Medúsa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19390008 uživatele 188.120.195.246 (diskuse) zrušena, ale je (např. https://www.theoi.com/Ther/KetosAithiopios.html)
dobový obrázek, nahrazení alespoň nejhorších pasáží ozdrojovanými, pryč obecná literatura, správná délka ve jméně
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Gorgona pushkin.jpg|thumb|Hlava Gorgony Medúsy na [[antefix]]u z [[4. století př. n. l.]], nález snad z ostrova [[Thasos]], [[Puškinovo muzeum]]]]

{{Různé významy|tento=mytologické postavě|stránka=Medúza (rozcestník)}}
{{Různé významy|tento=mytologické postavě|stránka=Medúza (rozcestník)}}
{{infobox - osoba}}
[[Soubor:Rubens Medusa.jpeg|náhled|Hlava Medusy na Rubensově obraze]]
'''Medusa''' byla jediná smrtelná z trojice [[Gorgony|Gorgon]], obludných dcer boha [[Forkýs|Forkýna]] a jeho manželky [[Kétó|Kéty]]. [[Robert Graves]] překládá její jméno jako Lstivá.


'''Medúsa''', [[Starořečtina|starořecky]] Μέδουσα „strážkyně“<ref>{{Citace elektronické monografie
== Podrobnosti o postavě ==
| příjmení =
Byla nadmíru ošklivá, stejně jako její sestry [[Sthenó]] a [[Euryalé]], ale ne od narození. Protože ji [[Poseidón]] v [[Athéna|Athénině]] [[chrám]]u znásilnil, proměnila ji bohyně v obludu s blýskavýma očima, obrovskými zuby, mosaznými drápy a hady místo vlasů.
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = medusa
| url = https://www.etymonline.com/word/medusa
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 22.2.2020
| vydavatel = Online Etymological Dictionary
| jazyk =
}}</ref>, [[Latina|latinsky]] ''Medousa'', je v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] jedna ze tří zrůdných [[Gorgony|Gorgon]], dcer mořského boha [[Forkýs|Forkýna]] a jeho družky [[Kétó]]. Zpravidla je popisovaná jako okřídelná žena s hady místo vlasů, která ty co se zadívají do jejích očí promění v kámen. Byla zabita hrdinou [[Perseus|Perseem]] a z její krve se zrodil [[Chrýsáór]] a [[Pégasos]].


== Mytologie ==
Jiná verze líčí Medusu jako obludu „s rozšklebenou tváří, promáčknutým nosem, ohyzdnými tesáky, zvířecíma ušima, kovovými pěstmi, svištícími křídly, hadím tělem a zmijemi místo vlasů“ a podobně prý vypadaly i její sestry. Kdo pohlédl Meduse do očí, zkameněl.

Podle [[Hésiodos|Hésiodovy]] [[Theogonia (báseň)|Theogonie]] mořský bůh Forkýnos a jeho družka Kétó zplodili tři sestry [[Graie]] a tři sestry Gorgony: Medúsu, Euryalé a Sthenó, které žily za [[Ókeanos|Ókeanem]] ve společnosti [[Hesperidky|Hesperidek]]. Druhé dvě jmenované byly nesmrtelné a nestárnoucí, ale Medúsa byla smrtelná. Medúsa také měla milenecký vztah s [[Poseidón]]em a z její krve, poté co ji usekl hlavu Perseus, se zrodili Chrysáór a Pegasos.<ref name="Theoi">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Gorgones & Medousa
| url = https://www.theoi.com/Pontios/Gorgones.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 26.2.2020
| vydavatel =
| jazyk = en
}}</ref>

Podání o původu Medúsy a jejích sester se objevuje také v eposu [[Kýpria]], kde je navíc uváděno že obývaly ostrov [[Sarpedon]], a v dalších textech jako je [[Pseudo-Apollodórova Bibliothéka]] Podle [[Aischylos|Aischylova]] [[Upoutaný Prométheus|Upoutaného Prométhea]] žili Gorgony, též zvané Forkýdy, na pláních u [[Mýsie|mýsijského]] města [[Kithéné]] a toto dílo sestry také poprvé popisuje jako okřídlené, s hadími vlasy (''drakontomalloi'') a uvádí že pohled na ně je smrtelný. V [[Gaius Iulius Hyginus|Hyginových]] Fabulae však uvádí že otcem Medúsy a zbylých Gorgon byl Gorgón, syn [[Týfón]]a a [[Echidna|Echidny]].<ref name="Theoi"/>

Motiv Medúsy a Poseidóna zmíněný Hésidodem se opět objevuje až v [[Ovidius|Ovidiových]] [[Proměny|Proměnách]], podle kterých byla Medousa znásilněna [[Neptun (mytologie)|Neptunem]] v [[Minerva|Minervině]] chrámu a bohyni ji za to potrestala proměněním jejích krásných vlasů v hady. Ve stejném díle a v Pseudo-Apollodórova Bibliothéce se objevuje také motiv že Minerva byla na Medousu rozhořčena protože ta srovnávala svojí krásu či krásu svých vlasů s krásou Minervinou.<ref name="Theoi"/>


Když ji později zabil [[Perseus]], měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.
Když ji později zabil [[Perseus]], měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.
Řádek 22: Řádek 48:


== Odraz v umění ==
== Odraz v umění ==

[[Soubor:Rubens Medusa.jpeg|náhled|Hlava Medusy na Rubensově obraze]]

Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří
Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří
* reliéf ''Medusa Rondanini'' z počátku našeho letopočtu
* reliéf ''Medusa Rondanini'' z počátku našeho letopočtu
Řádek 28: Řádek 57:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
<references/>

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky''
* [[Publius Ovidius Naso]], ''[[Proměny]]''
* [[Publius Ovidius Naso]], ''[[Proměny]]''
* [[Jan Bažant]], ''Perseus a Medusa'': Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, {{ISBN|978-80-200-2658-3}}
* [[Rudolf Mertlík]], ''Starověké báje a pověsti''
* [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí''
* Jan Bažant, Perseus a Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, {{ISBN|978-80-200-2658-3}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 39: Řádek 69:
* {{Commons}}
* {{Commons}}
* {{Wikislovník|heslo=Medusa}}
* {{Wikislovník|heslo=Medusa}}
* [http://www.iliteratura.cz/Clanek/27589/medusa-sexy-netvor-a-zensky-hnev Medusa - sexy netvor a ženský hněv]
* [http://www.iliteratura.cz/Clanek/27589/medusa-sexy-netvor-a-zensky-hnev iLiteratura: Medúsa - sexy netvor a ženský hněv]

{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}



Verze z 26. 2. 2021, 17:29

Hlava Gorgony Medúsy na antefixu z 4. století př. n. l., nález snad z ostrova Thasos, Puškinovo muzeum
Tento článek je o mytologické postavě. Další významy jsou uvedeny na stránce Medúza (rozcestník).

Medúsa, starořecky Μέδουσα „strážkyně“[1], latinsky Medousa, je v řecké mytologii jedna ze tří zrůdných Gorgon, dcer mořského boha Forkýna a jeho družky Kétó. Zpravidla je popisovaná jako okřídelná žena s hady místo vlasů, která ty co se zadívají do jejích očí promění v kámen. Byla zabita hrdinou Perseem a z její krve se zrodil Chrýsáór a Pégasos.

Mytologie

Podle Hésiodovy Theogonie mořský bůh Forkýnos a jeho družka Kétó zplodili tři sestry Graie a tři sestry Gorgony: Medúsu, Euryalé a Sthenó, které žily za Ókeanem ve společnosti Hesperidek. Druhé dvě jmenované byly nesmrtelné a nestárnoucí, ale Medúsa byla smrtelná. Medúsa také měla milenecký vztah s Poseidónem a z její krve, poté co ji usekl hlavu Perseus, se zrodili Chrysáór a Pegasos.[2]

Podání o původu Medúsy a jejích sester se objevuje také v eposu Kýpria, kde je navíc uváděno že obývaly ostrov Sarpedon, a v dalších textech jako je Pseudo-Apollodórova Bibliothéka Podle Aischylova Upoutaného Prométhea žili Gorgony, též zvané Forkýdy, na pláních u mýsijského města Kithéné a toto dílo sestry také poprvé popisuje jako okřídlené, s hadími vlasy (drakontomalloi) a uvádí že pohled na ně je smrtelný. V Hyginových Fabulae však uvádí že otcem Medúsy a zbylých Gorgon byl Gorgón, syn Týfóna a Echidny.[2]

Motiv Medúsy a Poseidóna zmíněný Hésidodem se opět objevuje až v Ovidiových Proměnách, podle kterých byla Medousa znásilněna Neptunem v Minervině chrámu a bohyni ji za to potrestala proměněním jejích krásných vlasů v hady. Ve stejném díle a v Pseudo-Apollodórova Bibliothéce se objevuje také motiv že Minerva byla na Medousu rozhořčena protože ta srovnávala svojí krásu či krásu svých vlasů s krásou Minervinou.[2]

Když ji později zabil Perseus, měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.

Po její smrti vyskočil z jejího těla obr Chrýsáór a okřídlený kůň Pégasos. Z kapek její krve byli jedovatí hadi.

Medusina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý čtyřikrát:

Potom Perseus odevzdal hlavu Medusy bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj nezdolný štít aigidu (egidu).

Odraz v umění

Hlava Medusy na Rubensově obraze

Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří

Odkazy

Reference

  1. medusa [online]. Online Etymological Dictionary [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  2. a b c Gorgones & Medousa [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy