Lovecká trubka: Porovnání verzí
m narovnání přesměrování |
Bez shrnutí editace značky: možné problémové formulace editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve [[starověk]]u. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při [[Válka|válečných]] [[konflikt]]ech, vedle toho byl používán při slavnostních [[obřad]]ech, [[průvod]]ech, hrách atd. Roh se později objevil u [[ponocný]]ch a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu [[Kovy|kov]]ovému. Z [[Starověký Egypt|Egypta]] se dostal do [[Starověké Řecko|Řecka]], pak [[Starověký Řím|Říma]] atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních. |
Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve [[starověk]]u. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při [[Válka|válečných]] [[konflikt]]ech, vedle toho byl používán při slavnostních [[obřad]]ech, [[průvod]]ech, hrách atd. Roh se později objevil u [[ponocný]]ch a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu [[Kovy|kov]]ovému. Z [[Starověký Egypt|Egypta]] se dostal do [[Starověké Řecko|Řecka]], pak [[Starověký Řím|Říma]] atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních. |
||
S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech |
S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech . Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z [[Roh (biologie)|rohů]] některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k [[Prachovnice|prachovnici]]. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i [[mosaz]], která se přírodnímu rohu (ze [[Tur domácí|skot]]u) aj. vyrovnala. V [[Muzeum|muzeích]] a na [[Zámek (stavba)|zámcích]] jsou dodnes často k vidění lovecké rohy z období [[17. století|17.]]-[[20. století]]. |
||
Trubka byla povětšinou několik [[decimetr]]ů dlouhá, nejčastěji 30 [[centimetr|cm]], ale i více. Často mohla být skvostným [[umělec]]kým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, [[sv. Hubert]]a - patrona myslivců a lovců atp. |
Trubka byla povětšinou několik [[decimetr]]ů dlouhá, nejčastěji 30 [[centimetr|cm]], ale i více. Často mohla být skvostným [[umělec]]kým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, [[sv. Hubert]]a - patrona myslivců a lovců atp. |
||
Lesní roh se dodnes používá jako jako signál k zahájení a ukončení společného lovu, protože je slyšet na velkou vzdálenost i když se lovci nevidí. |
|||
Lesní roh se používal jak přímo v lesích při lovu, tak na začátcích a koncích této kratochvíle, jako jakási úvodní či konečná tečka. |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 25. 3. 2021, 22:49
Lovecká trubka či v podstatě synonymně též lovecký roh nebo lesní roh je v podstatě hudební nástroj, používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání lovecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v lese. Mimoto personál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům zvěře (většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky psů.
Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve starověku. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z Egypta se dostal do Řecka, pak Říma atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.
S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech . Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z rohů některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k prachovnici. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i mosaz, která se přírodnímu rohu (ze skotu) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes často k vidění lovecké rohy z období 17.-20. století.
Trubka byla povětšinou několik decimetrů dlouhá, nejčastěji 30 cm, ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, sv. Huberta - patrona myslivců a lovců atp.
Lesní roh se dodnes používá jako jako signál k zahájení a ukončení společného lovu, protože je slyšet na velkou vzdálenost i když se lovci nevidí.
Literatura
- KŘÍŽOVÁ, Alena. Pánský salon na šlechtickém sídle. Ušlechtilé záliby a neřestné zábavy aristokratů. Brno: Národní památkový ústav Brno, 2010. S. 7-9.
- KOL.AUTORŮ. Ottova encyklopedie obecných vědomostí, díl XXI.. [s.l.]: [s.n.] S. 889-890.
Související články
Externí odkazy
- LESNIROH.cz – web o lesním rohu (portál)