Dark Souls

Dark Souls
Základní informace
Vývojář	FromSoftware
Vydavatel	Namco Bandai Games America Inc. FromSoftware
Režisér	Hidetaka Mijazaki
Skladatel	Motoi Sakuraba
Herní série	Dark Souls
Platformy	Xbox 360 PlayStation 3 Microsoft Windows PlayStation 4
Datum vydání	22. září 2011
Žánry	akční hra na hrdiny adventura
Herní módy	videohra pro jednoho hráče videohra pro více hráčů
Klasifikace	PEGI ESRB CERO
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dark Souls je RPG videohra vytvořená firmou FromSoftware a publikovaná firmou Bandai Namco Entertainment v září 2011. Verze pro Microsoft Windows byla vydána (pod názvem Dark Souls: Prepare to Die Edition) v srpnu 2012. Na hru nepřímo navazují další dva díly ze série, a sice Dark Souls II a Dark Souls III.

Hra se odehrává ve fiktivním království Lordranu, které připomíná středověkou Evropu, a je zasaženo prokletím a invazí démonů a nemrtvých. Hlavní postavě je svěřen úkol znovu zapálit posvátný oheň a obnovit tak pořádek věcí. Gameplay Dark Souls je vázán na zkoumání světa, hledání klíčových položek a ničení bossů. Hra se vyznačuje vysokou mírou složitosti, předpokládá se tedy, že herní postava čas od času zemře a hráč se poučí ze svých chyb.

Dark Souls obdržela pozitivní ohlasy už před svým vydáním a byla považována za jednu z nejlepších videoher. Ovšem názor například na obtížnost hry byl smíšený. Zatímco někteří chválili výzvu, kterou hra poskytuje, jiní ji kritizovali za to, že je zbytečně nemilosrdná. Verze pro Windows také obsahovala nějaké části, které verze pro PlayStation 3 a pro Xbox 360 neobsahovaly. Do dubna 2013 se po celém světě prodalo přes dva miliony kopií této hry.

Hratelnost

Dark Souls je RPG videohra hraná z perspektivy třetí osoby. Hráč má k dispozici širokou škálu zbraní k boji proti nepřátelům. Štíty je ve hře možné použít jako sekundární zbraně, ale jsou určené hlavně k odrážení nepřátelských útoků a ochraně hráče před poškozením. Každá zbraň má dva základní typy útoků: standardní a silný útok. Silný útok oproti standardnímu způsobí větší poškození, je ale pomalejší.

Ústředním prvkem Dark Souls jsou bonfiry, meče zaražené v ohništi. Bonfiry jsou rozptýleny po celém světě a slouží jako kontrolní body (takzvané „checkpointy") pro každou úroveň. Když hráč nějakou dobu u ohně odpočívá, je zcela uzdraven. Léčebné lektvary jsou tak sice obnoveny, ale všichni nepřátelé (kromě bossů, mini-bossů a specifických hrdinů) jsou znovuzrozeni. Při odpočinku si hráči mohou zvýšit úroveň a provádět další klíčové akce, kupříkladu se přemisťovat mezi jednotlivými bonfiry (forma rychlého cestování, tzv. „fast travel“).

Hráč může také sesílat kouzla pomocí katalyzátorů. Systém magie je převzat z předchozí hry Demonʼs Souls. Ve hře existuje Estus Flask, léčebný lektvar, který doplňuje zdraví hlavní postavy. Hráč může zvýšit počet Estus Flask v oblasti zvané Firelink Shrine (česky Svatyně spojení s ohněm).

Dalším aspektem Dark Souls je „lidskost“, v originále Humanity. Existují dva druhy lidskosti, ve kterých může být postava hráče během hry: lidská forma a prázdná forma (Hollow form). Kdykoliv hráč zemře v lidské podobě, vrátí se do prázdné podoby a jeho lidskost se může obnovit pouze použitím speciálního předmětu zvaného „Humanity“. Aby hráč získal pomoc jiných hráčů, musí být v lidské podobě. V lidské podobě je hráč ale vystaven invazím NPC a ostatním hráčů, kteří se ho snaží zabít a obnovit tak svojí vlastní lidskost. Lidskost může být získána mnoha způsoby, pokud ovšem není k dispozici, hráči jsou schopni postupovat hrou i v prázdné formě. Smrt v jakékoliv formě vede ke ztrátě nejen lidskosti, ale i všech získaných duší. Hráč se pak může oživit jako prázdný u svého posledního ohně a bude mít jednu šanci, aby se vrátil k místu, kde zemřel, a obnovil zde všechny ztracené duše a lidskost. Pokud hráč zemře dříve, než dosáhne tohoto místa (svého „bloodstainu“), duše a lidskost, které dříve nashromáždil, jsou trvale ztraceny.

Příběh

Hra nemá žádné příběhové animace kromě úvodního intra. Příběhové pozadí si tak musí hráč postupně poskládat z nenápadných rozhovorů, popisu předmětů a jiných náznaků.

Příběhové pozadí

V souladu s mytologií Dark Souls, byl svět na počátku chladné a ponuré místo. Pod obrovskými prastarými stromy, na šedých útesích a v neproniknutelných mlhách žili draci, kteří byli díky svým šupinám obdařeni nesmrtelností. Tato doba byla takzvaným Věkem pradávných (Age of Ancient) – érou draků. Jenže vše musí jednou skončit a tato doba nebyla výjimkou. Zrodil se oheň, nevíme proč, nevíme jak, ale stalo se. Rozžehl se První plamen (First Flame) a stanovil hranici mezi teplem a zimou, životem a smrtí, světlem a temnotou. Uvnitř Prvního plamene se nacházely čtyři velmi mocné duše, Duše Lordů (Lord Souls). Jednu z nich ukořistil Nito, hrůzné ztělesnění moru a smrti. Další duše se zmocnila Čarodějnice z Izalithu (Witch of Izalith) a její dcery. Třetí duši pak získal bůh Gwyn, zvaný Pán sluneční záře (Lord of Sunlight), jehož vždy doprovázeli loajální Stříbrní rytíři (Silver Knights). Čtvrtou, speciální duši získal Nenápadný skrček (Furtive Pygmy), dávno zapomenutý člověk, jehož lze považovat za prapředka lidí. Ačkoli se nemohl rovnat drakům a ani bohům (mocné, leč stále zranitelné rase nadlidí), skrytě doufal, že to on bude jednou vládnout světu. Tou speciální duší, kterou získal, byla Temná duše (Dark Soul). Tato duše byla poté rozdělena napříč celým lidstvem a každý si ji nyní nese v sobě v podobě lidskosti (Humanity). Poté, co Nito, Čarodějnice a Gwyn získali svou sílu díky Duším Lordů a sami se stali Lordy, se dokázali postavit mocným drakům. Gwyn svým bleskovým kopím zbavil draky šupin a jejich zkázu pak dokonal oblak smrti a nemocí, který vypustil Nito, a ohnivá bouře Čarodějnice z Izalithu. Zásluhu na jejich vítězství měla i zrada jednoho z draků, Seatha Bezšupinatého (Seath the Scaleless). Ten se jí dopustil z toho důvodu, že na rozdíl od ostatních draků nebyl obdařen šupinami. Draci byli jednou provždy poraženi a téměř vyhubeni. Začal nový věk, Věk ohně (Age of Fire) – éra bohů.

Noví vládci, Lordi, nejmocnější bytosti světa, založili království Lordran. Díky síle nabité z Duší Lordů se stali vládci známého světa, zatímco první generace smrtelných lidí sotva přežívaly. Důkazem tehdejšího rozkvětu bylo i božské město Anor Londo tyčící se vysoko v horách Lordranu, jehož svrchovaným vládcem se stal Gwyn. Vždy ho doprovázeli jeho oddaní rytíři a elitní čtyřčlenná družina. V ní byli Drakobijec Ornstein (Dragonslayer Ornstein), jenž vládl mocným kopím (Leo Ring – Symbol lva); Hawkeye Gough, mistr luku (Hawk Ring – Symbol jestřába); Pánova Čepel Ciaran (Lordʼs Blade Ciaran) ovládla dýky (Hornet Ring – Symbol sršně); a čtvrtý z nich byl Artorias, mistr velkých mečů (Wolf Ring – Symbol vlka). Další z Gwynových následovníků byl popravčí Smough (Executioner Smough). Ten tak miloval svoji práci, že kosti svých obětí si drtil do jídla, avšak kvůli tomu se nemohl připojit ke čtyřem privilegovaným rytířům.

Gwyn měl několik potomků. Jeho prvorozený syn byl Bůh války (God of War), o němž se prakticky nic neví. Druhorozeným potomkem byla dcera Gwynevere, zvaná Princezna slunečního svitu (Princess of Sunlight). Třetím potomkem byl syn Gwyndolin, ale jelikož se narodil pod silným vlivem měsíce, byl vychován jako dívka. Nejmladším potomkem byla dcera Filianora, která spí v Prstencovém Městě (Ringed City) ze třetího dílu. Samotný dračí zrádce Seath Bezšupinatý, jenž od Gwyna dostal nejen titul vévody, ale i část Duše Lordů, si na skále nad Anor Londo vybudoval svůj archiv, kde prováděl své temné pokusy. Postupně však zešílel a jeho následovníci šířili jeho šílenství dále. Část Duše Lordů předal Gwyn i lidským Čtyřem králům (Four Kings), vládcům Nového Londo (New Londo), města smrtelných lidí.

Jenže po nějaké době se stalo, že První plamen začal vyhasínat a s ním se ztrácela síla Lordů a bohů, zatímco lidé naopak získávali na síle. Gwyn se odhodlal pro krajní řešení. Obětoval Plameni sám sebe a svou vlastní duši ve snaze zachovat jeho žhnoucí oheň. Bohužel záměr mu zcela nevyšel a Plamen se dále vytrácel. Z Gwyna se stal Pán popela (Lord of Cinder), tedy osoba, která se raději ve jménu Věku ohně spojila s Prvním plamenem a obětovala mu svůj život. Po jeho smrti upadl svět do chaosu a byly podstoupeny mnohé zoufalé pokusy, jak si Plamen udržet. Zde na scénu opět vstupuje Čarodějnice z Izalithu. Ta se s pomocí své Duše Lordů pokusila vytvořit nový První plamen. Její pokus však nevyšel, místo toho vytvořila zvrácený Plamen chaosu (Flame of Chaos), který jí přeměnil v strašlivou Lóži chaosu (Bed of Chaos) a několik jejích potomků též odporně znetvořil. Aby toho nebylo málo, Plamen chaosu stvořil mnoho hrozivých a temných démonů, kteří zaplavili svět. Během hry se hráč může potkat se třemi Čarodějčinými dcerami a synem – Quelana je zakladatelka pyromancie, které se podařilo uniknout osudu svých sester; Čarodějnice chaosu Quelaag (Chaos Witch Quelaag) je napůl žena a napůl pavouk, střežící jeden ze dvou Zvonů probuzení (Bells of Awakening); nejmenovaná dcera, již potkal stejný osud jako Quelaag, umožňuje hráči připojit se ke Služebníkům chaosu (Chaos Servants); a nakonec syn Neustále výbojný (Ceaseless Discharge), jenž obývá Démonní ruiny (Demon Ruins) a je jediným Čarodějčiným synem.

Se slábnoucí silou Plamene upadala i bývalá sláva Anor Londo a bohové jej opouštěli. Nakonec zde zůstal jen Gwyndolin, který Anor Londo pokryl iluzí slunečního svitu a sám zůstával skryt v podzemí města. Iluzi měl v držení Lordvessel, artefakt schopný uchovat Duše Lordů pohromadě. Prvotní had Frampt (Primordial Serpent Frampt), zvláštní slizská hadovitá bytost, byl ve spojení s Gwyndolinem, který se s pomocí iluze své sestry Gwynevere snažil zmanipulovat ostatní, aby získali zbylé Duše Lordů a obětovali sami sebe pro První plamen stejně jako to udělal Gwyn před nimi. Obětování Plameni i se zbylými Dušemi Lordů by zajistilo, aby oheň opět plál. Mezitím jiný prvotní had, lstivý Kaathe (Primordial Serpent Kaathe), přesvědčil vládce Nového Londo, že Plamen by se měl nechat vyhasnout, ukončit tak Věk ohně a nastolit Věk temna (Age of Dark) – éru lidí.

Králové lsti podlehli a jediný, kdo se jim pokusil postavit, byl rytíř Artorias, jenž v minulosti dokázal překonat Propast (The Abyss), temné a zlé prázdno kdysi stvořené člověkem Manusem. Nové Londo zaplavili temné přízraky (Darkwraiths), což bývali lidští rytíři, které však Kaathe lstivě přesvědčil o použití temné moci Temné duše. Město propadlo temnotě a třem příčetným obyvatelům nezbylo nic než krajní řešení. Aby zastavili temné přízraky a zlu propadlé Čtyři krále, kteří dále šířili temnotu, zaplavili celé město a tím zahubili i jeho zbývající obyvatele. Jejich kosti tam lze stále vidět. V té době také vznikly bonfire, ohniště, jenž hoří na kostech mrtvých a jejich plamen může být rozdmýchán výměnou za lidskost.

Děj

Ve hře se ujímáme postavy nemrtvého bojovníka (zvaného Vyvolený nemrtvý – Chosen Undead). Již uplynulo mnoho let od výše popsaných událostí. Jak se Věk ohně blíží ke svému konci, po světě se šíří prokletí neznámého původu a mění živé bytosti v nemrtvé, což postihlo i hlavního hrdinu. Ten se po úniku ze zdí Severního blázince pro nemrtvé (Northern Undead Asylum) dostává do zpustošeného království Lordranu, které už jen připomíná svojí někdejší slávu. Města jsou pobořena a svět je zaplaven monstry, démony, bezduchými nemrtvými a temnotou. Jediné bezpečné útočiště se tak nachází právě u ohňů, bonfirů. Samotný hrdina si vlastně ani neuvědomuje, že svým postupem dále a dále rozdmíchává oheň, jemuž obětuje svou lidskost. Přitom jak víme, tak oheň je atributem bohů, zatímco duše člověka je naplněna temnotou. Hráč postupně odhaluje osud hlavního hrdiny, tak jak mu je prezentován. Jeho údělem je porazit zmrtvýchvstalého Gwyna a zažehnout První plamen. Přes Senovu pevnost (Senʼs Fortress), jejíž bránu otevřel zvuk dvou Zvonů probuzení, které musí hráč rozhoupat, se hlavní hrdina dostává až do Anor Londo. Zde odhalí, že Gwynevere je pouhou iluzí a hlavní postava má posloužit jen jako palivo schopné znovu zažehnout První plamen, jenž zabrání v nástupu Věku temna. Druhá možnost je poslechnout hlas lstivého Kaathe a nenaplnit svůj osud... Tak jako tak, hráč musí získat všechny části Duší Lordů porážkou Nita, Lóže chaosu, Seatha Bezšupinatého a Čtyř králů. Jejich dušemi musí naplnit Lordvessel a utkat se s nemrtvým Gwynem, Pánem popela, u Prvního plamene. A právě zde nabízí hra možnost volby dvou různých konců:

1. Spojení se s ohněm: Hlavní hrdina se obětuje a spojí se s ohněm. Za cenu vlastního života a nasbíraných Duší Lordů opět rozžehne posvátný První plamen, díky čemuž božský Věk ohně nadále pokračuje.
2. Vyhasnutí Plamene: Hlavní hrdina se zřekne svého osudu a nechá První plamen vyhasnout. Nespojí se s ohněm a odejde pryč s vědomím, že První plamen brzy vyhasne a nastane Věk temna. Několik prvotních hadů včetně Kaathe a Frampt se hlavnímu hrdinovi klaní jako svému novému Temnému pánovi.

DLC Artorias of the Abyss

Artorias of the Abyss je název datadisku k základní hře. Vytvořen společností FromSoftware a publikován Namco Bandai Games, byl zveřejněn 23. října 2012 pro PlayStation 3 a Xbox 360. Datadisk byl později zahrnut k základní hře v edici Prepare to Die Edition na Windows. Samotná hra bere hráče sto let do minulosti před událostmi hry Dark Souls, kdy musí zachránit zemi Oolacile před zničením rukou Manuse. Artorias of the Abyss obdržel pozitivní rezence od kritiků, kteří chválili boje s bossy a nový příběh, stejně tak přidání multiplayerových arén.

Příběh

Artorias of the Abyss pracuje s myšlenkou cestování v čase a odehrává se celá staletí před událostmi základní hry (dle vyjádření tvůrců hry nějakých dvě stě či tři sta let před základní hrou). Hlavní postava, nemrtvý ze základní hry, odcestuje do Temných močálů (Darkroot Basin), kde svede souboj s Hydrou. Poté musí porazit Zlatokrystalového golema (Golden Crystal Golem), aby osvobodil Soumračnou z Oolacilu (Dusk of Oolacile), jedinou přeživší zkázy země Oolacile, kterou dle jejích slov tehdy zachránil rytíř Artorias. Po získání Rozbitého přívěšku (Broken Pendant) z Vévodových archivů (The Dukeʼs Archives) se před hlavní postavou objeví vznášející se temná trhlina. Hlavní hrdina do ní samozřejmě vstoupí a je přemístěn v čase stovky let do minulosti do země Oolacile, která během událostí základní hry už neexistuje.

Hlavní hrdina se probouzí v jeskyni a vzápětí od místních zjišťuje, že zemi Oolacile požírá temnota Propasti (The Abyss), v důsledku čehož země čelí své zkáze. Místní vládce, princezna Soumračná (Princess Dusk) byla navíc unesena jakousi zrůdou z hlubin Propasti. Artorias, jeden z velkých čtyř rytířů Lorda Gwyna, sice přišel do Oolacile hrozbu temnot zlikvidovat a zachránit princeznu, ale panují obavy, že vlivu Propasti není schopen odolat. Vzápětí se hlavní hrdina dostává do Městysu Oolacile (Oolacile Township), kde se s Artoriem skutečně setkává. Vychází najevo, že obavy byly oprávněné – rytíř skutečně propadl temnotě. Hráč je nucen v sebeobraně Artoria zabít. Jeho duši následně může dát rytířce Pánova čepel Ciaran, aby mohla provést řádný Artoriův pohřeb, či si ji ponechat pro vlastní užití.

V průběhu cesty přes Oolacile hráč postupně zjišťuje, že místní lid se nechal přesvědčit jistým lstivým hadem, zřejmě Kaathe, aby otevřeli hrob jednoho z prvních lidí, jistého Manuse, což se samozřejmě ukázalo jako pošetilá chyba. Manusova příliš velká lidskost (Humanity, kus Temné duše, tedy Dark Soul) se vymknula z rukou a nekontrolovatelně se uvolnila, což vedlo k vytvoření Propasti, temné říše prázdnoty a zla. Manus ve svém zuřivém šílenství přivolal Propast na Oolacile a rozpoutal chaos. Hráč dále zjišťuje, že do minulosti byl přenesen právě Manusem, který pátral po svém milovaném Rozbitém přívěšku. Mnozí hráči spekulují, že Manus není nikdo jiný než Nenápadný skrček (Furtive Pygmy), první držitel Temné duše a prapředek lidí, ale je to pouze teorie.

Hlavní hrdina se postupně dostává až do Rokle Propasti (Chasm of the Abyss), na temné místo, kde nalézá Sif, vlčího společníka Artoria, jehož na poslední chvíli rytíř zachránil. Sif lze osvobodit, což zaručí pomocnou sílu při souboji s bossem. V Rokli poté hráč nalézá znetvořeného Manuse, zvaného Otec Propasti (Manus, Father of the Abyss). Byl to právě on, kdo unesl princeznu Soumračnou. Hráč s ním musí svést souboj, jedná se o hlavního bosse DLC. Po jeho smrti je princezna osvobozena. Věří, že právě hlavní hrdina je Artorias, nevědoma si rytířovi smrti. Další, volitelný boj zahrnuje porážku černého draka Kalameeta, který ohrožuje Oolacile, s asistencí lukostřelce Hawkeye Gough. Po těchto událostech se hlavní hrdina opět může vrátit do přítomnosti skrz trhlinu v čase.

Filozofie a vlivy

Postavy a svět Dark Souls obsahují mnoho filosofických a folklorních paralel mezi řeckou mytologií, japonskou mytologií, francouzským existencialismem, a pracemi takových filozofů jako Friedrich Nietzsche.

Popis hry přírodních cyklů, které svět zažívá, a návrhy některých jednotlivých postav, je paralelní japonským a řeckým mýtů.

Prezentace hry vesmíru, který je definován nevyhnutelným vypálením plamene a tragické příběhy jednotlivců v tomto nesmyslném světě, jsou podobné myšlenkam z filozofických škol o existencializmu, absurditě, nesmyslnosti a konci vesmíru.

Režisér Dark Souls Hidetaka Miyazaki uvedl, že hra čerpá přímou inspiraci z dřívějších děl fantasy a dark fantasy; zejména ze série manga Berserk. Hlavní estetický princip hry popsal jako „určitý druh zušlechťování, elegance a důstojnosti." Dále popsal způsoby, kterými se hra vyvinula: „Zavedl jsem tři hlavní směry: Bohové a rytíři soustředění kolem Anor Londa, Démonický Chaos a plamen soustředění kolem Ztraceného Izalitha a tématu smrti zaměřeného na okolí Gravelordu Nito, k těmto tématům jsem přidal speciální koncept starých draků, kteří předcházejí veškerému životu, a to vytvořilo základ pro Dark Souls."

Verze pro PC

Vývoj

Po úspěšném vydání hry pro PlayStation 3 a Xbox 360 mnoho hráčů vyjádřilo zájem o PC verzi. Mezinárodní vydavatel Namco Bandai Games Tony Shoupinou na své stránce odpověděl, že PC verze možná je. Na začátku roku 2012 fanoušci zahájili petici, kterou podepsalo více než 93 000 lidí, a díky ní byla PC verze hry potvrzena v dubnu 2012 prostřednictvím německého časopisu PC Action. Během procesu vývoje bylo hlášeno, že FromSoftware měl potíže s portem kvůli nezkušenosti s PC jako platformou a zaměřil se spíše na nový obsah než na optimalizaci. Re-branded jako Prepare To Die Edition, vyšel v srpnu 2012 a představoval nový obsah - včetně bosů, nepřátel, vybavení a NPC. Nový obsah s názvem "Artorias of the Abyss" byl vydán pro konzoly v říjnu 2012 ve formě DLC. Poté bylo oznámeno, že Dark Souls pro PC bude používat Games for Windows - Live pro hraní online.

Ocenění

V recenzi od GameSpy, port byl pojmenován jako “ošuntělý”, zejména kvůli limitu hry 30 FPS, špatnému ovládání myši a klávesnice a nepřizpůsobitelnému rozlišení. Rozšířený obsah byl ovšem chválen, zaručil hře ve finále převážně pozitivní recenze. Eurogamer také komentoval kvalitu portu a řekl: "Dark Souls: Prepare to Die Edition nepřichází s technickými možnostmi, které byste očekávali od dobře připravené počítačové hry, protože je to port konzolové hry, a to je všechno co FromSoftware kdy slíbil."

Jeden z producentů Dark Souls II, Takeshi Miyazoe, reagoval na kritiku PC verze tím, že řekl:

"To bude znít strašně, ale naší hlavní prioritou bylo převést hru na PC co nejrychleji, protože lidé to chtěli. PC průmysl v Japonsku je tak minimální, že původně nebyly žádné plány na převedení hry na PC. Ovšem kvůli petici od severoamerických a evropských fanoušků jsme se pokoušeli to rychle udělat; a to i s nedostatkem zkušeností s prací na této platformě. Problémy byly do určité míry očekávány

Věděli jsme, že existujou funkce specifické pro PC, jako je key-mapping a použití myši a klávesnice, vysoké rozlišení a vyšší snímková frekvence, ale ... Není to tak, že bychom to ignorovali, jenže faktem je, že by to pak celkově trvalo příliš dlouho. Neměli bychom možnost vše realizovat, otestovat a dostat na očekávanou úroveň. Jednalo se spíše o rozhodnutí vydavatele (Namco Bandai) říct „Chlapci, nebojte se toho, pojďme zjistit, jak to funguje na PC."

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dark Souls na anglické Wikipedii a Dark Souls: Artorias of the Abyss na anglické Wikipedii.

Portály: Počítačové hry