Bohuslav z Pardubic: Porovnání verzí
ref, port |
m typografie za použití AWB |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
| výška = |
| výška = |
||
| váha = |
| váha = |
||
| období = [[1347]] |
| období = [[1347]]–[[1358]] |
||
| předchůdce = [[Timotej Pluh z Rabštejna]] |
| předchůdce = [[Timotej Pluh z Rabštejna]] |
||
| následovník = [[Jan z Hakenbornu]] |
| následovník = [[Jan z Hakenbornu]] |
||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Bohuslav z Pardubic''' († [[9. prosinec|9. prosince]] [[1358]]) byl 20. [[probošt]]em [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly sv. Štěpána]] v letech [[1347]] |
'''Bohuslav z Pardubic''' († [[9. prosinec|9. prosince]] [[1358]]) byl 20. [[probošt]]em [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly sv. Štěpána]] v letech [[1347]]–[[1358]]. |
||
== Rodové souvislosti == |
== Rodové souvislosti == |
||
| Řádek 89: | Řádek 89: | ||
| rok vydání = 1950 |
| rok vydání = 1950 |
||
| strany = 6 |
| strany = 6 |
||
}}</ref> měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech [[1350]] |
}}</ref> měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech [[1350]]–[[1390]]. |
||
== Funkce litoměřického probošta == |
== Funkce litoměřického probošta == |
||
| Řádek 125: | Řádek 125: | ||
|předchůdce=[[Timotej Pluh z Rabštejna]] |
|předchůdce=[[Timotej Pluh z Rabštejna]] |
||
|nástupce=[[Jan z Hakenbornu]] |
|nástupce=[[Jan z Hakenbornu]] |
||
|kdy=[[1347]] |
|kdy=[[1347]]–[[1358]] |
||
|titul=20. [[seznam proboštů litoměřické kapituly|probošt litoměřický]] |
|titul=20. [[seznam proboštů litoměřické kapituly|probošt litoměřický]] |
||
| obrázek =Template-Abbot_-_Provost.svg |
| obrázek =Template-Abbot_-_Provost.svg |
||
Verze z 3. 7. 2021, 11:23
| Bohuslav z Pardubic | |
|---|---|
| Jiná jména | Bohuš |
| Úmrtí | 9. prosince 1358 |
| Národnost | česká |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Znám jako | 20. probošt litoměřický |
| Období | 1347–1358 |
| Předchůdce | Timotej Pluh z Rabštejna |
| Následovník | Jan z Hakenbornu |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Rod | Páni z Pardubic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohuslav z Pardubic († 9. prosince 1358) byl 20. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1347–1358.
Rodové souvislosti
| otec | Arnošt z Hostýně (dnes Hostinka) |
|---|---|
| matka | Adlička |
| bratr | Arnošt z Pardubic |
| bratr | Bohuslav z Pardubic |
| bratr | Smil z Pardubic |
| bratr | Vilém z Pardubic |
| synovec | Smil Flaška z Pardubic |
Byl příslušníkem rodu pánů z Pardubic, který lze dosledovat až od let 1266–1269, kdy zemský sudí Držislav z Hostyně v letech 1327–1341 držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad Vízmburk u Pardubic.
Arnošt z Hostyně († 1342) byl i určitý čas královským purkrabím v Kladsku, před rokem 1300 přesídlil do Hostyně a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval také jeho bratr Jetřich (zemřel v roce 1341), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku 1360 vyšehradským proboštem.[1]
Arnošt z Hostyně měl manželku Adličku, s níž měl čtyři syny. Nejstarší byl Arnošt z Pardubic, pozdější první pražský arcibiskup.
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku 1343 jmenován v Praze kanovníkem, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku 1348 kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku 1356 byl jmenován kanovníkem v Olomouci.
Pardubice držel třetí syn Smil (1340–1357) a nejmladší Vilém († 1389/90)[2] měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech 1350–1390.
Funkce litoměřického probošta
Listina císaře Karla IV. z 25. listopadu 1347 potvrzuje Bohuslava z Pardubic proboštem litoměřickým. Nelze přehlédnou velkou přízeň, kterou poskytoval arcibiskup Arnošt z Pardubic litoměřickému proboštství po všech stránkách, duchovní, právní, ekonomické, včetně štědrosti při budování nového kapitulního chrámu. Nechal vybavit celý kapitulní areál a obklopit jej novými hradbami. Stav kapitulního chrámu sv. Štěpán v Litoměřicích byl velice špatný. Král Karel IV. vydal 1. července 1348 listinu, aby byl v Litoměřicích vybudován nový gotický kostel i proboštství a všechny objekty měly být obehnány hradbou. Uvedené stavby byly zřizovány sbírkami mezi věřícími doma i v zahraničí. Sbírky ze zahraniční byly z církevních provincií Salburg, Magdeburg a z polské církevní provincie v Hnězdně. Jak bratr probošta Arnošt z Pardubic, arcibiskup, tak i papež Klement VI. sami ke sbírkám pro stavby přispěli roku 1350 (za odpustky čtyřicet dnů v jednom roce po dobu deseti let a tytéž odpustky i arcibiskup Arnošt). Sbírky byly nezbytné, protože stavby zejména kostela a proboštství byly velice nákladné. O novém chrámu jsou zachovány podrobnější dokumenty, ale o novém proboštství se nezachovaly žádné. Stavba trvala téměř šest let.
Spor s městem Litoměřice
Při stavění zdí kolem uvedených objektů vznikly spory s městem, které dospěly až k soudnímu jednání. Císař Karel IV. vzal litoměřické proboštství v osobní ochranu, jak dosvědčují listiny z letech 1347–1355. Roku 1347 nařídil císař královským úředníkům, aby již dříve určené peněžní sbírky byly řádně zasílány. V projednání sporů byli zvláštním dekretem z 25. června 1348 jmenováni jako rozhodčí probošt Všech sv. v Praze, člen pražské městské rady Jakub Jechlinus. Měli vyslechnout obě sporné strany podle práva a zákonů bez ohledu na strany. Téhož roku 1348 vydal císař rozkaz, aby poddaní kapituly nebyli předvoláváni před soud v městě Litoměřicích. Jak vidno, byly to časy plné řady problémů – soudních sporů, finančních a jiných těžkostí, které postupně vznikly a muely být projednány, například spor o proboštskou krčmu. Již roku 1348 dal císař příkaz, že kapitulní poddaní v předměstích a Zásadě, Polabí a v obci Křešice nesmějí být poškozováni tím, že město využívalo pastviny zvané Blahodule, dále se nesmí těmto poddaným, ať jako kupujícím, či prodávajícím, bránit v návštěvě městských trhů. Poddaní nemohou být předvoláváni před městský soud ani se od nich nesmí vyžadovat městské poplatky.
Zřízení druhé kapitulní dignity
Pravomoc probošta Bohuslava z Pardubic byla podstatně posílena tím, že císař Karel IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic zřídil při litoměřické kolegiátní kapitule funkci druhé dignity kapitulního děkana v roce 1349. Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do pražské metropolitní kapituly. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji.
Při prvním zasedání kapituly po uvedených změnách se 3. října 1355 zúčastnili nejen všichni kapituláři, ale i sám císař Karel IV. i arcibiskup Arnošt z Pardubic. K finančnímu zlepšení věnoval Karel IV. litoměřické kapitule obec Sedliště (farnost Libáň), která měla odevzdávat ročně jako daň 10 kop grošů, a obec Píšťany (fara Libochovany), která měla odvádět 34 kop.
Podle příkladu pražské dómské kapituly měli uvedení tři probošti – litoměřický, staroboleslavský a mělnický – stejná práva a povinnosti jako členové dómské kapituly. Museli však mít vlastního zvoleného zástupce, kterého hradili z daní obcí Křemenice na Boleslavsku a Vačice v Hradecku. Pročež probošt litoměřický místo z uvedených obcí dostával financí z obcí Zlatníky a Hodkovice nad Mohelkou. Současně bylo potvrzeno, že patronáty proboštství spojené s pražským kanovníkem zůstávají pro probošta litoměřického v platnosti.
Pro proboštský kostel sv. Štěpána získal probošt Bohuslav cennou relikvii sv. Lukáše, jak uvádí darovací listina z roku 1355, potvrzená Karlem IV. Bohuslav z Pardubic založil a dal zřídit v katedrále sv. Víta obročí (beneficium) v chóru oltáře sv. Anny a sv. Hedviky s povinností, že jmenovaný oltářník bude odvádět klášteru klarisek na Starém Městě pražském 20 kop grošů. Bohuslav z Pardubic patři mezi nejvýznamnější probošty litoměřické kapituly. Zemřel 9. prosince 1358 v pověsti svatosti, nebo jak uvádějí kronikáři: „vysoké osobní dokonalosti“.
Odkazy
Reference
- ↑ HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel a rádce. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-911-9.
- ↑ DAŇHELKA, Jiří; Z PARDUBIC, Smil. Nová rada. Praha: Orbis, 1950. S. 6.
Literatura
- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 39–40.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 26–29.
Externí odkazy
| Předchůdce: Timotej Pluh z Rabštejna |
|
20. probošt litoměřický Bohuslav z Pardubic 1347–1358 |
|
Nástupce: Jan z Hakenbornu |