Bitva u Kircholmu: Porovnání verzí

Bitva u Kircholmu
	Obraz Po bitvě u Kircholmu od January Suchodolského
Trvání	27. září 1605
Místo	Kircholm, dnes Salaspils v Lotyšsku
Souřadnice	56°50′55″ s. š., 24°20′53″ v. d.
Výsledek	Rozhodné vítězství Polsko-litevských sil
Strany
Polsko-litevská unie Kuronské vévodství	Švédské království
Síla
3600 1000 pěchoty; 2600 jízdy; 5 děl	10 868 8368 pěchoty; 2500 jízdy; 11 děl
Ztráty
100 mrtvých 200 zraněných	7600–8000 mrtvých, zajatých a rozptýlených
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 17. 6. 2021, 08:15

Bitva u Kircholmu (27. září 1605 gregoriánského kalendáře) byla jedním z významných střetnutí Polsko-švédské války let 1600–1611. Bitva byla rozhodnuta během 20 minut zdrcujícím útokem polské jízdy, takzvaných Polských husarů. Ti zajistili polsko-litevským silám rozhodné vítězství. Bitva je vzpomínaná jako jeden z největších triumfů polsko-litevské jízdy.

V srpnu 1605 se u Rigy vylodil se svými vojsky švédský král Karel IX., který si dělal nároky na část Pobaltí. Začátkem září vyrazil na jih proti vojskům velkého hejtmana litevského Karla Chodkiewicze.

Obě vojska se střetla 27.září 1605. Bojiště tvořila rovná pláň na jedné straně ohraničená řekou Daugava, na jejímž břehu ležela vesnička Kircholm. Obě vojska rozděloval potůček.

V prvním švédském sledu pod velením Lenartssona stálo 3900 pěšáků s 11 děly. Za jejich pravým křídlem stálo 1000 jezdců pod velením Manswelda, Na levém křídle pak 1200 Brandtových jezdců. Druhý sled tvořilo 6 praporů pěchoty (včetně pěší gardy), dohromady asi 3000 pěšáků a 8 děl. Velel jim kníže Lunebirsky. U třetího sledu byl samotný Karel IX., u sebe měl 1600 elitních jezdců.

Naproti nim za potokem stálo Chodkiewiczovo vojsko. Ve středu stálo 300 okřídlených husarů Wincenta Wojny a 1000 pěšáků se 7 děly. Vpravo stálo 700 husarů a 400 kozáků Piotra Sapiechy. Vlevo 900 husarů a 100 lehkých jezdců Tomasze Dabrowa. Za nimi v druhém sledu stálo 300 rejtarů kurlandského knížete Frederyka. Úplně vzadu stanul rotmistr Teodor Lacki s 200 husary a lehkou jízdou z šlechtické hotovosti. Úplně napravo a vzadu stála ozbrojená čeleď.

Chodkiewicz se snažil vyprovokovat Švédy k útoku, což se mu částečně povedlo. 3840 Lenartssonových pěšáků přešlo potok a začalo se přibližovat k Polákům. Švédy uvítala palba děl a litevské pěchoty a po chvíli útok 300 Wojnových husarů. Ti prolomili švédské línie a začali masakrovat švédské pěšáky, K útoku se po chvíli přidalo i 200 kurlandských rejtarů.

Na levém křídle udeřilo 1000 Dabrowského jezdců na Mansweldovu jízdu a zahnalo ji na útěk. Poté vpadli do boků a do týlu švédské pěchoty. Totéž se opakovalo na levém křídle, kde 1200 Sapiechovýh jezdců zaůtočilo na stejný počet Brandtových rejtarů, Tam poslal král na pomoc všech svých 1600 jezdců. Poté vyslal Chodkiewicz do útoku 200 Lackého husarů, kteří bitvu prakticky rozhodli. Švédská jízda začala utíkat a odkryla boky své pěchoty, kterou polská jízda zmasakrovala.

Celá bitva trvala maximálně hodinu. Švédové ztratili okolo 6000 mužů včetně Luneburského a Lenartssona. Sám král byl lehce zraněn a Poláci dobyli 60 praporů. Polské ztráty činily asi 100 zabitých a asi dvojnásobný počet raněných.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Kircholmu na Wikimedia Commons

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Upravit|wikifikovat, encyklopedický styl}}
-{{Urgentně upravit|20210616081435}}
 {{Infobox - válka
  | střetnutí = Bitva u Kircholmu
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 '''Bitva u Kircholmu''' ([[27. září]] [[1605]] [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]]) byla jedním z významných střetnutí [[Polsko-švédská válka 1600–1611|Polsko-švédské války let 1600–1611]]. Bitva byla rozhodnuta během 20 minut zdrcujícím útokem polské [[Jezdectvo|jízdy]], takzvaných [[Polští husaři|Polských husarů]]. Ti zajistili polsko-litevským silám rozhodné vítězství. Bitva je vzpomínaná jako jeden z největších triumfů polsko-litevské jízdy.
-V srpnu 1605 se u Rigy vylodil se svými vojsky švédský král Karel IX.
+V srpnu 1605 se u [[Riga|Rigy]] vylodil se svými vojsky [[Karel IX. Švédský|švédský král Karel IX.]], který si dělal nároky na část [[Pobaltí]]. Začátkem září vyrazil na jih proti vojskům velkého hejtmana litevského [[Jan Karol Chodkiewicz|Karla Chodkiewicze]].
+Obě vojska se střetla 27.září 1605. Bojiště tvořila rovná pláň na jedné straně ohraničená řekou [[Daugava]], na jejímž břehu ležela vesnička [[Salaspils|Kircholm]]. Obě vojska rozděloval potůček.
-Ten si dělal nároky na část pobaltí.
+V prvním švédském sledu pod velením Lenartssona stálo 3900 pěšáků s 11 děly. Za jejich pravým křídlem stálo 1000 jezdců pod velením Manswelda, Na levém křídle pak 1200 Brandtových jezdců. Druhý sled tvořilo 6 praporů pěchoty (včetně pěší gardy), dohromady asi 3000 pěšáků a 8 děl. Velel jim kníže Lunebirsky. U třetího sledu byl samotný Karel IX., u sebe měl 1600 elitních jezdců.
-Začátkem září vyrazil na jih proti vojskům velkého hejtmana litevského Karla Chodkiewicze.
+Naproti nim za potokem stálo Chodkiewiczovo vojsko. Ve středu stálo 300 okřídlených husarů Wincenta Wojny a 1000 pěšáků se 7 děly. Vpravo stálo 700 husarů a 400 kozáků Piotra Sapiechy. Vlevo 900 husarů a 100 lehkých jezdců Tomasze Dabrowa. Za nimi v druhém sledu stálo 300 rejtarů kurlandského knížete Frederyka. Úplně vzadu stanul rotmistr Teodor Lacki s 200 husary a lehkou jízdou z šlechtické hotovosti. Úplně napravo a vzadu stála ozbrojená čeleď.
-Obě vojska se střetla 27.září 1605.
+Chodkiewicz se snažil vyprovokovat Švédy k útoku, což se mu částečně povedlo. 3840 Lenartssonových pěšáků přešlo potok a začalo se přibližovat k Polákům. Švédy uvítala palba děl a litevské pěchoty a po chvíli útok 300 Wojnových husarů. Ti prolomili švédské línie a začali masakrovat švédské pěšáky, K útoku se po chvíli přidalo i 200 kurlandských rejtarů.
-Bojiště tvořila rovná pláň na jedné straně ohraničená řekou Džwina na jejímž břehu ležela vesnička Kircholm. Obě vojska rozděloval potůček.
+Na levém křídle udeřilo 1000 Dabrowského jezdců na Mansweldovu jízdu a zahnalo ji na útěk. Poté vpadli do boků a do týlu švédské pěchoty. Totéž se opakovalo na levém křídle, kde 1200 Sapiechovýh jezdců zaůtočilo na stejný počet Brandtových rejtarů, Tam poslal král na pomoc všech svých 1600 jezdců. Poté vyslal Chodkiewicz do útoku 200 Lackého husarů, kteří bitvu prakticky rozhodli. Švédská jízda začala utíkat a odkryla boky své pěchoty, kterou polská jízda zmasakrovala.
-V prvním švédském sledu pod velením Lenartssona stálo 3900 pěšáků s 11 děly.
+Celá bitva trvala maximálně hodinu. Švédové ztratili okolo 6000 mužů včetně Luneburského a Lenartssona. Sám král byl lehce zraněn a Poláci dobyli 60 praporů. Polské ztráty činily asi 100 zabitých a asi dvojnásobný počet raněných.
-Za jejich pravým křídlem stálo 1000 jezdců pod velením Manswelda,na levém křídle naopak 1200 brandtových jezdců.
+== Externí odkazy ==
-Druhý sled tvořilo 6 praporů pěchoty(včetně pěší gardy),dohromady asi 3000 pěšáků 8 děl.Velil jim kníže Lunebirsky.
+{{commonscat}}
+[[Kategorie:Bitvy 17. století]][[Kategorie:Bitvy Švédska]][[Kategorie:Bitvy Polska]]
-U třetího sledu byl samotný Karel IX.,u sebe měl 1600 elitních jezdců.
-Naproti nim za potokem stálo Chodkiewiczovo vojsko.
-Ve středu stálo 300 okřídlených husarů Wincenta Wojny a 1000 pěšáků se 7 děly.
-V pravo stálo 700 husarů a 400 kozáků Piotra Sapiechy.
-V levo 900 husarů a 100 lehkých jezdců Tomasze Dabrowa.
-Za nimi v druhém sledu stálo 300 rejtarů kurlandského knížete Frederyka.
-Úplně vzadu stanul rotmistr Teodor Lacki s 200 husari a lehkou jízdou z šlechtické hotovosti.
-Úplně napravo a vzadu stála ozbrojená čeleď.
-Chodkiewicz se snažil harci vyprovokovat švédy k útoku což se mu částečně povedlo.
-Lenartssonových pěšáků přešlo potok a začalo se přibližovat k polákům.
-Švédy uvítala palba děl a litevské pěchoty a po chvíli útok 300 Wojnových husarů,ti prolomili švédské línie a začali masakrovat švédské pěšáky,k útoku se po chvíli přidalo i 200 kurlandských rejtarů.
-Na levém křídle udeřilo 1000 Dabrowského jezdců na Mansweldovu jízdu a zahnalo ji na útěk,potom vpadli do boků a do týlu švédské pěchoty.
-Totéž se opakovalo na levém křídle kde 1200 Sapiechovýh jezdců zaůtočilo na stejný počet Brandtových rejtarů,tm poslal král na pomoc všech svých 1600 jezdců.
-Poté vyslal Chodkiewicz do útoku 200 Lackého husarů ti bitvu prakticky rozhodli.Švédská jízda začala utíkat a odkryla boky své pěchoty kterou polská jízda zmasakrovala.
-Celá bitva trvala maximálně hodinu švédové stratili okolo 6000 mužů včetně Luneburského a Lenartssona.Sám král byl lehce zraněn a poláci dobyli 60 praporů.
-Polské stráty činili asi 200 zabitých a asi dvojnásobný počet raněných.