Vavřín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přímý odkaz na Makaronésie po přesunu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m oprava Makaronésie dle ŽOPP; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{různé významy}}
{{různé významy}}
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Vavřín
| jméno = Vavřín
| obrázek = Laurus nobilis (Lauraceae) (26796831574).jpg
| obrázek = Laurus nobilis (Lauraceae) (26796831574).jpg
| popisek = Vavřín vznešený (''Laurus nobilis'')
| popisek = Vavřín vznešený (''Laurus nobilis'')
| velikost obrázku = 258px
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'')
| třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'')
| řád = [[vavřínotvaré]] (''Laurales'')
| řád = [[vavřínotvaré]] (''Laurales'')
| čeleď = [[vavřínovité]] (''Lauraceae'')
| čeleď = [[vavřínovité]] (''Lauraceae'')
| rod = '''vavřín''' (''Laurus'')
| rod = '''vavřín''' (''Laurus'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
}}
'''Vavřín''' (''Laurus'') je rod dřevin z čeledi [[vavřínovité|vavřínovitých]]. Jsou to [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y a drobnými pravidelnými [[květ]]y v [[okolík]]ovitých květenstvích. Plodem je [[peckovice]]. Rod zahrnuje pouze 3 druhy a je rozšířen ve [[Středomoří]] a v [[Makaronésie|Makaronésii]].
'''Vavřín''' (''Laurus'') je rod dřevin z čeledi [[vavřínovité|vavřínovitých]]. Jsou to [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y a drobnými pravidelnými [[květ]]y v [[okolík]]ovitých květenstvích. Plodem je [[peckovice]]. Rod zahrnuje pouze 3 druhy a je rozšířen ve [[Středomoří]] a v [[Makaronésie|Makaronésii]].
Řádek 18: Řádek 18:


== Popis ==
== Popis ==

Vavříny jsou stálezelené nevysoké [[strom]]y se střídavými jednoduchými [[list]]y se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[Květ]]y jsou pravidelné, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních, stopkatých pseudo[[okolík|okolících]] na zkrácených olistěných výhonech. Okvětí má krátkou trubku a je zakončené 4 laloky. V samčích květech je 8 až 30 [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] ve 3 kruzích. Samičí květy obsahují několik [[patyčinka|staminodií]] a [[semeník]] s krátkou [[čnělka|čnělkou]]. Semeník obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem. Plodem je vejcovitá peckovice s drobnou číškou na bázi.<ref name="kub2">{{Citace monografie
Vavříny jsou stálezelené nevysoké [[strom]]y se střídavými jednoduchými [[list]]y se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[Květ]]y jsou pravidelné, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních, stopkatých pseudo[[okolík|okolících]] na zkrácených olistěných výhonech. Okvětí má krátkou trubku a je zakončené 4 laloky. V samčích květech je 8 až 30 [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] ve 3 kruzích. Samičí květy obsahují několik [[patyčinka|staminodií]] a [[semeník]] s krátkou [[čnělka|čnělkou]]. Semeník obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem. Plodem je vejcovitá peckovice s drobnou číškou na bázi.<ref name="kub2">{{Citace monografie
| příjmení = Kubitzki
| příjmení = Kubitzki
Řádek 45: Řádek 44:


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==

Rod vavřín zahrnuje pouze 3 druhy.
Rod vavřín zahrnuje pouze 3 druhy.
[[Vavřín vznešený]] je charakteristickou složkou středomořských tvrdolistých lesů. Naproti tomu oba makaronézské druhy rostou ve vlhčích subtropických lesích, známých jako [[Laurisilva|vavřínové lesy]], kde tvoří jednu z hlavních složek stromové vegetace spolu s dalšími zástupci [[vavřínovité|vavřínovitých]] ([[obaleň páchnoucí]], [[hruškovec]] ''[[Persea indica]]'', ''[[Apollonias barbujana]]''), dále např. s [[voskovník]]em ''[[Morella faya]]'', [[cesmína kanárská|cesmínou kanárskou]] a [[jochovec stromovitý|jochovcem stromovitým]].<ref name="kunkel">{{Citace monografie
[[Vavřín vznešený]] je charakteristickou složkou středomořských tvrdolistých lesů. Naproti tomu oba makaronézské druhy rostou ve vlhčích subtropických lesích, známých jako [[Laurisilva|vavřínové lesy]], kde tvoří jednu z hlavních složek stromové vegetace spolu s dalšími zástupci [[vavřínovité|vavřínovitých]] ([[obaleň páchnoucí]], [[hruškovec]] ''[[Persea indica]]'', ''[[Apollonias barbujana]]''), dále např. s [[voskovník]]em ''[[Morella faya]]'', [[cesmína kanárská|cesmínou kanárskou]] a [[jochovec stromovitý|jochovcem stromovitým]].<ref name="kunkel">{{Citace monografie
Řádek 66: Řádek 64:


== Ekologické interakce ==
== Ekologické interakce ==

Květy vavřínů jsou opylovány [[hmyz]]em.
Květy vavřínů jsou opylovány [[hmyz]]em.
Semena rozšiřují různí [[ptáci]], kteří konzumují výživné plody.
Semena rozšiřují různí [[ptáci]], kteří konzumují výživné plody.
Řádek 114: Řádek 111:


== Prehistorie ==
== Prehistorie ==

Vavřín vznešený a makaronézské druhy se oddělily v období asi před 7 milióny let.<ref name="snow"/> Předek těchto taxonů z období [[miocén]]u byl popsán jako <small>†</small>''[[Laurus abchasica]]''. Jeho fosílie byly nalezeny i v [[Žitavská pánev|Žitavské]] a [[Chebská pánev|Chebské pánvi]].<ref name="kurschner">{{Citace periodika
Vavřín vznešený a makaronézské druhy se oddělily v období asi před 7 milióny let.<ref name="snow"/> Předek těchto taxonů z období [[miocén]]u byl popsán jako <small>†</small>''[[Laurus abchasica]]''. Jeho fosílie byly nalezeny i v [[Žitavská pánev|Žitavské]] a [[Chebská pánev|Chebské pánvi]].<ref name="kurschner">{{Citace periodika
| příjmení = Kurschner
| příjmení = Kurschner
Řádek 128: Řádek 124:


== Taxonomie ==
== Taxonomie ==

''[[Vavřín vznešený|Laurus nobilis]]'' byl popsán [[Carl Linné|C. Linéem]] již v roce 1753. Druh ''[[vavřín azorský]]'' byl popsán v polovině 19. století hned 2x, jednou jako ''Persea azorica'' a podruhé, o něco později, jako ''Laurus canariensis''. Obě jména byla následně v roce 1960 zkombinována do názvu ''Laurus azorica''. V roce 2002 pak byl od tohoto druhu oddělen ''[[vavřín kanárský|Laurus novocanariensis]]'' jako samostatný druh.<ref name="hodkinson">{{Citace monografie
''[[Vavřín vznešený|Laurus nobilis]]'' byl popsán [[Carl Linné|C. Linéem]] již v roce 1753. Druh ''[[vavřín azorský]]'' byl popsán v polovině 19. století hned 2x, jednou jako ''Persea azorica'' a podruhé, o něco později, jako ''Laurus canariensis''. Obě jména byla následně v roce 1960 zkombinována do názvu ''Laurus azorica''. V roce 2002 pak byl od tohoto druhu oddělen ''[[vavřín kanárský|Laurus novocanariensis]]'' jako samostatný druh.<ref name="hodkinson">{{Citace monografie
| příjmení = Hodkinson
| příjmení = Hodkinson
Řádek 145: Řádek 140:


== Zástupci ==
== Zástupci ==

* [[vavřín azorský]] (''Laurus azorica'')
* [[vavřín azorský]] (''Laurus azorica'')
* [[vavřín kanárský]] (''Laurus novocanariensis'')
* [[vavřín kanárský]] (''Laurus novocanariensis'')
Řádek 151: Řádek 145:


== Význam ==
== Význam ==

{{Podrobně|Vavřín vznešený}}
{{Podrobně|Vavřín vznešený}}


Řádek 192: Řádek 185:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 206: Řádek 200:
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra severní Afriky]]
[[Kategorie:Flóra severní Afriky]]
[[Kategorie:Flóra Makaronézie]]
[[Kategorie:Flóra Makaronésie]]

Verze z 7. 5. 2021, 09:19

Další významy jsou uvedeny na stránce Vavřín (rozcestník).
Jak číst taxoboxVavřín
alternativní popis obrázku chybí
Vavřín vznešený (Laurus nobilis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
Čeleďvavřínovité (Lauraceae)
Rodvavřín (Laurus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vavřín (Laurus) je rod dřevin z čeledi vavřínovitých. Jsou to stromy s jednoduchými střídavými listy a drobnými pravidelnými květy v okolíkovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje pouze 3 druhy a je rozšířen ve Středomoří a v Makaronésii. Vavřín vznešený je používán jako koření (bobkový list) a léčivá rostlina. V ČR se pěstuje jako kbelíková rostlina.

Popis

Vavříny jsou stálezelené nevysoké stromy se střídavými jednoduchými listy se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních, stopkatých pseudookolících na zkrácených olistěných výhonech. Okvětí má krátkou trubku a je zakončené 4 laloky. V samčích květech je 8 až 30 tyčinek ve 3 kruzích. Samičí květy obsahují několik staminodií a semeník s krátkou čnělkou. Semeník obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem. Plodem je vejcovitá peckovice s drobnou číškou na bázi.[1][2]

Rozšíření

Rod vavřín zahrnuje pouze 3 druhy. Vavřín vznešený je charakteristickou složkou středomořských tvrdolistých lesů. Naproti tomu oba makaronézské druhy rostou ve vlhčích subtropických lesích, známých jako vavřínové lesy, kde tvoří jednu z hlavních složek stromové vegetace spolu s dalšími zástupci vavřínovitých (obaleň páchnoucí, hruškovec Persea indica, Apollonias barbujana), dále např. s voskovníkem Morella faya, cesmínou kanárskou a jochovcem stromovitým.[3][4]

Ekologické interakce

Květy vavřínů jsou opylovány hmyzem. Semena rozšiřují různí ptáci, kteří konzumují výživné plody. Plody vavřínu vznešeného jsou v jižní Evropě v podzimním a zimním období důležitým zdrojem potravy zimující pěnice černohlavé.[5] Ve Středomoří nejsou vavříny význačnými živnými rostlinami motýlích housenek. V listech vavřínu kanárského na Kanárských ostrovech minují housenky drobných můr Caloptilia laurifoliae a Caloptilia staintoni z čeledi vzpřímenkovití. Vavřín je pěstován jako okrasná a užitková rostlina v tropech a subtropech různých kontinentů a příležitostně se na nich vyvíjejí housenky exotických motýlů, jako je otakárek Graphium sarpedon v Asii, Papilio scamander v Brazílii, nebo martináči Callosamia angulifera a Callosamia securifera v Severní Americe.[6] Vavřín kanárský je na Kanárských ostrovech a Madeiře napadán stopkovýtrusnou houbou Laurobasidium lauri, která na jejich kmenech vytváří nápadné kyjovité plodnice.[7] Příbuzný druh, Laurobasidium hachijoense, se vyskytuje v Japonsku, kde roste výhradně na skořicovníku japonském (Cinnamomum japonicum).[8]

Prehistorie

Vavřín vznešený a makaronézské druhy se oddělily v období asi před 7 milióny let.[5] Předek těchto taxonů z období miocénu byl popsán jako Laurus abchasica. Jeho fosílie byly nalezeny i v Žitavské a Chebské pánvi.[9]

Taxonomie

Laurus nobilis byl popsán C. Linéem již v roce 1753. Druh vavřín azorský byl popsán v polovině 19. století hned 2x, jednou jako Persea azorica a podruhé, o něco později, jako Laurus canariensis. Obě jména byla následně v roce 1960 zkombinována do názvu Laurus azorica. V roce 2002 pak byl od tohoto druhu oddělen Laurus novocanariensis jako samostatný druh.[10][11] V minulosti bylo do rodu Laurus řazeno velké množství druhů, které jsou v současnosti součástí jiných rodů čeledi Lauraceae.

Zástupci

Význam

Podrobnější informace naleznete v článku Vavřín vznešený.

Listy vavřínu vznešeného poskytují známé koření, bobkový list, které je oblíbené zejména v jihoevropské kuchyni. Olej ze semen se používá při výrobě mýdla.[12][2] V teplých krajích je vavřín vznešený pěstován jako okrasná dřevina. V České republice je možno jej pěstovat jako kbelíkovou rostlinu. Vyžaduje přes léto plně osluněné stanoviště a dobře propustnou půdu. V zimě jej lze umístit do skleníku nebo světlé chodby a omezit zálivku. Vavřín je v různých částech světa používán jako léčivá rostlina. Má antibakteriální a antimykotické účinky, tlumí křeče a používá se jako tonikum, adstringens a sedativum aj.[13][14]

Odkazy

Reference

  1. KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  2. a b LI, Xi-wen; LI, Jie; VAN DER WERFF, Henk. Flora of China: Laurus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KUNKEL, G. (ed.). Biogeography and Ecology in the Canary Islands.. [s.l.]: Springer, 1976. ISBN 9401015686. (anglicky) 
  4. CAPELO, Jorge et al. The vegetation of Madeira Island (Portugal). A brief overview and excursion guide. Quercetea. 2005, čís. 7. Dostupné online. 
  5. a b SNOW, Barbara; DAVID, Snow. Birds and berries. [s.l.]: T & AD Poyser, 1998. ISBN 978-1-4081-3822-9. (anglicky) 
  6. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KOTLABA, František. Co je houba na vavřínu z Gomery a Tenerife?. Vesmír. 2001, čís. 80. Dostupné online. 
  8. KAKISHIMA, Makoto; NAGAO, Hideyuki; DENCHEV, Cvetomir M. Laurobasidium hachijoense, comb. nov. (Cryptobasidiaceae) causing aerialrootlike galls on Cinnamomum japonicum in Japan.. Phytotaxa. 2017, čís. 303(1). 
  9. KURSCHNER, Wolfram M.; KVAČEK, Zlatko. Oligocene-Miocene CO2 fluctuations, climatic and palaeofloristic trends inferred from fossil plant assemblages in central Europe.. Bulletin of Geosciences. 2009, čís. 84(2). Dostupné online. 
  10. HODKINSON, Trevor R. (ed.). Climate Change, Ecology and Systematics.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN 9780521766098. (anglicky) 
  11. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. (anglicky) 
  13. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  14. ROSS, Ivan A. Medicinal Plants of the World: Vol. 2. New Jersey: Humana Press, 2001. ISBN 978-1-4684-9706-9. (anglicky) 

Externí odkazy