Kostel svatého Linharta (Vysoké Žibřidovice): Porovnání verzí
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
m isbn fix |
||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
| jméno2 = Jindřich |
| jméno2 = Jindřich |
||
| titul = Vlastivěda šumperského okresu |
| titul = Vlastivěda šumperského okresu |
||
| vydání = 1 |
| vydání = 1 |
||
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum |
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum |
||
| místo = Šumperk |
| místo = Šumperk |
||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
| počet stran = |
| počet stran = |
||
| strany = 520 |
| strany = 520 |
||
| isbn = 80-85083-02- |
| isbn = 80-85083-02-7 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Verze z 13. 1. 2021, 18:11
| Kostel svatého Linharta | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Vysoké Žibřidovice |
| Souřadnice | 50°7′3,8″ s. š., 16°54′59,9″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Hanušovice |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Linhart |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | před 1735 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 34141/8-1232 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Linharta ve Vysokých Žibřidovicích je barokní stavba z počátku 18. století. Kostel byl v roce 1964 zapsán na seznam kulturních památek.[1] Jde o cennou památku barokní architektury s mimořádně hodnotným barokním mobiliářem.[2]
Historie
V podhorské vsi byla již v 16. století fara, ale zanikla za třicetileté války. Na místě staršího dřevěného kostela byl v letech 1714–1721 vystavěn nový kostel zasvěcený sv. Linhartovi. V roce 1735 byla u kostela zřízena škola a v roce 1784 byla obnovena fara.[3]
Architektura
Exteriér
Kostel je samostatně stojící jednolodní stavba v půdorysu kříže a kvadratickou věží vestavěnou v západním průčelí, kde je i vlastní vstup s pískovcovým portálem. Nad oknem západního průčelí je zavěšena kartuše s lichtenštejnským znakem s knížecí korunou a reliéfem Řádu zlatého rouna. Kostel je obehnán ohradní zdí.
Součástí areálu kostela je empírový rustikální litinový kříž z roku 1839 na kamenném podstavci se dvěma klečícími anděli a s reliéfy Vítězného Krista, sv. Jana Evangelisty a Máří Magdalény.[2]
Interiér
Loď kostela je nezvykle vysoká s valenou klenbou a lunetami. Ve vrcholu klenby mezi lunetami jsou štuková zrcadla. Presbytář je výrazně užší, oddělený plným vítězným obloukem, v podhledu pokrytým ornamentální výmalbou. Ve vrcholu oblouku je v medailonu obraz beránka s korouhví, po stranách v medailonech obrazy světců. Kněžiště je zdobeno nástěnnými obrazy Krista na kříži, svatého Petra a Pavla a čtyř evangelistů – datováno rokem 1757.
Výjimečným dílem je hlavní oltář, na jehož sochařské výzdobě se autorsky podílel moravskotřebovský sochař Severin Tischler.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 145834 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-7. S. 520.
- ↑ FILIPOVÁ, Milena; GRONYCHOVÁ, Marie. Církevní umění baroka a rokoka na Šumpersku, Zábřežsku a Mohelnicku. Šumperk: Vlastivědné muzeum, 2006. ISBN 80-85083-50-7. S. 51.
Literatura
- KRSEK, Ivo. KUDĚLKA, Zdeněk. STEHLÍK, Miloš. VÁLKA, Josef. PAUL, Prokop : Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996, 1. vyd., str. 57, 99,167 ISBN 80-200-0540-4
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Linharta na Wikimedia Commons
