání. Byla položena druhá traťová kolej v úseku Hořovice–Zbiroh a proběhly i úpravy ve stanici, zejména pro účely nákladní přepravy. Přestavba byla dokončena začátkem května 1929 a provoz po 2. traťové koleji od Hořovic byl zahájen 11. května 1929 jízdou osobního vlaku 7168 v 10:35. Dne 18. prosince 1929 bylo uvedeno do činnosti nové zabezpečovací zařízení. V tuto chvíli měla stanice 5 provozních kolejí. Druhá traťová kolej ve směru na Plzeň byla přistavěna ve 30. letech.

Během druhé světové války nebyl na nádraží uskutečněn žádný přímý nálet. Hloubkovými letci byla stanice ale napadána často. Při náletu, dne 17. dubna 1945 bylo zápalnou pumou zapáleno železniční dřevěné skladiště. Díky rychlému vzplanutí shořelo tak rychle, že nebylo možné nic zachránit. V únoru roku 1945 zastavil ve Zbiroze transport smrti, jedoucí z Prahy směrem na Plzeň. Doprovod SS vyhrožoval všem, kteří by chtěli vězňům, jedoucím v otevřených vozech, něco podat. Z vlaku se ozývalo i české volání: „Hoďte nám sníh.“ Pro všechny, kdo viděli tento transport, to byl otřásající zážitek.

Elektrifikace trati proběhla v roce 1987 a spolu s ní výměna zabezpečovacího zařízení. Původní elektromechanické zabezpečovací zařízení ve stanici a hradlový poloautoblok byly nahrazeny reléovým zabezpečovacím zařízením (RZZ 71) s číslicovou volbou od AŽD Praha pro zabezpečení stanice a trať zabezpečoval obousměrný automatický blok.

Ukončení provozu

Provoz byl ukončen 27. dubna 2012 ve 23:59. Od 0:00 dne 28. dubna 2012 slouží pro cestující zastávka Kařez, umístěná přibližně 800 m od původní stanice, směrem k Plzni.^[1]

Poslední osobní vlak, jenž obsloužil zbirožské nádraží, byl osobní vlak 7865 ve 23:38, obsluhovaný motorovým vozem řady 810.

Současnost

V současné době je Zbiroh stále dopravnou. Odbočka Zbiroh slouží pro obsluhu vlečky Borek. Je obsluhována ze žst. Kařízek, resp. Rokycany. Dne 17. května 2016 bylo zahájeno dálkové řízení tratě Beroun (mimo) – Rokycany (včetně) a tím i dálková obsluha odbočky Zbiroh z CDP Praha.

Budovu nádraží vlastní australský majitel, který jí opravuje se záměrem zřízení kavárny.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ČT24 [online]. ČT24 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.
↑ iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbiroh nákladní nádraží na Wikimedia Commons
Kronika železniční stanice Zbiroh

[1] ČT24 [online]. ČT24 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.

[2] iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 | commonscat = Zbiroh (train station)
 }}
-'''[[Zbiroh]]''' byl název [[železniční stanice]], která se v letech [[1882]] – [[2012]] nacházela na trati [[Železniční trať Praha – Plzeň|170]] mezi stanicemi [[Hořovice]] a [[Kařízek]]. [[Železniční stanice|Nádraží]] sloužilo pro občany převážně ze Zbiroha a z obcí na sever od města. Dopravu zajišťovaly autobusy jedoucí ze zastávky [[Zbiroh]]–náměstí nebo z obce [[Zvíkovec]].
+'''Zbiroh''' byl název [[železniční stanice]], která se v letech [[1882]]–[[2012]] nacházela na trati [[Železniční trať Praha–Plzeň|železniční trati Praha–Plzeň]] mezi stanicemi [[Hořovice (nádraží)|Hořovice]] a [[Kařízek (nádraží)|Kařízek]]. Nádraží sloužilo pro občany převážně ze [[Zbiroh]]a a z obcí na sever od města. Dopravu zajišťovaly autobusy jedoucí ze zastávky ''Zbiroh, náměstí'' nebo z obce [[Zvíkovec]].
 Stanice měla 5 dopravních a 3 manipulační (z toho 2 kusé) kolejí. Napětí v troleji bylo [[Železniční napájecí soustava|25 kV, 50 Hz AC]].
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 == Historie nádraží ==
-Při otevření jednokolejné tratě Praha – Plzeň v roce [[1862]] nesla jméno Zbirov nynější stanice [[Kařízek]]. Roku [[1882]] bylo v místě budovy žst. Zbiroh vybudováno [[nákladiště]] a [[zastávka]]. Budova nebyla zřízena, čekárna byla tedy umístěna v budově hotelu Borek. V tomtéž roce byla zprovozněna vlečka do železáren Borek. Měla dvě koleje, jednu pro přistavování vozů na vlečku a druhou z vlečky. Vlivem velkého vzestupu dopravovaného zboží a velké vzdálenosti do původní stanice Zbirov, se roku [[1885]] ze zastávky stala stanice Zbirov. Původní stanice (dnešní Kařízek), byla přejmenována na stanici [[Mýto]]. Současně byly v tomto roce zřízeny dvě koleje (první a třetí). V roce [[1912]] přibyla i druhá staniční kolej a začalo se s výstavbou nové staniční budovy. Ta byla dokončena v červenci roku [[1913]]. Změna názvu ze Zbirova na Zbiroh se uskutečnila v roce 1919. Rok 1923 znamenal pro stanici Zbiroh změny v kolejovém uspořádání. Byla položena druhá traťová kolej Hořovice – Zbiroh a proběhly i úpravy ve stanici, zejména pro účely nákladní přepravy. Přestavba byla dokončena začátkem května [[1929]] a provoz po 2. traťové koleji od Hořovic byl zahájen 11. května 1929 jízdou osobního vlaku 7168 v 10:35. Dne 18. prosince 1929 bylo uvedeno do činnosti nové zabezpečovací zařízení. V tuto chvíli měla stanice 5 provozních kolejí. Druhá traťová kolej ve směru na Plzeň byla přistavěna ve 30. letech.
+Při otevření jednokolejné tratě Praha–Plzeň v roce [[1862]] nesla jméno Zbirov nynější stanice [[Kařízek]]. Roku [[1882]] bylo v místě budovy žst. Zbiroh vybudováno [[nákladiště]] a [[zastávka]]. Budova nebyla zřízena, čekárna byla tedy umístěna v budově hotelu Borek. V tomtéž roce byla zprovozněna vlečka do železáren Borek. Měla dvě koleje, jednu pro přistavování vozů na vlečku a druhou z vlečky. Vlivem velkého vzestupu dopravovaného zboží a velké vzdálenosti do původní stanice Zbirov, se roku [[1885]] ze zastávky stala stanice Zbirov. Původní stanice (dnešní Kařízek), byla přejmenována na stanici [[Mýto]]. Současně byly v tomto roce zřízeny dvě koleje (první a třetí). V roce [[1912]] přibyla i druhá staniční kolej a začalo se s výstavbou nové staniční budovy. Ta byla dokončena v červenci roku [[1913]]. Změna názvu ze Zbirova na Zbiroh se uskutečnila v roce 1919. Rok 1923 znamenal pro stanici Zbiroh změny v kolejovém uspořádání. Byla položena druhá traťová kolej v úseku Hořovice–Zbiroh a proběhly i úpravy ve stanici, zejména pro účely nákladní přepravy. Přestavba byla dokončena začátkem května [[1929]] a provoz po 2. traťové koleji od Hořovic byl zahájen 11. května 1929 jízdou osobního vlaku 7168 v 10:35. Dne 18. prosince 1929 bylo uvedeno do činnosti nové zabezpečovací zařízení. V tuto chvíli měla stanice 5 provozních kolejí. Druhá traťová kolej ve směru na Plzeň byla přistavěna ve 30. letech.
-Během druhé světové války nebyl na nádraží uskutečněn žádný přímý nálet. Hloubkovými letci byla stanice ale napadána často. Při náletu, dne 17. dubna 1945 bylo zápalnou pumou zapáleno železniční dřevěné skladiště. Díky rychlému vzplanutí shořelo tak rychle, že nebylo možné nic zachránit. V únoru roku 1945 zastavil ve Zbiroze ''transport smrti'', jedoucí z Prahy, směrem na Plzeň. Doprovod [[Schutzstaffel|SS]] vyhrožoval všem, kteří by chtěli vězňům, jedoucím v otevřených vozech, něco podat. Z vlaku se ozývalo i české volání: „Hoďte nám sníh“. Pro všechny, kdo viděli tento transport, to byl otřásající zážitek.
+Během druhé světové války nebyl na nádraží uskutečněn žádný přímý nálet. Hloubkovými letci byla stanice ale napadána často. Při náletu, dne 17. dubna 1945 bylo zápalnou pumou zapáleno železniční dřevěné skladiště. Díky rychlému vzplanutí shořelo tak rychle, že nebylo možné nic zachránit. V únoru roku 1945 zastavil ve Zbiroze ''transport smrti'', jedoucí z Prahy směrem na Plzeň. Doprovod [[Schutzstaffel|SS]] vyhrožoval všem, kteří by chtěli vězňům, jedoucím v otevřených vozech, něco podat. Z vlaku se ozývalo i české volání: „Hoďte nám sníh.“ Pro všechny, kdo viděli tento transport, to byl otřásající zážitek.
 [[Elektrifikace]] trati proběhla v roce [[1987]] a spolu s ní výměna [[Železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovacího zařízení]]. Původní [[elektromechanické zabezpečovací zařízení]] ve stanici a [[Poloautomatický blok|hradlový poloautoblok]] byly nahrazeny [[Reléové zabezpečovací zařízení|reléovým zabezpečovacím zařízením]] (RZZ 71) s číslicovou volbou od [[AŽD Praha]] pro zabezpečení stanice a trať zabezpečoval obousměrný [[automatický blok]].