Rota Nazdar: Porovnání verzí
m doplnění odkazu; oprava čj značka: editace z Vizuálního editoru |
→Příslušníci roty: sjednocení podoby, odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 62: | Řádek 62: | ||
* Jan Votrubec |
* Jan Votrubec |
||
* Ladislav Preininger |
* Ladislav Preininger |
||
* [[Lumír Březovský]] |
* [[Lumír Březovský]], narozen 24. 10. 1898, Libeň. Do Cizinecké legie zařazen 22. 8. 1914 k 1. pluku jako vojín. Jako příslušník 2. pochodového pluku zemřel 12. 12. 1914 na následky zranění v Louvois, Remeš.<ref>databáze VÚA Praha</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914 – Personal |
|||
| ⚫ | |||
| periodikum = Biografický slovník českých zemí |
|||
| url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/B%C5%98EZOVSK%C3%9D_Lum%C3%ADr_24.10.1898-11.12.1914 |
|||
| datum přístupu = 2021-04-04 |
|||
}}</ref> |
|||
| ⚫ | |||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 4. 4. 2021, 17:08
| Rota Nazdar | |
|---|---|
 Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914 | |
| Země |  Francie |
| Existence | 11.12.1914 - 1915 |
| Vznik | 31. srpna 1914 |
| Typ | pozemní vojsko |
| Motto | dum spiro spero |
| Nadřazené jednotky | Francouzská cizinecká legie |
| Účast | |
| Války | první světová válka |
| Bitvy | bitva u Arrasu |
Rota Nazdar (oficiálně francouzsky 1ère compagnie, bataillon C du 2e Régiment de Marche du 1er Étranger, v překladu 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie)[1] byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie. Působili v ní převážně čeští dobrovolníci. Jednotka se uplatnila v první světové válce.
Vznik
Rota Nazdar vznikla v rámci francouzské Cizinecké legie 31. srpna 1914, tedy na začátku první světové války. O její vznik se zasloužil Prozatímní výbor tvořený zástupci francouzské pobočky Sokola a sociálně-demokratického spolku Rovnost, podporovaný některými známými francouzskými osobnostmi, zejména Ernestem Denisem. Vstup do Cizinecké legie byla jediná možnost, jak vytvořit na území Francie zahraniční jednotku. Hromadný odvod dobrovolníků proběhl 22. července 1914 v pařížské Invalidovně, za způsobilé k službě bylo uznáno 341 Čechů a 2 Slováci. Dvouměsíční výcvik prodělali v Bayonne. Slavnostní přísahu složili 12. října a rota byla začleněna do praporu C tzv. Marocké divize. Kvůli nedostatku českých důstojníků – k dispozici byli jen dva – rotě veleli Francouzi. Prvním velitelem byl jmenován kapitán M. L. J. Sallé.
Využití ve válce
Na začátku 1. světové války (1914–1915) se rota v rámci Cizinecké legie účastnila střetnutí na francouzsko-německé frontě a počet vojáků, kteří se do ní dobrovolně hlásili, narůstal. Měl však své limity, protože jednotka nemohla být doplňována o nové síly. Hranice byly uzavřeny, další Češi a Slováci do Francie nepřicházeli a nemohli se tam dostat ani jako dezertéři či zajatci, neboť rakousko-uherská armáda na západní frontě nebojovala. (K rotě se připojilo asi třicet dobrovolníků z Velké Británie, která na svém území vznik české jednotky nepovolila, a v jednotce sloužilo i několik Poláků a jeden Švýcar.) Rota Nazdar byla poprvé nasazena do boje 11. listopadu 1914 v kraji Champagne (nedaleko Remeše). V květnu 1915 se rota účastnila vítězně bojů u Arrasu, kde po útoku na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez zbylo pouze 75 bojeschopných mužů, 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni a prapor C byl rozpuštěn.[2]
Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.[3] Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.
Příslušníci roty
.jpg)
- František Kupka
- Václav Dostal
- Jan Votrubec
- Ladislav Preininger
- Lumír Březovský, narozen 24. 10. 1898, Libeň. Do Cizinecké legie zařazen 22. 8. 1914 k 1. pluku jako vojín. Jako příslušník 2. pochodového pluku zemřel 12. 12. 1914 na následky zranění v Louvois, Remeš.[4][5]
- František Rus, narozen 21. 12. 1882, Machov, padl 9. 5. 1915 v bitvě u Neuville-Saint-Vaast u Arassu v severní Francii. [6]
Odkazy
Reference
- ↑ FENCL, Vilém. Po stopách Roty Nazdar [online]. Rota Nazdar, 2014-08-13 [cit. 2015-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ ZÝKOVÁ, Iva-Hedvika. Kóta 140 – poslední cíl roty Nazdar. Český rozhlas [online]. 2015-05-08 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety. Čas : časopis Masarykova demokratického hnutí. Říjen-prosinec 2016, roč. XXIV, čís. 116, s. 8-16. ISSN 1210-1648.
- ↑ databáze VÚA Praha
- ↑ BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914 – Personal. Biografický slovník českých zemí [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Matriční kniha
Literatura
- BOHÁČ, Jaroslav. 1894-1944 Kronika československé legie ve Francii. Praha: Naše záloha, 1938. 580 s.
- EMMERT, František. Českoslovenští legionáři za první světové války, Praha, Mladá fronta 2014, ISBN 978-80-204-3283-4, 224 s.
- PREININGER, Ladislav. Přísaha: deníky francouzského legionáře Ladislava Preiningera 1913-1940. Praha: Votobia ; Československá obec legionářská, 2001. 377 s. ISBN 80-7220-115-8.
- PREININGER,Ladislav. Československá legie ve Francii (První sborník francouzských legionářů k 10. výročí samostatnosti Českoslov. republiky)
- PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 14, s. 16, s. 25
Externí odkazy
- Cesta roty Nazdar – Před 100 lety, speciální web Českého rozhlasu o 1. světové válce
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rota Nazdar na Wikimedia Commons
