Univerzita Karlova: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Současná situace: Doplnění informace o technologickém transferu, který je na Univerzitě Karlově narozdíl od jiných univerzit řešen prostřednictvím dceřiné společnosti.
aktualizace počtu studentů
Řádek 36: Řádek 36:
| strany = 109
| strany = 109
}}</ref>
}}</ref>
| počet studentů bakalářského studia = 17 553
| počet studentů bakalářského studia = 16 623
| počet studentů magisterského studia = 23 853
| počet studentů magisterského studia = 23 291
| počet studentů doktorského studia = 7 217
| počet studentů doktorského studia = 6 487
| počet ostatních studentů =
| počet studentů = 46 401, z toho ze zahraničí = 9 095
| počet akademických pracovníků = 7 368<ref>
| počet akademických pracovníků = 7 368<ref>
⚫
| počet fakult = 17, studijních programů = 830
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2019 Univerzita Karlova
| titul = Přehled o kvalifikační struktuře pracovníků dle fakult – fyzické osoby
| url = https://xs.ruk.cuni.cz/vzc2016/tab-gr/II-2a.pdf
| url = https://cuni.cz/UK-8533-version1-vyrocni_zprava_2019_univerzita_karlova.pdf
| datum přístupu = 2017-11-25
| datum přístupu = 2021-01-17
| vydavatel = Univerzita Karlova
| vydavatel = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| místo = Praha
⚫
}}
| url archivu = https://web.archive.org/web/20171201043309/https://xs.ruk.cuni.cz/vzc2016/tab-gr/II-2a.pdf
| datum archivace = 2017-12-01
| nedostupné = ano
⚫
}}
</ref>
</ref>
⚫
| počet fakult = 17
| odkaz na seznam fakult =
| odkaz na seznam fakult =
| rozpočet = 10,675 mld. Kč (r. 2018)
| rozpočet = 10,675 mld. Kč (r. 2018)

Verze z 17. 1. 2021, 22:50

Univerzita Karlova
Univerzita Karlova
latinsky Universitas Carolina
Logo univerzity
Logo
Vstupní dvůr v historickém jádru Karolina s Velkou aulou podle návrhu Jaroslava Fragnera.
Vstupní dvůr v historickém jádru Karolina s Velkou aulou podle návrhu Jaroslava Fragnera.
ZkratkaUK
Datum založení7. dubna 1348
Typ školyveřejná
Vedení
Rektor (seznam)prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA
Prorektor pro vnější vztahy
prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Prorektor pro akademické kvalifikace
prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
Prorektor pro rozvojprof. RNDr. Jan Hála, DrSc.
Prorektor pro vědeckou činnost
doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
Prorektor pro studijní záležitosti
prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
Prorektor pro evropskou problematiku
prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc.
Prorektor pro tvůrčí a ediční činnost
prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.
Prorektor pro zahraniční styky a mobilitu
prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA
Prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti
prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc.
Kvestor JUDr. Tomáš Horáček, PhD.
KancléřMUDr. Milan Prášil, MBA
Předseda ASprof. Ing. František Zahálka, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2017[1])
Bakalářských studentů16 623
Magisterských studentů23 291
Doktorandů6 487
Studentů celkem49 508 (2020)
Akademických pracovníků7 368[2]
Další informace
Rozpočet10,675 mld. Kč (r. 2018)
SídloPraha
AdresaOvocný trh 560/5, Praha, 110 00, Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′18,24″ s. š., 14°24′13,32″ v. d.
ČlenstvíCoimbra Group
EUA
Europaeum
http://www.cuni.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) se sídlem v Praze je česká vysoká škola, jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc studentů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v Česku.[3] Tuto školu dlouhodobě vyhodnocuje organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice, jednu z nejlepších v regionu střední a východní Evropy a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na v roce 2020 201.–300. místo.[4]

Založení a dějiny

Socha Karla IV. ve Velké aule Karolina
Historická budova Karolina s arkýřem Velké auly

Středověká, stavovská a jezuitská univerzita

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740).
Pečeť Univerzity Karlovy (kolem 1360)

Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349.[5] Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele Uher. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní, polský Slezany, Poláky a Rusy, saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.[6]

Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit univerzitu v Lipsku. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.

Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.

Osvícenský absolutismus

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (1740–1918).

Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Lev Thun-Hohenštejn novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou.[7] Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy početní převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé univerzitě působili například vědci Ernst Mach, Christian Doppler a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen, na české také pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Československá republika

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (1918–1945).

Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. lex Mareš), že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.

Po roce 1945

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945).

V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK,[8] řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Věda a výzkum byly z velké části převedeny do Akademie věd. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955). Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Některé obory si přesto udržely jistou úroveň i prestiž.

Po tzv. „sametové revoluci“ v r. 1989, o niž se přičinili i pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (více než třetina připadla na Akademii věd ČR, zbytek na všechny ostatní vysoké školy v ČR).

Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku 1990 nazývala „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku označujícího její sídelní město,[9] jak bylo určeno už zákonem o poměru pražských univerzit z roku 1920. Ovšem až v roce 2016 byl zákon o vysokých školách novelizován tak, že název školy se skutečně od září téhož roku změnil pouze na „Univerzita Karlova“ bez dodatku označujícího její sídlo.[10]

Současná situace

17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast:

V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR, která dané vzdělání nabízí.

K 31. prosinci 2009 studovalo na UK 52 842 studentů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61 621 přihlášek ke studiu a přijala 18 020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16 555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců.[11] Z celkem 12 474 zaměstnanců je asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.[12]

Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický index H vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR.[11] V mezinárodních žebříčcích (Shanghai University, Times HE Supplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.

Identifikační číslo univerzity (IČO) je 00216208. Rozpočet univerzity činil v roce 2009 přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet).[13] Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování (Koleje a menzy, KaM),[14] vydavatelská činnost (nakladatelství Karolinum) a knihovny. Celkový knihovní fond činí 4,66 mil. svazků, z toho 721 tisíc ve volném výběru.[15]

Technologický transfer

Univerzita Karlova založila v roce 2018 svou 100% vlastněnou dceřinou společnost Charles University Innovations Prague s.r.o.[16] jakožto z univerzity vyčleněnou agenturu pro technologický transfer za účelem zrychlení a zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu do praxe, a to formou zastupování univerzity v jednáních s obchodními partnery z aplikační sféry o licencích či prodeji duševního vlastnictví. Charles University Innovations Prague s.r.o. realizuje transfer také prostřednictvím zakládání takzvaných spin-off společností. Ke konci roku 2020 již byly založeny 3 takové spin-off společnosti, a to Charles Games s.r.o. (vývoj a distribuce počítačových her a studentský inkubátor)[17][18], LAM-X a.s. (vývoj nových světlem aktivovaných nanomateriálů)[19][20] a GeneSpector s.r.o. (vývoj a distribuce kitů pro diagnostiku virových onemocnění)[21][22].

Tento model technologického transferu úspěšně funguje na řadě zahraničních univerzit.[23][24][25] Univerzita Karlova je první vysokou školou, která jej uplatnila v České republice.

Kultura, sport, spolky

Na univerzitě působí desítky studentských organizací. Při univerzitě působí tři hudební sbory: Sbor Univerzity Karlovy, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy a Smíšený pěvecký sbor Univerzity Karlovy a jeden orchestr (Orchestr Univerzity Karlovy).[26]

Média

UK má vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celouniverzitní zpravodajský portál UKáčko.cz a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex.

Medaile a ceny

Galerie

Žebříčky

Pražská Univerzita Karlova patří mezi 1,5 % nejlepších světových univerzit.[27] Je hodnocena jako nejlepší univerzita České republiky a jedna z nejlepších univerzit ve Střední a Východní Evropě, soutěžící o jedno z předních míst s nejlepší ruskou univerzitou, Lomonosovovou univerzitou v Moskvě.[28][29] Karlova univerzita se umístila na 31. místě mezi univerzitami států BRICS a jiných států mimo tzv. západní svět podle hodnocení londýnského deníku The Times, přičemž Varšavská univerzita byla ohodnocena jako 23.[30]

V celosvětovém měřítku se Karlova univerzita umístila v roce 2013 jako 201.-300. mezi 500 univerzitami celého světa hodnocenými dle Academic Ranking of World Universities (tzv. Šanghajský žebříček), jako 233. z 500 univerzit v QS World University Rankings, jako 401.-500. z 800 univerzit hodnocených v Times Higher Education World University Rankings (výsledek z roku 2015)[31] a jako 485. dle CWTS Leiden Ranking, zohledňujícím 500 univerzit. Dřívější výsledky viz tabulky níže:[32]

Rok Šanghajský žebříček (změna) QS Ranking (změna) Times Ranking (změna) Leiden Ranking (změna)
2019 201-300 317 401-500 179
2020 201-300 (▬) 291 (▲ 26) 401-500 (▬) 187 (▼ 8)
2021 260 (▲ 31)

V QS žebříčku dle předmětů patří Karlova univerzita mezi 51-100 nejlepších univerzit na světe v geografii a lingvistice[33].

QS Subject 2011 2013 2018 2020
Natural Sciences 174 208 (▼) 197 (▲) 228 (▼)
Engineering & Technology 325 398 (▼) 401-450 (▼) 401–450 (▬)
Arts & Humanities 184 137 (▲) 193(▼) 189 (▲)
Social Sciences & Management 229 252 (▼) 302 (▼) 286 (▲)
Life Sciences & Medicine 250 246 (▲) 219 (▲) 224 (▼)
Shanghai Subject Fields[34] 2012 2013
Mathematics 151-200 151-200(▬)
Physics 151-200 101-150(▲)

Známí absolventi

Organizační struktura

Fakulty

Mezi původní čtyři fakulty Univerzity Karlovy patřily: právnická, lékařská, teologická (nyní katolická teologická) a artistická (nyní filozofická). Dnes UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni.

Další součásti

Vysokoškolské ústavy

Jiná pracoviště

  • Ústav výpočetní techniky
  • Centrum pro přenos poznatků a technologií
  • Ústav jazykové a odborné přípravy
  • Ústřední knihovna
  • Agentura Rady vysokých škol

Účelová zařízení

Výzkumná pracoviště zřizovaná společně s Akademií věd

Odkazy

Reference

  1. ↑ Výroční zpráva o činnosti Univerzity Karlovy za rok 2017 [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2018-08-14]. S. 109. Dostupné online. 
  2. ↑ | počet fakult = 17, studijních programů = 830 Výroční zpráva 2019 Univerzita Karlova [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Charakteristika UK, cuni.cz, 21.1.2010
  4. ↑ Academic Ranking of World Universities. Academic Ranking of World Universities - 2019 [online]. 2019 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Dějiny přírodních věd v českých zemích (1. část). Elektro [online]. [cit. 2014-09-02]. Roč. 2006, čís. 10. Dostupné online. 
  6. ↑ CHYSKÝ, Václav. Sedmdesátileté výročí insigniády z jiného pohledu. CS Magazin [online]. Březen 2005 [cit. 2009-06-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zákon č. 24/1882 ř. z., jenž se týče c. k. university Karlo-Ferdinandské v Praze. Dostupné online.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 122/1945 Sb., o zrušení německé university v Praze. Dostupné online.
  9. ↑ Univerzita Karlova změní název. Nechce být „v Praze“. Týden.cz [online]. 2009-03-11. Dostupné online. 
  10. ↑ Čl. I bod 292 a čl. II bod 18 zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dostupné online.
  11. ↑ a b Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 9.
  12. ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 102n.
  13. ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 100
  14. ↑ http://kam.cuni.cz/, 4. prosince 2013.
  15. ↑ Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 270.
  16. ↑ CUIP pomůže zavést znalosti do praxe. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Homepage - Charles Games. charlesgames.net [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ ÚŠELA, Jan. Univerzita Karlova otvírá herní studio. Součástí bude i inkubátor talentů zaměřený na vývojáře. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-01-29 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ LAM-X - Light activated nanomaterials fighting infections. www.lam-x.tech [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www tyden cz, e-mail:. Čeští vědci budou vyvíjet látku, která se umí sama dezinfikovat. TÝDEN.cz [online]. 2020-02-20 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ GeneSpector | We Are Improving Molecular Diagnostics [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ UK představila sadu pro diagnostiku covid-19 a chřipky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ Oxentia | Oxford's Global Innovation Consultancy. www.oxentia.com [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  24. ↑ Home | yeda. www.yedarnd.com [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Unitectra. www.unitectra.ch [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ http://www.cuni.cz/UK-4018.html, 4. prosince 2013.
  27. ↑ http://iforum.cuni.cz/IFORUM-11321.html
  28. ↑ http://www.iu.qs.com/2011/09/eastern-europe-and-central-asia-in-the-2011-qs-world-university-rankings/
  29. ↑ Archivovaná kopie. www.webometrics.info [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-19. 
  30. ↑ World University Rankings 2014, BRICS & Emerging Economies Rankings. The Times, http://www.timeshighereducation.co.uk/world-university-rankings/2014/brics-and-emerging-economies (anglicky).
  31. ↑ World University Rankings [online]. Dostupné online. 
  32. ↑ http://www.universityrankings.ch/institutions/id1275-charles_university_prague-czech_republic
  33. ↑ http://www.topuniversities.com/node/2271/ranking-details/university-subject-rankings/2014
  34. ↑ http://www.shanghairanking.com/World-University-Rankings/Charles-University-in-Prague.html

Literatura

  • M. Svatoš (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48 – 1622). Praha 1995
  • I. Čornejová (red.), Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622-1802). Praha 1995
  • J. Havránek (red.), Dějiny Univerzity Karlovy III. (1802-1918). Praha 1995
  • J. Havránek – Z. Pousta (red.), Dějiny Univerzity Karlovy IV. (1918-1990). Praha 1995
  • NODL, Martin. Dekret kutnohorský. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 452 s. ISBN 978-80-7422-065-4. 
  • Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.
  • Ottův slovník naučný. Heslo Praha
  • TOMEK, Václav Vladivoj. Děje university Pražské. Praha: České museum, 1849. Dostupné online. 
  • WINTER, Zikmund. O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje : Kulturní obraz 15. a 16. století. Praha: Matice česká, 1899. Dostupné online. 
  • WINTER, Zikmund. Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409-1622). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. 
  • Výroční zpráva o činnosti UK za rok 2009. Praha: UK 2010. ISBN 978-80-254-7851-6

Související články

Externí odkazy

Univerzita Karlova
Samosprávné orgány
Fakulty
Vysokoškolské ústavy
Knihovny
Jiná pracoviště
Účelová zařízení
Jednotky fakult
Dějiny Univerzity Karlovy
Veřejné vysoké školy v Česku
Praha
České Budějovice
Plzeň
Ústí nad Labem
Liberec
Hradec Králové
Pardubice
Jihlava
Brno
Olomouc
Ostrava
Opava
Zlín
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Univerzita_Karlova&oldid=19369580“