Těšín: Porovnání verzí
Dal jsem do popisu jméno současné starostky Těšína a přechýlil jsem její příjmení do české podoby. http://www.um.cieszyn.pl/burmistrz-miasta-cieszyna-gabriela-staszkiewicz,225.html značky: URL ve shrnutí editace z Vizuálního editoru |
m přidání partnerských měst |
||
| Řádek 86: | Řádek 86: | ||
Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se hranice vrátily do [[Mnichovská dohoda|předmnichovské]] podoby a město bylo znovu rozděleno podle řeky [[Olše (řeka)|Olše]]. [[Polsko]] se vzdalo svých územních požadavků na celé [[Těšínsko]] v roce [[1958]]. |
Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se hranice vrátily do [[Mnichovská dohoda|předmnichovské]] podoby a město bylo znovu rozděleno podle řeky [[Olše (řeka)|Olše]]. [[Polsko]] se vzdalo svých územních požadavků na celé [[Těšínsko]] v roce [[1958]]. |
||
== Partnerské města == |
|||
* {{flagicon|Bulharsko}} [[Balčik]], [[Bulharsko]] |
|||
* {{flagicon|Francie}} [[Cambrai]], [[Francie]] |
|||
* {{flagicon|Česko}} [[Český Těšín]], [[Česko]] |
|||
* {{flagicon|Belgie}} [[Genk]], [[Belgie]] |
|||
* {{flagicon|Polsko}} [[Puck]], [[Polsko]] |
|||
* {{flagicon|Slovensko}} [[Rožňava]], [[Slovensko]] |
|||
* {{flagicon|Finsko}} Teuva, [[Finsko]] |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 3. 5. 2021, 18:47
| Těšín Cieszyn | |
|---|---|
 Náměstí v Těšíně | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°45′54″ s. š., 18°39′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 378,5 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| vojvodství | Slezské |
  Těšín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 28,69 km² |
| Počet obyvatel | 33 958 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 183,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Gabriela Staszkiewiczová |
| Vznik | 1155 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Rynek 1 43-400 Cieszyn |
| PSČ | 43-400 |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Těšín (polsky Cieszyn [čěšyn], německy Teschen[2]) je město ve Slezském vojvodství v jižním Polsku, v okrese Těšín, s přibližně 34 tisíci[1] obyvateli a metropole Těšínského Slezska. Město leží na řece Olši, která je přítokem Odry. Na druhé straně hranice, v České republice, leží město Český Těšín.
Po první světové válce bylo spolu s celým Těšínskem rozděleno mezi nově vzniklé státy Československo a Polsko, které si na ně oba dělaly nárok. Československá část byla pojmenována Český Těšín (i když se zvažovalo i jméno Československý Těšín), kdežto polská historická část si ponechala původní jméno v polském znění Cieszyn. V české literatuře se někdy pro tuto část jako české exonymum používá sousloví Polský Těšín (čímž se odlišuje od nerozděleného města Těšína před rokem 1920).
Historie
Založení města
Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Podle legendy jej založili roku 810 bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete Leška, na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného Studna Tří bratří. Ve skutečnosti však základem města bylo hradiště na Zámeckém vrchu, kde lze nalézt počátky osídlení v 6.–5. století př. n. l. a slovanské hradiště Podobora v dnešní Chotěbuzi, zvané také Starý Těšín.
Po zničení Starého Těšína velkomoravskými vojsky na konci 9. století vybudovali Slované obranné hradiště na Zámeckém vrchu. Jeho význam postupem času rostl a spolu se Starým Těšínem se stalo administrativním, náboženským a hospodářským centrem velké části Slezska. V 11. století zde byla vybudována románská rotunda sv. Mikuláše, která se dochovala dodnes a je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek Slezska i celého Polska (její vyobrazení se nalézá na reversu současné bankovky v nominální hodnotě 20 zlotých). Ve stejné době se začalo rozvíjet podhradí Zámeckého vrchu. Tento rozvoj způsobil, že na přelomu 11. a 12. století Starý Těšín postupně zanikl.
Název Těšín (v podobě Tessin) se poprvé nalézá v bule papeže Hadriána IV. datované k 23. dubnu 1155, kde je zmiňován jako sídlo kastelánie,[3] i když dle nejnovějších výzkumů by se mohl nacházet již v dokumentech spojených se vznikem vratislavského biskupství v roce 1000. V průběhu 12. století byl Těšín jedním z nejdůležitějších měst Opolsko-ratibořského knížectví. V roce 1220 byla městu udělena městská práva lvoveckého typu.
Od roku 990 byl Těšín a Těšínsko součástí polského státu. Roku 1339 se Těšín spolu s celým Těšínskem stal součástí Zemí Koruny české a takto se pak stal i součástí Rakousko-Uherska.
Období Piastovců
Po rozdělení Opolsko-ratibořského knížectví v roce 1282 a následném rozdělení Ratibořského knížectví v roce 1290 se Těšín stal hlavním městem Těšínsko-osvětimského knížectví, jehož prvním knížetem se stal Měšek, zakladatel rodové linie těšínských Piastovců. Jako hlavní město Těšín dále získával na významu a rozvíjel se. Největší rozvoj město zaznamenalo v období vlády knížete Přemysla I. Nošáka, který v roce 1374 udělil Těšínu nová městská práva vratislavského typu a na místě dřevěného kostela nechal vystavět zděný kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně. V té době byla také zřízena funkce purkmistra města (první známý byl Mikołaj Giseler) a založena městská rada; radnice byla postavena na vytvořeném náměstí, dnešní Stary Targ. Pravděpodobně již v tomto období fungoval městský špitál. Tehdejší Těšín byl jedním z nejvýznamnějších a největších měst Slezska.
Další prudký rozvoj město prožilo za vlády knížete Kazimíra II., který v roce 1496 přenesl náměstí na současné místo, obehnal město hradbami a založil zde zemský soud. Také v 16. století se město rozvíjelo ve všech ohledech. V 17. století byla značná část města zničena během třicetileté války. Důsledkem války byl ekonomický a demografický úpadek celého Těšínského knížectví i samotného Těšína.
Po vymření dynastie těšínských Piastovců v roce 1653 Těšínské knížectví přešlo jako odumřelé léno (odúmrť) na české krále a připadlo Habsburkům, což vedlo k hospodářské a politické stagnaci až do konce 17. století.
Období Habsburků
Ukončení období protireformace umožnilo vybudovat v Těšíně v letech 1709–1750 velký kostel evangelické církve augsburského vyznání, který je dnes největší luteránskou svatyní v Polsku. Pozice města se upevnila po slezských válkách v polovině 18. století, na konci kterých zůstal Těšín jako jedno z mála slezských měst součástí Rakouska. V letech 1768–1771 se stal Těšín hlavním centrem Barské konfederace. V roce 1779 zde byl podepsán těšínský mír mezi Rakouskem a Pruskem ukončující válku o bavorské dědictví. Těšínský mír město na krátkou dobu proslavil po celé Evropě. K podepsání míru došlo v zahradách před palácem Larischů v dnešním parku Míru. Rozvoj města v tomto období poznamenala série pohrom, kromě jiného také zemětřesení. Nejvážnější však byl požár v roce 1789, který poničil téměř celé město. Přes 11 let se Těšín zvedal z popela a většina budov postavených v této době se dochovala dodnes.
Přelom 18. a 19. století se nesl ve znamení kulturního rozvoje Těšína. V roce 1802 zde jezuitský kněz Leopold Szersznik[4] založil muzeum (dnes Muzeum Śląska Cieszyńskiego), v současnosti považované za nejstarší veřejné muzeum v polských zemích. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky byl do Těšína přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie. Tímto způsobem se Těšín stal na určitý čas hlavním městem mocnářství, nicméně to městu nepřineslo žádné výhody. V roce 1839 byl zbořen Piastovský zámek a na Zámeckém vrchu byl na příkaz knížete Karla Habsburského vybudován klasicistní palác s rozlehlým parkem (v této podobě se Zámecký vrch dochoval dodnes). V roce 1836 znovu požár zničil střed města, včetně budovy radnice, která byla znovu vybudována v roce 1846 a dochovala se do současnosti. V roce 1846 byl rovněž založen dodnes fungující knížecí pivovar na úpatí Zámeckého vrchu. Během revoluce v roce 1848 se město stalo důležitým centrem polské inteligence. V roce 1848 zde začaly vycházet první polské noviny.
V roce 1869 byla do Těšína dovedena železnice a v okolí nádraží vybudovaného na západním břehu Olše (tedy v dnešní české části) začala vznikat průmyslová čtvrť. Rozvoj průmyslu ve městě však neprobíhal tak rychle jako v nedalekém Bílsku, což vedlo k postupnému poklesu hospodářského významu Těšína v regionu. Nadále však zůstával důležitým administrativním a kulturním centrem.
V roce 1911 byla ve městě zavedena tramvajová linka spojující nádraží s centrem města. Během 1. světové války se zde zdržovalo početné rakouské vojsko, po určitou dobu byl Těšín dokonce sídlem generálního štábu armády. Z Těšína také pocházelo mnoho polských legionářů. V letech 1880–1910 byl Těšín okresním městem pro obce na Frýdecku.
Po první světové válce
Na počátku 20. století uváděla nadpoloviční většina obyvatel Těšína jako svoji obcovací řeč (Umgangssprache) němčinu. Po ukončení první světové války a zániku Rakousko-Uherska se Těšín spolu s celým Těšínskem stal předmětem československo-polského hraničního sporu. Tento spor v lednu 1919 vyústil dokonce v tzv. Sedmidenní válku mezi Československem a Polskem, do níž se zapojili i českoslovenští legionáři[5]. Spor o Těšínsko byl vyřešen až rozhodnutím na pařížské Radě vyslanců 28. července 1920, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Město Těšín bylo rozděleno podle řeky Olše. Historická část města připadla Polsku (nyní Cieszyn) a průmyslová část s vlakovým nádražím se stala součástí Československa (nyní Český Těšín). Ani Československo, ani Polsko nebyly s tímto rozdělením spokojeny. Československo se však s rozdělením smířilo na rozdíl od Polska, které si i nadále kladlo územní požadavky vůči Československu a požadovalo připojení celého Těšínska k Polsku.
V letech 1938–1945 byly Cieszyn a Český Těšín opět spojeny v jedno město. Stalo se tak v důsledku obsazení československé části Těšínska polskou armádou v říjnu 1938 a, po porážce Polska Německem v září 1939, připojením celého Těšínska k Třetí říši.
Po skončení druhé světové války se hranice vrátily do předmnichovské podoby a město bylo znovu rozděleno podle řeky Olše. Polsko se vzdalo svých územních požadavků na celé Těšínsko v roce 1958.
Partnerské města
Balčik, Bulharsko
Cambrai, Francie
Český Těšín, Česko
Genk, Belgie
Puck, Polsko
Rožňava, Slovensko
Teuva, Finsko
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 873.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 28.
- ↑ Leopold Johann (Jan) Sherschnik (Scherschnick, Szersznik, Šeršník) - Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3,s. 8 - 48, s. 84 - 124, s. 125 - 148, s. 157, s. 165 - 169, s. 170 - 198
Literatura
- Město Těšín: Literatura o Těšíně (databázi spravuje Městská knihovna Český Těšín)
- Lubomír Kubík: Těšínský konflikt, 2001, Votobia, Počet stran 133, Vazba knihy: měkká / brožovaná, ISBN 80-7198-458-2
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Těšín na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Těšín ve Wikislovníku- Slovníkové heslo Cieszyn ve Wikislovníku
Těšín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Stránky města (polsky) (anglicky) (německy) (francouzsky) (česky)
- Světelné znečištění v polském Těšíně (česky)
