Léčebná tělesná výchova: Porovnání verzí
→Hlavní směry LTV (podle Lewita): doplnění obsahu (autorem) a doplnění odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
→Hlavní směry LTV (podle Lewita): doplnění textu autorem a některé odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
1) Udržení či obnovení pohyblivosti [[Kloub|kloubů]] (automobilizační cviky), udržení síly [[Sval|svalů]] a elasticity měkkých tkání ([[Šlacha|šlach]], [[Meziobratlová ploténka|plotének]], [[Kloubní pouzdro|kloubních pouzder]], [[Fascie|fascií]] atd.) |
1) Udržení či obnovení pohyblivosti [[Kloub|kloubů]] (automobilizační cviky), udržení síly [[Sval|svalů]] a elasticity měkkých tkání ([[Šlacha|šlach]], [[Meziobratlová ploténka|plotének]], [[Kloubní pouzdro|kloubních pouzder]], [[Fascie|fascií]] atd.) |
||
2) Přecvičování chybných motorických a kineziologických stereotypů ([[Svalová dysbalance|svalové dysbalance]], korekce |
2) Přecvičování chybných motorických a kineziologických stereotypů (např. [[Svalová dysbalance|svalové dysbalance]] u předsunutého držení hlavy, korekce symetrie těla, úprava polohocitu a pohybocitu, korekce [[chůze]], korekce nesprávného horního typu [[dýchání]] aj.) |
||
3) Korektiv vertebrogenních bolestí, artróz, nadváhy, hypertenze, aterosklerózy, neuropatie, cukrovky, aj. |
3) Korektiv vertebrogenních bolestí, [[Artróza|artróz]], nadváhy, [[hypertenze]], aterosklerózy, neuropatie, [[Cukrovka|cukrovky]], aj. |
||
== Metodologie == |
== Metodologie == |
Verze z 28. 1. 2021, 11:48
Léčebná tělesná výchova (LTV) je cvičení a práce s tělem pro napravení tělesných problémů.
Jde o metodu, kterou v českém prostředí prosazovala zejména Pražská rehabilitační škola. Opírala se přitom o víru v celoživotní bezbolestný pohyb díky správné postuře a funkci těla i o tradiční tělesnou kulturu české společnosti (např. Sokol, spartakiádní cvičení, rozhlasové a televizní relace aj.). Navzdory pokrokům v lékařské operativě i farmacii tak dál viděla léčebnou tělesnou výchovu jako jeden z hlavních prostředků vitality a tělesného komfortu.[1]
Hlavní směry LTV (podle Lewita)
1) Udržení či obnovení pohyblivosti kloubů (automobilizační cviky), udržení síly svalů a elasticity měkkých tkání (šlach, plotének, kloubních pouzder, fascií atd.)
2) Přecvičování chybných motorických a kineziologických stereotypů (např. svalové dysbalance u předsunutého držení hlavy, korekce symetrie těla, úprava polohocitu a pohybocitu, korekce chůze, korekce nesprávného horního typu dýchání aj.)
3) Korektiv vertebrogenních bolestí, artróz, nadváhy, hypertenze, aterosklerózy, neuropatie, cukrovky, aj.
Metodologie
Na rozdíl od skupinových rozcviček např. ve školách či v zájmových skupinách, jde v LTV spíše o individuální cvičení zaměřené na specifický problém jedince. Rehabilitační lékař či fyzioterapeut provádí kineziologický rozbor, kterým stanoví cíl a intenzitu cvičení. Bez nich by LTV nebyla účinná.[2]
Terapeut by měl být schopen vysvětlit klientovi původ jeho problému, motivovat ho a vést při cvičení. Vede klienta fyzickým vedením či pouhým dohledem, koriguje jeho pohyby, vrací je a opakuje, čímž si klient osvojuje nové pohybové vzorce a ideomotoriku. Je prokázáno, že vlastní vjem pohybu bývá odlišný od správného pohybu sledovaného z odstupu.[3]
Cviky začínají již představou pohybu, někdy jsou prováděny se zavřenýma očima, aby se pohyb ukládal do mozkových center hlouběji.
Rehabilitační tým průběžně posuzuje dosažené výsledky a přizpůsobuje jim další proces LTV. Spolupráce klienta a vlastní domácí cvičení je pro úspěch LTV klíčové.
Terapeutický vztah může trvat měsíce,[4] mohou při něm ustupovat či vznikat nové bolesti, takže LTV lze prokládat manuální terapií.
LTV může návazně vystřídat i ergoterapeutické kompenzační či substituční nacvičování denních aktivit u hendikepovaných.
Konkrétní denní cvičení a aktivity
Některá cvičení pro napravení tělesných problémů: cvičení pro pohybocit a polohocit, spinální cviky, tzv. škola zad,[5] korekce svalové dysbalance, posilování ochablých svalů a protahování svalů ztuhlých, správné ohýbání a zvedání břemen, dechový stereotyp (hlubší brániční dech), nošení břemen, symetrie chůze - zatěžování a odvíjení chodidel, kardio-pulmonární kapacita a další.
Pomůcky
Jako pomůcky při cvičení mohou být použity: zrcadlo, rehabilitační míče, gumový pružný tah, žebřiny, hrazdy, bazén aj.
Odkazy
Reference
- ↑ VÉLE, ČUMPELÍK, BORTLÍKOVÁ, V. Cvičení a prevence civilizačních chorob (1980)
- ↑ LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
- ↑ VÉLE, František, Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
- ↑ LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
- ↑ RAŠEV, Eugen, Škola zad (1992)