Rosice (okres Chrudim): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: {{ÚIR}}-->{{RÚIAN}} za použití AWB
typografie, stylistika + odkazy NDK
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Rosice
| název = Rosice
| znak = Rosice (Chrudim) CoA CZ.gif
| znak = Rosice (Chrudim) CoA CZ.gif
| obrázek = Kostel svatého Václava, Rosice 340.jpg
| obrázek = Kostel svatého Václava, Rosice 340.jpg
| popisek = Kostel svatého Václava, Rosice u Chrasti
| popisek = Kostel svatého Václava, Rosice u Chrasti
| vlajka = Rosice CZ flag.gif
| vlajka = Rosice CZ flag.gif
| status = obec
| status = obec
| LAU2 = 572179
| LAU2 = 572179
| LAU1 = CZ0531
| LAU1 = CZ0531
| NUTS3 = CZ053
| NUTS3 = CZ053
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| okres = Pardubice
| okres = Pardubice
| obec s rozšířenou působností = [[Chrudim]]
| obec s rozšířenou působností = [[Chrudim]]
| pověřená obec = [[Chrast]]
| pověřená obec = [[Chrast]]
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| rozloha = 16,08
| rozloha = 16,08
| nadmořská výška = 257
| nadmořská výška = 257
| PSČ = 538 34
| PSČ = 538 34
| počet ZSJ = 4
| počet ZSJ = 4
| počet částí obce = 4
| počet částí obce = 4
| počet katastrálních území = 4
| počet katastrálních území = 4
| adresa = Rosice 96, 538 34 Rosice u Chrasti
| adresa = Rosice 96, 538 34 Rosice u Chrasti
| web = http://www.obec-rosice.cz
| web = http://www.obec-rosice.cz
| úřední web =
| úřední web =
| e-mail = starosta@obec-rosice.cz
| e-mail = starosta@obec-rosice.cz
| starosta = Bc. Zdeněk Volejník
| starosta = Bc. Zdeněk Volejník
| starosta aktuální k = 2018
| starosta aktuální k = 2018
}}
}}
'''Rosice''' jsou obec v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], 12 km jihovýchodně od [[Chrudim]]i. Mají rozlohu 16,09 km². Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.


'''Rosice''' jsou obec v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], 12 km jihovýchodně od [[Chrudim]]i. Mají rozlohu 16,09 km²; žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
Obec je často neoficiálně označována jako '''Rosice u Chrasti'''. Tak zní oficiálně jméno katastrálního území, místní pošty a někdejší [[Železniční zastávka|železniční zastávky]] na zrušené [[Železniční trať Hrochův Týnec - Chrast u Chrudimi|železniční trati Hrochův Týnec - Chrast u Chrudimi]]. V minulosti byla obec nazývána též '''Vladycké Rosice'''.

Obec je často neoficiálně označována jako '''Rosice u Chrasti'''. Tak zní oficiálně jméno katastrálního území, místní pošty a někdejší [[Železniční zastávka|železniční zastávky]] na zrušené [[Železniční trať Hrochův Týnec Chrast u Chrudimi|železniční trati Hrochův Týnec Chrast u Chrudimi]]. V minulosti byla obec nazývána též '''Vladycké Rosice'''.


== Místní části ==
== Místní části ==
Obec tvoří čtyři vesnice, k jejichž sloučení došlo roku [[1974]].
Obec tvoří čtyři vesnice, k jejichž sloučení došlo roku [[1974]].
* [[Bor u Chroustovic]]
* [[Bor u Chroustovic]]
* [[Brčekoly]]
* [[Brčekoly]]
* '''Rosice'''
* '''Rosice'''
Řádek 41: Řádek 42:


=== Kostel sv. Václava ===
=== Kostel sv. Václava ===
Hřbitovní kostel sv. Václava byl postaven v 2. polovině [[18. století]] na místě starší renesanční stavby. U kostela se nachází polozděná [[zvonice]] z 18. století.
Hřbitovní kostel sv. Václava byl postaven v 2. polovině [[18. století]] na místě starší renesanční stavby. U kostela se nachází polozděná [[zvonice]] z 18. století.


=== Hospodářský dvůr čp. 8 ===
=== Hospodářský dvůr čp. 8 ===
Dvůr stojí na severním okraji obce při průjezdní silnici, podél níž teče potok [[Žejbro]], a sestává ze složitého komplexu budov, jehož jádro tvoří někdejší tvrz stojící uprostřed nádvoří. Další objekty byly připojovány v době barokní a později.
Dvůr stojí na severním okraji obce při průjezdní silnici, podél níž teče potok [[Žejbro]]; sestává ze složitého komplexu budov, jehož jádro tvoří někdejší tvrz stojící uprostřed nádvoří; další objekty byly připojovány v době barokní a později.


=== Zámeček ===
=== Zámeček ===
Objekt svým vzhledem ještě zcela [[Renesance|renesanční]], zbudovaný v letech 1650–1653, stojí uprostřed rozlehlého hospodářského dvora. Patrové stavení o sedmi osách v průčelí a pěti na boční straně. Ve střední ose zvýšeného přízemí se nachází [[Portál (architektura)|portál]]. Vstup v profilovaném ostění s uchy. Po stranách otvoru vstupu stojí polosloupy s jednoduchými hlavicemi. Polosloupy nesou rozštěpený obloukový štít. Pod ním reliéfní hlavička. K plošině před vstupem stoupá z obou stran několik schodů. Sály a místnosti patra jsou opatřeny rovnými stropy a bohatou [[štuk]]ovou dekorací. Tvoří ji rámce s pletencem, perlovcem, rosetami a věnci. Pod dnešním nátěrem stěn se zachovaly zbytky původní malby.
Objekt svým vzhledem ještě zcela [[Renesance|renesanční]], zbudovaný v letech 1650–1653, stojí uprostřed rozlehlého hospodářského dvora. Patrové stavení o sedmi osách v průčelí a pěti na boční straně. Ve střední ose zvýšeného přízemí se nachází [[Portál (architektura)|portál]]. Vstup v profilovaném ostění s uchy. Po stranách otvoru vstupu stojí polosloupy s jednoduchými hlavicemi. Polosloupy nesou rozštěpený obloukový štít. Pod ním reliéfní hlavička. K plošině před vstupem stoupá z obou stran několik schodů. Sály a místnosti patra jsou opatřeny rovnými stropy a bohatou [[štuk]]ovou dekorací. Tvoří ji rámce s pletencem, perlovcem, rosetami a věnci. Pod dnešním nátěrem stěn se zachovaly zbytky původní malby.


=== Dům čp. 1 ===
=== Dům čp. 1 ===
Patrová budova na půdorysu protáhlého obdélníka obrácené průčelím k silnici. Její fasáda byla nově upravena v období mezi oběma světovými válkami. Interiéry plochostropé. Úprava schodiště ukazuje, že objekt je původem klasicistní, možná už barokní.
Patrová budova na půdorysu protáhlého obdélníka obrácené průčelím k silnici. Její fasáda byla nově upravena v období mezi oběma světovými válkami. Interiéry plochostropé. Úprava schodiště ukazuje, že objekt je původem klasicistní, možná už barokní.


=== Hospodářská stavení ===
=== Hospodářská stavení ===
Severovýchodně od křídla s kaplí, poněkud více vysunuto k silnici, stojí stavení zčásti patrové a zčásti přízemní. Mezi ním a křídlem s kaplí byl ponechán prostor pro vjezd do dvora. Do patrové části při bráně se vchází portálem v obdélném ostění s uchy. Interiér plochostropý. Dál navazují přízemní stavení chlévů, sklenuté plackami a plackami segmentového průřezu. Stáje, chlévy a stodoly ohraničují i pravou stranu dvora.
Severovýchodně od křídla s kaplí, poněkud více vysunuto k silnici, stojí stavení zčásti patrové a zčásti přízemní. Mezi ním a křídlem s kaplí byl ponechán prostor pro vjezd do dvora. Do patrové části při bráně se vchází portálem v obdélném ostění s uchy. Interiér plochostropý. Dál navazují přízemní stavení chlévů, sklenuté plackami a plackami segmentového průřezu. Stáje, chlévy a stodoly ohraničují i pravou stranu dvora.


Část při bráně je patrně barokního původu. Chlévy, stáje a stodoly klasicistní a poklasicistní.
Část při bráně je patrně barokního původu. Chlévy, stáje a stodoly klasicistní a poklasicistní.


=== Hromadný hrob z napoleonských válek ===
=== Hromadný hrob z napoleonských válek ===
Asi 2 km jihozápadně od Rosic je hromadný hrob z [[Napoleonské války|napoleonských válek]] datovaný k roku 1813. V onom roce nechal místní sedlák pan Dočkal postavit pomník na počest padlým Francouzům, kteří byli ošetřováni v bývalé jízdárně v Rosicích.
Asi 2 km jihozápadně od Rosic je hromadný hrob z [[Napoleonské války|napoleonských válek]] datovaný k roku 1813. V onom roce nechal místní sedlák pan Dočkal postavit pomník na počest padlým Francouzům, kteří byli ošetřováni v bývalé jízdárně v Rosicích.


Pověst říká, že jeden údajně mrtvý se v otevřené jámě probral a dostal se zpět do Rosic, kde dožil. V 70. letech 20. století se o něho zajímalo francouzské velvyslanectví.
Pověst říká, že jeden údajně mrtvý se v&nbsp;otevřené jámě probral a dostal se zpět do Rosic, kde dožil. V&nbsp;70.&nbsp;letech 20.&nbsp;století se o&nbsp;něj zajímalo francouzské velvyslanectví.<ref name="čro-7169663" />


== Exulanti ==
== Exulanti ==
V dobách [[protireformace]] [[Doba temna|(doba temna)]] žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li [[Česká konfese|víru svých předků]], nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V [[18. století]] v Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], domovní prohlídky, odpírání souhlasu [[vrchnost]]i k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou [[Bible kralická|Bibli kralickou]], která byla na [[Index librorum prohibitorum|indexu]],<ref>{{Citace elektronické monografie
V dobách [[protireformace]] [[Doba temna|(doba temna)]] žili poddaní ve strachu z&nbsp;toho, že opustí-li [[Česká konfese|víru svých předků]], nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V&nbsp;[[18. století|18.&nbsp;věku]] v&nbsp;Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], domovní prohlídky, odpírání souhlasu [[vrchnost]]i k&nbsp;uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod.; číst nebo vlastnit bratrskou [[Bible kralická|Bibli kralickou]], která byla na [[Index librorum prohibitorum|indexu]],<ref name="loskotovo" /> bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29.&nbsp;ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a&nbsp;to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] – až po trest smrti. Z&nbsp;Rosic v&nbsp;[[Chrudimský kraj|Chrudimském kraji]] v&nbsp;roce 1770 prokazatelně uprchli do [[Ziębice|Münsterbergu]] v&nbsp;[[Pruské Slezsko|pruském Slezsku]]: Franc Chmelík (krejčovský tovaryš z&nbsp;Rosic) a Anna Jehličková (otec Václav, Rosice); v&nbsp;Münsterbergu byli tito mladí lidé 22.&nbsp;neděli po svátku [[Nejsvětější Trojice]] oddáni.<ref name="štěříkové" />
| příjmení = Loskot| jméno = František| odkaz na autora = František Loskot| titul = O indexech zakázaných knih
| url = http://kramerius.medvik.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:f3a88c89-6a64-11e3-ab2b-d485646517a0#page=1| místo = Praha| datum vydání = 1911| datum přístupu = 2020-05-14}}</ref> bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] – až po trest smrti. Z Rosic v [[Chrudimský kraj|Chrudimském kraji]] v roce 1770 prokazatelně uprchli do [[Ziębice|Münsterbergu]] v [[Pruské Slezsko|pruském Slezsku]]: Franc Chmelík (krejčovský tovaryš z Rosic) a Anna Jehličková (otec Václav, Rosice). V Münsterbergu byli tito mladí lidé 22. neděli po svátku [[Nejsvětější Trojice]] oddáni.<ref>Edita Štěříková: ''Pozvání do Slezska.'' Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001, str. 303</ref>


== Pověsti ==
== Pověsti ==
Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] se obyvatelé báli, že jim bude odcizen vzácný kostelní [[zvon]], a proto jej ukryli do lesa Doubravy. Za války však všichni pamětníci zahynuli a zvon byl ztracen. Jednou jej náhodou vyhrabala zaběhlá svině. Později zvon vyměnili za zvon v [[Chrastice|Chrasticích]], zvony se však v noci vrátily zpět. Při přeletu mezi obcemi se srazily tak prudce, až rosický zvon pukl. Přelil jej švédský [[zvonař]] [[Ohlson]], který si za opravu nevyžádal odměnu, aby tak odčinil zlo, které spáchal jeho národ Čechům za třicetileté války. Jiné zdroje však uvádějí vyplacení odměny za opravu zvonu.
Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] se obyvatelé báli, že jim bude odcizen vzácný kostelní [[zvon]], a&nbsp;proto jej ukryli do lesa Doubravy. Za války však všichni pamětníci zahynuli a zvon byl ztracen. Jednou jej náhodou vyhrabala zaběhlá svině. Později zvon vyměnili za zvon v&nbsp;[[Chrastice (Skryje)|Chrasticích]], zvony se však v&nbsp;noci vrátily zpět. Při přeletu mezi obcemi se srazily tak prudce, až rosický zvon pukl. Přelil jej švédský [[Zvonařství|zvonař]] [[Ohlson]], který si za opravu nevyžádal odměnu, aby tak odčinil zlo, které spáchal jeho národ Čechům za třicetileté války. Jiné zdroje však uvádějí vyplacení odměny za opravu zvonu.


== Vzdělání a kultura ==
== Vzdělání a kultura ==
V Rosicích je základní škola, mateřská škola, několik prodejen, dvě hospody, pošta, sportovní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými, volejbalovými a nohejbalovými dvorci.
V Rosicích je základní škola, mateřská škola, několik prodejen, dvě hospody, pošta, sportovní areál s&nbsp;fotbalovým hřištěm, tenisovými, volejbalovými a nohejbalovými dvorci.


== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
Narodili se zde:
Narodili se zde:
* [[Václav Vilém Trnobranský]] (1819-1883), obrozenecký básník a spisovatel
* [[Václav Vilém Trnobranský]] (1819–1883), obrozenecký básník a spisovatel
* [[Karel Konvalinka]] (1885-1970), dirigent, hudební skladatel a pedagog
* [[Karel Konvalinka]] (1885–1970), dirigent, hudební skladatel a pedagog
* Antonín Boček (1897-1918), voják, příslušník [[Československé legie#Československé legie v Itálii|československých legií v&nbsp;Itálii]], jeden z&nbsp;10&nbsp;legionářů, kteří byli po upadnutí do rakouského zajetí během [[Bitva na Piavě|bitvy na Piavě]] odsouzeni k&nbsp;smrti a zastřeleni ještě téhož večera 15. června 1918 u vily ''Casa Montone'' (lokalita se též uvádí pod názvem ''Colle di Guarda'') v&nbsp;katastru obce [[Susegana]] v [[provincie Treviso|provincii Treviso]]). Událost na místě připomíná dvojice pamětních desek v&nbsp;italském a českém jazyce ({{Souřadnice|45.8727|12.2116666|typ=landmark|region=IT|zobrazení=inline}}); ostatky popravených byly po válce převezeny do Prahy na [[Olšanské hřbitovy]].<ref>{{Citace periodika
* Antonín Boček (1897–1918), voják, příslušník [[Československé legie#Československé legie v Itálii|československých legií v&nbsp;Itálii]], jeden z&nbsp;10&nbsp;legionářů, kteří byli po upadnutí do rakouského zajetí během [[Bitva na Piavě|bitvy na Piavě]] odsouzeni k&nbsp;smrti a zastřeleni ještě téhož večera 15.&nbsp;června 1918 u&nbsp;vily ''Casa Montone'' (lokalita se též uvádí pod názvem ''Colle di Guarda'') v&nbsp;katastru obce [[Susegana]] v&nbsp;[[provincie Treviso|provincii Treviso]]). Událost na místě připomíná dvojice pamětních desek v&nbsp;italském a českém jazyce ({{Souřadnice|45.8727|12.2116666|typ=landmark|region=IT|zobrazení=inline}}); ostatky popravených byly po válce převezeny do Prahy na [[Olšanské hřbitovy]].<ref name="zolejníkovo" />
| příjmení = Volejník ml.
| jméno = Z.
| autor =
| titul = Z historie obce: Ztracená tvář legionáře?
| periodikum = Rosické listy
| odkaz na periodikum =
| rok = 2014
| měsíc = únor
| ročník = 9
| číslo =
| strany = 5
| url = http://www.obec-rosice.cz/ahrefs/r_listy_0214.pdf
| issn =
| jazyk =
| datum přístupu = 2014-08-01
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140808050915/http://www.obec-rosice.cz/ahrefs/r_listy_0214.pdf
| datum archivace = 2014-08-08
| nedostupné = ano
}}</ref>


== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
Soubor:Rosice - družstvo.jpg|Rosice - družstvo
Soubor:Rosice - družstvo.jpg|Družstvo v Rosicích
Soubor:Rosice u Chrasti - obecní úřad.jpg|Rosice u Chrasti - obecní úřad
Soubor:Rosice u Chrasti - obecní úřad.jpg|Rosice u Chrasti obecní úřad
Soubor:Rosice u Chrasti - škola.jpg|Základní a mateřská škola
Soubor:Rosice u Chrasti - škola.jpg|Základní a mateřská škola
Soubor:Zámek Rosice u Chrasti 02.jpg|Bývalý knížecí pivovar
Soubor:Zámek Rosice u Chrasti 02.jpg|Bývalý knížecí pivovar
Řádek 107: Řádek 87:


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references>
<ref name="čro-7169663">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kuchtová | jméno = Šárka | titul = ''Památník U Mrtvých je záhadné místo s nejednou legendou ː Z Rosic přes Lozice do Jenišovic'' | url = http://pardubice.rozhlas.cz/pamatnik-u-mrtvych-je-zahadne-misto-s-nejednou-legendou-7169663 | fotografové = Tomáš Kubelka | další = Tipy na výlet &#124; Východočeské výlety | periodikum = Český rozhlas Pardubice | vydavatel = Český rozhlas | rok = 2018 | měsíc = duben | den = 15 | datum přístupu = 2021-04-05}}</ref>
<ref name="loskotovo">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Loskot | jméno = František | odkaz na autora = František Loskot | titul = O indexech zakázaných knih: (index římský a indexy české): kniha pro každého českého člověka | url = http://kramerius.medvik.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:f3a88c89-6a64-11e3-ab2b-d485646517a0 | vydavatel = nákladem vydavatelstva Volné myšlenky | místo = Praha | rok = 1911 | datum přístupu = 2021-04-05 | edice = Knihovna Volné myšlenky Řada II. | svazek edice = III.}}</ref>
<ref name="štěříkové">ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. ''Pozváni do Slezska: vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku''. 1. vyd. Praha: Kalich, 2001. 599 s. [http://ndk.cz/uuid/uuid:18f9c484ccbac2b78389aed86bb30105 Dostupné online]. {{ISBN|80-7017-553-2}}. S. 303</ref>
<ref name="zolejníkovo">{{Citace periodika | příjmení = Volejník | jméno = Z., ml | titul = ''Z historie obce: Ztracená tvář legionáře?'' | periodikum = Rosické listy | vydavatel = Obecní úřad Rosice ve spolupráci s redakční radou | rok = 2014 | měsíc = únor | ročník = 9 | číslo = | strany = 5 | url = http://www.obec-rosice.cz/ahrefs/r_listy_0214.pdf | issn = | jazyk = | datum přístupu = 2021-04-05 | url archivu = http://web.archive.org/web/20140808050915/http://www.obec-rosice.cz/ahrefs/r_listy_0214.pdf | datum archivace = 2014-08-08 | nedostupné = ano}}</ref>
</references>


== Literatura ==
== Literatura ==
* KUČA, Karel. ''České, moravské a slezské zvonice.'' 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
* KUČA, Karel. ''České, moravské a slezské zvonice''. 2., opr. a rozš. vyd. Praha: Libri, 2001. 379 s. ISBN 80-7277-018-7.
* ŠORM, Antonín. ''Pověsti o českých zvonech.'' Praha: V. Kotrba, 1926.
* ŠORM, Antonín, ed. ''Pověsti o českých zvonech''. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladateství V. Kotrba, 1926. 64 s.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Rosice (Chrudim District)}}
* {{Commonscat|Rosice (Chrudim District)}}
* {{RÚIAN}}
* {{RÚIAN}}
* http://www.obec-rosice.cz - oficiální stránky obce
* [http://www.obec-rosice.cz oficiální stránky obce]
* http://skola-rosice.net - oficiální stránky Základní školy Rosice u Chrasti
* [http://skola-rosice.net oficiální stránky Základní školy Rosice u&nbsp;Chrasti]


{{Části české obce}}
{{Části české obce}}

Verze z 5. 4. 2021, 22:26

Rosice
Kostel svatého Václava, Rosice u Chrasti
Kostel svatého Václava, Rosice u Chrasti
Znak obce RosiceVlajka obce Rosice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChrast
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 386 (2023)[1]
Rozloha16,08 km²
Nadmořská výška257 m n. m.
PSČ538 34
Počet domů483 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduRosice 96, 538 34 Rosice u Chrasti
starosta@obec-rosice.cz
StarostaBc. Zdeněk Volejník
Oficiální web: www.obec-rosice.cz
Rosice
Rosice
Další údaje
Kód obce572179
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosice jsou obec v Pardubickém kraji, 12 km jihovýchodně od Chrudimi. Mají rozlohu 16,09 km²; žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Obec je často neoficiálně označována jako Rosice u Chrasti. Tak zní oficiálně jméno katastrálního území, místní pošty a někdejší železniční zastávky na zrušené železniční trati Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimi. V minulosti byla obec nazývána též Vladycké Rosice.

Místní části

Obec tvoří čtyři vesnice, k jejichž sloučení došlo roku 1974.

Památky

Kostel sv. Václava

Hřbitovní kostel sv. Václava byl postaven v 2. polovině 18. století na místě starší renesanční stavby. U kostela se nachází polozděná zvonice z 18. století.

Hospodářský dvůr čp. 8

Dvůr stojí na severním okraji obce při průjezdní silnici, podél níž teče potok Žejbro; sestává ze složitého komplexu budov, jehož jádro tvoří někdejší tvrz stojící uprostřed nádvoří; další objekty byly připojovány v době barokní a později.

Zámeček

Objekt svým vzhledem ještě zcela renesanční, zbudovaný v letech 1650–1653, stojí uprostřed rozlehlého hospodářského dvora. Patrové stavení o sedmi osách v průčelí a pěti na boční straně. Ve střední ose zvýšeného přízemí se nachází portál. Vstup v profilovaném ostění s uchy. Po stranách otvoru vstupu stojí polosloupy s jednoduchými hlavicemi. Polosloupy nesou rozštěpený obloukový štít. Pod ním reliéfní hlavička. K plošině před vstupem stoupá z obou stran několik schodů. Sály a místnosti patra jsou opatřeny rovnými stropy a bohatou štukovou dekorací. Tvoří ji rámce s pletencem, perlovcem, rosetami a věnci. Pod dnešním nátěrem stěn se zachovaly zbytky původní malby.

Dům čp. 1

Patrová budova na půdorysu protáhlého obdélníka obrácené průčelím k silnici. Její fasáda byla nově upravena v období mezi oběma světovými válkami. Interiéry plochostropé. Úprava schodiště ukazuje, že objekt je původem klasicistní, možná už barokní.

Hospodářská stavení

Severovýchodně od křídla s kaplí, poněkud více vysunuto k silnici, stojí stavení zčásti patrové a zčásti přízemní. Mezi ním a křídlem s kaplí byl ponechán prostor pro vjezd do dvora. Do patrové části při bráně se vchází portálem v obdélném ostění s uchy. Interiér plochostropý. Dál navazují přízemní stavení chlévů, sklenuté plackami a plackami segmentového průřezu. Stáje, chlévy a stodoly ohraničují i pravou stranu dvora.

Část při bráně je patrně barokního původu. Chlévy, stáje a stodoly klasicistní a poklasicistní.

Hromadný hrob z napoleonských válek

Asi 2 km jihozápadně od Rosic je hromadný hrob z napoleonských válek datovaný k roku 1813. V onom roce nechal místní sedlák pan Dočkal postavit pomník na počest padlým Francouzům, kteří byli ošetřováni v bývalé jízdárně v Rosicích.

Pověst říká, že jeden údajně mrtvý se v otevřené jámě probral a dostal se zpět do Rosic, kde dožil. V 70. letech 20. století se o něj zajímalo francouzské velvyslanectví.[3]

Exulanti

V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. věku v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod.; číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[4] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací – až po trest smrti. Z Rosic v Chrudimském kraji v roce 1770 prokazatelně uprchli do Münsterbergupruském Slezsku: Franc Chmelík (krejčovský tovaryš z Rosic) a Anna Jehličková (otec Václav, Rosice); v Münsterbergu byli tito mladí lidé 22. neděli po svátku Nejsvětější Trojice oddáni.[5]

Pověsti

Během třicetileté války se obyvatelé báli, že jim bude odcizen vzácný kostelní zvon, a proto jej ukryli do lesa Doubravy. Za války však všichni pamětníci zahynuli a zvon byl ztracen. Jednou jej náhodou vyhrabala zaběhlá svině. Později zvon vyměnili za zvon v Chrasticích, zvony se však v noci vrátily zpět. Při přeletu mezi obcemi se srazily tak prudce, až rosický zvon pukl. Přelil jej švédský zvonař Ohlson, který si za opravu nevyžádal odměnu, aby tak odčinil zlo, které spáchal jeho národ Čechům za třicetileté války. Jiné zdroje však uvádějí vyplacení odměny za opravu zvonu.

Vzdělání a kultura

V Rosicích je základní škola, mateřská škola, několik prodejen, dvě hospody, pošta, sportovní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými, volejbalovými a nohejbalovými dvorci.

Osobnosti

Narodili se zde:

Galerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KUCHTOVÁ, Šárka. Památník U Mrtvých je záhadné místo s nejednou legendou ː Z Rosic přes Lozice do Jenišovic. Fotografie Tomáš Kubelka; Tipy na výlet | Východočeské výlety. Český rozhlas Pardubice [online]. Český rozhlas, 15. duben 2018 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  4. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih: (index římský a indexy české): kniha pro každého českého člověka [online]. Praha: nákladem vydavatelstva Volné myšlenky, 1911 [cit. 2021-04-05]. (Knihovna Volné myšlenky Řada II.; sv. III.). Dostupné online. 
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2001. 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2. S. 303
  6. VOLEJNÍK, Z., ml. Z historie obce: Ztracená tvář legionáře?. Rosické listy. Obecní úřad Rosice ve spolupráci s redakční radou, únor 2014, roč. 9, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08. 

Literatura

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2., opr. a rozš. vyd. Praha: Libri, 2001. 379 s. ISBN 80-7277-018-7.
  • ŠORM, Antonín, ed. Pověsti o českých zvonech. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladateství V. Kotrba, 1926. 64 s.

Externí odkazy