Úhor: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Biotopy za použití HotCat
meziuložení - pracuje se
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Gruenbrache.jpg|náhled|vpravo|Úhor – neobdělaný díl pole]]
{{Pracuje se||27. 1. 2021, 13:47 (CET)}}[[Soubor:Gruenbrache.jpg|náhled|vpravo|Úhor – neobdělaný díl pole]]
⚫
'''Úhor''' je část [[pole]] ležící dočasně ladem. Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín '''lado''', '''lada''',<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Úhor''' je část [[pole]] ležící dočasně ladem. Tento způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve [[Dvoupolní systém|dvojpolním systému]] a [[Trojpolní systém|trojpolním systému]] hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl [[dobytek]]. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na [[trojpolní systém]] začali přecházet v Evropě zemědělci ve [[12. století]].
⚫
| titul = Osevní systémy
⚫
| url = http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
⚫
| datum přístupu = 2010-5-24
⚫
| jazyk =
⚫
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090220150310/http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
⚫
| nedostupné = ano
| datum archivace = 2009-02-20
⚫
}}</ref> jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo '''laz/láz, [[lazy]],''' které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená ''pole ležící o samotě''<ref>http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> nebo ''louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa,'' často tedy ''vysoko položené pole''.<ref>[[Jana Pleskalová]]: ''Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii''. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.</ref>


== Historie ==
⚫
Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín '''lado''', '''lada''',<ref>{{Citace elektronické monografie
Tento způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve [[Dvoupolní systém|dvojpolním systému]] a [[Trojpolní systém|trojpolním systému]] hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl [[dobytek]]. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na [[trojpolní systém]] začali přecházet v Evropě zemědělci ve [[12. století]], k jeho opuštění došlo se zdokonalením osevních postupů a střídáním plodin během průmyslové revoluce v 18.–19. století, které znamenalo přechod k současnému [[Intenzivní zemědělství|intenzivnímu zemědelstv]]<nowiki/>í. Určitou renesanci zažívá tento druh využití pozemků v aktuální zemědelské politice, kladoucí důraz na větší ekologickou udržitelnost a podporu [[Biologická diverzita|biodiverzity]] v krajině; na úhor ponechaný určitou stanovenou dobu ladem lze čerpat zemědělské dotace v rámci tzv. Greeningu.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
⚫
| titul = Osevní systémy
| titul = Úhorové hospodaření na půdě, ano, či ne?
⚫
| url = http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
| periodikum = www.uroda.cz
⚫
| datum přístupu = 2010-5-24
| url = https://www.uroda.cz/uhorove-hospodareni-na-pude-ano-ci-ne/
⚫
| jazyk =
| jazyk = cs
⚫
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090220150310/http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/Pluzina.htm
| datum archivace = 2009-02-20
| datum přístupu = 2021-01-27
}}</ref>
⚫
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref> jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo '''laz/láz, [[lazy]],''' které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená ''pole ležící o samotě''<ref>http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.</ref> nebo ''louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa,'' často tedy ''vysoko položené pole''.<ref>[[Jana Pleskalová]]: ''Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii''. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.</ref>


== Související články ==
== Ekologická funkce úhorů ==
Úhory jsou v krajině specifickým [[Biotop|biotopem]] poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů, kteří jsou na něho svými požadavky přizpůspobeni. Jsou to v podstatě časná vývojová stadia [[vegetace]] vznikající po narušení půdního povrchu, jejichž vegetace se proměňuje v závislosti na probíhající [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]] a počáteční zásobě diaspor v půdní [[Semenná banka|semenné bance]]. Existují též velké rozdíly mezi jarní a letní podobou vegetace.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
⚫
* [[Trojpolní systém]]
| příjmení = Vymyslický
| jméno = Tomáš
| titul = Úhory, staronový fenomén české krajiny
| periodikum = vesmir.cz
| vydavatel =
| url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-9/uhory-staronovy-fenomen-ceske-krajiny.html
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2021-01-27
}}</ref>


Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita rostlinných druhů ve srovnání s okolními porosty a pro mnohé ohrožené a vzácné druhy často představují jedno z posledních [[Refugium (ekologie)|refugií]] v kulturní krajině, kterou člení do menších celků a zároveň propjují. Ideální je, pokud pozemky ponechané jako úhor přiléhají k polním cestám, [[Mez (zemědělství)|mezím]], [[Křovinná vegetace|křovinám]] či lesíkům, aby umožňovaly vytvoření pozvolných přechodů ([[Ekoton|ekotonů]]) mezi poli a navazujícími přirozenými ekosystémy.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
⚫
== Reference ==

== Odkazy ==

⚫
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Související články ===
⚫
* [[Trojpolní systém]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Fallow}}
* {{Commonscat|Fallow}}
* {{Wikislovník|heslo=úhor}}
* {{Wikislovník|heslo=úhor}}

{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


Verze z 27. 1. 2021, 14:47

ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
Úhor – neobdělaný díl pole

Úhor je část pole ležící dočasně ladem. Pro víceletý úhor, kdy si půda více odpočinula, se používal termín lado, lada,[1] jehož synonymem bylo ve staré češtině slovo laz/láz, lazy, které se dochovalo v některých místních názvech a které v novější češtině nářečně znamená pole ležící o samotě[2] nebo louku nebo pole, které bylo získáno tříbením lesa, často tedy vysoko položené pole.[3]

Historie

Tento způsob zvyšování výnosu zemědělské půdy byl využíván ve dvojpolním systému a trojpolním systému hospodářství. Na neobdělávané části pole se zpravidla pásl dobytek. Vždy po roce došlo k cyklickému posunu způsobu využití jednotlivých částí pole. Na trojpolní systém začali přecházet v Evropě zemědělci ve 12. století, k jeho opuštění došlo se zdokonalením osevních postupů a střídáním plodin během průmyslové revoluce v 18.–19. století, které znamenalo přechod k současnému intenzivnímu zemědelství. Určitou renesanci zažívá tento druh využití pozemků v aktuální zemědelské politice, kladoucí důraz na větší ekologickou udržitelnost a podporu biodiverzity v krajině; na úhor ponechaný určitou stanovenou dobu ladem lze čerpat zemědělské dotace v rámci tzv. Greeningu.[4]

Ekologická funkce úhorů

Úhory jsou v krajině specifickým biotopem poskytujícím životní prostor mnoha druhům rostlin a živočichů, kteří jsou na něho svými požadavky přizpůspobeni. Jsou to v podstatě časná vývojová stadia vegetace vznikající po narušení půdního povrchu, jejichž vegetace se proměňuje v závislosti na probíhající sukcesi a počáteční zásobě diaspor v půdní semenné bance. Existují též velké rozdíly mezi jarní a letní podobou vegetace.[5]

Na úhorech je zaznamenávána mnohem větší biodiverzita rostlinných druhů ve srovnání s okolními porosty a pro mnohé ohrožené a vzácné druhy často představují jedno z posledních refugií v kulturní krajině, kterou člení do menších celků a zároveň propjují. Ideální je, pokud pozemky ponechané jako úhor přiléhají k polním cestám, mezím, křovinám či lesíkům, aby umožňovaly vytvoření pozvolných přechodů (ekotonů) mezi poli a navazujícími přirozenými ekosystémy.[5][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Osevní systémy [online]. [cit. 2010-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-20. 
  2. ↑ http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx, navštíveno 11. ledna 2016.
  3. ↑ Jana Pleskalová: Příspěvek k zeměpisným diferencím v nářečí a mikrotoponymii. FF MU 1980, https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101819/A_Linguistica_30-1982-1_18.pdf?sequence=1, navštíveno 11. ledna 2016.
  4. ↑ a b Úhorové hospodaření na půdě, ano, či ne?. www.uroda.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b VYMYSLICKÝ, Tomáš. Úhory, staronový fenomén české krajiny. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Úhor&oldid=19407748“