Bahenní sopka: Porovnání verzí
+celkový počet v ČR do úvodu |
+ kat. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
[[Kategorie:Bahenní sopky| ]] |
|||
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
[[Kategorie:Geologická terminologie]] |
||
[[Kategorie:Vulkanologie]] |
[[Kategorie:Vulkanologie]] |
Verze z 7. 4. 2021, 06:37
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. V České republice se nachází přibližně 200 bahenných sopek.[1]
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[2]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Výskyt
Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci Soos u Chebu, která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons