Operace Barium: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 1. 2021, 13:19

Operace Barium byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do třetí vlny výsadků.

Složení a úkoly

Výsadek tvořili velitel npor. Josef Šandera, radista četař asp. Josef Žižka a šifrant četař Tomáš Býček. Jejich úkolem bylo znovunavázání spojení s domácím odbojem a předávání zpravodajských informací do Londýna. Pro tento úkol byli vybaveni vysílačkami Marta a Zlata. Dalším úkolem bylo vytvoření ozbrojené skupiny, která by otevřeným bojem zahájila povstání. Jednalo se o první výsadek po roční přestávce.

Činnost

Desant byl vysazen 4. dubna 1944 poblíž Vysoké nad Labem nedaleko Hradce Králové. Po ukrytí operačního materiálu a padáků se skupina rozdělila: Žižka se přesunul na Rychnovsko, Šandera s Býčkem navázali spojení s odbojem v Hradci Králové. Po vyjmutí radiostanic jednu z nich instalovali v Rychnově nad Kněžnou. Spojení s Londýnem navázali 19. dubna. Místa, odkud se vysílalo byla průběžně měněna, vysílalo se i z Libčan, Jezbin či Čánky. Společně se zbytky domácího odboje z bývalé Obrany národa vybudovali na území Východních Čech zpravodajskou síť, která předávala do Londýna zprávy o německé armádě. Kromě toho skupina prováděla sabotážní akce na Královéhradecku, Semilsku, Rychnovsku a Žamberecku a udržovala kontakty s celonárodním odbojem, zejména s Radou tří.

První stopy činnosti Baria zachytilo gestapo v létě 1944. Část depeší odesílaných Bariem se německé odposlouchávací službě podařilo zachytit a dešifrovat. Díky těmto informacím a také díky informacím nasazeného konfidenta bylo zahájeno pátrání poblíž Žamberka. K prvnímu zatýkání v síti vytvořené příslušníky Baria došlo na podzim 1944 a to zejména díky dalším konfidentům gestapa, např. Čurdy. Parašutistům se ale podařilo uniknout. Do rukou gestapa padlo 150 jejich pomocníků. Osudným se parašutistům stalo setkání s dříve zatčeným parašutistou a zároveň konfidentem gestapa Vítězslavem Lepaříkem.

Šanderovi a Žižkovi se podařilo uprchnout a ukrýt se, ale 16. ledna 1945 přivedl Lepařík v obci Polsko u Žamberka gestapo k úkrytu výsadkářů. Šandera a Žižka byli zatčeni, podařilo se jim ale spáchat sebevraždu (Šandera se postřelil při zatýkání a na následky zranění zemřel, Žižka se oběsil ve vězení, když byl donucen vést radiovou hru proti Londýnu). Býček, který v té době pobýval na Semilsku, se zachránil. V březnu 1945 přešel k partyzánům a posléze se připojil k sovětskému výsadku Chan. S touto skupinou se účastnil sabotážních akcí a dožil se osvobození.

Výsledky činnosti výsadku byly hodnoceny jako výborné; příslušníkům skupiny se podařilo vytvořit rozsáhlou zpravodajskou síť a navíc aktivizovat odboj v celé oblasti.^[1]

Galerie

Informační tabule na místě seskoku paravýsadku Barium
Pamětní deska paravýsadku Barium na hřbitově ve Vysoké nad Labem

Reference

↑ REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. S. 215.

Literatura

HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.

PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9.

REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Barium na Wikimedia Commons

[1] REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. S. 215.

[1]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 == Činnost ==
-Desant byl vysazen [[4. duben|4. dubna]] [[1944]] poblíž [[Vysoká nad Labem|Vysoké nad Labem]] nedaleko [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Po ukrytí operačního materiálu a padáků se skupiny rozdělila: Žižka se přesunul na Rychnovsko, Šandera s Býčkem navázali spojení s odbojem v Hradci Králové. Po vyjmutí radiostanic jednu z nich instalovali v [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]]. Spojení s Londýnem navázali 19. dubna. Místa, odkud se vysílalo byla průběžně měněna, vysílalo se i z [[Libčany|Libčan]], [[Jezbiny|Jezbin]] či [[Čánka|Čánky]]. Společně se zbytky domácího odboje z bývalé [[Obrana národa|Obrany národa]] vybudovali na území Východních Čech zpravodajskou síť, která předávala do Londýna zprávy o německé armádě. Kromě toho skupina prováděla [[sabotáž]]ní akce na Královéhradecku, Semilsku, Rychnovsku a Žamberecku a udržovala kontakty s celonárodním odbojem, zejména s [[Rada tří|Radou tří]].
+Desant byl vysazen [[4. duben|4. dubna]] [[1944]] poblíž [[Vysoká nad Labem|Vysoké nad Labem]] nedaleko [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Po ukrytí operačního materiálu a padáků se skupina rozdělila: Žižka se přesunul na Rychnovsko, Šandera s Býčkem navázali spojení s odbojem v Hradci Králové. Po vyjmutí radiostanic jednu z nich instalovali v [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]]. Spojení s Londýnem navázali 19. dubna. Místa, odkud se vysílalo byla průběžně měněna, vysílalo se i z [[Libčany|Libčan]], [[Jezbiny|Jezbin]] či [[Čánka|Čánky]]. Společně se zbytky domácího odboje z bývalé [[Obrana národa|Obrany národa]] vybudovali na území Východních Čech zpravodajskou síť, která předávala do Londýna zprávy o německé armádě. Kromě toho skupina prováděla [[sabotáž]]ní akce na Královéhradecku, Semilsku, Rychnovsku a Žamberecku a udržovala kontakty s celonárodním odbojem, zejména s [[Rada tří|Radou tří]].
 První stopy činnosti Baria zachytilo [[gestapo]] v létě 1944. Část depeší odesílaných Bariem se německé odposlouchávací službě podařilo zachytit a dešifrovat. Díky těmto informacím a také díky informacím nasazeného konfidenta bylo zahájeno pátrání poblíž Žamberka. K prvnímu zatýkání v síti vytvořené příslušníky Baria došlo na podzim 1944 a to zejména díky dalším konfidentům [[Gestapo|gestapa]], např. [[Karel Čurda|Čurdy]]. Parašutistům se ale podařilo uniknout. Do rukou gestapa padlo 150 jejich pomocníků. Osudným se parašutistům stalo setkání s dříve zatčeným parašutistou a zároveň konfidentem gestapa [[Vítězslav Lepařík|Vítězslavem Lepaříkem]].
-Šanderovi a Žižkovi se podařilo uprchnout a ukrýt se, ale [[16. leden|16. ledna]] [[1945]] přivedl Lepařík v obci Polsko u [[Žamberk]]a Gestapo k úkrytu výsadkářů. Šandera a Žižka byli zatčeni, podařilo se jim ale spáchat [[Sebevražda|sebevraždu]]; (Šandera se postřelil při zatýkání a následky zranění zemřel, Žižka se oběsil ve vězení, když byl donucen vést radiovou hru proti Londýnu). Býček, který v té době pobýval na Semilsku se zachránil. V březnu 1945 přešel k partyzánům a posléze se připojil k sovětskému [[Operace Chan|výsadku Chan]]. S touto skupinou se účastnil sabotážních akcí a dožil se osvobození.
+Šanderovi a Žižkovi se podařilo uprchnout a ukrýt se, ale [[16. leden|16. ledna]] [[1945]] přivedl Lepařík v obci Polsko u [[Žamberk]]a gestapo k úkrytu výsadkářů. Šandera a Žižka byli zatčeni, podařilo se jim ale spáchat [[Sebevražda|sebevraždu]] (Šandera se postřelil při zatýkání a na následky zranění zemřel, Žižka se oběsil ve vězení, když byl donucen vést radiovou hru proti Londýnu). Býček, který v té době pobýval na Semilsku, se zachránil. V březnu 1945 přešel k partyzánům a posléze se připojil k sovětskému [[Operace Chan|výsadku Chan]]. S touto skupinou se účastnil sabotážních akcí a dožil se osvobození.
 Výsledky činnosti výsadku byly hodnoceny jako výborné; příslušníkům skupiny se podařilo vytvořit rozsáhlou zpravodajskou síť a navíc aktivizovat odboj v celé oblasti.<ref>{{Citace monografie