Henri Duparc

Henri Duparc na fotografii z devadesátých let.

Henri Duparc (21. ledna 1848, Paříž - 12. února 1933, Monte-de-Marsan) byl přední francouzský skladatel druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, představitel romantismu. Svou popularitu si získal především jako spolutvůrce (spolu s Gabrielem Faurém) francouzské melodie či umělecké písně.

Ikdyž ho hudba fascinovala již od dětských let, byl předurčen na právnickou kariéru. Nakonec však hudba zvítězila a při jeho studií se poznal se svým vzorem a spolužákem Franckem, který mu poskytl několik užitečných rad týkajících se hudby a stal se jeho dobrým přítelem. Franckovým radám byl tak odlohlán, že několik svých raných prací i zničil.

Je nutno dodat, že ač je někdy považován spolu s Faurém za tvůrce francouzské melodie či umělecké písně, jeho nízký počet děl je často srovnáván s podobě plodným skladatelem Gustavem Charpentierem. Jeho dílo totiž čítá jen cca. šestnáct písní a jedno či dvě instrumentální díla. Špatně se prosazoval i kvůli své uzavřenosti.

Jeho vrcholné dílo se nejčasněji datuje od roku 1868, kdy do roku 1884 složil svých šestnáct písní, některé s alternativním orchestrálním doprovodem, o něž se nyní opírá jeho pověst. Jeho písně jsou především romantické, téměř wagnerovské, ale jde zde poznat vliv impresionisty Debussyho. Jeho uměleckou kariéru ukončila v roce 1885 srdeční mrtvice, po které se rozhodl, že komponování nechá. Následně se na popud svých nejbližších odstěhoval na venkov, kde se začal zajímat především o svou milovanou rodinu, malířství, historii a literaturu. Tento poklidný život prožíval Duparc až do své smrti, 12. února 1933, kdy zemřel ve francouzském Monte-de-Marsan.