Praha-Bubny (nádraží)

Praha-Bubny
Nádražní budova
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Holešovice)
Souřadnice	50°6′6″ s. š., 14°26′23″ v. d.
Praha-Bubny Praha-Bubny, Praha
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	570366
Tratě	090, 120
Nadmořská výška	195 m n. m.
V provozu od	1868
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 44
Dopravní koleje	13
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (3)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	terminál MHD Vltavská (300 metrů)
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohled na nádražní budovu přes kolejiště

Praha-Bubny je železniční stanice v Praze-Holešovicích v oblasti bývalé vsi Bubny na adrese Bubenská 177/8b na železniční trati Praha – Kladno v úseku jejího souběhu s železniční tratí Praha – Děčín v její větvi vedoucí z Masarykova nádraží, nedaleko stanice metra C Vltavská. Součástí stanice je železniční zastávka Praha-Holešovice zastávka na kralupské trati a bývalé dílny pro opravy vozidel, bývalá výtopna aj. Od července 2017 až do 1. června 2020 bylo nádraží bez pravidelného provozu z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu.

Historie

Severní státní dráha směrem k Podmoklům (Děčínu) byla zprovozněna již v roce 1850. Stavba nádraží však započala až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy ze stanice Praha-Dejvice, která Buštěhradskou dráhu napojila na trať tehdy již vlastněnou Společností státní dráhy, a tím umožnila jízdu vlaků přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. Spojka byla zaústěna do bubenského nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Současná nádražní budova pochází z roku 1923.

Původně se nádraží nazývalo Bubna a roku 1911 bylo přejmenováno na Bubny horní nádraží (část Buštěhradské dráhy) a Bubny dolní nádraží (část tehdy již znovu zestátněné Severní státní dráhy). V roce 1933 byl název obou částí sjednocen na Bubny a v roce 1941 přejmenován na nynější Praha-Bubny.

V letech 1941 až 1945 odsud odcházely transporty pražských Židů, soustředěných v areálu Radiotrhu (naproti Veletržním paláci), do ghett v Lodži a Terezíně.

Depo a dílny

Součástí vybudovaného nádraží bylo i velké depo, rozsáhlé dílny a výtopna. Největší část železničního depa vybudovala v letech 1869–1873 společnost Severní státní dráha, které již nedostačovaly prostory u Masarykova nádraží. Prostory měly kapacitu až 140 vozů a patřila k nim lakovna a pila. V roce 1948 bylo nákladové nádraží s pilou Karl Neuber v Praze VII-Bubnech znárodněno na základě vyhlášky č. 2339/1948, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy, a s ním též všechny související podniky. Opravny prošly v letech 1956–1958 rekonstrukcí, která umožnila úpravy většího portfolia vozů včetně elektrických jednotek, hlavně řady 451. Později se začaly dílny specializovat na opravy poštovních vozů a během roku 2000 byl provoz v dílnách ukončen úplně.^[zdroj?]

Budova dílen byla výjimečná i svými rozměry 160 × 65 m. Po léta zde byly deponovány vládní salonní vozy, poté i vozy pro nostalgické vlaky. Opravy vozů se zde prováděly do května 2013, již v režii soukromé firmy.

V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti Orco Omikron z realitní skupiny Orco Property Group, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.^{[nedostupný zdroj]}

Projekt nové čtvrti původně počítal s výstavbou luxusních i klasických bytů, kancelářských prostor, nové školy, zdravotnického zařízení a univerzitního kampusu.

Památková ochrana a snahy o záchranu dílen

Areál nádraží, výtopen a dílen byl roku 2004 prohlášen kulturní památkou České republiky, roku 2008 však byla památková ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny, která tak je chráněna dosud. Později bylo zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny.

Nadšenci pro záchranu budovy navrhovali, aby zde byla buď zachována opravna, nebo zřízena například koncertní síň či železniční muzeum. Majitel a developer dosáhl zrušení památkové ochrany, získání a opakovaného prodloužení demoličního výměru a nakonec CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, kterou si Orco Property Group najala jako developera, budovu zbourala.

Nově nastoupivší vedení městské části Praha 7 se poslední půlrok před demolicí intenzivně snažilo o záchranu budovy, developer po stejnou dobu intenzivně připravoval demolici. Starosta Jan Čižinský tvrdil, že studie počítaly se zachováním dílen a jednatelé společnosti půl roku tajili, že připravují demolici, což označoval za podvod. Představitelé devolopera oponovali, že platný demoliční výměr byl řádně vydán v roce 2010 a opakovaně prodlužován, naposledy v roce 2013 s platností do konce roku 2015, z čehož musel být záměr investora zřejmý. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera uvedl, že demolice je v souladu s dlouhodobou strategií i řádně projednaným a schváleným záměrem. Starosta pohrozil, že nyní městská část bude vůči investorovi méně vstřícná, protože celé území je ve stavební uzávěře. Podobně se vyjádřil i náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický:. „Jestli si developer CPI, vlastník areálu, myslí, že nejlepší příspěvek do jednání s městem, jak z území Bubnů odstranit stavební uzávěru a umožnit jeho zástavbu, je zbourat cenné drážní dílny, je třeba říci, že tomu tak není. Naopak, tyto haly vytvářejí kouzlo místa a měly by se stát součástí budoucí zástavby“. Starosta Jan Čižinský řekl, že firma CPI postupuje s neúctou k technickému historickému dědictví, a demolici přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici. Starosta Jan Čižinský i primátorka Prahy Adriana Krnáčová se spolu s ministrem financí a stranickým šéfem primátorky Andrejem Babišem i po zahájení demolice ještě pokoušeli vyjednat zachování alespoň části budov.

Investor demolici dlouho z finančních důvodů odkládal, změna nastala s tím, když jej majetkově ovládl podnikatel Radovan Vítek.

Demolice areálu dílen začala 7. září 2015 a demoliční práce měly trvat tři měsíce. Mluvčí investora Jan Burian uvedl, že se památková ochrana týká pouze vnitřních sloupů, které firma zachová a předá památkářům tak, jak se s nimi před lety dohodla. Samotné budovy byly podle něj v natolik katastrofálním stavu, že by nebylo reálné je zachránit. Generální ředitel Orco Property Group Jiří Dedera však v době zahájení demolice tvrdil, že duch místa v této lokalitě nezanikne, protože významné architektonické prvky industriální výstavby budou zachovány a zakomponovány v budoucí podobě projektu.

Památník ticha

Podrobnější informace naleznete v článku Brána nenávratna.

Brána nenávratna
(Aleš Veselý, 2015)
nádraží Praha-Bubny

Dne 9. března 2015 byla na nádraží Praha-Bubny slavnostně odhalena rozměrná plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi (symbolizuje Jákobův žebřík). Datum odhalení této instalace je i připomínkou noci z 8. na 9. března 1944, kdy bylo zavražděno téměř 4000 vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Obří artefakt stojí na místě židovských transportů jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Socha nese poselství, že nádraží poznamenané tragickými osudy pražských Židů (odtud bylo deportováno v letech 1941 až 1945 na 50 000 židovských občanů Prahy do Terezína a jiných koncentračních táborů) je připraveno k plánované přestavbě na Památník ticha jako připomínku obětí holokaustu.

Projekt na přestavbu nádraží na Památník ticha jako vzpomínkové centrum holokaustu a moderní historie obecně získal stavební povolení i výjimku ze stavební uzávěry. Společnost „Památník Šoa Praha“ uzavřela s Českými drahami smlouvu na padesátiletý pronájem nádražní budovy. Autorkou projektu přestavby nádraží je Šárka Malá z ateliéru Romana Kouckého. Předběžný termín otevření památníku je stanoven na podzim roku 2018.

Zastávky v areálu nádraží

Praha-Holešovice zastávka

Podrobnější informace naleznete v článku Praha-Holešovice zastávka.

Železniční zastávka Praha-Holešovice leží 500 metrů severně od budovy bubenského nádraží na jeho zhlaví. Byla zřízena v roce 1890 a zastavují v ní osobní vlaky větve děčínské trati vedoucí z Masarykova nádraží, které nádražím Praha-Bubny projíždějí. Důvodem je lepší dostupnost návazné dopravy a bezpečnost cestujících, protože na nádraží v Bubnech se kolejiště děčínské trati nachází až za kolejištěm trati do Kladna, které by bylo nutné přecházet.

Praha-Bubny Vltavská

Zastávka byla zřízena na slepé koleji roku 2017 po dobu výluky z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Vlaky ze směru od Kladna (trať 120) zde končily, ze směru od Ústí nad Labem (trať 090) jezdily odklonem přes nádraží Praha-Holešovice. Ze zastávky bylo možné přestoupit na tramvaje a na metro linky C ve stanici Vltavská. Po ukončení rekonstrukce viaduktu byla 1. června 2020 zrušena a vlaky opět zastavují v zastávce Praha-Bubny.

Lávka přes kolejiště

Podle zprávy z února 2016 městská část Praha 7 chtěla na jaře 2016 jednat se SŽDC (1. 1. 2020 přejmenována na Správu železnic) o vybudování lávky, která by spojovala Veletržní a Dělnickou ulici přes železniční kolejiště. Mělo by jít o dočasnou stavbu do doby, než bude hotová nová výstavba kolem železnice.

Odkazy

Související články

• Železniční trať Praha – Kralupy nad Vltavou
• Železniční trať Praha – Rakovník
• Severní státní dráha
• Buštěhradská dráha
• Bubny
• Seznam železničních stanic v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Bubny na Wikimedia Commons
• České dráhy: Praha-Bubny
• České dráhy: Praha-Bubny Vltavská
• Informace o nádraží Praha-Bubny^{[nedostupný zdroj]}
• Informace o Praha-Holešovice zastávka^{[nedostupný zdroj]}
• Pražský deník: Nádraží Bubny – zašlá sláva zmizí pod modernou
• Vyhláška č. 2339/1948 Ú.l.I, o znárodnění podniků velkoobchodních v oboru obchodu s palivy
• Praha-Bubny na Atlas Drah
• Praha-Bubny nákladní nádraží na Atlas Drah
• Praha-Bubny St. 1 na Atlas Drah
• Praha-Bubny Vltavská na Atlas Drah
• Praha-Holešovice zastávka na Atlas Drah

Portály: Praha | Železnice