Van der Waalsovy síly: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.0b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
formulace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Van der Waalsovy síly''' pojmenované po nizozemském fyzikovi [[Johannes Diderik van der Waals|Johannesi Dideriku van der Waalsovi]] jsou přitažlivé a odpudivé interakce ([[síla|síly]]) mezi [[molekula]]mi. Přitažlivé síly jsou uvedeny níže, odpudivou silou je elektrostatická repulze elektronových oblaků molekul, která je výrazná pouze při těsném přiblížení molekul k sobě.
'''Van der Waalsovy síly''' pojmenované po nizozemském fyzikovi [[Johannes Diderik van der Waals|Johannesi Dideriku van der Waalsovi]] jsou přitažlivé a odpudivé interakce ([[síla|síly]]) mezi [[molekula]]mi. Přitažlivé síly jsou uvedeny níže, odpudivou silou je elektrostatická repulze elektronových oblaků molekul, která je výrazná pouze při těsném přiblížení molekul k sobě.


== Typy přitažlivých sil ==
Existují tři typy přitažlivých van der Waalsových sil:
Existují tři typy přitažlivých van der Waalsových sil:
* [[Coulombická síla]] je způsobená polaritou molekul. Jedná se o [[elektrostatika|elektrostatické]] přitahování opačných [[elektrický náboj|nábojů]] v polárních nebo nabitých molekulách.
* [[Coulombická síla]] je způsobená polaritou molekul. Jedná se o [[elektrostatika|elektrostatické]] přitahování opačných [[elektrický náboj|nábojů]] v polárních nebo nabitých molekulách.
Coulombická síla se projevuje například ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je na atomu [[kyslík]]u v důsledku jeho vysoké [[elektronegativita|elektronegativity]] částečně záporný náboj, zatímco na vodících kladný. Vzniká tak dipól, který interaguje s dalšími dipóly molekul vody [[vodíková vazba|vodíkovým můstkem]]. (Pozn.: Coulombické síly nemusí nutně zahrnovat vodíkové můstky.) Přitažlivost molekul vody se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]], která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]].
: Coulombická síla se projevuje například ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je na atomu [[kyslík]]u v důsledku jeho vysoké [[elektronegativita|elektronegativity]] částečně záporný náboj, zatímco na atomech vodíku kladný. Vzniká tak [[Elektrický dipól|dipól]], který interaguje s dalšími dipóly molekul vody [[vodíková vazba|vodíkovým můstkem]]. Přitažlivost molekul vody se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]], která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]].
: Obecně nemusí coulombické síly nutně zahrnovat vodíkové můstky, i když tento typ je nejčastější.
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
* [[Disperzní síla]] je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Je slabší než [[kovalentní vazba|kovalentní]], [[koordinační vazba]] a [[vodíková vazba|vodíkový můstek]]. Vzniká i v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly a jejichž vazby nejsou [[polární molekula|polarizované]]. I v nepolárních molekulách dochází, díky pohybu elektronů, ke vzniku slabých, rychle oscilujících (kmitajících) [[Elektrický dipól|dipólů]] (v průměru je ale elektronová hustota v nepolární molekule rozložena rovnoměrně). Pokud se k sobě dvě molekuly přiblíží, bude tato oscilace synchronizována tak, že se jejich oscilující dipóly budou přitahovat.
* [[Disperzní síla]] je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Je slabší než [[kovalentní vazba]], [[koordinační vazba]] a [[vodíková vazba|vodíkový můstek]]. Vzniká i v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly a jejichž vazby nejsou [[polární molekula|polarizované]]. I v nepolárních molekulách dochází díky pohybu elektronů ke vzniku slabých, rychle oscilujících (kmitajících) [[Elektrický dipól|dipólů]], i když v průměru je elektronová hustota v nepolární molekule rozložena rovnoměrně. Pokud se k sobě dvě molekuly přiblíží, bude tato oscilace synchronizována tak, že se jejich oscilující dipóly budou přitahovat.


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 20. 2. 2021, 01:58

Van der Waalsovy síly pojmenované po nizozemském fyzikovi Johannesi Dideriku van der Waalsovi jsou přitažlivé a odpudivé interakce (síly) mezi molekulami. Přitažlivé síly jsou uvedeny níže, odpudivou silou je elektrostatická repulze elektronových oblaků molekul, která je výrazná pouze při těsném přiblížení molekul k sobě.

Typy přitažlivých sil

Existují tři typy přitažlivých van der Waalsových sil:

Coulombická síla se projevuje například ve vodě. V molekule vody je na atomu kyslíku v důsledku jeho vysoké elektronegativity částečně záporný náboj, zatímco na atomech vodíku kladný. Vzniká tak dipól, který interaguje s dalšími dipóly molekul vody vodíkovým můstkem. Přitažlivost molekul vody se nakonec projevuje na zvýšené teplotě varu, která je posunuta až na 100 °C.
Obecně nemusí coulombické síly nutně zahrnovat vodíkové můstky, i když tento typ je nejčastější.
  • Indukční síla potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
  • Disperzní síla je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Je slabší než kovalentní vazba, koordinační vazba a vodíkový můstek. Vzniká i v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly a jejichž vazby nejsou polarizované. I v nepolárních molekulách dochází díky pohybu elektronů ke vzniku slabých, rychle oscilujících (kmitajících) dipólů, i když v průměru je elektronová hustota v nepolární molekule rozložena rovnoměrně. Pokud se k sobě dvě molekuly přiblíží, bude tato oscilace synchronizována tak, že se jejich oscilující dipóly budou přitahovat.

Literatura