Jeruzalémský talmud: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
→Historie: doplněn tradiční autor dle enwiki atd. +ref; doložit r. Muna a Jossi |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v [[Tiberias|Tiberiadě]] a v [[Caesarea (Izrael)|Cesareji]]). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce [[350]] n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu ''Talmud jerušalmi'' (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v [[Jeruzalém]]ě. Jindy proto bývá nazýván ''Talmud Erec Jisra'el'' – Palestinský talmud.{{Doplňte zdroj}} |
Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v [[Tiberias|Tiberiadě]] a v [[Caesarea (Izrael)|Cesareji]]). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej sepsal na konci [[3. století|3. stol.]] rabín Jochanan,<ref>MLČOCH, Melchior. Starověda biblická. (Tisk Cyrillo-Methodějské knihtiskárny J. Zeman a spol.). s. 4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c3cb4f1d-2167-451e-a939-996eae8ddbbf</ref> resp. dokončili v roce [[350]] n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi.{{Fakt/dne|20210319120909|}} Říká se mu ''Talmud jerušalmi'' (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v [[Jeruzalém]]ě. Jindy proto bývá nazýván ''Talmud Erec Jisra'el'' – Palestinský talmud.{{Doplňte zdroj}} |
||
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno [[Arabsko-izraelské války|arabsko-izraelským konfliktem]]. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi ''palestinským'' ve smyslu „historický region zvaný [[Palestina]]“ a ''palestinským'' ve smyslu „[[palestinská samospráva]]/palestinský stát“. |
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno [[Arabsko-izraelské války|arabsko-izraelským konfliktem]]. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi ''palestinským'' ve smyslu „historický region zvaný [[Palestina]]“ a ''palestinským'' ve smyslu „[[palestinská samospráva]]/palestinský stát“. |
||
Verze z 19. 3. 2021, 14:09
Jeruzalémský talmud neboli Talmud jerušalmi je redakce talmudu vytvořená v Izraeli během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší mišnou, záznamem ústních náboženských tradic židů, a rabínskými komentáři zvanými gemara.
Historie
Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v Tiberiadě a v Cesareji). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej sepsal na konci 3. stol. rabín Jochanan,[1] resp. dokončili v roce 350 n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi.[zdroj?] Říká se mu Talmud jerušalmi (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v Jeruzalémě. Jindy proto bývá nazýván Talmud Erec Jisra'el – Palestinský talmud.[zdroj?]
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno arabsko-izraelským konfliktem. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi palestinským ve smyslu „historický region zvaný Palestina“ a palestinským ve smyslu „palestinská samospráva/palestinský stát“.
Gemara Jeruzalémského talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se poněkud liší od aramejštiny Babylónského talmudu. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z řečtiny (i latiny) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných midrašů, které rovněž vznikaly tou dobou v Izraeli.
Obsah
Jeruzalémský talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům mišny, což je o jeden více, než u Babylónského talmudu. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k oddílu Zera'im. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma méně aktuální. Naopak zcela chybí seder Kodašim, pojednávající o obětech v Chrámu, který je z velké části komentován v babylónské verzi; dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům mišny, nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo.[zdroj?] Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský talmud.[zdroj?]
Rozdíly oproti Babylónskému talmudu
Zatímco v Babylónském talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako halachot. Rovněž rozřazení a stránkování u Jerušalmi není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě [Traktát – číslo kapitoly – číslo mišny], přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou či Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka J / Y, Jeru, Yeru ev. JT / PT označující Jeruzalémský/Palestinský talmud.
Rovněž znění mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní mišně nebo v Babylónském talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší.
Odkazy
Externí odkazy
Slovníkové heslo Jeruzalémský talmud ve Wikislovníku
Literatura
- COHEN, Abraham. Talmud pro každého. 1. vyd. Praha: Sefer, 2006. 479 s. ISBN 80-85924-49-8.
- SLÁMA, Petr. Tanu rabanan: Antologie rabínské literatury. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-722-1. S. 346-353.
- STEMBERGER, Günter. Talmud a Midraš. Překlad Petr Sláma. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-301-9. S. 205-232.
- (anglicky) Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi
Související články
- ↑ MLČOCH, Melchior. Starověda biblická. (Tisk Cyrillo-Methodějské knihtiskárny J. Zeman a spol.). s. 4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c3cb4f1d-2167-451e-a939-996eae8ddbbf