Dřevěnice (tvrz): Porovnání verzí
nová stránka: „{{Infobox - budova | typ = tvrz | současný majitel = KRKONOŠSKÁ REALITNÍ a.s. | obec = Dřevěnice | zeměpisná délka = 15.4472014 | zeměpisná šířka = 50.453…“ značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Popis: zřetelnější formulace |
||
| Řádek 79: | Řádek 79: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Obdélná gotická tvrz má jedno patro. Ačkoliv její původní podoba byla téměř zničena transformací na hospodářskou budovu, stále na ní můžeme nalézt zbytky [[Sgrafito|psaníčkových sgrafit]]. Hlavní vstup do tvrze je |
Obdélná gotická tvrz má jedno patro. Ačkoliv její původní podoba byla téměř zničena transformací na hospodářskou budovu, stále na ní můžeme nalézt zbytky [[Sgrafito|psaníčkových sgrafit]]. Hlavní vstup do tvrze je členěn [[Manýrismus|manýristickým]] [[Portál (architektura)|portálem]]. Na budově je znak Šternberků. Na jihozápadní straně dvora se nachází polopatrová stavba nad vstupem do sklepů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = tvrz - Památkový Katalog |
| titul = tvrz - Památkový Katalog |
||
| periodikum = pamatkovykatalog.cz |
| periodikum = pamatkovykatalog.cz |
||
Verze z 27. 1. 2021, 20:37
| Tvrz Dřevěnice | |
|---|---|
 Tvrz v roce 2008 | |
| Účel stavby | |
V současné době hospodářská budova | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdní gotika |
| Výstavba | pravděpodobně 14. století |
| Přestavba | po 1588 |
| Další majitelé | páni z Dřevěnice, Berkové z Dubé, Křinečtí z Ronova, Kateřina Donínská, Jan Rudolf Trčka z Lípy, Smiřičtí ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna, Šternberkové, Trauttmansdorffové, |
| Současný majitel | KRKONOŠSKÁ REALITNÍ a.s. |
| Poloha | |
| Adresa | Dřevěnice 58, Dřevěnice,  Česko |
| Souřadnice | 50°27′11,87″ s. š., 15°26′49,93″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10655/6-5860 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvrz Dřevěnice je bývalá gotická tvrz v obci Dřevěnice v okrese Jičín.
Historie
Před třicetiletou válkou
Ve 12. nebo 13. století byla v Dřevěnicích postavena dřevěná tvrz. Na jejím místě byla později postavena kamenná stavba, pravděpodobně ve 14. století.[1] Jako první se roku 1388 uvádí Jan z Dřevěnice, roku 1393 Otík z Labouně a na Dřevěnici a roku 1396 Beneš z Dřevěnice. V letech 1429 až 1454 se zmiňuje Havel z Dřevěnice, který byl příznivec císaře Zikmunda.[2] První přímá písemná zmínka o tvrzi je však až z roku 1511, kdy tvrz získal nejvyšší zemský sudí Jindřich Berka z Dubé. Právě páni z Dubé k tvrzi v roce 1541 založili pivovar, později i medovar.[3]
V roce 1560 prodal Zdeněk z Dubé dřevěnické panství Petrovi ze Šelmberka.[4] Vdova po Petrovi se vdala za Bohuslava Křineckého z Ronova. Ten pak prodal Dřevěnice roku 1588 Kateřině Donínské, manželce purkrabího z Donína. Ta nechala tvrz renesančně upravit.[5] V roce 1596 získal tvrz Jan Rudolf Trčka z Lípy, který dřevěnické panství (tvrz a šest vesnic) připojuje ke kumburskému panství. Tvrz začala sloužit jen k hospodářským účelům.[6] Roku 1605 celé kumburské panství i s tvrzí a obcí prodal Zikmundu Smiřickému ze Smiřic.
Během a po třicetileté válce
Po smrti Albrechta Jana Smiřického roku 1618 jeho majetek zkonfiskoval císař Ferdinand II. V témže roce koupil panství od císaře Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna, pod záminkou příbuzenství s rodem Smiřických.[1] Za jeho vlády byl přiléhající pivovar modernizován.[7] Po smrti Albrechta z Valdštejna bylo panství opět zkonfiskováno a dáno na dluh Rudolfovi z Tiefenbachu. Po jeho smrti roku 1676 připadlo získali panství i s chátrající tvrzí rodu Šternberků. Ti nechali přestavět tvrz na sýpku a sklad pro místní pivovar.[2]
V roce 1710 získal panství rod Trauttmansdorffů. Během jejich vlády vařil dřevěnický pivovar cca 30 000 hektolitrů piva ročně. Pivo se jmenovalo Kumburák. Tvrz tak sloužila zejména potřebám tohoto pivovaru, poslední úpravy byly provedeny v 18. století.[8] Trauttmansdorffové vlastnili tvrz až do roku 1945, kdy byl jejich majetek zkonfiskován. V roce 1948 celý areál připadl mlékárenským závodům v Jičíně, pivovar byl uzavřen a byla v něm ustavena výroba sýrů. Tvrz sloužila potřebám drůbežárny.[7]
Po roce 1993 byl celý hospodářský dvůr privatizován. Roku 1995 byl zapsán jako kulturní památka. V současnosti (leden 2021) je součástí hospodářského areálu v obci a není přistupná veřejnosti.[6]
Popis
Obdélná gotická tvrz má jedno patro. Ačkoliv její původní podoba byla téměř zničena transformací na hospodářskou budovu, stále na ní můžeme nalézt zbytky psaníčkových sgrafit. Hlavní vstup do tvrze je členěn manýristickým portálem. Na budově je znak Šternberků. Na jihozápadní straně dvora se nachází polopatrová stavba nad vstupem do sklepů.[9]
V budově byl uložen renesanční náhrobek Jindřicha Berky z Dubé.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Historie Dřevěnice - Historie - Obec - Obec Dřevěnice. www.drevenice.org [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Dřevěnice - popis tvrze, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Dřevěnice - Města a obce - Český ráj - Dřevěnice. www.machuvkraj.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Dřevěnice tvrz. www.interregion.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Historie Dřevěnice - Historie - Obec - Obec Dřevěnice. www.drevenice.org [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Tvrz Dřevěnice / hrady-zriceniny.cz. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie pivovaru ve Dřevěnici - Historie - Obec - Obec Dřevěnice. www.drevenice.org [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Panská sídla na Jičínsku. I. Tvrze. :: Ulrychova-archeolog. ulrychova-archeolog.webnode.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
- ↑ tvrz - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.