Puška Whitworth: Porovnání verzí
→Historie: tahle jazyková poznámka mi zde přijde mimo téma |
m nepojmenovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - zbraň |
{{Infobox - zbraň |
||
| jméno = Puška Whitworth |
| jméno = Puška Whitworth |
||
| obrázek = Whitworth rifle fitted with Davidson telescope.png |
| obrázek = Whitworth rifle fitted with Davidson telescope.png |
||
| popisek = Puška Whitworth |
| popisek = Puška Whitworth |
||
| původ = Velká Británie |
| původ = Velká Británie |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| obsluha = |
| obsluha = |
||
<!-- Ranged weapon specifications --> |
<!-- Ranged weapon specifications --> |
||
| střela = Whitworth střela .451 |
| střela = Whitworth střela .451 |
||
| ráže = .451 |
| ráže = .451 |
||
| princip střelby = |
| princip střelby = |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
| jméno2 = |
| jméno2 = |
||
| titul = Pušky&Samopaly |
| titul = Pušky&Samopaly |
||
| místo= Praha |
| místo = Praha |
||
| vydavatel = Naše Vojsko |
| vydavatel = Naše Vojsko |
||
| rok = 2015 |
| rok = 2015 |
||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
| isbn = 978-80-206-1548-0 |
| isbn = 978-80-206-1548-0 |
||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Tato zbraň byla ve své době známá výjimečnou přesností <ref>[https://books.google.com/books?id=az1NAAAAcAAJ&pg=PA46 Illustrated Times: Weekly Newspaper], v. 4, p. 46, July 21, 1860.</ref> <ref name="RayFred">''Ray, Fred L.'' [https://www.benning.army.mil/infantry/magazine/issues/2006/MAY-JUN/pdfs/MAY-JUN2006.pdf Civil War Sharpshooters]. // ''Infantry''. May/June 2006., Vol. 95, No. 3, Str. 19-21 — ISSN 0019-9532.</ref> a je v některých pramenech uváděna jako první [[odstřelovačská puška]]. |
Tato zbraň byla ve své době známá výjimečnou přesností <ref>[https://books.google.com/books?id=az1NAAAAcAAJ&pg=PA46 Illustrated Times: Weekly Newspaper], v. 4, p. 46, July 21, 1860.</ref> <ref name="RayFred">''Ray, Fred L.'' [https://www.benning.army.mil/infantry/magazine/issues/2006/MAY-JUN/pdfs/MAY-JUN2006.pdf Civil War Sharpshooters]. // ''Infantry''. May/June 2006., Vol. 95, No. 3, Str. 19-21 — ISSN 0019-9532.</ref> a je v některých pramenech uváděna jako první [[odstřelovačská puška]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Sir Whitworth experimentoval v letech 1854 - 1857 se zbraněmi malých ráží. Pracoval na vlastní uzavřené střelnici a pro testování si vyrobil vlastní nastřelovací stolici, aby vyloučil z testování lidský faktor. Testoval pušky různých konstrukcí a zkoušel i polygonální vývrty s různými počty hran od pěti do deseti. Nakonec se rozhodl pro variantu s šestiúhelníkovým vývrtem. |
Sir Whitworth experimentoval v letech 1854 - 1857 se zbraněmi malých ráží. Pracoval na vlastní uzavřené střelnici a pro testování si vyrobil vlastní nastřelovací stolici, aby vyloučil z testování lidský faktor. Testoval pušky různých konstrukcí a zkoušel i polygonální vývrty s různými počty hran od pěti do deseti. Nakonec se rozhodl pro variantu s šestiúhelníkovým vývrtem. |
||
Whitworth ale nebyl první kdo uvažoval o hexagonálním vývrtu. Takovýto vývrt nabízel už v roce 1839 seržant Major Moor. Moor sám ale zbraň s tímto vývrtem nevyráběl a měl vyrobit jeden zkušební kus takovéto zbraně.<ref name="Lyman">{{citace monografie |
Whitworth ale nebyl první kdo uvažoval o hexagonálním vývrtu. Takovýto vývrt nabízel už v roce 1839 seržant Major Moor. Moor sám ale zbraň s tímto vývrtem nevyráběl a měl vyrobit jeden zkušební kus takovéto zbraně.<ref name="Lyman">{{citace monografie |
||
| Řádek 55: | Řádek 56: | ||
| jméno = |
| jméno = |
||
| příjmení2 = Ramage, (Editor) |
| příjmení2 = Ramage, (Editor) |
||
| jméno2 = C. Kenneth |
| jméno2 = C. Kenneth |
||
| titul = Lyman Cast Bullet Handbook (Third Edition) |
| titul = Lyman Cast Bullet Handbook (Third Edition) |
||
| místo = |
| místo = |
||
| Řádek 63: | Řádek 64: | ||
| isbn = 978-9999768801 |
| isbn = 978-9999768801 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Whitworth zkoušel svůj hexagonální vývrt s různým stoupáním, počínaje od jedné otáčky na palec, až po pomalé stoupání jedna otáčka na 60 palců. Whitwoth také vnesl do výroby svých zbraní velkou přesnost jak ve výrobě hlavní, tak i střel. |
Whitworth zkoušel svůj hexagonální vývrt s různým stoupáním, počínaje od jedné otáčky na palec, až po pomalé stoupání jedna otáčka na 60 palců. Whitwoth také vnesl do výroby svých zbraní velkou přesnost jak ve výrobě hlavní, tak i střel. |
||
Jeho řešení umožňovalo střelu snadněji nabít do drážkovaného vývrtu. V roce 1857 bylo provedeno srovnání |
Jeho řešení umožňovalo střelu snadněji nabít do drážkovaného vývrtu. V roce 1857 bylo provedeno srovnání |
||
s puškou Enfield. Whitworthova puška byla v toto srovnání z technického pohledu vítězem. <ref name="Lyman"/> Nabíjení i střelba z ní byly rychlejší a přesnější. Při střelbě na 300 yardů byla střední odchylka pušky whitworth 3,86 palce a pušky Enfield 12,69 palce. <ref name="Lyman"/> |
s puškou Enfield. Whitworthova puška byla v toto srovnání z technického pohledu vítězem. <ref name="Lyman"/> Nabíjení i střelba z ní byly rychlejší a přesnější. Při střelbě na 300 yardů byla střední odchylka pušky whitworth 3,86 palce a pušky Enfield 12,69 palce. <ref name="Lyman"/> |
||
Také účinný dostřel byl větší. Přestože polygonální vývrt je méně náchylný k zanášení než klasický drážkovaný vývrt, mohl se zanášet i Whithworthův vývrt. Proto sir Whitworth doplnil svou pušku i škrabákem, který se montoval na konec nabijáku. Tak bylo možné čistit hlaveň při nabíjení, ale snižovalo to významně i rychlost střelby. |
Také účinný dostřel byl větší. Přestože polygonální vývrt je méně náchylný k zanášení než klasický drážkovaný vývrt, mohl se zanášet i Whithworthův vývrt. Proto sir Whitworth doplnil svou pušku i škrabákem, který se montoval na konec nabijáku. Tak bylo možné čistit hlaveň při nabíjení, ale snižovalo to významně i rychlost střelby. |
||
Sir Whitworth nabídl pušku britské armádě, ale velký kontrakt nakonec nezískal. Armáda nakoupila jen omezený počet kusů zbraní pro specializované účely. Problém byla především cena zbraně, která významně převyšovala pušku Enfield. Whitworth Rifle Company dodávala tuto zbraň i francouzské armádě a během americké občanské války ji dodávala Konfederačnímu vojsku do jejich jednotek „ostrostřelců“. Dne 9. května 1864 byl touto puškou zastřelen generál [[John Sedgwick]]. |
Sir Whitworth nabídl pušku britské armádě, ale velký kontrakt nakonec nezískal. Armáda nakoupila jen omezený počet kusů zbraní pro specializované účely. Problém byla především cena zbraně, která významně převyšovala pušku Enfield. Whitworth Rifle Company dodávala tuto zbraň i francouzské armádě a během americké občanské války ji dodávala Konfederačnímu vojsku do jejich jednotek „ostrostřelců“. Dne 9. května 1864 byl touto puškou zastřelen generál [[John Sedgwick]]. |
||
V současnosti je puška Whitworth velmi ceněná. Originální zbraně se na specializovaných aukcích prodávají za ceny vysoko nad 100 000 dolarů.<ref>James D. Julia Inc. https://auctions.morphyauctions.com/LotDetail.aspx?inventoryid=436103</ref> |
V současnosti je puška Whitworth velmi ceněná. Originální zbraně se na specializovaných aukcích prodávají za ceny vysoko nad 100 000 dolarů.<ref>James D. Julia Inc. https://auctions.morphyauctions.com/LotDetail.aspx?inventoryid=436103</ref> |
||
== Konstrukce a varianty == |
== Konstrukce a varianty == |
||
[[ |
[[Soubor:Иллюстрация к статье «Канал огнестрельного оружия». Фигира № 7. Военная энциклопедия Сытина (Санкт-Петербург, 1911-1915).jpg|náhled|Průřez hlavně. Obrázek z Vojenské encyklopedie Sytina (Petrohrad, 1911–1915)]] |
||
Mimo originálního vývrtu neměla puška zvláštní konstrukční úpravy. Jednalo se o standardní jednorannou zbraň s perkusním zámkem. Zajímavostí je, že hlaveň Whitworth použil u jedné ze svých zbraní i další anglický výrobce Westley Richards. |
Mimo originálního vývrtu neměla puška zvláštní konstrukční úpravy. Jednalo se o standardní jednorannou zbraň s perkusním zámkem. Zajímavostí je, že hlaveň Whitworth použil u jedné ze svých zbraní i další anglický výrobce Westley Richards. |
||
Pušky Whitworth byly mimo nejrozšířenější variantu s 33 palcovou hlavní vyráběny i ve verzích s hlavní dlouhou 36 a 39 palců. S delší hlavní se adekvátně prodlužovala i délka zbraně. |
Pušky Whitworth byly mimo nejrozšířenější variantu s 33 palcovou hlavní vyráběny i ve verzích s hlavní dlouhou 36 a 39 palců. S delší hlavní se adekvátně prodlužovala i délka zbraně. |
||
| ⚫ | Mimo několika variant standardních otevřených mířidel existovala i verze zbraně doplněná zaměřovacím dalekohledem. Ten byl připevněn na levé straně zbraně. <ref>"U.S. and Confederate Arms and Armories During the American Civil War: Arms imported from Europe during the American Civil War, 1861-1865" By James P. Whisker</ref> |
||
| ⚫ | Mimo několika variant standardních otevřených mířidel existovala i verze zbraně doplněná zaměřovacím dalekohledem. Ten byl připevněn na levé straně zbraně. <ref>"U.S. and Confederate Arms and Armories During the American Civil War: Arms imported from Europe during the American Civil War, 1861-1865" By James P. Whisker</ref> |
||
[[Soubor:Whitworth rifle fitted with Davidson telescope.png|600 px|Puška Whitworth se zaměřovacím dalekohledem]] |
[[Soubor:Whitworth rifle fitted with Davidson telescope.png|600 px|Puška Whitworth se zaměřovacím dalekohledem]] |
||
== Střely pro pušky Whitworth == |
== Střely pro pušky Whitworth == |
||
[[ |
[[Soubor:Whitworth-type bullets.png|upright=1.2|náhled|vpravo|Varianty střel vyráběné pro pušku Whithorth]] |
||
Své střely vyráběl sir Whitworth lisováním z tvrdší slitiny olova, čímž se snižovalo zanášení hlavně. Střely byly vyráběny velmi přesně a dosahovaly se s nimi i velké přesnosti střelby. Střely Withworth měly ve srovnání s puškou Enfield velkou průbojnost. Mezi prach a střelu se vkládaly zátky z loje nebo z jeleního tuku. Takto byla hlaveň jednak mazána a také se tak snižovalo usazování nečistot v hlavni. |
Své střely vyráběl sir Whitworth lisováním z tvrdší slitiny olova, čímž se snižovalo zanášení hlavně. Střely byly vyráběny velmi přesně a dosahovaly se s nimi i velké přesnosti střelby. Střely Withworth měly ve srovnání s puškou Enfield velkou průbojnost. Mezi prach a střelu se vkládaly zátky z loje nebo z jeleního tuku. Takto byla hlaveň jednak mazána a také se tak snižovalo usazování nečistot v hlavni. |
||
Pro pušku Whitworth existovala i střela, která neměla šestiúhelníkový průřez, ale měla ve dnu dutinu. K utěsnění ve vývrtu došlo až výstřelem, podobně jako u střel [[minié]]. Tyto střely se vyráběly z měkčí slitiny olova. Whitworth sám tyto střely neměl rád a dával přednost svým přesně vyrobeným střelám. <ref name="Lyman"/> |
Pro pušku Whitworth existovala i střela, která neměla šestiúhelníkový průřez, ale měla ve dnu dutinu. K utěsnění ve vývrtu došlo až výstřelem, podobně jako u střel [[minié]]. Tyto střely se vyráběly z měkčí slitiny olova. Whitworth sám tyto střely neměl rád a dával přednost svým přesně vyrobeným střelám. <ref name="Lyman"/> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
*[https://www.youtube.com/watch?v=83gGIotGXN8 YouTube: Shooting the .451 Whitworth civil war sniper rifle] |
* [https://www.youtube.com/watch?v=83gGIotGXN8 YouTube: Shooting the .451 Whitworth civil war sniper rifle] |
||
*[https://www.youtube.com/watch?v=Hi-S_horZGk YouTube: Confederate Whitworth Sniper: Hexagonal Bullets in 1860] |
* [https://www.youtube.com/watch?v=Hi-S_horZGk YouTube: Confederate Whitworth Sniper: Hexagonal Bullets in 1860] |
||
[[Kategorie:Střelné zbraně]] |
[[Kategorie:Střelné zbraně]] |
||
Verze z 1. 2. 2021, 16:58
| Puška Whitworth | |
|---|---|
 Puška Whitworth | |
| Typ | jednoranná předovka, puška |
| Místo původu | Velká Británie |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Joseph Whitworth |
| Navrženo | 1854 - 1857 |
| Výrobce | Whitworth Rifle Company |
| Výroba | 1857-1865 |
| Vyrobeno kusů | cca. 13 400 |
| Varianty | prodloužení hlaveň na 36, popř. 39 palců |
| Základní údaje | |
| Délka | 1.245 mm |
| Délka hlavně | 838 mm |
| Ráže | .451 |
| Hledí | otevřené stavitelné |
Puška Whitworth je předovka s perkusním zámkem, kterou zkonstruoval Sir Joseph Whitworth, významný anglický inženýr. Tato zbraň je charakteristická střelou s šestiúhelníkovým průřezem. Hlaveň zbraně má stejný profil stočený do spirály. [1] Tato zbraň byla ve své době známá výjimečnou přesností [2] [3] a je v některých pramenech uváděna jako první odstřelovačská puška.
Historie
Sir Whitworth experimentoval v letech 1854 - 1857 se zbraněmi malých ráží. Pracoval na vlastní uzavřené střelnici a pro testování si vyrobil vlastní nastřelovací stolici, aby vyloučil z testování lidský faktor. Testoval pušky různých konstrukcí a zkoušel i polygonální vývrty s různými počty hran od pěti do deseti. Nakonec se rozhodl pro variantu s šestiúhelníkovým vývrtem.
Whitworth ale nebyl první kdo uvažoval o hexagonálním vývrtu. Takovýto vývrt nabízel už v roce 1839 seržant Major Moor. Moor sám ale zbraň s tímto vývrtem nevyráběl a měl vyrobit jeden zkušební kus takovéto zbraně.[4]
Whitworth zkoušel svůj hexagonální vývrt s různým stoupáním, počínaje od jedné otáčky na palec, až po pomalé stoupání jedna otáčka na 60 palců. Whitwoth také vnesl do výroby svých zbraní velkou přesnost jak ve výrobě hlavní, tak i střel.
Jeho řešení umožňovalo střelu snadněji nabít do drážkovaného vývrtu. V roce 1857 bylo provedeno srovnání s puškou Enfield. Whitworthova puška byla v toto srovnání z technického pohledu vítězem. [4] Nabíjení i střelba z ní byly rychlejší a přesnější. Při střelbě na 300 yardů byla střední odchylka pušky whitworth 3,86 palce a pušky Enfield 12,69 palce. [4]
Také účinný dostřel byl větší. Přestože polygonální vývrt je méně náchylný k zanášení než klasický drážkovaný vývrt, mohl se zanášet i Whithworthův vývrt. Proto sir Whitworth doplnil svou pušku i škrabákem, který se montoval na konec nabijáku. Tak bylo možné čistit hlaveň při nabíjení, ale snižovalo to významně i rychlost střelby.
Sir Whitworth nabídl pušku britské armádě, ale velký kontrakt nakonec nezískal. Armáda nakoupila jen omezený počet kusů zbraní pro specializované účely. Problém byla především cena zbraně, která významně převyšovala pušku Enfield. Whitworth Rifle Company dodávala tuto zbraň i francouzské armádě a během americké občanské války ji dodávala Konfederačnímu vojsku do jejich jednotek „ostrostřelců“. Dne 9. května 1864 byl touto puškou zastřelen generál John Sedgwick.
V současnosti je puška Whitworth velmi ceněná. Originální zbraně se na specializovaných aukcích prodávají za ceny vysoko nad 100 000 dolarů.[5]
Konstrukce a varianty
.jpg)
Mimo originálního vývrtu neměla puška zvláštní konstrukční úpravy. Jednalo se o standardní jednorannou zbraň s perkusním zámkem. Zajímavostí je, že hlaveň Whitworth použil u jedné ze svých zbraní i další anglický výrobce Westley Richards. Pušky Whitworth byly mimo nejrozšířenější variantu s 33 palcovou hlavní vyráběny i ve verzích s hlavní dlouhou 36 a 39 palců. S delší hlavní se adekvátně prodlužovala i délka zbraně.
Mimo několika variant standardních otevřených mířidel existovala i verze zbraně doplněná zaměřovacím dalekohledem. Ten byl připevněn na levé straně zbraně. [6]
Střely pro pušky Whitworth
Své střely vyráběl sir Whitworth lisováním z tvrdší slitiny olova, čímž se snižovalo zanášení hlavně. Střely byly vyráběny velmi přesně a dosahovaly se s nimi i velké přesnosti střelby. Střely Withworth měly ve srovnání s puškou Enfield velkou průbojnost. Mezi prach a střelu se vkládaly zátky z loje nebo z jeleního tuku. Takto byla hlaveň jednak mazána a také se tak snižovalo usazování nečistot v hlavni.
Pro pušku Whitworth existovala i střela, která neměla šestiúhelníkový průřez, ale měla ve dnu dutinu. K utěsnění ve vývrtu došlo až výstřelem, podobně jako u střel minié. Tyto střely se vyráběly z měkčí slitiny olova. Whitworth sám tyto střely neměl rád a dával přednost svým přesně vyrobeným střelám. [4]
Odkazy
Reference
- ↑ ŽUK, Aleksandr Borisovič. Pušky&Samopaly. Praha: Naše Vojsko, 2015. ISBN 978-80-206-1548-0.
- ↑ Illustrated Times: Weekly Newspaper, v. 4, p. 46, July 21, 1860.
- ↑ Ray, Fred L. Civil War Sharpshooters. // Infantry. May/June 2006., Vol. 95, No. 3, Str. 19-21 — ISSN 0019-9532.
- ↑ a b c d LYMAN; RAMAGE, (EDITOR), C. Kenneth. Lyman Cast Bullet Handbook (Third Edition). [s.l.]: Lyman, 1987. 416 s. ISBN 978-9999768801. (anglicky)
- ↑ James D. Julia Inc. https://auctions.morphyauctions.com/LotDetail.aspx?inventoryid=436103
- ↑ "U.S. and Confederate Arms and Armories During the American Civil War: Arms imported from Europe during the American Civil War, 1861-1865" By James P. Whisker