Juhani Aho: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 23. 9. 2005, 06:29

Juhani Aho v roce 1891. Nakreslila Venny Soldanová-Brofeldtová.

Juhani Aho (11. září 1861 Lapinlahti – 8. srpen 1921 Helsinky), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných.

Životopis

Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce.

Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži.

V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti.

V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.

V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius.

Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim.

Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.

Bibliografie

1883 Tenkrát, když otec koupil lampu (Siihen aikaan kun isä lampun osti)
1884 Železnice (Rautatie)
1885 Pastorova dcera (Papin Tytär)
1886 Kaarnajärnvský pán (Hellmannin herra, česky 1905)
1889 Do Helsinek (Helsinkiin)
1890 Osamělý (Yksin)
1891 Hobliny (Lastuja) (díl I., II., III., IV., V., VI.)
1892 Nové hobliny (Uusia lastuja)
1893 Pastorova žena (Papin rouva)
1894 Psanci (Maailman murjoma, česky 1909)
1897 Panu
1901 Aatteiden mies
1901 Tutkimus taudin syistä
1905 Aantii Ahlström
1906 Jaro a pozdní zima (Kevät ja takatalvi)
1906 Minkä mitäkin Italiasta
1907 Ortel (Tuomio)
1908 Minkä mitäkin Tyrolista
1911 Eläimiä
1911 Juha
1912 Maisemia
1912 Sasu Punanen a jiné hobliny (Sasu Punanen ja muita lastuja)
1913 Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3)
1914 Svědomí (Omatunto)
1916 Poustevník míru (Rauhan erakko)
1918–1919 Hajamietteitä kapinaviikoilta
1919 Rakkautta
1920 Vzpomínáš? (Muistatko?)
1921 Lohilastuja ja kalakaskuja
1921 Kootut lastut
1918–1922 Kootut teokset i-x
1953 Valitut teokset
1974 Lastuja

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:JuhaniAho.jpg|thumb|200px|right|Juhani Aho v roce 1891. Nakreslila Venny Soldanová-Brofeldtová.]]
-'''Juhani Aho''' (narodil se [[11. září]] [[1861]] v [[Lapinlahti]], zemřel [[8. srpna]] [[1921]] v [[Helsinky|Helsinkách]]), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky ''lastu''). Čerpal z finského [[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet|Alphonse Daudeta]], [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck|Maurice Maeterlincka]] a jiných.
+'''Juhani Aho''' ([[11. září]] [[1861]] [[Lapinlahti]] &ndash; [[8. srpen]] [[1921]] [[Helsinky]]), vlastním jménem '''Johannes Brofeldt''', literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl [[novinář]] a první [[Finsko|finský]] profesionální [[spisovatel]], ve své době jeden z nejznámějších ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky ''lastu''). Čerpal z finského [[folklór]]u, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především [[realismus]]. Překládal díla [[Alexander Kielland|Alexandera Kiellanda]], [[Alphonse Daudet|Alphonse Daudeta]], [[Selma Lagerlöfová|Selmy Lagerlöfové]], [[Victor Hugo|Victora Huga]], [[Maurice Maeterlinck|Maurice Maeterlincka]] a jiných.
 ==Životopis==
@@ Řádek 9: / Řádek 10: @@
 V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha [[noviny|novin]]. V roce [[1886]] dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin ''Keski-Suomi'', v letech [[1887]]&ndash;[[1889]] pracoval pro noviny ''Savo'' a v roce [[1889]] se přidal k zakladatelům ''Päivälehti''.
-V letech [[1889]]&ndash;[[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie|francouzskou]] [[morálka|morálku]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.
+V letech [[1889]]&ndash;[[1890]] žil v [[Paříž]]i. Tehdejší [[Francie|francouzskou]] [[morálka|morálku]] soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě ''Pastorova žena''.
+V letech [[1893]]&ndash;[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''. V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J.&nbsp;H.&nbsp;Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]].
-V letech [[1893]]&ndash;[[1903]] byl členem ''Uusi Kuvalehti''.
-V roce [[1897]] se s rodinou přestěhoval do [[Tuusula|Tuusuly]], jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J.&nbsp;H.&nbsp;Erkko, [[Pekka Halonen]], [[Eero Järnefelt]] nebo [[Jean Sibelius]].
-Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus|relisticko]]-[[romantismus|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki|Akim Kaurismäkim]].
+Roku [[1911]] Ahovi vyšel [[realismus|realisticko]]-[[romantismus|romantický]] román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem [[Aki Kaurismäki|Akim Kaurismäkim]].
 Byl ženatý s umělkyní [[Venny Soldanová-Brofeldtová|Venny Soldan-Brofeldtovou]], s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.