Vavřín: Porovnání verzí
m přímý odkaz na Makaronésie po přesunu |
m oprava Makaronésie dle ŽOPP; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{různé významy}} |
{{různé významy}} |
||
{{Taxobox |
{{Taxobox |
||
| jméno = Vavřín |
| jméno = Vavřín |
||
| obrázek = Laurus nobilis (Lauraceae) (26796831574).jpg |
| obrázek = Laurus nobilis (Lauraceae) (26796831574).jpg |
||
| popisek = Vavřín vznešený (''Laurus nobilis'') |
| popisek = Vavřín vznešený (''Laurus nobilis'') |
||
| velikost obrázku = 258px |
| velikost obrázku = 258px |
||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
||
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
||
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') |
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') |
||
| třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') |
| třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') |
||
| řád = [[vavřínotvaré]] (''Laurales'') |
| řád = [[vavřínotvaré]] (''Laurales'') |
||
| čeleď = [[vavřínovité]] (''Lauraceae'') |
| čeleď = [[vavřínovité]] (''Lauraceae'') |
||
| rod = '''vavřín''' (''Laurus'') |
| rod = '''vavřín''' (''Laurus'') |
||
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 |
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 |
||
}} |
}} |
||
'''Vavřín''' (''Laurus'') je rod dřevin z čeledi [[vavřínovité|vavřínovitých]]. Jsou to [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y a drobnými pravidelnými [[květ]]y v [[okolík]]ovitých květenstvích. Plodem je [[peckovice]]. Rod zahrnuje pouze 3 druhy a je rozšířen ve [[Středomoří]] a v [[Makaronésie|Makaronésii]]. |
'''Vavřín''' (''Laurus'') je rod dřevin z čeledi [[vavřínovité|vavřínovitých]]. Jsou to [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y a drobnými pravidelnými [[květ]]y v [[okolík]]ovitých květenstvích. Plodem je [[peckovice]]. Rod zahrnuje pouze 3 druhy a je rozšířen ve [[Středomoří]] a v [[Makaronésie|Makaronésii]]. |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Vavříny jsou stálezelené nevysoké [[strom]]y se střídavými jednoduchými [[list]]y se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[Květ]]y jsou pravidelné, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních, stopkatých pseudo[[okolík|okolících]] na zkrácených olistěných výhonech. Okvětí má krátkou trubku a je zakončené 4 laloky. V samčích květech je 8 až 30 [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] ve 3 kruzích. Samičí květy obsahují několik [[patyčinka|staminodií]] a [[semeník]] s krátkou [[čnělka|čnělkou]]. Semeník obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem. Plodem je vejcovitá peckovice s drobnou číškou na bázi.<ref name="kub2">{{Citace monografie |
Vavříny jsou stálezelené nevysoké [[strom]]y se střídavými jednoduchými [[list]]y se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[Květ]]y jsou pravidelné, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních, stopkatých pseudo[[okolík|okolících]] na zkrácených olistěných výhonech. Okvětí má krátkou trubku a je zakončené 4 laloky. V samčích květech je 8 až 30 [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] ve 3 kruzích. Samičí květy obsahují několik [[patyčinka|staminodií]] a [[semeník]] s krátkou [[čnělka|čnělkou]]. Semeník obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem. Plodem je vejcovitá peckovice s drobnou číškou na bázi.<ref name="kub2">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Kubitzki |
| příjmení = Kubitzki |
||
Řádek 45: | Řádek 44: | ||
== Rozšíření == |
== Rozšíření == |
||
Rod vavřín zahrnuje pouze 3 druhy. |
Rod vavřín zahrnuje pouze 3 druhy. |
||
[[Vavřín vznešený]] je charakteristickou složkou středomořských tvrdolistých lesů. Naproti tomu oba makaronézské druhy rostou ve vlhčích subtropických lesích, známých jako [[Laurisilva|vavřínové lesy]], kde tvoří jednu z hlavních složek stromové vegetace spolu s dalšími zástupci [[vavřínovité|vavřínovitých]] ([[obaleň páchnoucí]], [[hruškovec]] ''[[Persea indica]]'', ''[[Apollonias barbujana]]''), dále např. s [[voskovník]]em ''[[Morella faya]]'', [[cesmína kanárská|cesmínou kanárskou]] a [[jochovec stromovitý|jochovcem stromovitým]].<ref name="kunkel">{{Citace monografie |
[[Vavřín vznešený]] je charakteristickou složkou středomořských tvrdolistých lesů. Naproti tomu oba makaronézské druhy rostou ve vlhčích subtropických lesích, známých jako [[Laurisilva|vavřínové lesy]], kde tvoří jednu z hlavních složek stromové vegetace spolu s dalšími zástupci [[vavřínovité|vavřínovitých]] ([[obaleň páchnoucí]], [[hruškovec]] ''[[Persea indica]]'', ''[[Apollonias barbujana]]''), dále např. s [[voskovník]]em ''[[Morella faya]]'', [[cesmína kanárská|cesmínou kanárskou]] a [[jochovec stromovitý|jochovcem stromovitým]].<ref name="kunkel">{{Citace monografie |
||
Řádek 66: | Řádek 64: | ||
== Ekologické interakce == |
== Ekologické interakce == |
||
Květy vavřínů jsou opylovány [[hmyz]]em. |
Květy vavřínů jsou opylovány [[hmyz]]em. |
||
Semena rozšiřují různí [[ptáci]], kteří konzumují výživné plody. |
Semena rozšiřují různí [[ptáci]], kteří konzumují výživné plody. |
||
Řádek 114: | Řádek 111: | ||
== Prehistorie == |
== Prehistorie == |
||
Vavřín vznešený a makaronézské druhy se oddělily v období asi před 7 milióny let.<ref name="snow"/> Předek těchto taxonů z období [[miocén]]u byl popsán jako <small>†</small>''[[Laurus abchasica]]''. Jeho fosílie byly nalezeny i v [[Žitavská pánev|Žitavské]] a [[Chebská pánev|Chebské pánvi]].<ref name="kurschner">{{Citace periodika |
Vavřín vznešený a makaronézské druhy se oddělily v období asi před 7 milióny let.<ref name="snow"/> Předek těchto taxonů z období [[miocén]]u byl popsán jako <small>†</small>''[[Laurus abchasica]]''. Jeho fosílie byly nalezeny i v [[Žitavská pánev|Žitavské]] a [[Chebská pánev|Chebské pánvi]].<ref name="kurschner">{{Citace periodika |
||
| příjmení = Kurschner |
| příjmení = Kurschner |
||
Řádek 128: | Řádek 124: | ||
== Taxonomie == |
== Taxonomie == |
||
''[[Vavřín vznešený|Laurus nobilis]]'' byl popsán [[Carl Linné|C. Linéem]] již v roce 1753. Druh ''[[vavřín azorský]]'' byl popsán v polovině 19. století hned 2x, jednou jako ''Persea azorica'' a podruhé, o něco později, jako ''Laurus canariensis''. Obě jména byla následně v roce 1960 zkombinována do názvu ''Laurus azorica''. V roce 2002 pak byl od tohoto druhu oddělen ''[[vavřín kanárský|Laurus novocanariensis]]'' jako samostatný druh.<ref name="hodkinson">{{Citace monografie |
''[[Vavřín vznešený|Laurus nobilis]]'' byl popsán [[Carl Linné|C. Linéem]] již v roce 1753. Druh ''[[vavřín azorský]]'' byl popsán v polovině 19. století hned 2x, jednou jako ''Persea azorica'' a podruhé, o něco později, jako ''Laurus canariensis''. Obě jména byla následně v roce 1960 zkombinována do názvu ''Laurus azorica''. V roce 2002 pak byl od tohoto druhu oddělen ''[[vavřín kanárský|Laurus novocanariensis]]'' jako samostatný druh.<ref name="hodkinson">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Hodkinson |
| příjmení = Hodkinson |
||
Řádek 145: | Řádek 140: | ||
== Zástupci == |
== Zástupci == |
||
* [[vavřín azorský]] (''Laurus azorica'') |
* [[vavřín azorský]] (''Laurus azorica'') |
||
* [[vavřín kanárský]] (''Laurus novocanariensis'') |
* [[vavřín kanárský]] (''Laurus novocanariensis'') |
||
Řádek 151: | Řádek 145: | ||
== Význam == |
== Význam == |
||
{{Podrobně|Vavřín vznešený}} |
{{Podrobně|Vavřín vznešený}} |
||
Řádek 192: | Řádek 185: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 206: | Řádek 200: | ||
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] |
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] |
||
[[Kategorie:Flóra severní Afriky]] |
[[Kategorie:Flóra severní Afriky]] |
||
[[Kategorie:Flóra |
[[Kategorie:Flóra Makaronésie]] |
Verze z 7. 5. 2021, 09:19
Vavřín | |
---|---|
Vavřín vznešený (Laurus nobilis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
Řád | vavřínotvaré (Laurales) |
Čeleď | vavřínovité (Lauraceae) |
Rod | vavřín (Laurus) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vavřín (Laurus) je rod dřevin z čeledi vavřínovitých. Jsou to stromy s jednoduchými střídavými listy a drobnými pravidelnými květy v okolíkovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje pouze 3 druhy a je rozšířen ve Středomoří a v Makaronésii. Vavřín vznešený je používán jako koření (bobkový list) a léčivá rostlina. V ČR se pěstuje jako kbelíková rostlina.
Popis
Vavříny jsou stálezelené nevysoké stromy se střídavými jednoduchými listy se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, jednopohlavné, uspořádané v úžlabních, stopkatých pseudookolících na zkrácených olistěných výhonech. Okvětí má krátkou trubku a je zakončené 4 laloky. V samčích květech je 8 až 30 tyčinek ve 3 kruzích. Samičí květy obsahují několik staminodií a semeník s krátkou čnělkou. Semeník obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem. Plodem je vejcovitá peckovice s drobnou číškou na bázi.[1][2]
-
Květenství vavřínu azorského
Rozšíření
Rod vavřín zahrnuje pouze 3 druhy. Vavřín vznešený je charakteristickou složkou středomořských tvrdolistých lesů. Naproti tomu oba makaronézské druhy rostou ve vlhčích subtropických lesích, známých jako vavřínové lesy, kde tvoří jednu z hlavních složek stromové vegetace spolu s dalšími zástupci vavřínovitých (obaleň páchnoucí, hruškovec Persea indica, Apollonias barbujana), dále např. s voskovníkem Morella faya, cesmínou kanárskou a jochovcem stromovitým.[3][4]
Ekologické interakce
Květy vavřínů jsou opylovány hmyzem. Semena rozšiřují různí ptáci, kteří konzumují výživné plody. Plody vavřínu vznešeného jsou v jižní Evropě v podzimním a zimním období důležitým zdrojem potravy zimující pěnice černohlavé.[5] Ve Středomoří nejsou vavříny význačnými živnými rostlinami motýlích housenek. V listech vavřínu kanárského na Kanárských ostrovech minují housenky drobných můr Caloptilia laurifoliae a Caloptilia staintoni z čeledi vzpřímenkovití. Vavřín je pěstován jako okrasná a užitková rostlina v tropech a subtropech různých kontinentů a příležitostně se na nich vyvíjejí housenky exotických motýlů, jako je otakárek Graphium sarpedon v Asii, Papilio scamander v Brazílii, nebo martináči Callosamia angulifera a Callosamia securifera v Severní Americe.[6] Vavřín kanárský je na Kanárských ostrovech a Madeiře napadán stopkovýtrusnou houbou Laurobasidium lauri, která na jejich kmenech vytváří nápadné kyjovité plodnice.[7] Příbuzný druh, Laurobasidium hachijoense, se vyskytuje v Japonsku, kde roste výhradně na skořicovníku japonském (Cinnamomum japonicum).[8]
-
Houba Laurobasidium lauri na kmenech vavřínu kanárského
-
Jihoamerický otakárek Papilio scamander
Prehistorie
Vavřín vznešený a makaronézské druhy se oddělily v období asi před 7 milióny let.[5] Předek těchto taxonů z období miocénu byl popsán jako †Laurus abchasica. Jeho fosílie byly nalezeny i v Žitavské a Chebské pánvi.[9]
Taxonomie
Laurus nobilis byl popsán C. Linéem již v roce 1753. Druh vavřín azorský byl popsán v polovině 19. století hned 2x, jednou jako Persea azorica a podruhé, o něco později, jako Laurus canariensis. Obě jména byla následně v roce 1960 zkombinována do názvu Laurus azorica. V roce 2002 pak byl od tohoto druhu oddělen Laurus novocanariensis jako samostatný druh.[10][11] V minulosti bylo do rodu Laurus řazeno velké množství druhů, které jsou v současnosti součástí jiných rodů čeledi Lauraceae.
Zástupci
- vavřín azorský (Laurus azorica)
- vavřín kanárský (Laurus novocanariensis)
- vavřín vznešený (Laurus nobilis)
Význam
Listy vavřínu vznešeného poskytují známé koření, bobkový list, které je oblíbené zejména v jihoevropské kuchyni. Olej ze semen se používá při výrobě mýdla.[12][2] V teplých krajích je vavřín vznešený pěstován jako okrasná dřevina. V České republice je možno jej pěstovat jako kbelíkovou rostlinu. Vyžaduje přes léto plně osluněné stanoviště a dobře propustnou půdu. V zimě jej lze umístit do skleníku nebo světlé chodby a omezit zálivku. Vavřín je v různých částech světa používán jako léčivá rostlina. Má antibakteriální a antimykotické účinky, tlumí křeče a používá se jako tonikum, adstringens a sedativum aj.[13][14]
-
Bobkový list
-
Vavřín vznešený
-
Vavřín vznešený jako kbelíková rostlina
Odkazy
Reference
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky)
- ↑ a b LI, Xi-wen; LI, Jie; VAN DER WERFF, Henk. Flora of China: Laurus [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUNKEL, G. (ed.). Biogeography and Ecology in the Canary Islands.. [s.l.]: Springer, 1976. ISBN 9401015686. (anglicky)
- ↑ CAPELO, Jorge et al. The vegetation of Madeira Island (Portugal). A brief overview and excursion guide. Quercetea. 2005, čís. 7. Dostupné online.
- ↑ a b SNOW, Barbara; DAVID, Snow. Birds and berries. [s.l.]: T & AD Poyser, 1998. ISBN 978-1-4081-3822-9. (anglicky)
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOTLABA, František. Co je houba na vavřínu z Gomery a Tenerife?. Vesmír. 2001, čís. 80. Dostupné online.
- ↑ KAKISHIMA, Makoto; NAGAO, Hideyuki; DENCHEV, Cvetomir M. Laurobasidium hachijoense, comb. nov. (Cryptobasidiaceae) causing aerialrootlike galls on Cinnamomum japonicum in Japan.. Phytotaxa. 2017, čís. 303(1).
- ↑ KURSCHNER, Wolfram M.; KVAČEK, Zlatko. Oligocene-Miocene CO2 fluctuations, climatic and palaeofloristic trends inferred from fossil plant assemblages in central Europe.. Bulletin of Geosciences. 2009, čís. 84(2). Dostupné online.
- ↑ HODKINSON, Trevor R. (ed.). Climate Change, Ecology and Systematics.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN 9780521766098. (anglicky)
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ ROSS, Ivan A. Medicinal Plants of the World: Vol. 2. New Jersey: Humana Press, 2001. ISBN 978-1-4684-9706-9. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vavřín na Wikimedia Commons
- Taxon Laurus ve Wikidruzích
- Slovníkové heslo vavřín ve Wikislovníku