Meteoroid: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
-odkaz na rozcestník
Řádek 49: Řádek 49:
| titul = Meteorit je jen třešnička na dortu
| titul = Meteorit je jen třešnička na dortu
| periodikum = Astropis
| periodikum = Astropis
| odkaz na periodikum = Astropis
| odkaz na periodikum = Astropis (časopis)
| rok = 2008
| rok = 2008
| ročník = 15
| ročník = 15

Verze z 14. 4. 2021, 12:59

Možná hledáte: meteorit.

Meteoroidy jsou tělesa sluneční soustavy o velikosti milimetrů až několik desítek metrů, která se pohybují mezi planetami. Menší tělesa s rozměry výrazně pod 1 mm (obvykle v řádech mikrometrů) se nazývají mikrometeoroidy nebo zjednodušeně mikrometeority.[1]

Tělesa větší než 100 m jsou považována za planetky, i když mezi meteoroidy a planetkami není přesné rozhraní. Za planetku se takové těleso považuje obvykle v případě, že se z pozorování jeho pohybu ve sluneční soustavě podaří určit jeho dráhu.[2]

Původ a pozorování

Související informace naleznete také v článku Vznik a vývoj sluneční soustavy.

Většina meteoroidů vznikla jako pozůstatky po kolizích planetek v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem.[3]

Samotný meteoroid není možné kvůli jeho malým rozměrům ve vesmíru pozorovat. Jestliže se meteoroid střetne se Zemí, vletí do její atmosféry a vidíme světelný úkaz – meteor.

Střet se Zemí

Malých meteoroidů (velikosti v řádu milimetrů) narazí do Země denně milióny. S meteoroidy o průměru 1 metru a více se Země střetává poměrně zřídka, přibližně jednou za den. Při průměru větším než desítky centimetrů se meteoroid v atmosféře zcela nevypaří a dopadne na povrch Země jako meteorit.[4]

Někdy se také stává, že tzv. tečný meteoroid jen proletí svrchními vrstvami atmosféry Země a opět se vrátí zpět do kosmického prostoru. V takovém případě obvykle nastanou z důvodu tavení materiálu při průletu změny ve struktuře povrchu meteoroidu, přičemž část hmoty se vypaří. Jeden takový průlet nastal 13. října 1990 nad územím Československa a Polska.[5]

4. února 2011 proletěla v zatím nejkratší zaznamenané vzdálenosti od Země planetka 2011 CQ1. Ke střetu se Zemí nedošlo, za to vědci pozorovali doposud nejvýraznější změnu dráhy, o 60°.[6]

Reference

  1. Astronomický slovníček [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2009-01-27]. Kapitola meteoroid. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23. 
  2. PUDIVÍTR, Petr. Praktické úlohy z astronomie [online]. MFF UK v Praze, 2001-04-20 [cit. 2009-01-27]. Kapitola 5. Meteory. Dostupné online. 
  3. Glosář Aldebaran [online]. Aldebaran Group [cit. 2009-01-27]. Kapitola Meteoroid. 
  4. SPURNÝ, Pavel. Meteorit je jen třešnička na dortu. Astropis. 2008, roč. 15, čís. 1, s. 8-11. 
  5. SPURNÝ, P.; CEPLECHA, Z.; BOROVIČKA, J. Earth Grazing Fireball: Czechoslovakia, Poland, October 13, 1990, 03h 27m 16s UT. WGN, Journal of the International Meteor Organization. 1991, roč. 19, čís. 1, s. 13. Dostupné online [cit. 2015-02-13]. (anglicky) 
  6. Nejtěsnější prolet planetky kolem Země nečekaně výrazně změnil její dráhu - www.livingfuture.cz

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo meteoroid ve Wikislovníku