Fritz X

Fritz X

Fritz X byla první úspěšnou protilodní řízenou pumou na světě. Byla vymyšlena německým specialistou Ing. Maxem Kramerem v Berlíně roku 1939 a úspěšně použita během druhé světové války. Fritz X přitom bylo jen spojenecké krycí jméno a její oficiální německý název zněl Ruhrstahl SD 1400 X.

Z dnešního pohledu se jednalo o klasickou kluzákovou bombu, která byla optimalizována pro použití proti velkým pancéřovaným námořním hladinovým cílům. Základem Fritze X byla běžná německá letecká bomba o váze 1400 kilogramů, která měla přední křídla umístěna hodně vepředu s kolmou náběžnou hranou vůči trupu. Křídla byla uspořádána do asymetrického kříže. Dvanáctistranný ocasní rám byl tvořen plochými kovovými pláty na náběžných hranách a ohnutými kovovými tyčemi na zadních hranách. Jedna z těchto tyčí byla umístěna samostatně a sloužila jako anténa. Celý řídící systém měl velmi vysokou přesnost - teoretická odchylka byla jen 0,6 metru na maximální vzdálenost 6 000 metrů.

Řídící systém střely

Při řízení bomby se využívalo spoilerů umístěných ve výškovkách a směrovkách. Ty byly aktivovány pomocí solenoidů s rychlostí deset impulzů za sekundu tak, aby zamýšlené pohyby směrovky odpovídaly požadované řídící hodnotě. Přirozená vibrace spoilerů byla pečlivě přizpůsobena tak, že se shodovala s mechanickou periodou vibrací celého systému. Po dlouhé sérii zkoušek byl celý řídící systém odladěn na požadovanou vysokou rychlost - 1010 kilometrů za hodinu (280 metrů za sekundu). Naštěstí byl během úvodních testů dokončen první vysokorychlostní aerodynamický tunel na světě.

Bojová hlavice

Protipancéřová bojová hlavice byla naplněná amatolem a TNT v poměru 40 : 60 nebo 50 : 50 se zapalovačem firmy Rheinmetall. Dvě řady velkých lisovaných kuliček TNT zabalených v hnědém papíru byly umístěny podél osy Fritze. Celou základnu obklopoval přibližně 28 mm silný odlitek čistého TNT. Hlavice obsahovala celkem 300 kilogramů silné trhaviny.

Bojové akce

Fritz X zasáhl do boje poprvé v polovině roku 1943. Nejúspěšnější akcí byl nálet několika bombardérů Dornier Do 217, které 9. září 1943 zaútočily na italskou bitevní loď Roma. Stačily tři přesné zásahy a jedna z nejlepších lodí italského námořnictva se během třiceti minut potopila.

U italského města Salerna byl 11. září 1943 napaden americký lehký křižník USS Savannah skupinou německých bombardérů Dornier Do 217 a jeho protiletecká obrana nedokázala zastavit přilétajícího Fritze, který okamžitě prořízl pancéřovanou dělovou věž číslo 3, prošel skrz tři paluby a explodoval v manipulační místnosti. To vyvolalo sekundární výbuchy ve zbraňové místnosti. Celá série výbuchů zabila asi 200 členů posádky. Křižník byl těžce poškozen, ale mohl rychle opustit oblast vlastní silou.

Další skupina bombardérů napadla 16. září 1943 britskou bitevní loď HMS Warspite. Jedna z raných verzí Fritze pronikla do jejího trupu a zevnitř začala trhat její jednotlivé paluby. Způsobila obrovské poškození celé lodi a prorazila velké díry ve spodní části jejího trupu. Silně zmrzačená bitevní loď se potom s velkými obtížemi doplazila na ostrov Malta k částečné opravě.

Externí odkazy

• Německá protilodní řízená střela HS 293 (anglicky)
• Přehled německých řízených střel (anglicky)
• Bombardér Dornier Do 217 (česky)