Medúsa: Porovnání verzí
dobový obrázek, nahrazení alespoň nejhorších pasáží ozdrojovanými, pryč obecná literatura, správná délka ve jméně značka: možné subjektivní formulace |
|
(Žádný rozdíl)
| |
Verze z 26. 2. 2021, 18:29
Medúsa, starořecky Μέδουσα „strážkyně“[1], latinsky Medousa, je v řecké mytologii jedna ze tří zrůdných Gorgon, dcer mořského boha Forkýna a jeho družky Kétó. Zpravidla je popisovaná jako okřídelná žena s hady místo vlasů, která ty co se zadívají do jejích očí promění v kámen. Byla zabita hrdinou Perseem a z její krve se zrodil Chrýsáór a Pégasos.
Mytologie
Podle Hésiodovy Theogonie mořský bůh Forkýnos a jeho družka Kétó zplodili tři sestry Graie a tři sestry Gorgony: Medúsu, Euryalé a Sthenó, které žily za Ókeanem ve společnosti Hesperidek. Druhé dvě jmenované byly nesmrtelné a nestárnoucí, ale Medúsa byla smrtelná. Medúsa také měla milenecký vztah s Poseidónem a z její krve, poté co ji usekl hlavu Perseus, se zrodili Chrysáór a Pegasos.[2]
Podání o původu Medúsy a jejích sester se objevuje také v eposu Kýpria, kde je navíc uváděno že obývaly ostrov Sarpedon, a v dalších textech jako je Pseudo-Apollodórova Bibliothéka Podle Aischylova Upoutaného Prométhea žili Gorgony, též zvané Forkýdy, na pláních u mýsijského města Kithéné a toto dílo sestry také poprvé popisuje jako okřídlené, s hadími vlasy (drakontomalloi) a uvádí že pohled na ně je smrtelný. V Hyginových Fabulae však uvádí že otcem Medúsy a zbylých Gorgon byl Gorgón, syn Týfóna a Echidny.[2]
Motiv Medúsy a Poseidóna zmíněný Hésidodem se opět objevuje až v Ovidiových Proměnách, podle kterých byla Medousa znásilněna Neptunem v Minervině chrámu a bohyni ji za to potrestala proměněním jejích krásných vlasů v hady. Ve stejném díle a v Pseudo-Apollodórova Bibliothéce se objevuje také motiv že Minerva byla na Medousu rozhořčena protože ta srovnávala svojí krásu či krásu svých vlasů s krásou Minervinou.[2]
Když ji později zabil Perseus, měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.
Po její smrti vyskočil z jejího těla obr Chrýsáór a okřídlený kůň Pégasos. Z kapek její krve byli jedovatí hadi.
Medusina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý čtyřikrát:
- na titána Atlanta
- na mořskou obludu zvanou Kétos, jež měla zahubit Andromedu
- na Fínea, odmítnutého ženicha jeho manželky
- proti králi Polydektovi za násilnosti vůči jeho matce
Potom Perseus odevzdal hlavu Medusy bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj nezdolný štít aigidu (egidu).
Odraz v umění
Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří
- reliéf Medusa Rondanini z počátku našeho letopočtu
- obraz v Casa della Medusa v Pompejích
- jeden z nejstarších reliéfů Smrt Medusy, jehož kopie je v Národním muzeu
Odkazy
Reference
- ↑ medusa [online]. Online Etymological Dictionary [cit. 2020-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Gorgones & Medousa [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Jan Bažant, Perseus a Medusa: Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, ISBN 978-80-200-2658-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Medúsa na Wikimedia Commons - Galerie Medúsa na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Medusa ve Wikislovníku- iLiteratura: Medúsa - sexy netvor a ženský hněv
