Čestibor: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
n. článek
 
Čj
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 34: Řádek 34:
| datum_aktualizace = 2013-11-07
| datum_aktualizace = 2013-11-07
| datum_přístupu = 2021-01-11
| datum_přístupu = 2021-01-11
}}</ref> Kníže Čestibor se stal oddaným vazalem, který se snažil i ostatní kmeny Slovanů dostat pod nadvládu krále Ludvíka. V roce 856 vedl Srby do boje proti kmeni [[Glomiti|Glomitů]], které porazil a přinutil k německému vazalství. Během jeho vlády k němu uprchnul syn vévody [[Vistrach (vévoda)|Vistracha]], vypuzen bratrem [[Slavitah (kníže)|Slavitěchem]] z Vitorazkého území,<ref name="jméno1"/> z centrem na hradišti Wiztrachi (''civitas Wiztrachi'').<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Kníže Čestibor se stal oddaným vazalem, který se snažil i ostatní kmeny Slovanů dostat pod nadvládu krále Ludvíka. V roce 856 vedl Srby do boje proti kmeni [[Glomiti|Glomitů]], které porazil a přinutil k německému vazalství. Během jeho vlády k němu uprchnul syn vévody [[Vistrach (vévoda)|Vistracha]], vypuzen bratrem [[Slavitah (kníže)|Slavitěchem]] z Vitorazského území,<ref name="jméno1"/> s centrem na hradišti Wiztrachi (''civitas Wiztrachi'').<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Třeštík
| příjmení1 = Třeštík
| jméno1 = Dušan
| jméno1 = Dušan
Řádek 53: Řádek 53:
| počet_stran = 233
| počet_stran = 233
| isbn = 80-246-1203-8
| isbn = 80-246-1203-8
}}</ref> Čestibor ho odkázal k franskému králi Ludvíkovi, kterýho ho opět jmenoval županem Vitorazkého území a v roce 857 ho vyslal v čele vojska proti Slavitěchovi. Když se to Slavitěch dozvěděl, uprchl k moravskému knížeti [[Rostislav]]ovi, kterého požádal o pomoc. Rostislav se vydal na tažení na území Srbů. Neustálé boje a Čestiborova oddanost [[Východofranská říše|východofranskému králi]] mezi Srby v roce 859 vyvolala povstání, během něhož knížete Čestibora zabili a proti králi Ludvíkovi se vzbouřili.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Čestibor ho odkázal k franskému králi Ludvíkovi, který ho opět jmenoval županem Vitorazského území a v roce 857 ho vyslal v čele vojska proti Slavitěchovi. Když se to Slavitěch dozvěděl, uprchl k moravskému knížeti [[Rostislav]]ovi, kterého požádal o pomoc. Rostislav se vydal na tažení na území Srbů. Neustálé boje a Čestiborova oddanost [[Východofranská říše|východofranskému králi]] mezi Srby v roce 859 vyvolala povstání, během něhož knížete Čestibora zabili a proti králi Ludvíkovi se vzbouřili.<ref>{{Citace monografie
| redaktoři = Timothy Reuter
| redaktoři = Timothy Reuter
| titul = The Annals of Fulda
| titul = The Annals of Fulda

Verze z 11. 1. 2021, 23:42

Čestibor
Úmrtí859
Příčina úmrtízavražděn
NárodnostLužičtí Srbové
Znám jakokníže Lužických Srbů
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Čestibor (latinsky Zistibor[1]) (9. století? - 857) byl lužickosrbský kníže se sídlem na hradě u Zhořelce v roce 856.[2] Během své vlády byl vazalem franského krále Ludvíka Němce.

V roce 851 probíhala válka mezi Srby a králem Ludvíkem, který území Lužických Srbů poplenil a Srby přinutil k vazalství.[3] Kníže Čestibor se stal oddaným vazalem, který se snažil i ostatní kmeny Slovanů dostat pod nadvládu krále Ludvíka. V roce 856 vedl Srby do boje proti kmeni Glomitů, které porazil a přinutil k německému vazalství. Během jeho vlády k němu uprchnul syn vévody Vistracha, vypuzen bratrem Slavitěchem z Vitorazského území,[2] s centrem na hradišti Wiztrachi (civitas Wiztrachi).[4][5] Čestibor ho odkázal k franskému králi Ludvíkovi, který ho opět jmenoval županem Vitorazského území a v roce 857 ho vyslal v čele vojska proti Slavitěchovi. Když se to Slavitěch dozvěděl, uprchl k moravskému knížeti Rostislavovi, kterého požádal o pomoc. Rostislav se vydal na tažení na území Srbů. Neustálé boje a Čestiborova oddanost východofranskému králi mezi Srby v roce 859 vyvolala povstání, během něhož knížete Čestibora zabili a proti králi Ludvíkovi se vzbouřili.[6]

Reference

  1. PALACKÝ, František. Geschichte von Böhmen: Grösstentheils nach urkunden und handschriften. S. 115. books.google.cz [online]. Kronberger und Řiwnač - Oxfordská univerzita, 1844 [cit. 2021-01-11]. S. 115. Dostupné online. 
  2. a b MALÝ, Jakub B. Vlastenský slovník historický [online]. Nakladatelé - Bavorská státní knihovna S. 75, 1877, rev. 2019-11-08 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  3. HALABALA, Method. Životopis krále Svatopluka: Připravou k millenariu úmrtí Svatopluka krále r. 1894 S.12-12 [online]. Tiskem a nákl. Papežské Kníhtǐskárny Benediktinů Rajhradských - Cornellská univerzita, 1893, rev. 2013-11-07 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  4. TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy : moravané, čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 170. 
  5. SLÁMA, Jiří. Na prahu českých dějin : sborník prací Jiřího Slámy.. V Praze: Univ. Karlova, Nakl. Karolinum, 2006. 233 s. ISBN 80-246-1203-8. 
  6. The Annals of Fulda. Redakce Timothy Reuter. Manchester: Manchester University Press, 1992. 174 s. Dostupné online. ISBN 9780719034589. S. 32. 

Externí odkazy

  • Čestibor ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Lužičtí Srbové
Předchůdce:
Čimislav
844?–859
Čestibor
Nástupce:
Slavibor