Kopalův památník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Současnost: odstranění duplicitní informace
Řádek 115: Řádek 115:
}}</ref>
}}</ref>


V říjnu 1938 byl pomník tehdejší výzdoby (s výjimkou lipového listí) zbaven. V létě 1939 se na obelisk díky finančnímu daru baronky [[Františka Kopalová|Františky Kopalové]] navrátily staré bronzové atributy polních myslivců uložené do té doby v muzeu. K obnovení bronzových nápisů nedošlo. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl pomník opět zbaven výzdoby a sejmuté atributy se ztratily. <ref name=":1" />
V říjnu 1938 byl pomník tehdejší výzdoby (s výjimkou lipového listí) zbaven. V létě 1939 se na obelisk díky finančnímu daru baronky [[Františka Kopalová|Františky Kopalové]] navrátily staré bronzové atributy polních myslivců uložené do té doby v muzeu. K obnovení bronzových nápisů nedošlo. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl pomník opět zbaven výzdoby a sejmuté atributy se ztratily.<ref name=":1" />


Od roku 1958 je památník [[Památková péče|památkově chráněn]].<ref name=":2" /> Jedná se o jeden z mála monumentálních empírových památníků v Čechách.<ref name=":3" />
Od roku 1958 je památník [[Památková péče|památkově chráněn]].<ref name=":2" /> Jedná se o jeden z mála monumentálních empírových památníků v Čechách.<ref name=":3" />

Verze z 19. 1. 2021, 21:47

Kopalův památník
Kopalův památník ve Znojmě
Kopalův památník ve Znojmě
Základní informace
Slohempír
ArchitektPaul Wilhelm Eduard Sprenger
Materiályžula, pískovec, měď, bronz
Pojmenováno poKarl von Kopal
Poloha
AdresaZnojmo, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky27747/7-6959 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bohyně vítězství Niké na obelisku.
Busta Karla von Kopala v památníku Heldenberg.

Kopalův památník ve Znojmě je pozdně empírová kulturní památka postavená v roce 1853 připomínající moravského důstojníka v armádě Rakouského císařství Karla von Kopala.[1][2]

Historie

První plány na postavení památníku existovaly již v roce 1850 a pro stavbu byl ustaven speciálně založený výbor. Kopalovi přátelé vyvinuli iniciativu, kdy měly být formou veřejné sbírky vybrány peníze na stavbu. Na výstavbu přispěl mj. maršál Radecký nebo císař Ferdinand I. Dobrotivý.[3] Původně měl být postaven v Ctidružicích, rodišti Karla von Kopala. Na žádost mnoha Znojemanů bylo místo stavby nakonec přesunuto do Znojma. Město Znojmo nabídlo jako místo instalace památníku prostor před tzv. Císařskou bránou (dnešní Horní nebo též Pražská brána), bylo rovněž připraveno toto místo odpovídajícím způsobem upravit na své náklady. Předseda výboru Matthäus Elsinger žádal opakovaně 18. února a poté 3. listopadu roku 1852 císaře Františka Josefa I. o převod děloviny nezbytné pro odlévání postavy bohyně a některých emblémů, což císař o několik dní později schválil. Jednalo se o zajatá děla pocházející z války s Piemontem a italskými vzbouřenci, kde se Karel Kopal roku 1848 vyznamenal v boji.

Autorem návrhu památníku byl rakouský architekt Paul Wilhelm Eduard Sprenger. Samotný pomník na čtyřbokém stupňovitém podstavci o výšce 2 sáhů 1 stopy a 2 palců (přibližně 4,2 metru) ve tvaru štíhlého žulového obelisku z lomu ve Studené vytvořil německo-rakouský dvorní sochař Anton Dominik von Fernkorn, který rovněž patřil k iniciátorům památníku.[4] Na vrcholu obelisku byla navržena bohyně vítězství Niké s rozepjatými křídly stojící na kovové kouli, v pravé ruce drží věnec, v levé ruce ratolest. Knížecí Salmova huť vyrobila odlitky z kovu ukořistěných piemontských děl.[5][6][7]

Slavnostní odhalení proběhlo 16. října 1853. Památník i celé náměstí byly pojmenovány po plukovníkovi Karlu von Kopalovi.

Kopalova invalidní nadace pro veterány

V návaznosti na odhalení Kopalova památníku v roce 1853 byla v dubnu 1854 založena Kopalova invalidní nadace pro veterány 10. praporu polních myslivců. Základ nadace byl tvořen zůstatkem sbírky na Kopalův památník (1 082 zlatých), další finance měly být pro nadaci získávány dobrovolnými dary a také z výnosu prodeje pamětní Kopalovy medaile.[8] Ražba medailí v c.k. Hlavním mincovním úřadu byla povolena císařem Františkem Josefem I. bezúplatně. Z nadačních prostředků byli zaopatřeni tři váleční invalidé. Znojemská městská rada přispívala na jednoho invalidu, který dostal za úkol střežit památník a pečovat o údržbu jeho okolí.[9]

Kopalova invalidovna

Vznikla rovněž potřeba sehnat pro strážce památníku vhodné ubytování. Vznikla iniciativa pro výstavbu obytného domku – invalidovny pro hlídače. Za přispění šlechtických mecenášů byl projekt realizován. K slavnostnímu otevření invalidovny došlo v den čtvrtého výročí odhalení památníku – 16. října 1857.[9]

Kopalův kabinet

Kromě bytu se v invalidovně nacházela i samostatně přístupná muzejní místnost, tzv. Kopalův kabinet, s předměty upomínajícími na Karla Kopala a válku v Itálii v roce 1848. Kabinetu byl věnován spis se stručnými dějinami c.k. 10. praporu polních myslivců ve válce 1848–1849 a portrét plukovníka Kopala. Dne 12. května 1910 byl kabinet přesunut z invalidovny do oválného sálu znojemského hradu, kde doplnil nově otevřenou expozici městského muzea. Po první světové válce v prosinci 1918 byl přestěhován do dvou místností v 1. poschodí východního křídla zámku. Dům invalidovny byl roku 1930 demolován. Po roce 1945 byl zrušen i Kopalův kabinet. V současnosti se nachází ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě.[9]

Současnost

Po vzniku Československa bylo Kopalovo náměstí roku 1920 přejmenováno na Komenského náměstí.

Roku 1923 byl památník upraven na “Pomník vítězství 28. října”. Byly odstraněny bronzové atributy výzbroje a výstroje c. k. polních myslivců. Byly také odsekány všechny pamětní nápisy na pomníku. Došlo k osazení bronzových erbů čtyř zemí nového Československa a legionářské helmy, ozdobný bronzový pás dubového listí byl přetaven na listí lipové.[3]

V říjnu 1938 byl pomník tehdejší výzdoby (s výjimkou lipového listí) zbaven. V létě 1939 se na obelisk díky finančnímu daru baronky Františky Kopalové navrátily staré bronzové atributy polních myslivců uložené do té doby v muzeu. K obnovení bronzových nápisů nedošlo. Po druhé světové válce byl pomník opět zbaven výzdoby a sejmuté atributy se ztratily.[3]

Od roku 1958 je památník památkově chráněn.[2] Jedná se o jeden z mála monumentálních empírových památníků v Čechách.[6]

Roku 2008 rozhodla znojemská radnice o renovaci památníku.[3] Mezi lety 2009–2010 proběhla jeho rekonstrukce a rovněž revitalizace přilehlého prostoru náměstí. Při rekonstrukci v roce 2009 byl u paty památníku objeven základní kámen se sarkofágem obsahujícím dobový dokument pojednávajícím o jeho vzniku, stavbě a průběhu slavnostního odhalení.[1] Roku 2012 se na obelisk navrátily bronzové atributy zavěšené na vavřínovém věnci (lovecká puška s bajonetem, vojenská trubka, lovecký klobouk a torna).[10] Německé nápisy připomínající význam Karla von Kopala zůstaly uloženy v depozitáři muzea. Český překlad německých textů o baronu Kopalovi byl umístěn v kovových pásech v dlažbě kolem památníku.[11][12][13][14][15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kopaldenkmal na německé Wikipedii.

  1. a b SMOLA, Daniel. Sarkofág skrýval přes sto padesát let starý pergamen. Znojemský deník. 2009-05-02. Dostupné online [cit. 2021-01-17]. 
  2. a b Kopalův památník - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  3. a b c d KACETL, Jiří. Kopalův pomník ve Znojmě – zrcadlo našich moderních dějin. kacetl.bigbloger.lidovky.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  4. BORTLOVÁ, Michaela. Motiv obelisku ve výtvarné kultuře Moravy a Slezska kolem roku 1800 [online]. Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2010. Dostupné online. 
  5. Kopalův pomník na Komenského nám.. www.znojmocity.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  6. a b Kopalův památník. iispp.npu.cz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  7. Nejlépe opravená památka Jihomoravského kraje v roce 2009. www.kr-jihomoravsky.cz [online]. Dostupné online. 
  8. Významné osobnosti: Ctidružice. www.ctidruzice.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  9. a b c Kopalova invalidovna. okraspol.sweb.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  10. Montování atributů na Kopalův pomník. Česká televize [online]. Dostupné online. 
  11. MOŠTĚK, Martin. Kopalův pomník zůstane bez ozdob. Znojemský deník. 2011-06-07. Dostupné online [cit. 2020-08-03]. 
  12. SMOLA, Daniel. Kopalův pomník na náměstí dělí zastupitele. Znojemský deník. 2012-02-22. Dostupné online [cit. 2021-01-19]. 
  13. Na Kopalův pomník se vrátily atributy, nápisy zůstanou v muzeu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize. Dostupné online. 
  14. Kopalův pomník ozdobí jen znaky - Znojemský týden. www.znoj-tyden.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  15. Das Kopaldenkmal in Znaim. kopaljaeger.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kacetl, Jiří: Plukovník Karel Kopal a jeho pomník ve Znojmě, Sborník Státního okresního archivu Znojmo 24/2009, s. 28–52.
  • Kacetl, Jiří: Hrdinovi od Santa Lucie: aneb Kopalův pomník ve Znojmě, Dějiny a současnost, Roč. 35, č. 5 (2013), s. 32–33.

Související články