Alexandr Litviněnko: Porovnání verzí
m →Veřejné soudní vyšetřování: vhodnější odkaz na Robert Owen |
detaily + zdroj značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
{{Infobox - osoba}} |
||
'''Alexandr Valterovič Litviněnko''', [[ruština|rusky]]''' '''''Александр Вальтерович Литвиненко'', ([[4. prosinec|4. prosince]] [[1962]], [[Voroněž]], [[Sovětský svaz]] – [[23. listopad]]u [[2006]], [[Londýn]], [[Spojené království]]) byl agent [[KGB]] a [[Federální bezpečnostní služba|FSB]]. Byl ostrým kritikem prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]], především kvůli jeho politice v [[Čečensko|Čečensku]]. V roce [[2000]] emigroval do [[Spojené království|Velké Británie]], kde získal azyl a v roce [[2006]] také britské občanství. Na začátku listopadu 2006 byl otráven radioaktivním poloniem a [[23. listopad]]u na následky otravy zemřel.<ref name="na_otravu">[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/v-tele-exspiona-litvinenka-nalezli-radioaktivni-polonium_102168_l1ja0.html V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/v-tele-exspiona-litvinenka-nalezli-radioaktivni-polonium_102168_l1ja0.html |date=20070110105502 }}, [[Novinky.cz]]</ref> |
'''Alexandr Valterovič Litviněnko''', [[ruština|rusky]]''' '''''Александр Вальтерович Литвиненко'', ([[4. prosinec|4. prosince]] [[1962]], [[Voroněž]], [[Sovětský svaz]] – [[23. listopad]]u [[2006]], [[Londýn]], [[Spojené království]]) byl agent [[KGB]] a [[Federální bezpečnostní služba|FSB]], který zběhl do Velké Británie. Litviněnko začal sympatizovat s čečenskými džihádisty a přijal jejich formu islámu<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Poisoned spy became Muslim on deathbed, says Chechen dissident |
|||
| periodikum = The Independent |
|||
| url = https://www.independent.co.uk/news/uk/this-britain/poisoned-spy-became-muslim-deathbed-says-chechen-dissident-427724.html |
|||
| datum vydání = 2011-09-22 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2021-04-26 |
|||
}}</ref>. Byl ostrým kritikem prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]], především kvůli jeho politice v [[Čečensko|Čečensku]]. V roce [[2000]] emigroval do [[Spojené království|Velké Británie]], kde získal azyl a v roce [[2006]] také britské občanství. Na začátku listopadu 2006 byl otráven radioaktivním poloniem a [[23. listopad]]u na následky otravy zemřel.<ref name="na_otravu">[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/v-tele-exspiona-litvinenka-nalezli-radioaktivni-polonium_102168_l1ja0.html V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/v-tele-exspiona-litvinenka-nalezli-radioaktivni-polonium_102168_l1ja0.html |date=20070110105502 }}, [[Novinky.cz]]</ref> |
|||
== Život == |
== Život == |
Verze z 26. 4. 2021, 13:00
Alexandr Valtěrovič Litviněnko | |
---|---|
Narození | 4. prosince 1962 Voroněž |
Úmrtí | 23. listopadu 2006 (ve věku 43 let) University College Hospital nebo Londýn |
Příčina úmrtí | radiační syndrom |
Místo pohřbení | hřbitov Highgate |
Alma mater | Ordžonikidzská vyšší vševojsková velitelská škola (do 1985) |
Povolání | spisovatel, voják a špión |
Nábož. vyznání | islám |
Choť | Marina Litviněnková |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alexandr Valterovič Litviněnko, rusky Александр Вальтерович Литвиненко, (4. prosince 1962, Voroněž, Sovětský svaz – 23. listopadu 2006, Londýn, Spojené království) byl agent KGB a FSB, který zběhl do Velké Británie. Litviněnko začal sympatizovat s čečenskými džihádisty a přijal jejich formu islámu[1]. Byl ostrým kritikem prezidenta Putina, především kvůli jeho politice v Čečensku. V roce 2000 emigroval do Velké Británie, kde získal azyl a v roce 2006 také britské občanství. Na začátku listopadu 2006 byl otráven radioaktivním poloniem a 23. listopadu na následky otravy zemřel.[2]
Život
V roce 1988 začal pracovat v kontrarozvědce KGB, od roku 1991 sloužil v centrále FSB. Za účinnou činnost při boji s organizovaným zločinem byl vyznamenán titulem veterána MUR (Kriminalistické oddělení moskevské milice). V roce 1997 byl přeřazen do přísně tajné správy pro rozpracovávání zločineckých organizací FSB na funkci staršího operativního spolupracovníka a zástupce náčelníka 7. oddělení.
Na tiskové konferenci v listopadu 1998 zveřejnil, že dostával rozkazy v rozporu se zákony. V březnu 1999 byl zatčen a umístěn ve vazební věznici Lefortovo. Soudní jednání skončilo osvobozením, ale hned poté byl v budově soudu zatčen FSB s jiným obviněním, které bylo nakonec uzavřeno, aniž by bylo zahájeno soudní řízení. Po propuštění z druhé vazby a po písemném závazku, že neopustí zemi, bylo proti němu zahájeno další šetření. Přes závazek brzy s pomocí předsedy Nadace občanských svobod Alexandra Goldfarba odjel z Ruska a v květnu 2001 obdržel politický azyl ve Velké Británii.
V knize FSB vyhazuje Rusko do povětří (anglicky FSB blows up Russia, rusky ФСБ взрывает Россию) napsané spolu s Jurijem Felštinským uvedl verzi, že teroristické atentáty v roce 1999 na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku byly připraveny a provedeny agenty FSB s úmyslem svést odpovědnost na Čečeny a získat tak záminku k obnovení čečenské války. Litviněnko také tvrdil, že Vladimir Putin stál za vraždou novinářky Anny Politkovské.[3][4]
Otrava a smrt
1. listopadu 2006 Litviněnko náhle onemocněl. Novinářům řekl, že se ten den setkal se dvěma bývalými agenty KGB. Jeden z nich byl Dmitrij Kovtun a druhým Andrej Lugovoj, který býval bodyguardem ruského expremiéra Jegora Gajdara (i ten byl v listopadu 2006 otráven.[5]) Později se Litviněnko setkal též s italským akademikem Mariem Scaramellou, který mu předal informace o smrti Anny Politkovské, ruské novinářky, zastřelené v říjnu 2006 v Moskvě.[zdroj?] Scaramella tvrdil, že se s Litviněnkem setkal proto, aby ho varoval před ruskou rozvědkou, která je oba chtěla údajně zlikvidovat.[6] Scarammela byl v prosinci televizí Sky News označen za další oběť otravy poloniem.[7]
Dne 23. listopadu 2006 Litviněnko na následky otravy zemřel.[2] Ve svém posledním prohlášení obvinil ze své smrti ruského prezidenta Putina.[8] Krátce před svou smrtí konvertoval k islámu.[9]
Dne 22. května 2007 vyšla zpráva, že britský vyšetřovací tým obvinil z vraždy ruského obchodníka Andreje Lugového.[10][11]
Veřejné soudní vyšetřování
V lednu 2015 začalo v Británii veřejné soudní vyšetřování Litviněnkovy smrti.[12] V červenci bylo veřejné vyšetřování ukončeno, přičemž jeho závěry mají být kompletně zveřejněny koncem roku. Podle právníků není pochyb o přímém zapojení Ruska do vraždy Alexandra Litviněnka[13] V lednu 2016 soudce Robert Owen dospěl k závěru, že operaci FSB s cílem Litviněnka zabít pravděpodobně posvětil její tehdejší šéf Nikolaj Patrušev a nejspíš ji odsouhlasil také prezident Vladimir Putin. Za pachatele vraždy označil soud Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna.[14]
Dokumentární film k případu Litviněnko
- Dokumentární film „Kauza Litviněnko“ (Rebellion: The Litvinenko Case) natočil filmový režisér Andrej Někrasov, který doprovázel Litviněnka v obou posledních letech před jeho smrtí. Film byl uveden 26. května 2007 na filmovém festivalu v Cannes, do českých kin vstoupil 25. září 2008.
Dílo
- Aleksander Litviněnko, Jurij Felštinskij, FSB blows up Russia, Liberty Publishing House, New York 2002, ISBN 0-914481-63-0
Překlady:
- Závan nad Ruskem: Teror od Withina, S P I Books, srpen 2002, ISBN 1-56171-938-2
- Závan nad Ruskem: Tajemství Plota - návrat teroru KGB. Gardners Books, Leden 2007 ISBN 1-903933-95-1
- Závan nad Ruskem: Tajemství Plota - návrat teroru KGB. Ecounter Books, duben 2007, ISBN 1-59403-201-7
- Alexander Litviněnko, Lublaňská přestupní stanice (Gang z Lublaňky).2002. Na internetu: Litviněnko
- Litviněnko-Lublaňka, kniha o vzestupu Putina a FSB - byla v přípravě.
In Memoriam vyšly:
- Litviněnko, Marina; Goldbarf, Alex. Death of a dissident: the poisoning of Alexander Litvinenko and the return of the KGB.
Překlady:
- Litviněnková, Goldbarf. Smrt disidenta: Otrávení Alexandra Litviněnka a návrat KGB. 1. vyd. Jota, 2007. 408 S. ISBN 978-80-7217-505-5
Odkazy
Reference
- ↑ Poisoned spy became Muslim on deathbed, says Chechen dissident. The Independent [online]. 2011-09-22 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium Archivováno 10. 1. 2007 na Wayback Machine., Novinky.cz
- ↑ Secrets and spies. The Guardian [online]. Guardian News & Media, 2007-01-21 [cit. 2013-02-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.respekt.cz/politika/litvinenkovu-vrazdu-pravdepodobne-schvalil-putin-napsal-britsky-soudce
- ↑ Lékaři: Putinův sok Gajdar byl otráven, Aktuálně.cz
- ↑ Poloniem byl otráven také italský kontakt Litviněnka, Lidové noviny, 2. prosince 2006
- ↑ Polonium otrávilo dalšího muže, lidovky.cz
- ↑ Ruský agent zemřel, podlehl otravě, lidovky.cz
- ↑ Litviněnko před smrtí přešel k islámu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-12-04 [cit. 2013-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Britové obviní z vraždy Litviněnka ruského obchodníka, iDnes.cz
- ↑ http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/6678887.stm BBC.co.uk
- ↑ Manžel pracoval pro britskou MI6, říká Litviněnková v rozhovoru pro ČRo
- ↑ Pokyn k zabití Litviněnka vzešel z Ruska, ukazuje prý vyšetřování
- ↑ Vraždu agenta Litviněnka schválil podle britského soudce zřejmě prezident Putin
Literatura
- GOLDFARB, Alex, LITVINĚNKOVÁ, Marina. Smrt disidenta: otrávení Alexandra Litviněnka a návrat KGB. Z angl. originálu přel. Jan Kozák. 1. vyd., Brno: Jota, 2007. 407 S. ISBN 978-80-7217-505-5