Depot: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
+upřes. definice, etym., -upravit |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Upravit}} |
|||
[[Soubor:Neupotz Fundsituation.jpg|náhled|Depot z nálezu Neupotz]] |
[[Soubor:Neupotz Fundsituation.jpg|náhled|Depot z nálezu Neupotz]] |
||
'''Depot''' (z franc. [[wikt:dépôt|dépôt]] „uschovaná věc“, „sklad“, z lat. depositum, „uložené“, stejného původu je [[depo]] či [[depozitář]]) je termín pro hromadný [[archeologický nález]], kdy dva či více [[Artefakt (archeologie)|artefaktů]] byly shromážděny a uloženy na jedno místo.<ref>https://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/slovnicek-pojmu#d</ref> Depot drahocených předmětů je obecně nazýván „[[poklad]]“. |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Depot je soubor předmětů různého nebo podobného charakteru ([[zbraně|zbraní]], [[šperk]]ů, [[nástroj]]ů, [[mince|mincí]], [[keramika|keramiky]] apod.), které byly vytvořeny či upraveny člověkem a záměrně do země uloženy z různých důvodů – [[rituál]]ních (jako [[oběť]]), ochranných (uschování v neklidných dobách) apod. U nejznámějších [[Keltové|keltských]] „pokladů“ je jednoznačné rituální pozadí nálezu (časté uložení v kotli, symbolu hojnosti – tzv. [[duchcovský poklad]] z [[Lahošť|Lahoště]], [[Podmokly (okres Rokycany)|Podmokly]]; v [[Teplice|Teplicích]], opět Obří pramen v Lahošti u Duchcova; v místech vzdálených souvisle osídlenému území – [[Ptení]]). Rituální uložení snad lze předpokládat i u depotů železných předmětů nalezených v areálu [[hradiště|hradišť]], stejně tak ovšem mohlo jít o ukrytí cenných předmětů v očekávání bojů, jež často končily násilným zánikem hradiště. |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
== Literatura == |
|||
| ⚫ | |||
== Prameny == |
|||
| ⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 11. 4. 2021, 12:05
Depot (z franc. dépôt „uschovaná věc“, „sklad“, z lat. depositum, „uložené“, stejného původu je depo či depozitář) je termín pro hromadný archeologický nález, kdy dva či více artefaktů byly shromážděny a uloženy na jedno místo.[1] Depot drahocených předmětů je obecně nazýván „poklad“.
Depot je soubor předmětů různého nebo podobného charakteru (zbraní, šperků, nástrojů, mincí, keramiky apod.), které byly vytvořeny či upraveny člověkem a záměrně do země uloženy z různých důvodů – rituálních (jako oběť), ochranných (uschování v neklidných dobách) apod. U nejznámějších keltských „pokladů“ je jednoznačné rituální pozadí nálezu (časté uložení v kotli, symbolu hojnosti – tzv. duchcovský poklad z Lahoště, Podmokly; v Teplicích, opět Obří pramen v Lahošti u Duchcova; v místech vzdálených souvisle osídlenému území – Ptení). Rituální uložení snad lze předpokládat i u depotů železných předmětů nalezených v areálu hradišť, stejně tak ovšem mohlo jít o ukrytí cenných předmětů v očekávání bojů, jež často končily násilným zánikem hradiště.
Reference
Literatura
- Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, str. 49–51
