Jie Ťien-jing: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování Čínská lidová republika
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Čínské jméno|Jie|Ťien-jing|}}
{{Čínské jméno|Jie|Ťien-jing|}}
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Jie Ťien-jing''' ([[Tradiční čínština|tradiční čínština:]] 葉劍英; [[Zjednodušená čínština|zjednodušená čínština:]] 叶剑英; [[Pchin-jin|pīnyīn]]: Yè Jiànyīng; [[28. duben|28. dubna]] [[1897]], [[Mej-sien]], provincie [[Kuang-tung|Kuan-tung]] – [[22. říjen|22. října]] [[1986]], [[Peking|Peking)]] byl [[Komunistická strana Číny|čínský komunistický]] revoluční vůdce a politik, jeden ze zakládajících deseti maršálů [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Čínské lidové osvobozenecké armády.]]<ref>{{Citace elektronického periodika

'''Jie Ťien-jing''' ([[Tradiční čínština|tradiční čínština:]] 葉劍英; [[Zjednodušená čínština|zjednodušená čínština:]] 叶剑英; [[Pchin-jin|pīnyīn]]: Yè Jiànyīng; [[28. duben|28. dubna]] [[1897]], [[Mej-sien]], provincie [[Kuang-tung|Kuan-tung]] – [[22. říjen|22. října]] [[1986]], [[Peking|Peking)]] byl [[Komunistická strana Číny|čínský komunistický]] revoluční vůdce a politik, jeden ze zakládajících deseti maršálů [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|Čínské lidové osvobozenecké armády.]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pseudonice Britannica.
| titul = Pseudonice Britannica.
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
Řádek 15: Řádek 14:
| jméno3 = Martin
| jméno3 = Martin
| titul = Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018)
| titul = Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018)
| url =
| url =
| vydání = Vydání první
| vydání = Vydání první
| vydavatel = NLN
| vydavatel = NLN
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok vydání =
| rok vydání =
| počet stran = 444 stran
| počet stran = 444 stran
| strany =
| strany =
| isbn = 978-80-7422-596-3
| isbn = 978-80-7422-596-3
| isbn2 =
| isbn2 =
| oclc =
| oclc =
| poznámka = S. 142
| poznámka = S. 142
}}</ref> Napomohl svrhnutí takzvaného [[Gang čtyř|Gangu čtyř]] a následného ukončení [[Kulturní revoluce]].
}}</ref> Napomohl svrhnutí takzvaného [[Gang čtyř|Gangu čtyř]] a následného ukončení [[Kulturní revoluce]].


Jie Ťien-jing se narodil do bohaté obchodní rodiny v okrese [[Mej-sien]] v provincii [[Kuang-tung]]. V roce 1919 po absolvování Jü-nanské vojenské akademie vstoupil do [[Kuomintang|Kuomitangu]]. Stal se instruktorem [[Vojenská akademie Chuang-pchu|Vojenské akademie Chuang-pchu]] a v roce 1927 vstoupil do [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany.]] Po neúspěšném povstání v [[Nan-čchang|Nan-čchangu]] (1927) uprchl spolu se dvěma dalšími povstaleckými vůdci, [[Čou En-laj|Čou En-lajem]] a [[Jie Tching|Jie Tchingem]] do [[Hongkong|Hongkongu]], následně studoval v [[Moskva|Moskvě]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Jie Ťien-jing se narodil do bohaté obchodní rodiny v okrese [[Mej-sien]] v provincii [[Kuang-tung]]. V roce 1919 po absolvování Jü-nanské vojenské akademie vstoupil do [[Kuomintang|Kuomitangu]]. Stal se instruktorem [[Vojenská akademie Chuang-pchu|Vojenské akademie Chuang-pchu]] a v roce 1927 vstoupil do [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany.]] Po neúspěšném povstání v [[Nan-čchang]]u (1927) uprchl spolu se dvěma dalšími povstaleckými vůdci, [[Čou En-laj]]em a [[Jie Tching]]em do [[Hongkong]]u, následně studoval v [[Moskva|Moskvě]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pseudonice Britannica.
| titul = Pseudonice Britannica.
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
| periodikum = Dutch Pamphlets Online
| url = http://dx.doi.org/10.1163/2214-8264_dutchpamphlets-kb1-kb10908
| url = http://dx.doi.org/10.1163/2214-8264_dutchpamphlets-kb1-kb10908
| datum přístupu = 2020-05-28
| datum přístupu = 2020-05-28
}}</ref> Po návratu do Číny v roce 1932 sloužil jako náčelník štábu čtvrté frontové armády Čanga Kuo-tchaa. Během [[Dlouhý pochod|Dlouhého pochodu]] se střetli se skupinou [[Mao Ce-tung|Maa Ce-tunga]], kde Jie Ťien-jing vyjádřil souhlas s Maem ohledně dalšího přesunu [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Čang trval na přesunu na jih, což se později ukázalo jako katastrofa. Přežil Dlouhý pochod a stal se ředitelem kanceláří, které se spojily s Kuomitangem po roce 1936, nejprve v [[Si-an|Si-anu]], následně v [[Nanking|Nankingu]] a nakonec v [[Čchung-čching|Čchung-čchingu]]. V této funkci spolupracoval se [[Čou En-laj|Čou En-lajem]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Po návratu do Číny v roce 1932 sloužil jako náčelník štábu čtvrté frontové armády Čanga Kuo-tchaa. Během [[Dlouhý pochod|Dlouhého pochodu]] se střetli se skupinou [[Mao Ce-tung|Maa Ce-tunga]], kde Jie Ťien-jing vyjádřil souhlas s Maem ohledně dalšího přesunu [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Čang trval na přesunu na jih, což se později ukázalo jako katastrofa. Přežil Dlouhý pochod a stal se ředitelem kanceláří, které se spojily s Kuomitangem po roce 1936, nejprve v [[Si-an]]u, následně v [[Nanking]]u a nakonec v [[Čchung-čching]]u. V této funkci spolupracoval se [[Čou En-laj]]em. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| titul = The Long March (1934-1936)
| titul = The Long March (1934-1936)
| periodikum = North China Daily News Online
| periodikum = North China Daily News Online
| vydavatel =
| vydavatel =
| url = http://dx.doi.org/10.1163/9789004322875_ncdn_1936_19360528
| url = http://dx.doi.org/10.1163/9789004322875_ncdn_1936_19360528
| datum vydání =
| datum vydání =
| url archivu =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-05-28
| datum přístupu = 2020-05-28
}}</ref>
}}</ref>


Po založení [[Čína|Čínské lidové republiky]] byl Jie pověřen vedením [[Kuang-tung|Kuan-tung]]<nowiki/>u. Všiml si, že ekonomické podmínky v provincii byly velmi odlišné od zbytku Číny, rozhodl se chránit rolníky. Jeho politika však odporovala obecným směrnicím pozemkové reformy pověřené [[Komunistická strana Číny|Stranou]], která zdůrazňovala třídní boj, byl proto nahrazen [[Lin Piao|Lin Piaem]] a jeho politická kariéra skončila, zachoval si ovšem své vojenské pozice, v roce 1955 se stal [[Maršál|maršálem]]. Poté, co byl [[Lin Piao]] v roce 1971 svržen, Jieův vliv vzrostl a v roce 1975 byl jmenován ministrem obrany.<ref>{{Citace monografie
Po založení [[Čína|Čínské lidové republiky]] byl Jie pověřen vedením [[Kuang-tung|Kuan-tung]]<nowiki/>u. Všiml si, že ekonomické podmínky v provincii byly velmi odlišné od zbytku Číny, rozhodl se chránit rolníky. Jeho politika však odporovala obecným směrnicím pozemkové reformy pověřené [[Komunistická strana Číny|Stranou]], která zdůrazňovala třídní boj, byl proto nahrazen [[Lin Piao|Lin Piaem]] a jeho politická kariéra skončila, zachoval si ovšem své vojenské pozice, v roce 1955 se stal [[maršál]]em. Poté, co byl [[Lin Piao]] v roce 1971 svržen, Jieův vliv vzrostl a v roce 1975 byl jmenován ministrem obrany.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Johnson, Paul, 1928-
| příjmení = Johnson, Paul, 1928-
| titul = Dějiny 20. století
| titul = Dějiny 20. století
Řádek 56: Řádek 55:
| isbn2 = 80-7335-335-0
| isbn2 = 80-7335-335-0
| oclc = 897870520
| oclc = 897870520
}}</ref>
}}</ref>


Od roku 1973 byl také místopředsedou [[Ústřední výbor Komunistické strany Číny|Ústředního výboru Komunistické strany Číny]]. Vedl spiknutí, které svrhlo [[Gang čtyř]]. V roce 1977 na Jedenáctém národním kongresu [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]] mu byla potvrzena funkce místopředsedy Strany, ovšem jeho fyzické zdraví už mu nedovolilo funkci plně vykonávat a následně rezignoval. V roce 1978 byl jmenován předsedou Stálého výboru Národního lidového kongresu a obsadil místo, které nebylo obsazeno od smrti [[Ču Te]] v roce 1976. V roce 1983 z této funkce odešel a v roce 1985 se z politbyra zcela stáhl. O rok později zemřel ve věku 89 let.<ref>{{Citace monografie
Od roku 1973 byl také místopředsedou [[Ústřední výbor Komunistické strany Číny|Ústředního výboru Komunistické strany Číny]]. Vedl spiknutí, které svrhlo [[Gang čtyř]]. V roce 1977 na Jedenáctém národním kongresu [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]] mu byla potvrzena funkce místopředsedy Strany, ovšem jeho fyzické zdraví už mu nedovolilo funkci plně vykonávat a následně rezignoval. V roce 1978 byl jmenován předsedou Stálého výboru Národního lidového kongresu a obsadil místo, které nebylo obsazeno od smrti [[Ču Te]] v roce 1976. V roce 1983 z této funkce odešel a v roce 1985 se z politbyra zcela stáhl. O rok později zemřel ve věku 89 let.<ref>{{Citace monografie
Řádek 71: Řádek 70:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}


=== Reference ===
=== Reference ===
Řádek 79: Řádek 81:
{{Portály|Čína|Lidé|Politika}}
{{Portály|Čína|Lidé|Politika}}


[[Kategorie:Místopředsedové ÚV KS Číny‎]]
[[Kategorie:Místopředsedové ÚV KS Číny]]
[[Kategorie:Členové stálého výboru politbyra ÚV KS Číny‎‎]]
[[Kategorie:Členové stálého výboru politbyra ÚV KS Číny]]
[[Kategorie:Tajemníci sekretariátu ÚV KS Číny‎]]
[[Kategorie:Tajemníci sekretariátu ÚV KS Číny]]
[[Kategorie:Předsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců‎]]
[[Kategorie:Předsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců]]
[[Kategorie:Místopředsedové celostátního výboru ČLPPS‎‎]]
[[Kategorie:Místopředsedové celostátního výboru ČLPPS]]
[[Kategorie:Čínští ministři obrany]]
[[Kategorie:Čínští ministři obrany]]
[[Kategorie:Čínští maršálové]]
[[Kategorie:Čínští maršálové]]
Řádek 91: Řádek 93:
[[Kategorie:Narození 28. dubna]]
[[Kategorie:Narození 28. dubna]]
[[Kategorie:Narození 1897]]
[[Kategorie:Narození 1897]]
[[Kategorie:Narození v Kuang-tungu‎]]
[[Kategorie:Narození v Kuang-tungu]]
[[Kategorie:Úmrtí 22. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 22. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 1986]]
[[Kategorie:Úmrtí 1986]]

Verze z 28. 5. 2021, 14:48

Jie Ťien-jing je čínské jméno, v němž Jie je příjmení.
Jie Ťien-jing
Narození28. dubna 1897
Jiaying Zhou
Úmrtí22. října 1986 (ve věku 89 let)
Peking
Alma materVojenská akademie Whampoa
Sunjatsenova univerzita pracujících Číny
Povolánípolitik a voják
Oceněnístratég Čínské lidové osvobozenecké armády
Politická stranaKomunistická strana Číny
ChoťZeng Xianzhi (1927–1937)
DětiJie Süan-pching
Ye Xuanning
Ye Xuanlian
PříbuzníYe Daoying (sourozenec)
Funkcetajemník kuangtungského provinčního výboru Komunistické strany Číny (1949–1955)
starosta Kantonu (1949–1952)
člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (1973–1985)
předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1978–1983)
ministr národní obrany Čínské lidové republiky
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jie Ťien-jing (tradiční čínština: 葉劍英; zjednodušená čínština: 叶剑英; pīnyīn: Yè Jiànyīng; 28. dubna 1897, Mej-sien, provincie Kuan-tung22. října 1986, Peking) byl čínský komunistický revoluční vůdce a politik, jeden ze zakládajících deseti maršálů Čínské lidové osvobozenecké armády.[1] Ačkoliv byl v období Kulturní revoluce kritizován, brzy se vrátil do politiky a stal se nástupcem Lin Piaa ve funkci ministra obrany.[2] Napomohl svrhnutí takzvaného Gangu čtyř a následného ukončení Kulturní revoluce.

Jie Ťien-jing se narodil do bohaté obchodní rodiny v okrese Mej-sien v provincii Kuang-tung. V roce 1919 po absolvování Jü-nanské vojenské akademie vstoupil do Kuomitangu. Stal se instruktorem Vojenské akademie Chuang-pchu a v roce 1927 vstoupil do Komunistické strany. Po neúspěšném povstání v Nan-čchangu (1927) uprchl spolu se dvěma dalšími povstaleckými vůdci, Čou En-lajem a Jie Tchingem do Hongkongu, následně studoval v Moskvě.[3] Po návratu do Číny v roce 1932 sloužil jako náčelník štábu čtvrté frontové armády Čanga Kuo-tchaa. Během Dlouhého pochodu se střetli se skupinou Maa Ce-tunga, kde Jie Ťien-jing vyjádřil souhlas s Maem ohledně dalšího přesunu Rudé armády. Čang trval na přesunu na jih, což se později ukázalo jako katastrofa. Přežil Dlouhý pochod a stal se ředitelem kanceláří, které se spojily s Kuomitangem po roce 1936, nejprve v Si-anu, následně v Nankingu a nakonec v Čchung-čchingu. V této funkci spolupracoval se Čou En-lajem. [4]

Po založení Čínské lidové republiky byl Jie pověřen vedením Kuan-tungu. Všiml si, že ekonomické podmínky v provincii byly velmi odlišné od zbytku Číny, rozhodl se chránit rolníky. Jeho politika však odporovala obecným směrnicím pozemkové reformy pověřené Stranou, která zdůrazňovala třídní boj, byl proto nahrazen Lin Piaem a jeho politická kariéra skončila, zachoval si ovšem své vojenské pozice, v roce 1955 se stal maršálem. Poté, co byl Lin Piao v roce 1971 svržen, Jieův vliv vzrostl a v roce 1975 byl jmenován ministrem obrany.[5]

Od roku 1973 byl také místopředsedou Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Vedl spiknutí, které svrhlo Gang čtyř. V roce 1977 na Jedenáctém národním kongresu Komunistické strany Číny mu byla potvrzena funkce místopředsedy Strany, ovšem jeho fyzické zdraví už mu nedovolilo funkci plně vykonávat a následně rezignoval. V roce 1978 byl jmenován předsedou Stálého výboru Národního lidového kongresu a obsadil místo, které nebylo obsazeno od smrti Ču Te v roce 1976. V roce 1983 z této funkce odešel a v roce 1985 se z politbyra zcela stáhl. O rok později zemřel ve věku 89 let.[6]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Pseudonice Britannica.. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 
  2. BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky : (1949-2018). Vydání první. vyd. Praha: NLN 444 stran s. ISBN 978-80-7422-596-3. S. 142. 
  3. Pseudonice Britannica.. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  4. The Long March (1934-1936). North China Daily News Online [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  5. JOHNSON, PAUL, 1928-. Dějiny 20. století. V nakl. Leda 2., opr. vyd. vyd. Voznice: Leda 846 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7335-335-3, ISBN 80-7335-335-0. OCLC 897870520 
  6. HSU, IMMANUEL C. Y. China without Mao : the Search for a New Order.. New York: Oxford University Press 1 online resource (343 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-802265-7, ISBN 0-19-802265-4. OCLC 437173084