František Xaver Khevenhüller-Metsch: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění ib, závěrečná část
m kat. + ref.
Řádek 82: Řádek 82:
== Životopis ==
== Životopis ==
[[Soubor:Castles_Zlín.JPG|náhled|vlevo|[[Zlín (zámek)|Zámek Zlín]], majetek Františka Xavera Khevenhüllera-Metsche od roku 1777]]
[[Soubor:Castles_Zlín.JPG|náhled|vlevo|[[Zlín (zámek)|Zámek Zlín]], majetek Františka Xavera Khevenhüllera-Metsche od roku 1777]]
Pocházel z [[Rakousko|rakouské]] [[Šlechta|šlechtické]] rodiny Khevenhüllerů, která od roku 1763 s [[kníže]]cím titulem pro hlavu rodu užívala jméno [[Khevenhüller-Metsch]].<ref>BRŇOVJÁK, Jiří: ''Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780''; [[Ostravská univerzita]], Ostrava, 2015, s. 304–305 ISBN 978-80-7464-461-0</ref> Narodil se jako třetí syn [[Dvorský hofmistr|císařského nejvyššího hofmistra]] knížete [[Jan Josef Khevenhüller-Metsch|Jana Josefa Khevenhüllera]] (1706–1776). Již v roce 1757 byl jmenován [[Císařský komorník|císařským komorníkem]], v roce 1760 se stal [[Říšská dvorní rada|říšským dvorním radou]] a od roku 1764 byl radou [[Dvorská komora|dvorské komory]], v roce 1769 obdržel titul [[Tajný rada|tajného rady]]. V letech 1773–1774 a 1782–1790 byl zemským hejtmanem v [[Korutany|Korutanech]]<ref>''František Xaver Khevenhüller-Metsch'' na webu ''worldstatesmen'' [https://www.worldstatesmen.org/Austria_crownlands.html dostupné online]</ref>, mezitím působil také u státních úřadů ve Vídni. V roce 1782 získal [[Řád zlatého rouna]]. V letech 1791–1797 byl zemským maršálkem v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] a nakonec byl jmenován [[Dvorský maršálek|nejvyšším maršálkem císařského dvora]] (1797), zemřel však nedlouho poté.
Pocházel z [[Rakousko|rakouské]] [[Šlechta|šlechtické]] rodiny Khevenhüllerů, která od roku 1763 s [[kníže]]cím titulem pro hlavu rodu užívala jméno [[Khevenhüller-Metsch]].<ref>BRŇOVJÁK, Jiří: ''Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780''; [[Ostravská univerzita]], Ostrava, 2015, s. 304–305 ISBN 978-80-7464-461-0</ref> Narodil se jako třetí syn [[Dvorský hofmistr|císařského nejvyššího hofmistra]] knížete [[Jan Josef Khevenhüller-Metsch|Jana Josefa Khevenhüllera]] (1706–1776). Již v roce 1757 byl jmenován [[Císařský komorník|císařským komorníkem]], v roce 1760 se stal [[Říšská dvorní rada|říšským dvorním radou]] a od roku 1764 byl radou [[Dvorská komora|dvorské komory]], v roce 1769 obdržel titul [[Tajný rada|tajného rady]]. V letech 1773–1774 a 1782–1790 byl zemským hejtmanem v [[Korutany|Korutanech]]<ref>''František Xaver Khevenhüller-Metsch'' na webu ''worldstatesmen'' [https://www.worldstatesmen.org/Austria_crownlands.html dostupné online]</ref>, mezitím působil také u státních úřadů ve Vídni. V roce 1782 získal [[Řád zlatého rouna]].<ref>[[František Lobkowicz (genealog)|LOBKOWICZ, František]]: ''Zlaté rouno v zemích českých'' (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273</ref> V letech 1791–1797 byl zemským maršálkem v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] a nakonec byl jmenován [[Dvorský maršálek|nejvyšším maršálkem císařského dvora]] (1797), zemřel však nedlouho poté.


== Rodina ==
== Rodina ==
Řádek 100: Řádek 100:
{{Portály|Česko|Lidé|Rakousko}}
{{Portály|Česko|Lidé|Rakousko}}


[[Kategorie:Khevenhüller]]
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Politici habsburské monarchie]]
[[Kategorie:Politici habsburské monarchie]]

Verze z 1. 5. 2021, 12:46

František Xaver hrabě Khevenhüller-Metsch
Erb rodu Khevenhüller-Metsch
Erb rodu Khevenhüller-Metsch
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1797 – 1797
PanovníkFrantišek II.
PředchůdceArnošt Kryštof z Kounic
NástupceAntonín Gotthard Schaffgotsch
Zemský maršálek v Dolních Rakousích
Ve funkci:
1791 – 1797
Zemský hejtman v Korutanech
Ve funkci:
1790 – 1782
Ve funkci:
1773 – 1774
Tajný rada
Ve funkci:
1769 – 22. prosince 1797
Rada dvorské komory
Ve funkci:
1764 – ?
Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1760 – ?
Císařský komorník
Ve funkci:
1757 – 22. prosince 1797
Narození3. července 1737
Řezno
BavorskoBavorsko Bavorsko
Úmrtí22. prosince 1797 (ve věku 60 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1763) Marie Terezie Rottalová (1742–1777)
RodičeJan Josef Khevenhüller-Metsch (1706–1776) a Karolina z Metsch (1706–1784)
DětiMarie Karolína, provd. Orsini-Rosenbergová (1764–1811)
Jan Josef František (1765–1806)
Marie Anna, provd. z Liechtensteinu (1770–1849)
Příbuzníbratr: Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch (1732–1801)
bratr: Jan Josef Khevenhüller-Metsch (1733–1792)
švagr: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809)
zeť: František Serafín Orsini-Rosenberg (1761–1832)
zeť: Karel z Liechtensteinu (1765–1795)
Zaměstnánípolitik
Profesepolitik, guvernér a Dvorní rada
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 809)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Xaver Antonín hrabě Khevenhüller-Metsch (Johann Franz Xaver Anton Graf von Khevenhüller-Metsch) (3. července 1737, Řezno – 22. prosince 1797, Vídeň) byl rakouský politik a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával vysoké úřady ve správě korunních zemí v Rakousku, krátce před svou smrtí se stal nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797). Sňatkem získal na Moravě panství Zlín, kde s manželkou podnikl přestavbu zámku. Kromě toho vlastnil statky ve Štýrsku a byl rytířem Řádu zlatého rouna.[1]

Životopis

Zámek Zlín, majetek Františka Xavera Khevenhüllera-Metsche od roku 1777

Pocházel z rakouské šlechtické rodiny Khevenhüllerů, která od roku 1763 s knížecím titulem pro hlavu rodu užívala jméno Khevenhüller-Metsch.[2] Narodil se jako třetí syn císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa Khevenhüllera (1706–1776). Již v roce 1757 byl jmenován císařským komorníkem, v roce 1760 se stal říšským dvorním radou a od roku 1764 byl radou dvorské komory, v roce 1769 obdržel titul tajného rady. V letech 1773–1774 a 1782–1790 byl zemským hejtmanem v Korutanech[3], mezitím působil také u státních úřadů ve Vídni. V roce 1782 získal Řád zlatého rouna.[4] V letech 1791–1797 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích a nakonec byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797), zemřel však nedlouho poté.

Rodina

V roce 1763 se oženil s hraběnkou Marií Terezií Rottalovou (1742–1777), jednou z dědiček vymřelého rodu Rottalů. Manželé převzali panství Zlín, příležitostně obývali zlínský zámek a nechali jej přestavět. Po ovdovění se František Xaver stal samostatným majitelem zlínského panství (1777). Z jejich manželství pocházelo pět dětí, z toho jediný syn Jan Josef František (1765–1806), po jehož smrti byl Zlín prodán. Nejstarší dcera Marie Karolína (1764–1811) byla manželkou generála knížete Františka Orsiniho-Rosenberga (1761–1832), další dcera Marie Anna (1770–1849) se provdala za prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795) z moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.

Františkův starší bratr kníže Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch (1732–1801) byl diplomatem, vyslancem v Portugalsku a Sardinii, další bratr Jan Josef (1733–1792) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála. Jejich švagrem byl významný politik hrabě Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný díl 14.; Praha, 1899 (reprint 1998), s. 198–199 ISBN 80-7185-057-8
  2. ↑ BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780; Ostravská univerzita, Ostrava, 2015, s. 304–305 ISBN 978-80-7464-461-0
  3. ↑ František Xaver Khevenhüller-Metsch na webu worldstatesmen dostupné online
  4. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Xaver_Khevenhüller-Metsch&oldid=19779829“