Juhani Aho: Porovnání verzí
m tupo |
m format |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:JuhaniAho.jpg|thumb|200px|right|Juhani Aho v roce 1891. Nakreslila Venny Soldanová-Brofeldtová.]] |
[[Soubor:JuhaniAho.jpg|thumb|200px|right|Juhani Aho v roce 1891. Nakreslila Venny Soldanová-Brofeldtová.]] |
||
'''Juhani Aho''' ( |
'''Juhani Aho''' ([[11. září]] [[1861]] [[Lapinlahti]] – [[8. srpen]] [[1921]] [[Helsinky]]), vlastním jménem '''Johannes Brofeldt''', literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky ''lastu''). Čerpal z finského [[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet|Alphonse Daudeta]], [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck|Maurice Maeterlincka]] a jiných. |
||
==Životopis== |
==Životopis== |
||
Řádek 9: | Řádek 10: | ||
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]]–[[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''. |
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]]–[[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''. |
||
V letech [[1889]]–[[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie|francouzskou]] [[morálka|morálku]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena. |
V letech [[1889]]–[[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie|francouzskou]] [[morálka|morálku]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě ''Pastorova žena''. |
||
⚫ | V letech [[1893]]–[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]]. |
||
V letech [[1893]]–[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. |
|||
⚫ | |||
Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus| |
Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus|realisticko]]-[[romantismus|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki|Akim Kaurismäkim]]. |
||
Byl ženatý s umělkyní [[Venny Soldanová-Brofeldtová|Venny Soldan-Brofeldtovou]], s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna. |
Byl ženatý s umělkyní [[Venny Soldanová-Brofeldtová|Venny Soldan-Brofeldtovou]], s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna. |
Verze z 23. 9. 2005, 06:29
Juhani Aho (11. září 1861 Lapinlahti – 8. srpen 1921 Helsinky), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných.
Životopis
Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce.
Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži.
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti.
V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.
V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius.
Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim.
Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.
Bibliografie
- 1883 Tenkrát, když otec koupil lampu (Siihen aikaan kun isä lampun osti)
- 1884 Železnice (Rautatie)
- 1885 Pastorova dcera (Papin Tytär)
- 1886 Kaarnajärnvský pán (Hellmannin herra, česky 1905)
- 1889 Do Helsinek (Helsinkiin)
- 1890 Osamělý (Yksin)
- 1891 Hobliny (Lastuja) (díl I., II., III., IV., V., VI.)
- 1892 Nové hobliny (Uusia lastuja)
- 1893 Pastorova žena (Papin rouva)
- 1894 Psanci (Maailman murjoma, česky 1909)
- 1897 Panu
- 1901 Aatteiden mies
- 1901 Tutkimus taudin syistä
- 1905 Aantii Ahlström
- 1906 Jaro a pozdní zima (Kevät ja takatalvi)
- 1906 Minkä mitäkin Italiasta
- 1907 Ortel (Tuomio)
- 1908 Minkä mitäkin Tyrolista
- 1911 Eläimiä
- 1911 Juha
- 1912 Maisemia
- 1912 Sasu Punanen a jiné hobliny (Sasu Punanen ja muita lastuja)
- 1913 Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3)
- 1914 Svědomí (Omatunto)
- 1916 Poustevník míru (Rauhan erakko)
- 1918–1919 Hajamietteitä kapinaviikoilta
- 1919 Rakkautta
- 1920 Vzpomínáš? (Muistatko?)
- 1921 Lohilastuja ja kalakaskuja
- 1921 Kootut lastut
- 1918–1922 Kootut teokset i-x
- 1953 Valitut teokset
- 1974 Lastuja