Proton-M: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Matemot (diskuse | příspěvky)
Aktualizace Infoboxu, přidán obrázek do galerie.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - nosná raketa
{{Infobox - nosná raketa
| název = Proton-M
| název = Proton-M
| obrázek = On the launch pad.jpg
| obrázek = On the launch pad.jpg
| popisek = Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur
| popisek = Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur
| země původu = {{Vlajka a název|Rusko}}
| země původu = {{Vlajka a název|Rusko}}
| rodina raket = [[Proton (nosná raketa)|Proton]]
| rodina raket = [[Proton (nosná raketa)|Proton]]
| výrobce = [[GKNPC Chruničeva]]
| výrobce = [[GKNPC Chruničeva]]
| účel = těžká nosná raketa k vynášení družic a modulů
| účel = těžká nosná raketa k vynášení družic a modulů
<!-- Rozměry -->
<!-- Rozměry -->| výška = 58,2 m
| výška = 58,2 m
| průměr = 7,4 m
| hmotnost = vzletová: 705 000 kg
| průměr = 7,4 m
<!-- Nosnost -->| na nízkou orbitu Země = 23 000 kg
| hmotnost = vzletová: 705 000 kg
| na přechodovou ke geostacionární = 6 300 kg
<!-- Nosnost -->
<!-- Historie startů -->| status = aktivní
| na nízkou orbitu Země = 23 000 kg
| kosmodrom = [[kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] rampa 81/24 a 200/39
| na přechodovou ke geostacionární = 6 300 kg
<!-- Historie startů -->
| celkem startů = 111
| status = aktivní
| úspěchy = 100
| selhání = 9
| kosmodrom = [[kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] rampa 81/24 a 200/39
| částečná selhání = 2
| celkem startů = 103
| první start = 7. dubna 2001
| úspěchy = 93
| první stupeň = 8S810K
| selhání = 9
| motor = 6× RD-275M
| částečná selhání = 1
| první start = 7. dubna 2001
| tah = 10 532 kN
| specifický impuls = 285 s
| první stupeň = 8S810K
| doba zážehu = 108 s
| motor = 6× RD-275M
| palivo = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
| tah = 10 532 kN
| druhý stupeň = 8S811K
| specifický impuls = 285 s
| motor druhého stupně = 3× RD-0210<br />
| doba zážehu = 108 s
| palivo = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
| druhý stupeň = 8S811K
| motor druhého stupně = 3× RD-0210<br />
1× RD-0211
1× RD-0211
| tah druhého stupně = 2 399 kN
| tah druhého stupně = 2 399 kN
| specifický impuls druhého stupně = 327 s
| specifický impuls druhého stupně = 327 s
| doba zážehu druhého stupně = 206 s
| doba zážehu druhého stupně = 206 s
| palivo druhého stupně = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
| palivo druhého stupně = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
| třetí stupeň = 8S812
| třetí stupeň = 8S812
| motor třetího stupně = 1× RD-0212
| motor třetího stupně = 1× RD-0212
| tah třetího stupně = 613,8 kN
| tah třetího stupně = 613,8 kN
| specifický impuls třetího stupně = 325 s
| specifický impuls třetího stupně = 325 s
| doba zážehu třetího stupně = 238 s
| doba zážehu třetího stupně = 238 s
| palivo třetího stupně = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
| palivo třetího stupně = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
| čtvrtý stupeň = [[Briz-M]]
| čtvrtý stupeň = [[Briz-M]]
| motor čtvrtého stupně = 1x S5.98M
| motor čtvrtého stupně = 1x S5.98M
| tah čtvrtého stupně = 19,62 kN
| tah čtvrtého stupně = 19,62 kN
| specifický impuls čtvrtého stupně = 326 s
| specifický impuls čtvrtého stupně = 326 s
| doba zážehu čtvrtého stupně = 3000 s
| doba zážehu čtvrtého stupně = 3000 s
| palivo čtvrtého stupně = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
| palivo čtvrtého stupně = [[oxid dusičitý]] / [[asymetrický dimethylhydrazin]]
}}
}}
'''Proton-M''' ([[ruština|rusky]] ''Протон-M'') je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket [[Proton (nosná raketa)|Proton]] vyvinuté bývalým Sovětským svazem. Vyráběna je společností [[GKNPC Chruničeva]] a starty raket probíhají z komplexů 81 a 200 na kosmodromu [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] v Kazachstánu. První start tohoto nosiče proběhl 7. dubna 2001.
'''Proton-M''' ([[ruština|rusky]] ''Протон-M'') je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket [[Proton (nosná raketa)|Proton]] vyvinuté bývalým Sovětským svazem. Vyráběna je společností [[GKNPC Chruničeva]] a starty raket probíhají z komplexů 81 a 200 na kosmodromu [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] v Kazachstánu. První start tohoto nosiče proběhl 7. dubna 2001.
Řádek 64: Řádek 61:
Soubor:At the Launch Pad, Proton-M.jpg|Proton-M přepraven na starovní rampu
Soubor:At the Launch Pad, Proton-M.jpg|Proton-M přepraven na starovní rampu
Soubor:Launch Vehicle "Verticalization", Proton-M.jpg|Proton-M při zvedání do vertikální polohy
Soubor:Launch Vehicle "Verticalization", Proton-M.jpg|Proton-M při zvedání do vertikální polohy
Soubor:Night start of Proton-M rocket with Blagovest satellite 17.08.2017.jpg|Start rakety Proton-M
</gallery>
</gallery>



Verze z 17. 3. 2021, 11:22

Proton-M
Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur
Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur
Země původuRuskoRusko Rusko
Rodina raketProton
VýrobceGKNPC Chruničeva
Účeltěžká nosná raketa k vynášení družic a modulů
Rozměry
Výška58,2 m
Průměr7,4 m
Hmotnostvzletová: 705 000 kg
Nosnost
na LEO23 000 kg
na GTO6 300 kg
Historie startů
Statusaktivní
KosmodromBajkonur rampa 81/24 a 200/39
Celkem startů111
Úspěšné starty100
Selhání9
Částečná selhání2
První start7. dubna 2001

Proton-M (rusky Протон-M) je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket Proton vyvinuté bývalým Sovětským svazem. Vyráběna je společností GKNPC Chruničeva a starty raket probíhají z komplexů 81 a 200 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. První start tohoto nosiče proběhl 7. dubna 2001.

Popis rakety

Nosič Proton-M se skládá ze tří stupňů, všechny jsou poháněny raketovými motory na kapalná paliva, používající kombinaci oxidu dusičitého jako okysličovadlo a palivo asymetrický dimethylhydrazin. První stupeň je jedinečný v tom, že se skládá z centrální válcové oxidační nádrže o stejném průměru jako ostatní dva stupně a k jeho obvodu je připojeno šest palivových nádrží, z nichž každá nese motor RD-275M, což je vylepšená verze starších motorů RD-253 používaných na raketách Proton-K. Motory v tomto stupni se mohou otáčet tangenciálně až o 7 ° od neutrální polohy a poskytují plnou kontrolu vektorového tahu. Důvodem pro tento návrh je logistika: průměr oxidačních nádrží a dvou následujících stupňů je maximální, které lze dodat železnicí vedoucí na kosmodrom Bajkonur. Nicméně v Bajkonuru se plně sestavený nosič opět přepravuje po železnici, protože má dostatek prostoru.

Druhý stupeň využívá konvenční válcový design. Je poháněn třemi motory RD-0210 a jedním motorem RD-0211. První a druhý stupeň je spojeny válcovou příhradovou mezistupňovou konstrukcí z ocelových prutů, umožňující volný odvod spalin při zážehu motorů druhého stupně.

Třetí stupeň je také válcového provedení. Obsahuje avioniku k řízení prvních tří stupňů. Jsou zde výkyvně uloženy čtyři spalovací komory čtyřkomorového řídicího motoru RD-0214 třetího stupně. Hlavní motor třetího stupně, RD-0213, je nepohyblivě umístěn v podélné ose stupně. Kompletní pohonný systém tvořený těmito dvěma motory je označen jako RD-0212.

Jako horní stupeň se u Proton-M používá Briz-M, nebo jeho předchůdce Block DM. Tyto horní stupně jsou určeny k vynášení těžkých nákladů a družic na nízké, střední a vysoké oběžné dráhy (včetně geosynchronních a geostacionárních).

Galerie

Využití

  • Na rok 2021 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul Nauka. Ten by se měl připojit k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.
  • V roce 2022 bude raketa využita k dopravě evropského roveru na povrch Marsu v rámci projektu ExoMars.

Varianta Proton Medium a Light

V září roku 2016 oznámila společnost ILS, která zajišťuje ruské nosné rakety pro zahraniční zákazníky, možnosti využití odlehčených modifikací rakety Proton, které podporuje i výrobní závod Chruničev. Důvodem je snížení nákladů při vypouštění středně těžkých a lehkých komerčních družic.

Odlehčené varianty vycházejí z nosiče Proton-M, který využívá konfiguraci 3+1. Střední varianta Proton Medium v konfiguraci 2+1 bude využívat stejný první stupeň rakety Proton-M, rozdíl bude pouze v lehce protažených nádržích, přičemž dojde k zachování šesti motorů RD-275M. Jako druhý stupeň se použije třetí stupeň z Protonu-M, u kterého se trochu protáhne délka. O pohon se bude starat motor RD-0213, který létá na třetím stupni Proton-M.

Verze Proton Light bude mít také protažený první stupeň, ale bude disponovat pouze čtyřmi motory a čtyřmi externími nádržemi. V horní části stupně se bude nacházet ještě dodatečná palivová nádrž. Druhý stupeň má být shodný s variantou Proton Medium. Obě verze pak budou využívat současný horní stupeň Briz-M s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem.[1]

Odkazy

Reference

  1. MAJER, Dušan. Dočkáme se odlehčených Protonů? [online]. Kosmonautix, 2016-09-15. Dostupné online. 

Související články