Český svaz bojovníků za svobodu: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Organizace: doplnění počtu členů
vložení NPOV, odůvodnění v diskuzi
Řádek 1: Řádek 1:
{{NPOV}}
{{Upravit|poznámky=Doplnit informace o historii, pokud možno doplnit informace o činnosti mimo kontroverzní vedení}}{{Infobox - spolek
{{Upravit|poznámky=Doplnit informace o historii, pokud možno doplnit informace o činnosti mimo kontroverzní vedení}}{{Infobox - spolek
| název = Český svaz bojovníků za svobodu
| název = Český svaz bojovníků za svobodu

Verze z 2. 2. 2021, 12:11

ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Doplnit informace o historii, pokud možno doplnit informace o činnosti mimo kontroverzní vedení
Český svaz bojovníků za svobodu
Právní formaspolek
Založeno26. října 1990
PředsedaJaroslav Vodička (od 2011)
AdresaLegerova 1854/22, Praha, 120 00, Česko
IČO00442755
Další informace
Webhttps://www.svazbojovniku.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) je kontroverzní[1][2][3] český spolek, sdružující účastníky národního odboje za osvobození ve druhé světové válce a jejich pozůstalé. Členy spolku mohou být i další občané, kteří souhlasí s jeho posláním a stanovami. Jeho předsedou je od roku 2011 Jaroslav Vodička, který byl členem Komunistické strany Československa a spolupracovníkem Veřejné bezpečnosti[4] s krycím jménem „JOSEF“ vedeným oddělením hospodářské kriminality v Lounech.

Vzhledem ke kontroverzím kolem vedení svazu ho v současné době bojkotují některé významné české instituce, například Senát Parlamentu České republiky[5][6] nebo Magistrát hlavního města Prahy. Ministerstvo obrany zvažuje ukončení spolupráce se svazem.[7] Kvůli kontroverzím přišel o dotace od řady měst a krajů, není zván na tryzny v Terezíně, Ležákách a Lidicích.[8]

Historie

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Organizace vznikla v roce 1990 přejmenováním Českého svazu protifašistických bojovníků, původně organizovaného v rámci federálního Československého svazu protifašistických bojovníků, jehož je historickým a právním nástupcem. V průběhu devadesátých let byly postupně změněny stanovy tak, že členem nemohou být nejen příslušníci bývalých fašistických organizací, ale ani bývalí členové StB.

Organizace

Svaz sdružuje nejen fyzické osoby (především účastníky druhého odboje a jejich pozůstalé), ale také právnické osoby (kolektivní členy), které zastávající postoje blízké ČSBS idejím. Nejvyšším výkonným orgánem Svazu je předsednictvo ústředního výboru, pod kterým pracují okresní a místní organizace. Předsedou ČSBS je od roku 2011 Jaroslav Vodička, od roku 2013 působí ve funkci prvního místopředsedy plk. Ing. Emil Kulfánek a od roku 2016 ve funkci místopředsedy Ústředního výboru ČSBS Mgr. Milan Andres. Valné shromáždění se koná jednou za dva roky formou sjezdu. Dne 21. června 2016 se konal X. sjezd ČSBS.

Členové

K 31. prosinci 2003 měl ČSBS 14 308 členů. K 31. prosinci 2006 měl dle údajů organizace 10 489 členů.[9] o 10 let později jich však měl méně než polovinu.[10] V roce 2019 měl 3 549 řádných členů. Od roku 2008, kdy měl spolek 8 236 členů, do roku 2019 z něj vystoupilo (nikoli zemřelo) 4702 členů.[11]

V roce 2019 byl podíl osob starších 80 let 32,8 % (1 165 členů), o čtyři roky dříve (2015) jich bylo 2 101, což tehdy činilo 44,4 % členů. [11]

Spolupráce s dalšími spolky

V rámci svazu působí pět autonomních sdružení:

  • Sdružení domácího odboje a partyzánů (SDOP-ČSBS)
  • Sdružení Českého národního povstání (SČNP-ČSBS)
  • Sdružení politických vězňů a pozůstalých (SPVaP-ČSBS)
  • Sdružení zahraničních vojáků 2. světové války (SZV DSV-ČSBS)
  • Sdružení přátel interbrigadistů (SPI-ČSBS)

Členem ČSBS jsou i spolupracují spolky:

  • Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých
  • Sdružení čs. zahraničních letců – východ
  • Kruh občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí
  • Společnost Ludvíka Svobody

Předsedové/předsedkyně

Jaroslav Vodička, předseda svazu (2013)

Kontroverze

Provázanost s komunistickým režimem

Vzhledem k tomu, že se předchůdce Svazu v očích odpůrců komunistického režimu zdiskreditoval svojí prokomunistickou a prosocialistickou orientací před rokem 1989 a spornou personální politikou,[12] někteří příslušníci protinacistického odboje odmítali či odmítají mít se Svazem cokoliv společného.[13][14] Za komunistického režimu v 50. a 60. letech šlo především o vylučování některých účastníků protinacistického odboje s antikomunistickými postoji (například Josef Beran) a udělování vysokých funkcionářských postů válečným zločincům (např. Karol Pazúr[15][16]). Podle kritiků ČSBS je organizace stále silně svázána s komunistickou ideologií a politickým extremismem.[17][12]

V roce 2009 tehdejší předsedkyně Anděla Dvořáková na výročním aktu k 28. říjnu u příležitosti vzniku státu v televizním přenosu z Pantheonu Národního muzea v Praze, před Španielovou sochou T. G. Masaryka kritizovala současné poměry s přihlédnutím k historii protifašistického a protinacistického odboje za druhé světové války.[18]

V roce 2016 ČSBS mnoho členů opustilo, mimo jiné pro nesouhlas s účastí lidí, kteří dříve byli napojení na Státní bezpečnost a Veřejnou bezpečnost, ve vedení spolku, kvůli neprůhlednému hospodaření či vylučování kritiků a rušení místních organizací ze strany vedení.[10] ČSBS udělil v říjnu 2018 pamětní medaili komunistickému poslanci Zdeňkovi Ondráčkovi, který kvůli masovým demonstracím odstoupil z pozice předsedy sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.[19] Po ocenění komunistického poslance a někdejšího člena Pohotovostního pluku VB Zdeňka Ondráčka svaz opustila další vlna členů, například kardinál Dominik Duka.[20]

Členství kontroverzních osobností

V roce 2015 byla do čela lidické buňky Svazu zvolena Jana Bobošíková, která se roku 2008 zúčastnila prezidentských voleb za KSČ. V reakci na to opustily Svaz poslední tři žijící lidické ženy, Jaroslava Skleničková, Miloslava Kalibová a Milada Cábová. Svůj odchod zdůvodnily obavami o politizaci instituce ze strany Bobošíkové a nesouhlasem s jejími xenofobními výroky.[13] Bobošíková navrhla odvolat podle ní zdiskreditované vedení ČSBS a nominovat do funkce předsedkyně bývalou poslankyni za KSČM Jitku Gruntovou.[21]

V dalších měsících do Svazu vstoupila řada dalších známých osobností, například Jiří Ovčáček. Naopak někteří z posledních žijících účastníků protinacistického odboje ze Svazu vystoupili. Medializovaným se stalo vystoupení veterána od Tobruku a bývalého místopředsedy Svazu Pavla Vranského, který jej zdůvodnil nesouhlasem s vedením Svazu.[22][23]

Podle poslance ODS Jakuba Jandy je problematický především předseda Vodička – „agent komunistické veřejné bezpečnosti s krycím jménem Josef a normalizační člen KSČ, místopředseda Andres – nadporučík vojenské kontrarozvědky, která byla přímou součástí StB, členové vedení, jako je pan Minář, který je napojen na spolky nekriticky obdivující Stalina. Tito bývalí exponenti režimu, vesměs udavači a fízlové, si Svaz znárodnili, vyhnali z něj názorové oponenty a za přítomnosti podivných lidí si připíjejí šampaňským na ruské ambasádě nebo na ústředí KSČM.“[24]

Dalším problematickým členem Svazu je František Radkovič ml., který vybudoval svoji kariéru na jménu svého otce a jeho odbojové činnosti za II. světové války. Na veřejnosti chodí v uniformě majora letectva s odznakem pro dipl. důstojníky generálního štábu ČS válečné školy v Praze z let 1924–1937, kteroužto není dle serveru Forum24 oprávněn nosit, neboť „s vysokou pravděpodobností (snad jen s výjimkou ZVS) nikdy nebyl příslušníkem ČSLA ani AČR, tím méně v hodnosti majora letectva“.[25] Jako předseda místní organizace v Jablonci a člen ÚV ČSBS velmi úzce spolupracuje s regionálními organizacemi KSČM a Klubem českého pohraničí. Roku 2019 byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za několikaleté pronásledování a pomluvy středoškolského učitele dějepisu Libora Behúla.[26] Behúl nejprve uváděl na pravou míru jeho zkreslování faktů na přednášce pro studenty a nakonec studenty z přednášky odvedl.[25][27]

Xenofobní výroky během migrační krize

Předseda Svazu Jaroslav Vodička byl v roce 2016 během evropské migrační krize kritizován za své protiuprchlické výroky pronesené v projevu v rámci terezínské tryzny. Organizace ROMEA označila tento projev za xenofobní, projev byl kritizován i ze strany Židovské obce v Praze a Federace židovských obcí.[28][29] V srpnu toho roku pak zpravodajský server Echo24 publikoval informace o Vodičkově vstupu do KSČ v osmdesátých letech, poté co byl v roce 1970 z KSČ vyloučen, a o jeho spolupráci s Veřejnou bezpečností v roli agenta na oddělení hospodářské kriminality v Lounech.[23]

Působení Emila Kulfánka na Ministerstvu obrany

Organizace „Národní odboj v severovýchodních Čechách” uveřejnila na svém webu informace o 1. místopředsedovi ÚV ČSBS plk. Ing. Emilu Kulfánkovi, který působil v letech 2004–2006 na oddělení Ministerstva obrany České republiky, jež vydávalo na základě zákona č. 255/1946 Sb., o účasti v národním boji za osvobození v době od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945 osvědčení o účasti a vydávalo také na podkladě zákona č. 357/2005 Sb., o účasti v Českém národním povstání v době od 30. 4. 1945 do 12. 5. 1945 příslušná potvrzení. Kulfánek spolupracoval již od roku 2000 s ČSBS a v roce 2005 do Svazu vstoupil. V roce 2007 nastoupil jako vedoucí ústřední evidence do kanceláře ÚV ČSBS a pracoval jako vedoucí Památníku Pečkárna. Z jednatele základní organizace ČSBS se vypracoval na tajemníka okresního výboru ČSBS, předsedu OV ČSBS v Praze, člena ÚV a předsednictva ÚV ČSBS a nakonec v roce 2013 až na 1. místopředsedou Ústředního výboru ČSBS. Organizace Národního odboje v severovýchodních Čechách poukazovala na kontroverzní působení a zejména zdlouhavé vyřizování takových osvědčení v případě členů odboje Obrany národa v době, kdy na tomto oddělení MO ČR působil Emil Kulfánek.[30]

Bojkot ČSBS památníky a státními úřady

Spolupráci s Jaroslavem Vodičkou již v únoru 2019 ukončil Památník Terezín,[31] a nebude v roce 2019 pozván ani na pietní akt v Lidicích[32] a do obce Ležáky.[33]

Vzpomínkové setkání na počest odbojáře Václava Morávka uspořádal Senát Parlamentu České republiky, zástupci Ministerstva obrany, hlavního města a Prahy 6 o hodinu dříve, než měl za ČSBS vystoupit Jaroslav Vodička.[34]

ČSBS zneužil i pietní akt k 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem v Domě armády, kde kromě Vodičky vystoupili šéf KSČM Vojtěch Filip, Václav Klaus mladší, lídr kandidátky SPD pro evropské volby Ivan David nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši). Klaus v projevu přirovnal plán prezidenta Emmanuela Macrona na reformu Evropské unie k antisemitské knize Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera. ČSBS původně chtěl akci uspořádat na Staroměstské radnici, pražský magistrát ale odmítl prostory poskytnout. Ministerstvo obrany se od akce následně distancovalo[35] a zvažuje, že spolupráci s Vodičkovým svazem bojovníků ukončí. Senátor Pavel Fischer vyzval ministra Metnara, aby do budoucna podobným akcím zabránil. Podle Jiřího Padevěta byla tato akce přehlídkou toho nejhoršího, co může současný veřejný prostor nabídnout. Část samospráv v reakci na opakované kontroverze uvedla, že nechce svaz dál dotovat.[36]

Jízda Nočních vlků

Český svaz bojovníků za svobodu – Beskydsko organizuje všechny akce pro putinovské motorkáře v Česku, s podporou komunistické strany, proruského Spolku Vojáků v záloze, otevřeně nepřátelského k EU a NATO,[37] nebo Národní domobrany, kterou ministerstvo vnitra eviduje ve zprávách o extremismu.[38]

Neoprávněné využívání dotací

Kontrola Ministerstva financí odhalila, že Svaz neoprávněně využíval část dotací ze státního rozpočtu za roky 2016 – 2018. Svazu se nepodařilo věrohodně doložit některé výdaje spojené s provozem spolku či organizováním akcí. Kritizován byl také způsob placení práce přes dohody o provedení práce, kdy kontrakt s limitem 300 hodin ročně byl překračován a peníze za práci navíc byly vypláceny formou odměn. Svaz tím podle ministerstva obcházel zákoník práce. Neprůhledně bylo financováno také periodikum Národní Osvobození, kdy nebylo doloženo množství předplatitelů a část nákladu byla opakovaně likvidována. Celkové neprokázané výdaje placené ze státních dotací byly vyčísleny na 331 tisíc korun, proplácení překročeného zákonného rozsahu práce z dohod o provedení práce na 116 tisíc korun a nehospodárnost při vydávání periodika Národní Osvobození na 351 tisíc korun. Celková výše podezření na porušení rozpočtové kázně byla vyčíslena na 900 000 korun. Závěry kontroly předalo ministerstvo Finanční správě.[39] Ta ale šetření ukončila, neboť ČSBS dotaci, kvůli níž mu hrozila kontrola, vrátil.[40]

Odchod místních organizací ČSBS

Roku 2019 několik nespokojených poboček Svazu bojovníků za svobodu vytvořilo platformu Vraťme vážnost ČSBS. Dosud se pod ni podepsalo jedenáct organizací svazu – z Benešova, Brna-venkova, Břeclavi, Hradce Králové, Lidic, Plzně, Prahy 6, Svitav, Trutnova, Boskovic, Jihlavy a Brna-jihu. Roku 2020 svaz opustila stočlenná buňka Českého svazu bojovníků za svobodu ve Valašském Meziříčí a založila vlastní organizaci s názvem Společnost pro uchování odbojových tradic. Tato místní organizace, následník Svazu protifašistických bojovníků, nikdy neztratila právní subjektivitu a patří jí i budova, kterou stát původně zabavil kolaborantům. Odchod zvažují také pobočky ČSBS v Plzni, Benešově a Trutnově.[41]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Veteráni vytáhli do zbraně. Založili nový spolek a chrání odkaz odboje. tn.nova.cz [online]. 2017-01-15 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ ECHO24. Vodička nepromluví ani v Ležákách. Nevhodně vystupuje, je kontroverzní, ozývá se - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2019-02-28 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kontroverzního šéfa svazu bojovníků Vodičku nechtějí po Lidicích ani Ležáky. iDNES.cz [online]. 2019-03-08 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ VILÍMOVÁ, Tereza. Bojovník za svobodu? Předseda Vodička byl konfident VB. echo24.cz. 2016-08-22. Dostupné online [cit. 2018-10-29]. 
  5. ↑ ČTK. Svaz bojovníků za svobodu inklinuje k minulému režimu, vyhněte se jeho akcím, doporučuje Senát [online]. irozhlas.cz, 2019-02-27 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠELIGA, Vojtěch. Bojkot Vodičkova svazu pokračuje. Kubera se odmítl zúčastnit pietního aktu [online]. echo24.cz, 2019-04-24 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ LEDERER, Benedikt. Velký bojkot Vodičky. Senátoři i zástupci města přišli na pietu o hodinu dříve [online]. aktuálně.cz, 2019-03-22 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Nguyen Thuong Ly. Vodičkův svaz bojovníků za svobodu má dostat šest milionů. ODS chce peníze dát jinam. E15.cz [online]. e15.cz, 2020-11-15 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Český svaz bojovníků za svobodu. O nás/Statitiky. [s.l.]: zasvobodu.cz Dostupné online. 
  10. ↑ a b HROMKOVÁ, Dominika. Svaz bojovníků za svobodu ocenil komunistu Ondráčka pamětní medailí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-20 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b ÚV ČSBS. Výroční zpráva ÚV ČSBS za rok 2019. Praha: ÚV ČSBS, 2020. 21 s. Dostupné online. Kapitola Hlava IX – Členská základna, s. 9. 
  12. ↑ a b Archivovaná kopie. www.sopvp.cz [online]. [cit. 2008-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-19. 
  13. ↑ a b HN, 20.8.2015 Lidické ženy opouštějí svaz bojovníků za svobodu[1]
  14. ↑ Organizace Národní odboj v severovýchodních Čechách, jejíž přeživší členové se po válce sdružili do organizace Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech - "Jitřenka".
  15. ↑ http://www.ct24.cz/porady/historie_cs/prepisy_view.php?id=246144 Jiří Kučera in „Také vraždy přivítaly mír“, přepis pořadu Historie.cs z 26. prosince 2007 na ČT24
  16. ↑ http://szcpv.szm.sk/zvSTB.html Stručný životopis v rámci Seznamu zveřejněných agentů StB vydaných SZCPV
  17. ↑ Dvořáková se stýká s extremisty, má dostat medaili. Týden.cz [online]. 2007-10-22. Dostupné online. 
  18. ↑ Zájmy občanů jdou k čertu, hlavně, když to sype, útočila Dvořáková | Domov. Lidovky.cz [online]. 2009-10-28. Dostupné online. 
  19. ↑ Komunista Ondráček dostal medaili od svazu bojovníků za svobodu. Deník.cz. 2018-10-20. Dostupné online [cit. 2018-10-22]. 
  20. ↑ vlu. Kardinál Duka ukončil své členství v Českém svazu bojovníků za svobodu [online]. christnet.eu, 2018-10-24 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  21. ↑ Absurdní boj bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. V hlavní roli Bobošíková. Forum24.cz [online]. 2019-02-23 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  22. ↑ RIZIKYOVÁ, Markéta. Veterán od Tobruku opustil bojovníky za svobodu, nevěří vedení. To tvrdilo, že končí kvůli věku. Aktuálně.cz [online]. 2016-05-07 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b VILÍMOVÁ, Tereza. Bojovník za svobodu? Předseda Vodička byl konfident VB. Echo24.cz [online]. 2016-08-22 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ Skokan Janda: Udavači a fízlové si znárodnili ČSBS a připíjejí si na ruské ambasádě. Forum24.cz [online]. 2019-01-11. Dostupné online. 
  25. ↑ a b Člen Českého svazu bojovníků za svobodu šest let ničil život učiteli z Liberecka. Soud mu dal podmínku. Forum24.cz [online]. 2019-02-26. Dostupné online. 
  26. ↑ SEDLÁK, Jan. Předseda jabloneckého svazu bojovníků za svobodu pomluvil učitele i školu. Jablonecký deník [online]. jablonecky.denik.cz, 2019-03-02 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ kaš. Poměry ve svazu bojovníků za svobodu budí rozruch. K odchodu zatím nevidím důvod, říká šéf Vodička. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2019-03-12 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  28. ↑ Echo24, čtk, ren. Pohoršení v Terezíně. Projevy Vodičky a Štěcha vyvolaly kritiku. Echo24 [online]. 2016-05-16 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ RYŠAVÝ, Zdeněk. Předseda ČSBS přednesl během terezínské tryzny xenofobní protiuprchlický projev. Karol Sidon se emotivně ohradil [online]. Romea, 2016-05-15 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ Národní odboj v severovýchodních Čechách - Neuvěřitelná story 1. místopředsedy ÚV ČSBS plk. v.v. Ing. Emila Kulfánka
  31. ↑ KRCH, Martin. Památník Terezín ukončil spolupráci s Jaroslavem Vodičkou. Litoměřický Deník.cz. 2019-02-11. Dostupné online. 
  32. ↑ Vodička nedostane slovo na pietě v Lidicích. Proti šéfovi svazu bojovníků se postavil přeživší vyhlazení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-02-27. Dostupné online. 
  33. ↑ Kontroverzního šéfa svazu bojovníků Vodičku nechtějí po Lidicích ani Ležáky. iDNES.cz [online]. 2019-03-08. Dostupné online. 
  34. ↑ Velký bojkot Vodičky. Senátoři i zástupci města přišli na pietu o hodinu dříve. Aktuálně.cz [online]. 2019-03-22. Dostupné online. 
  35. ↑ Echo24. Klausovo srovnávání Macrona s Hitlerem budí další kontroverze - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2019-03-15. Dostupné online. 
  36. ↑ Ministerstvo obrany zvažuje, že ukončí spolupráci s Vodičkovým svazem bojovníků. Vadí mu jeho akce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-03-15. Dostupné online. 
  37. ↑ Jsme proti válce! Nepřátelé nejsou ruští vojáci, ale naši politici. [online]. ČSLA – Českoslovenští vojáci v záloze / Československí vojaci v zálohe [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ Do Česka se vrátí Noční vlci. Putinovi motorkáři uctí ruské vojáky, podpoří je Foldyna i extremisté. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-26 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  39. ↑ GURYČOVÁ, Kristýna. Místo připomínky odboje špekáčky či mimořádné odměny. Vodičkův svaz prověřuje i finanční úřad. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-03 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  40. ↑ ČTK. Svaz bojovníků vrátil státu spornou dotaci. Hrozila mu kvůli ní daňová kontrola | Domov. Lidovky.cz [online]. 2020-07-24 [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ Valaši se odtrhli od svazu bojovníků za svobodu, k odchodu se chystají i další oblasti - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Český_svaz_bojovníků_za_svobodu&oldid=19432265“