Wikipedista:Xth-Floor/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
záloha |
záloha |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Výklenkové kaple == |
== Výklenkové kaple == |
||
Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí. |
|||
{| class="wikitable sortable" |
{| class="wikitable sortable" |
||
|- |
|- |
||
Řádek 7: | Řádek 8: | ||
|- |
|- |
||
| [[Polygonální_bašta#Kaplička_svatého_Jana_Nepomuckého|sv. Jana Nepomuckého]]<br> {{Odkaz na položku WD|Q36859436|ne}} || [[Soubor:ČB, Nepomucký u Kliky.JPG|128px|kaplička u bašty]] || [[Zátkovo nábřeží]] 158/16 || ? || {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)}} || V nice kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. |
| [[Polygonální_bašta#Kaplička_svatého_Jana_Nepomuckého|sv. Jana Nepomuckého]]<br> {{Odkaz na položku WD|Q36859436|ne}} || [[Soubor:ČB, Nepomucký u Kliky.JPG|128px|kaplička u bašty]] || [[Zátkovo nábřeží]] 158/16 || ? || {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)}} || V nice kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. |
||
|- |
|||
| sv. Jana Nepomuckého || || Staroměstská || 1756 || || Kaple, kterou nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756. Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.<ref name="ksk"/> |
|||
|- |
|||
| sv. Jana Nepomuckého || || [[Dlouhý most]] || {{Sort|1796|≤1796}} || || V rozměrné kapli (na pomezí výklenkové a síňové) při zdi dvora u Dlouhého mostu byla po zániku [[Kostel svatého Václava (České Budějovice, zaniklý)|špitálu u svatého Václava]] (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.<ref name="ksk"/> |
|||
|- |
|||
| sv. Jana Nepomuckého<br> {{Odkaz na položku WD|Q57416201|ne}} || [[Soubor:České Budějovice, kaplička Na Sádkách (04).jpg|128px|kaple svatého Jana Nepomuckého]] || Na Sádkách || 1941 || {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)}} || Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání statku u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.<ref name="ksk"/> |
|||
|- |
|||
| sv. Jana Nepomuckého<br> {{Odkaz na položku WD|Q98060112|ne}} || [[Soubor:ČBu, Větrná, Chapel of John of Nepomuk 02.jpg|128px|kaple svatého Jana Nepomuckého]] || [[Větrná (České Budějovice)|Větrná]] 732/1 || {{Sort|1960|≥1960}} || {{Commonscat v tabulce|Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)}} || Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.<ref name="ksk"/> |
|||
|- |
|||
| U Budvaru<br> {{Odkaz na položku WD|Q96076281|ne}} || [[Soubor:Kněžské Dvory - kaplička.jpg|128px|výklenková kaple]] || K. Světlé × Kněžskodvorská || || {{Commonscat v tabulce|Kaplička (Kněžské Dvory)}} || Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od [[Kostel Nejsvětější Trojice (České Budějovice)|Trojice]] na [[Těšín (Hrdějovice)|Těšín]].<ref name="ksk"/> |
|||
|- |
|||
| U Lesa<br> {{Odkaz na položku WD|Q96748664|ne}} || [[Soubor:ČBu, Zavadilka 2149, chapel 02.jpg|128px|výklenková kaple]] || [[Zavadilka (České Budějovice)|Zavadilka]] 2150 || 2000 || {{Commonscat v tabulce|Kaplička U Lesa (České Budějovice, Zavadilka)}} || Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa. |
|||
|- |
|||
| V Českém Vrbném<br> {{Odkaz na položku WD|Q83639025|ne}} || [[Soubor:Kaplička České Vrbné 02.jpg|128px|výklenková kaple]] || [[České Vrbné]] 2383 || {{Sort|1760|≤1760}} || {{Commonscat v tabulce|Chapel in České Vrbné}} || Při staré cestě do Českého Vrbného.<ref name="ksk"/> Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. |
|||
|- |
|- |
||
|} |
|} |
||
Řádek 32: | Řádek 47: | ||
| u Lidické || || Lidická × Mánesova || {{Sort|1602|<1602}} || || Willenbergova veduta a ještě prameny z 18. století uvádějí boží muka v oblasti současné křižovatky. Nedochovala se. |
| u Lidické || || Lidická × Mánesova || {{Sort|1602|<1602}} || || Willenbergova veduta a ještě prameny z 18. století uvádějí boží muka v oblasti současné křižovatky. Nedochovala se. |
||
|- |
|- |
||
| zděná na Pražském předměstí<br> {{Odkaz na položku WD|Q36859834|ne}} || [[Soubor:ČB, boží muka Čéčova 01.JPG|128px|boží muka na Pražském]] || [[Čéčova]] 671/2 || ? || {{Commonscat v tabulce|Boží muka (České Budějovice, Čéčova)}} || |
| zděná na Pražském předměstí<br> {{Odkaz na položku WD|Q36859834|ne}} || [[Soubor:ČB, boží muka Čéčova 01.JPG|128px|boží muka na Pražském]] || [[Čéčova]] 671/2 || ? || {{Commonscat v tabulce|Boží muka (České Budějovice, Čéčova)}} || Součást někdejší poutní cesty vedoucí od [[Kostel Nejsvětější Trojice (České Budějovice)|Trojice]] na [[Těšín (Hrdějovice)|Těšín]].<ref name="ksk"/> |
||
|- |
|- |
||
| zděná na Vltavě<br> {{Odkaz na položku WD|Q105710463|ne}} || [[Soubor:Boží muka, Vltava 01.jpg|128px|boží muka na Vltavě]] || [[Krčínova (České Budějovice)|Krčínova]] 1105/20 || {{Sort|1760|≤1760}} || {{Commonscat v tabulce|Boží muka (České Budějovice, Vltava)}} || Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti. |
| zděná na Vltavě<br> {{Odkaz na položku WD|Q105710463|ne}} || [[Soubor:Boží muka, Vltava 01.jpg|128px|boží muka na Vltavě]] || [[Krčínova (České Budějovice)|Krčínova]] 1105/20 || {{Sort|1760|≤1760}} || {{Commonscat v tabulce|Boží muka (České Budějovice, Vltava)}} || Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti. |
||
Řádek 43: | Řádek 58: | ||
== Kříže == |
== Kříže == |
||
Zahrnuty nejsou náhrobní kříže umístěné na hřbitovech. |
|||
{| class="wikitable sortable" |
{| class="wikitable sortable" |
||
|- |
|- |
||
Řádek 122: | Řádek 138: | ||
| Panna Maria s dítětem<!--<br> {{Odkaz na položku WD|Q…|ne}} --> || [[Soubor:České Budějovice 9152-1.jpg|128px|Socha Panny Marie s dítětem]] || sakristie, [[Piaristické náměstí]] || {{Sort|1900|~1900}} || {{Commonscat v tabulce|Mater Amabilis (České Budějovice)}} || Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera. |
| Panna Maria s dítětem<!--<br> {{Odkaz na položku WD|Q…|ne}} --> || [[Soubor:České Budějovice 9152-1.jpg|128px|Socha Panny Marie s dítětem]] || sakristie, [[Piaristické náměstí]] || {{Sort|1900|~1900}} || {{Commonscat v tabulce|Mater Amabilis (České Budějovice)}} || Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera. |
||
|- |
|- |
||
| Panna Maria s dítětem<!--<br> {{Odkaz na položku WD|Q…|ne}} --> || u [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|Nejsvětější Svátosti]] |
| Panna Maria s dítětem<!--<br> {{Odkaz na položku WD|Q…|ne}} --> || || u [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|Nejsvětější Svátosti]] || ? || || Menší socha v zahradě. |
||
|- |
|- |
||
| [[Samsonova kašna|Samson]]<br> {{Odkaz na položku WD|Q6848354|ne}} || [[Soubor:České Budějovice - Náměstí Přemysla Otakara II - Samsonova kašna 1727.jpg|128px|Samsonova kašna]] || [[náměstí Přemysla Otakara II.]] || 1721–1727 || {{Commonscat v tabulce|Samsonova kašna (České Budějovice)}} || Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Kristián Horn †1720. |
| [[Samsonova kašna|Samson]]<br> {{Odkaz na položku WD|Q6848354|ne}} || [[Soubor:České Budějovice - Náměstí Přemysla Otakara II - Samsonova kašna 1727.jpg|128px|Samsonova kašna]] || [[náměstí Přemysla Otakara II.]] || 1721–1727 || {{Commonscat v tabulce|Samsonova kašna (České Budějovice)}} || Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Kristián Horn †1720. |
Verze z 1. 3. 2021, 15:06
Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěná v exteriérech na území Českých Budějovic.
Výklenkové kaple
Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí.
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|
sv. Jana Nepomuckého (Q36859436) |
Zátkovo nábřeží 158/16 | ? | V nice kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. | ||
sv. Jana Nepomuckého | Staroměstská | 1756 | Kaple, kterou nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756. Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.[1] | ||
sv. Jana Nepomuckého | Dlouhý most | ≤1796 | V rozměrné kapli (na pomezí výklenkové a síňové) při zdi dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.[1] | ||
sv. Jana Nepomuckého (Q57416201) |
Na Sádkách | 1941 | Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání statku u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.[1] | ||
sv. Jana Nepomuckého (Q98060112) |
Větrná 732/1 | ≥1960 | Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.[1] | ||
U Budvaru (Q96076281) |
K. Světlé × Kněžskodvorská | Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1] | |||
U Lesa (Q96748664) |
Zavadilka 2150 | 2000 | Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa. | ||
V Českém Vrbném (Q83639025) |
České Vrbné 2383 | ≤1760 | Při staré cestě do Českého Vrbného.[1] Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. |
Boží muka
Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy.
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis a reference |
---|---|---|---|---|---|
kamenná u Plavské | Plavská | <1575 | Historické prameny z roku 1575 zmiňují boží muka v polích mezi cestami do Rožnova a Roudného. Zanikla.[1] | ||
kamenná u Pražské (Q36859861) |
Pražská 961/81 | 1692 | [1] | ||
kamenná u Pekárenské (Q36859568) |
Pekárenská × Pražská | ~1700 | Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1] | ||
kamenná u Severní zastávky (Q36859809) |
K. Světlé 2238/2 | 2. pol. 17. stol. | Sloup s bohatě zdobenou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již v roce 1907) jej kryla kaplice odcizená po roce 1999.[1] | ||
kamenná u Trojice | Pražská 773/93 | ? | Zanikla po roce 1953.[1] | ||
kamenná v zahradě (Q86838708) |
K. Šafáře 225/35 | ? | Pravděpodobně novodobá, hranolový sloup. | ||
kamenný na Piaristickém (Q57414948) |
Piaristické náměstí | ? | Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. | ||
u Lidické | Lidická × Mánesova | <1602 | Willenbergova veduta a ještě prameny z 18. století uvádějí boží muka v oblasti současné křižovatky. Nedochovala se. | ||
zděná na Pražském předměstí (Q36859834) |
Čéčova 671/2 | ? | Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1] | ||
zděná na Vltavě (Q105710463) |
Krčínova 1105/20 | ≤1760 | Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti. | ||
zděná u Nejsvětější Svátosti | Rudolfovská 1980 | 1995 | V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík.[1] | ||
zděná u Voříškova dvora | V Oblouku 627/26 | ? |
Kříže
Zahrnuty nejsou náhrobní kříže umístěné na hřbitovech.
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|
Balvan (Q57412408) |
Lidická 1700/1 | 1975 | 114 tun vážící balvan pocházející z Údolí u Nových Hradů symbolizuje tvrdý a těžký život jihočeského lidu. Do města byl přivezen v říjnu 1974. Původně nesl (směrem z Lidické) symbol srpu a kladiva. 3. května 2019 byl přesunut o 23 metrů z důvodu přístavby nového křídla knihovny. Podle váhy vestavěné v použitém jeřábu dosahuje hmotnosti 102 tun. |
Sakrální sochy
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|
sv. Anna (Q96748382) |
Piaristické náměstí | 1741 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. | ||
sv. Auracián | katedrála svatého Mikuláše | 1644 | Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[2] Pravá nika ve štítu. | ||
sv. Dominik (Q96748358) |
Piaristické náměstí | 1745 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela. | ||
sv. Florián | Pražská 1493/10 | 1855 | Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho umístěná nad vraty domu Karla Haase. Zanikla po roce 1957.[1] | ||
Immaculata (Q38489970) |
Novohradská 1239/118 | 1727 | Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů.[1] | ||
Immaculata s dítětem | Česká | ? | Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici.[1] | ||
sv. Jáchym (Q96748394) |
Piaristické náměstí | 1743 | Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence (zcela vpravo). | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36859436) |
Zátkovo nábřeží 158/16 | 1708 | Barokní socha umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce. | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36860179) |
nábřeží Malše u soudu | 1723 | Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn.[3] Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem. 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu.[1] K řece byla otočena roku 2002. | ||
sv. Jan Nepomucký | Pražská brána | <1724 | V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký | Dominikánský klášter | 1739 | Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36859540) |
Sady, u Rabenštejnu | 1745 | Socha z mušlového vápence stála původně na mostě u Svinenské brány, později u Novohradské ulice. Od roku 1986 na současném místě.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q98060112) |
Větrná 732/1 | 1756 | Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q57416201) |
Na Sádkách | 1769 | Sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava nechal pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple dvora u Dlouhého mostu, odtud v letech 1940–1941 do ulice Na Sádkách.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36859589) |
kostel svaté Rodiny | 1773 | Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký | u Nejsvětější Svátosti | 1932 | Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36859980) |
Rudolfovská × Hlinská | 1942 | Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký | u Nejsvětější Svátosti | ? | Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký | u Nejsvětější Svátosti | 2001 | Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing. arch. František Petrlík.[1] | ||
sv. Josef (Q96748377) |
Piaristické náměstí | 1739 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[1] | ||
Kalvárie (Q57415011) |
Piaristické náměstí | 1743–1744 | Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[4] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1] | ||
Kristus klesající pod křížem | katedrála svatého Mikuláše | >1717 | Socha pocházející z křížové cesty u Českého Krumlova, druhdy masově uctívaná jako cíl lidových poutí, byla v roce 1794 přesunuta do Českých Budějovic. | ||
Mariánské sousoší (Q26868394) |
Mariánské náměstí | 1716 | Dílo Josefa Dietricha. Shora zleva: Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš, svatý Auracián, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch. | ||
Mariánský sloup (Q36859568) |
Pekárenská × Pražská | ~1700 | Sloup se sochou Panny Marie v místě současného památníku Pařížské komuny. Socha nezvěstná, torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1] | ||
sv. Mikuláš | katedrála svatého Mikuláše | 1644 | Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[2] Prostřední nika ve štítu. | ||
Nejsvětější Trojice (Q57414948) |
Piaristické náměstí | 1740 | Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene.[1] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[5] | ||
Panna Maria Budějovická (Q36860218) |
Zátkovo nábřeží | 1715 | Dílo Josefa Dietricha. | ||
Panna Maria Budějovická (Q57433435) |
nad vraty kláštera, Piaristické náměstí | 1718 | Autor Josef Dietrich. | ||
Panna Maria Budějovická (Q36860025) |
Senovážné náměstí | 1746 | Autor Josef Dietrich. Původně umístěna před Svinenskou branou. Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[1] Kulturní památka. | ||
Panna Maria Budějovická | u Nejsvětější Svátosti | 1995 | Autor Richard Rudovský. V zahradě. Pískovec.[1] | ||
Panna Maria Pomocná | Rudolfovská 458/92 | <1787 | Socha umístěná v kapličce u Rudolfovské třídy je zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1] | ||
Panna Maria s dítětem | katedrála svatého Mikuláše | ? | Původní socha z roku 1644 od Lineckého sochaře Hanse Spöcze (také uváděna autorská dvojice Giovanni Battista Spezz a Wolf Eder) byla později nahrazena novější prací.[2] Horní nika ve štítu. | ||
Panna Maria s dítětem | sakristie, Piaristické náměstí | ~1900 | Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera. | ||
Panna Maria s dítětem | u Nejsvětější Svátosti | ? | Menší socha v zahradě. | ||
Samson (Q6848354) |
náměstí Přemysla Otakara II. | 1721–1727 | Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Kristián Horn †1720. | ||
Samson | Lannova třída | 2010 | Rekonstrukci Lannovy třídy v letech 2006–2010 měl podle původních plánů zakončit vodní prvek ochlazující závěr třídy. Namísto něj došlo k úspornějšímu řešení v podobě dvou koryt a sošky, kterou Ivana Popelová označila za „nevkusného sádrového trpaslíka Samsona“.[6] | ||
sv. Václav | katedrála svatého Mikuláše | 1644 | Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[2] Levá nika ve štítu. | ||
sv. Veronika | Rudolfovská | <1788 | Socha doložená kolem roku 1788 stála zhruba v úseku mezi ulicemi U Sirkárny a Hlinská.[1] Nedochovala se. | ||
sv. Vincenc (Q96748387) |
Piaristické náměstí | 1745 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[1] | ||
sv. Zachariáš (Q96748363) |
Piaristické náměstí | 1746 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.
- ↑ a b c d VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.
- ↑ JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.
- ↑ POPELOVÁ, Ivana. Maloměstské zakončení Lannovy třídy. obcaneprobudejovice.cz [online]. Občané pro Budějovice, 2010-08-18 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.
Související články
- Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích
- Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (centrum)
- Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (náměstí Přemysla Otakara II.)
- Seznam pomníků v Českých Budějovicích
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Xth-Floor/Pískoviště na Wikimedia Commons