Pečenga: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
Narovnání přesměrování Oblasti Ruské federace |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|okruh]] |
| pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|okruh]] |
||
| název vyššího celku = [[Severozápadní federální okruh]] |
| název vyššího celku = [[Severozápadní federální okruh]] |
||
| pojem nižšího celku = [[Oblasti |
| pojem nižšího celku = [[Oblasti v Rusku|oblast]] |
||
| název nižšího celku = [[Murmanská oblast]] |
| název nižšího celku = [[Murmanská oblast]] |
||
| administrativní dělení = |
| administrativní dělení = |
Verze z 13. 5. 2021, 02:58
Pečenga Пече́нга | |
---|---|
Konstantin Korovin: Rybářské lodě na Pečenze (1894) | |
Poloha | |
Souřadnice | 69°33′14″ s. š., 31°13′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 0-305 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Stát | Rusko |
okruh | Severozápadní federální okruh |
oblast | Murmanská oblast |
Murmanská oblast na mapě Ruska | |
Pečenga | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 150,55 km² |
Počet obyvatel | 3 190 (2010[2] ▲) |
Hustota zalidnění | 21 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové (85 %), Ukrajinci, (6 %), Bělorusové a další |
Náboženské složení | převážně pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +7 8152 |
PSČ | 183000-183099 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pečenga (rusky Пече́нга/Pečenga, norsky Petsjenga, finsky a švédsky Petsamo, severosámsky Beahcán, skoltskou sámštinou Peäccam) je sídlo městského typu s asi 3000 obyvateli v Murmanské oblasti v Pečengském rajónu v Rusku.
Historie
Území Pečengy se nachází na severozápadě Ruské federace, na hranici s Norskem a Finskem u Barentsova moře. Oblast byla původně osídlena Sámy. V roce 1533 byl při ústí řeky Pečengy založen Pečengský klášter a oblast se stala součástí Archandělské gubernie, 1920 přešla pod Finsko a po pokračovací válce připadla roku 1944 Sovětskému svazu.
Pečengský klášter byl založen svatým Trifonem, který se snažil pokřesťanštit sámské obyvatelstvo. V roce 1572 obývalo klášter asi 50 mnichů. 1583 byl klášter zničen Švédy. Území bylo následně osidlováno Pomory a jinými Rusy. V 19. století byl obnoven klášter.
Roku 1920 po smlouvě z Tartu připadlo Pečenga Finsku.
V roce 1916 byla započata výstavba silnice ze Sodankylä přes Ivalo do přístavu Liinahamari, která byla dokončena roku 1931. Pečenga byla od té doby turisticky vyhledávanou destinací, protože se stala jediným přístavem u Barentsova moře dosažitelným automobilem.
V roce 1921 byly v Pečenze objeveny zásoby niklu. Roku 1934 pak začala těžba francouzskými a kanadskými společnostmi.
Během zimní války okupoval Pečengu Sovětský svaz. Po následné mírové smlouvě z Moskvy připadla SSSR jen část Rybářského poloostrova (finsky Kalastajasaarento).
V roce 1941, během pokračovací války, byla Pečenga využívána nacistickým Německem jako základna pro útoky na Murmansk. Roku 1944 Pečengu opět okupovala Rudá armáda. Pařížskou smlouvou z roku 1946 připadla Pečenga opět Sovětskému svazu.
V současnosti je Pečenga stále důležitou oblastí díky nezamrzajícímu přístavu v Liinahamari a díky zásobám niklu. Po válce SSSR zvýšil jeho těžbu, což mělo špatné dopady na životní prostředí.
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pečenga na Wikimedia Commons