Medúsa: Porovnání verzí
verze 19390008 uživatele 188.120.195.246 (diskuse) zrušena, ale je (např. https://www.theoi.com/Ther/KetosAithiopios.html) |
dobový obrázek, nahrazení alespoň nejhorších pasáží ozdrojovanými, pryč obecná literatura, správná délka ve jméně značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Gorgona pushkin.jpg|thumb|Hlava Gorgony Medúsy na [[antefix]]u z [[4. století př. n. l.]], nález snad z ostrova [[Thasos]], [[Puškinovo muzeum]]]] |
|||
{{Různé významy|tento=mytologické postavě|stránka=Medúza (rozcestník)}} |
{{Různé významy|tento=mytologické postavě|stránka=Medúza (rozcestník)}} |
||
{{infobox - osoba}} |
|||
⚫ | |||
'''Medusa''' byla jediná smrtelná z trojice [[Gorgony|Gorgon]], obludných dcer boha [[Forkýs|Forkýna]] a jeho manželky [[Kétó|Kéty]]. [[Robert Graves]] překládá její jméno jako Lstivá. |
|||
'''Medúsa''', [[Starořečtina|starořecky]] Μέδουσα „strážkyně“<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
== Podrobnosti o postavě == |
|||
| příjmení = |
|||
Byla nadmíru ošklivá, stejně jako její sestry [[Sthenó]] a [[Euryalé]], ale ne od narození. Protože ji [[Poseidón]] v [[Athéna|Athénině]] [[chrám]]u znásilnil, proměnila ji bohyně v obludu s blýskavýma očima, obrovskými zuby, mosaznými drápy a hady místo vlasů. |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = medusa |
|||
| url = https://www.etymonline.com/word/medusa |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 22.2.2020 |
|||
| vydavatel = Online Etymological Dictionary |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref>, [[Latina|latinsky]] ''Medousa'', je v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] jedna ze tří zrůdných [[Gorgony|Gorgon]], dcer mořského boha [[Forkýs|Forkýna]] a jeho družky [[Kétó]]. Zpravidla je popisovaná jako okřídelná žena s hady místo vlasů, která ty co se zadívají do jejích očí promění v kámen. Byla zabita hrdinou [[Perseus|Perseem]] a z její krve se zrodil [[Chrýsáór]] a [[Pégasos]]. |
|||
== Mytologie == |
|||
Jiná verze líčí Medusu jako obludu „s rozšklebenou tváří, promáčknutým nosem, ohyzdnými tesáky, zvířecíma ušima, kovovými pěstmi, svištícími křídly, hadím tělem a zmijemi místo vlasů“ a podobně prý vypadaly i její sestry. Kdo pohlédl Meduse do očí, zkameněl. |
|||
Podle [[Hésiodos|Hésiodovy]] [[Theogonia (báseň)|Theogonie]] mořský bůh Forkýnos a jeho družka Kétó zplodili tři sestry [[Graie]] a tři sestry Gorgony: Medúsu, Euryalé a Sthenó, které žily za [[Ókeanos|Ókeanem]] ve společnosti [[Hesperidky|Hesperidek]]. Druhé dvě jmenované byly nesmrtelné a nestárnoucí, ale Medúsa byla smrtelná. Medúsa také měla milenecký vztah s [[Poseidón]]em a z její krve, poté co ji usekl hlavu Perseus, se zrodili Chrysáór a Pegasos.<ref name="Theoi">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Gorgones & Medousa |
|||
| url = https://www.theoi.com/Pontios/Gorgones.html |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 26.2.2020 |
|||
| vydavatel = |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> |
|||
Podání o původu Medúsy a jejích sester se objevuje také v eposu [[Kýpria]], kde je navíc uváděno že obývaly ostrov [[Sarpedon]], a v dalších textech jako je [[Pseudo-Apollodórova Bibliothéka]] Podle [[Aischylos|Aischylova]] [[Upoutaný Prométheus|Upoutaného Prométhea]] žili Gorgony, též zvané Forkýdy, na pláních u [[Mýsie|mýsijského]] města [[Kithéné]] a toto dílo sestry také poprvé popisuje jako okřídlené, s hadími vlasy (''drakontomalloi'') a uvádí že pohled na ně je smrtelný. V [[Gaius Iulius Hyginus|Hyginových]] Fabulae však uvádí že otcem Medúsy a zbylých Gorgon byl Gorgón, syn [[Týfón]]a a [[Echidna|Echidny]].<ref name="Theoi"/> |
|||
Motiv Medúsy a Poseidóna zmíněný Hésidodem se opět objevuje až v [[Ovidius|Ovidiových]] [[Proměny|Proměnách]], podle kterých byla Medousa znásilněna [[Neptun (mytologie)|Neptunem]] v [[Minerva|Minervině]] chrámu a bohyni ji za to potrestala proměněním jejích krásných vlasů v hady. Ve stejném díle a v Pseudo-Apollodórova Bibliothéce se objevuje také motiv že Minerva byla na Medousu rozhořčena protože ta srovnávala svojí krásu či krásu svých vlasů s krásou Minervinou.<ref name="Theoi"/> |
|||
Když ji později zabil [[Perseus]], měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu. |
Když ji později zabil [[Perseus]], měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu. |
||
Řádek 22: | Řádek 48: | ||
== Odraz v umění == |
== Odraz v umění == |
||
⚫ | |||
Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří |
Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří |
||
* reliéf ''Medusa Rondanini'' z počátku našeho letopočtu |
* reliéf ''Medusa Rondanini'' z počátku našeho letopočtu |
||
Řádek 28: | Řádek 57: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' |
|||
* [[Publius Ovidius Naso]], ''[[Proměny]]'' |
* [[Publius Ovidius Naso]], ''[[Proměny]]'' |
||
⚫ | |||
* [[Rudolf Mertlík]], ''Starověké báje a pověsti'' |
|||
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' |
|||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Řádek 39: | Řádek 69: | ||
* {{Commons}} |
* {{Commons}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=Medusa}} |
* {{Wikislovník|heslo=Medusa}} |
||
* [http://www.iliteratura.cz/Clanek/27589/medusa-sexy-netvor-a-zensky-hnev |
* [http://www.iliteratura.cz/Clanek/27589/medusa-sexy-netvor-a-zensky-hnev iLiteratura: Medúsa - sexy netvor a ženský hněv] |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 26. 2. 2021, 17:29
Medúsa, starořecky Μέδουσα „strážkyně“[1], latinsky Medousa, je v řecké mytologii jedna ze tří zrůdných Gorgon, dcer mořského boha Forkýna a jeho družky Kétó. Zpravidla je popisovaná jako okřídelná žena s hady místo vlasů, která ty co se zadívají do jejích očí promění v kámen. Byla zabita hrdinou Perseem a z její krve se zrodil Chrýsáór a Pégasos.
Mytologie
Podle Hésiodovy Theogonie mořský bůh Forkýnos a jeho družka Kétó zplodili tři sestry Graie a tři sestry Gorgony: Medúsu, Euryalé a Sthenó, které žily za Ókeanem ve společnosti Hesperidek. Druhé dvě jmenované byly nesmrtelné a nestárnoucí, ale Medúsa byla smrtelná. Medúsa také měla milenecký vztah s Poseidónem a z její krve, poté co ji usekl hlavu Perseus, se zrodili Chrysáór a Pegasos.[2]
Podání o původu Medúsy a jejích sester se objevuje také v eposu Kýpria, kde je navíc uváděno že obývaly ostrov Sarpedon, a v dalších textech jako je Pseudo-Apollodórova Bibliothéka Podle Aischylova Upoutaného Prométhea žili Gorgony, též zvané Forkýdy, na pláních u mýsijského města Kithéné a toto dílo sestry také poprvé popisuje jako okřídlené, s hadími vlasy (drakontomalloi) a uvádí že pohled na ně je smrtelný. V Hyginových Fabulae však uvádí že otcem Medúsy a zbylých Gorgon byl Gorgón, syn Týfóna a Echidny.[2]
Motiv Medúsy a Poseidóna zmíněný Hésidodem se opět objevuje až v Ovidiových Proměnách, podle kterých byla Medousa znásilněna Neptunem v Minervině chrámu a bohyni ji za to potrestala proměněním jejích krásných vlasů v hady. Ve stejném díle a v Pseudo-Apollodórova Bibliothéce se objevuje také motiv že Minerva byla na Medousu rozhořčena protože ta srovnávala svojí krásu či krásu svých vlasů s krásou Minervinou.[2]
Když ji později zabil Perseus, měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.
Po její smrti vyskočil z jejího těla obr Chrýsáór a okřídlený kůň Pégasos. Z kapek její krve byli jedovatí hadi.
Medusina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý čtyřikrát:
- na titána Atlanta
- na mořskou obludu zvanou Kétos, jež měla zahubit Andromedu
- na Fínea, odmítnutého ženicha jeho manželky
- proti králi Polydektovi za násilnosti vůči jeho matce
Potom Perseus odevzdal hlavu Medusy bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj nezdolný štít aigidu (egidu).
Odraz v umění
Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří
- reliéf Medusa Rondanini z počátku našeho letopočtu
- obraz v Casa della Medusa v Pompejích
- jeden z nejstarších reliéfů Smrt Medusy, jehož kopie je v Národním muzeu
Odkazy
Reference
- ↑ medusa [online]. Online Etymological Dictionary [cit. 2020-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Gorgones & Medousa [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Jan Bažant, Perseus a Medusa: Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, ISBN 978-80-200-2658-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Medúsa na Wikimedia Commons
- Galerie Medúsa na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Medusa ve Wikislovníku
- iLiteratura: Medúsa - sexy netvor a ženský hněv