Jan Svatopluk Presl: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
link - citace před minutou omylem vložena dvakrát, ponechána jen jednou
značka: odstraněna reference
formát
Řádek 80: Řádek 80:
== Dílo ==
== Dílo ==
* ''[[Flora Čechica]]'' (1819, spolu s bratrem [[Karel Bořivoj Presl|Karlem Bořivojem]]) – první dokončená systematicky zpracovaná ''česká květena'' popisující 1498 [[druh]]ů
* ''[[Flora Čechica]]'' (1819, spolu s bratrem [[Karel Bořivoj Presl|Karlem Bořivojem]]) – první dokončená systematicky zpracovaná ''česká květena'' popisující 1498 [[druh]]ů
*O přirozenosti rostlin, aneb Rostlinopis (1820, spolu s [[Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic|Bedřichem Bertoldem]]) - zde poprvé použito množství názvů z botaniky, ale rovněž zoologie, mineralogie a také první překlad [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]], tedy základ současného chemického názvosloví, které bylo dále rozpracováno v Chemii zkusné
*O přirozenosti rostlin, aneb Rostlinopis (1820, spolu s [[Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic|Bedřichem Bertoldem]]) - zde poprvé použito množství názvů z botaniky, ale rovněž zoologie, mineralogie a také první překlad [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]], tedy základ současného chemického názvosloví, které bylo dále rozpracováno v ''Chemii zkusné''
* ''[[Mantissa I. ad Floram Čechicam]]'' (1822, dodatek k předchozí publikaci)
* ''[[Mantissa I. ad Floram Čechicam]]'' (1822, dodatek k předchozí publikaci)
* ''Rozprava o převratech kůry zemní a o proměnách v živočistvu jimi způsobených'' (1834) - překlad spisu [[Georges Cuvier|Georgese Cuviera]], první [[paleontologie|paleontologická]] práce v češtině
* ''Rozprava o převratech kůry zemní a o proměnách v živočistvu jimi způsobených'' (1834) - překlad spisu [[Georges Cuvier|Georgese Cuviera]], první [[paleontologie|paleontologická]] práce v češtině

Verze z 26. 4. 2021, 19:30

Jan Svatopluk Presl
Jan Svatopluk Presl
Jan Svatopluk Presl
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)
Narození4. září 1791
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí6. dubna 1849 (ve věku 57 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
PříbuzníKarel Bořivoj Presl (sourozenec)
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Profesechemik, lexikograf, zoolog, pedagog, botanik, vysokoškolský učitel, politik, mineralog, učitel a překladatel
PodpisJan Svatopluk Presl, podpis
CommonsJan Svatopluk Presl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Spojeni pouty přírody i vědy, hlásá latinský nápis na náhrobku bratří Preslových na vyšehradském hřbitově

Jan Svatopluk Presl (4. září 1791 Praha[2] – 6. dubna 1849 Praha[3]) byl rakouský a český vysokoškolský pedagog, profesor zoologie a mineralogie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století.

Biografie

Vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1816 zde získal titul doktora lékařství. Působil pak jako asistent na katedře dějin přírody na lékařské fakultě této univerzity u F. X. Bergera. V letech 1818–1819 byl suplentem pro tento obor. V letech 1819–1820 působil jako profesor všeobecných dějin přírody a technologie na Akademickém lyceu v Olomouci. Roku 1820 nastoupil jako řádný profesor speciálních dějin přírody na lékařské fakultě pražské univerzity. Roku 1824 zde založil kabinet zoologie a staral se o rozšiřování jeho sbírek.[4]

Společně s bratrem Karlem Bořivojem Preslem vydávali Flora Čechica.[4] Spoluzakládal českou a odvozeně i slovenskou odbornou terminologii mnoha vědních oborů, zejména pak v mineralogii, chemii, zoologii a botanice. Zavedl dvouslovné pojmenovávání anorganických sloučenin a rozlišování oxidačního čísla pomocí přípon (v jeho původním systému bylo ovšem přípon pouze 5). V roce 1821 se podílel na založení prvního česky psaného vědeckého časopisu Krok, na jehož dalším vydávání se poté podílel.

V díle Wšeobecný rostlinopis popsal a pojmenoval i řadu rostlin exotických, jako například tropické cykasy.

Z preslovských jmen botanických i dalších zůstala živá naprostá většina (například kopretina, kukuřice či bledule, lebeda pro Atriplex, šťovík pro Rumex atd.). Některá se již nepoužívají nebo se změnila – pepřika na paprika, ďubanka (Swertia) na kropenáč, šišvorec (Acorus) na puškvorec atd.[5]

Presl pojmenoval například i tuleně, vorvaně, lachtana, bobra, dikobraza, zubra, mrože nebo hrocha. Je autorem českých a slovenských názvů pro větší množství chemických prvků, např. draslík, kyslík, vápník[6] a také pro minerály cínovec, kazivec a živec.

V roce 1831 spoluzakládal organizaci Matice česká. V roce 1847 se stal členem vídeňské akademie věd. Byl rovněž členem české akademie.[4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Nový Knín v Čechách. Uvádí se jako doktor medicíny.[7] Patřil ke sněmovní pravici.[8] V Kroměříži je na domě, kde během sněmu bydlel, umístěna pamětní deska.

Dílo

Památky a zajímavosti kjhsf

Osudy ostatků a posmrtných připomínek

Jan Svatopluk Presl byl původně pochován na Olšanských hřbitovech (hřbitov II., hrob 333). Hrob nebyl ozdoben památníkem, po čase byl pozapomenut a byla do něj pochována i jiná osoba, takže vznikaly pochyby, zda je Jan Svatopluk Presl v hrobě stále uložen.[10] (V roce 1891, při příležitost sta let od narození, považoval dokonce časopis Humoristické listy Preslův hrob za neznámý.[11]) Ostatky obou bratrů byly okolo roku 1894 přeneseny na Vyšehradský hřbitov,[12] kde byl vybudován náhrobek s jejich reliéfní podobou.[13]

Na podnět Vojtěcha Šafaříka se v roce 1880 uskutečnila sbírka k vybudování důstojného náhrobku a organizace se ujal Spolek českých chemiků. Když ale v roce 1883 konstatoval výbor pro postavení náhrobku, že v hrobě na Olšanských hřbitovech je pohřbeno více osob, převážil názor, že by měl být vybudován Preslův pomník. V roce 1898 pak byl na vyšehradském hřbitově vybudován náhrobek bratrů Preslů a zájem o hrob na Olšanských hřbitovech pominul.

Spolku českých chemiků bylo přislíbeno místo pro Preslův pomník na jižním okraji Karlova náměstí. Zde však byl roku 1898 postaven pomník pěstitele orchidejí Benedikta Roezla. (Za nepravdivou označují odborníci legendu uvedenou ve Zlaté Praze, že došlo ke dvojí záměně jmen Presl – Ressl – Roezl,[14] i když ji novodobí badatelé někdy uvádějí jako fakt.[15])

V roce 1909 bylo umístění pomníku Jana Svatopluka Presla plánováno u budovy techniky na Karlově náměstí, spolek Svatobor schválil reliéf, který vytvořil Bohumil Kafka, k realizaci opět nedošlo.[16] Definitivně byl pomník, dílo Bohumila Kafky a Josefa Gočára, umístěn a slavnostně odhalen ve Vrchlického sadech v Praze 1. 7. 1910.[17]

Posmrtné připomínky

Odkazy

Reference

  1. ↑ hrob Jana Svatopluka Presla na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ Matrika zemřelých, sv. Havel, 1844-1852, snímek [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Presl, Jan Svatopluk (1791-1849), Naturwissenschaftler, s. 267. (německy) 
  5. ↑ Dle ústního sdělení doc. Petra Bureše z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.
  6. ↑ PRESL, Jan Svatopluk; BERTHOLD, Friedrich Carl Eugen Vsemir, von. O přirozenosti rostlin, aneb Rostlinář. Praha: Karel Vilím Enders, 1820. Dostupné online. 
  7. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  8. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  9. ↑ PRESL, Jan Svatopluk. Počátkowé rostlinoslowí. Praha: Kronberger & Řiwnáč, 1848. Dostupné online. 
  10. ↑ Dílo Jan Svatopluk Presl ve Wikizdrojích
  11. ↑ Jan Svatopluk Presl. S. 1. Humoristické listy [online]. 18. 9. 1891 [cit. 2020-05-08]. S. 1. Dostupné online. 
  12. ↑ Hřbitov vyšehradský. S. 2. Čech [online]. 3. 9. 1894 [cit. 2020-05-08]. Čís. 244, s. 2. Dostupné online. 
  13. ↑ Vyhledání hrobového místa: Presl, Jan Svatopluk [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ "Geneze pomníku Benedikta Roezla na Karlově náměstí", Za starou Prahu, 2/2019, s. 34. https://www.zastarouprahu.cz/webdata/D7B70C39-53BF-428E-AD43-A97619D02ABA_02.pdf
  15. ↑ ČRO 2012, Toulky českou minulostí, 882. schůzka: Muž, který dostal pomník omylem
  16. ↑ Ze Svatoboru. S. 3. Národní listy [online]. 4. 4. 1909 [cit. 2020-05-08]. Čís. 94, s. 3. Dostupné online. 
  17. ↑ Národní listy, 27.6.1910, s.2

Literatura

  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 321–322. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 564. 

Externí odkazy

Díla online

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Svatopluk_Presl&oldid=19764844“