Refrakterní doba: Porovnání verzí
m typo |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Refrakterní doba''' je čas, během něhož nelze zahájit další nervový vzruch.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/refrakterni</ref> Na rozdíl od stupňovitých potenciálů receptorových a navazujících bipolárních buněk s krátkou délkou (a tedy i menší rezistivitou) akční potenciál gangliových a dalších neaurálních buněk po svém odeznění musí projít refrakterní (klidovou) fází. Refrakterní doba tedy určuje maximální možnou frekvenci vzruchů. Refrakterní doba především brání zpětnému axonálnímu šíření vzruchu. |
'''Refrakterní doba''' je čas, během něhož nelze zahájit další nervový vzruch.<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/refrakterni</ref> Na rozdíl od stupňovitých potenciálů receptorových a navazujících bipolárních buněk s krátkou délkou (a tedy i menší rezistivitou) akční potenciál gangliových a dalších neaurálních buněk po svém odeznění musí projít refrakterní (klidovou) fází. Refrakterní doba tedy určuje maximální možnou frekvenci vzruchů. Refrakterní doba především brání zpětnému axonálnímu šíření vzruchu. |
||
'''Absolutní refraktorní doba''' v trvání několik milisekund souvisí s depolarizací a repolarizací, kdy není vzruch schopen odpálit další [[akční potenciál]], dochází k |
'''Absolutní refraktorní doba''' v trvání několik milisekund souvisí s depolarizací a repolarizací, kdy není vzruch schopen odpálit další [[akční potenciál]], dochází k inaktivaci napěťově řízených sodných kanálů při otevřených napěťově řízených draslíkových kanálů refraktorní doba. |
||
'''Relativní refraktorní doba''' souvisí s hyperpolarizací, pravděpodobnost odpálení [[akční potenciál|akčního potenciálu]] je pouze snížena a je tedy nutná silnější stimulace, v inaktivovaném režimu jsou napěťově řízené N kanály a aktivovaném draslíkové, dohromady cca 5–10 ms. |
'''Relativní refraktorní doba''' souvisí s hyperpolarizací, pravděpodobnost odpálení [[akční potenciál|akčního potenciálu]] je pouze snížena a je tedy nutná silnější stimulace, v inaktivovaném režimu jsou napěťově řízené N kanály a aktivovaném draslíkové, dohromady cca 5–10 ms. |
||
Verze z 8. 3. 2021, 21:10
Refrakterní doba je čas, během něhož nelze zahájit další nervový vzruch.[1] Na rozdíl od stupňovitých potenciálů receptorových a navazujících bipolárních buněk s krátkou délkou (a tedy i menší rezistivitou) akční potenciál gangliových a dalších neaurálních buněk po svém odeznění musí projít refrakterní (klidovou) fází. Refrakterní doba tedy určuje maximální možnou frekvenci vzruchů. Refrakterní doba především brání zpětnému axonálnímu šíření vzruchu.
Absolutní refraktorní doba v trvání několik milisekund souvisí s depolarizací a repolarizací, kdy není vzruch schopen odpálit další akční potenciál, dochází k inaktivaci napěťově řízených sodných kanálů při otevřených napěťově řízených draslíkových kanálů refraktorní doba.
Relativní refraktorní doba souvisí s hyperpolarizací, pravděpodobnost odpálení akčního potenciálu je pouze snížena a je tedy nutná silnější stimulace, v inaktivovaném režimu jsou napěťově řízené N kanály a aktivovaném draslíkové, dohromady cca 5–10 ms.