Nedoslýchavost

Částečná ztráta sluchu je jednou z forem poškození sluchu. Na světě je okolo 466 milionů lidí se ztrátou sluchu, 34 milionů z nich jsou děti. V České republice je okolo půl milionu lidí, patří sem jak úplně neslyšící, tak také nedoslýchaví. Mnohdy je těžké určit hranici, kdy se člověk řadí mezi osoby nedoslýchavé a kdy už mezi neslyšící. Většina nedoslýchavých lidí sluch ztrácí s přibývajícím věkem. Na světě se však rodí i malé děti, kteří mají již stupeň ztráty, mnoho z nich ztrácí sluch v průběhu raného života.

Kategorie ztráty sluchu dle WHO

VELIKOST ZTRÁTY	NÁZEV KATEGORIE ZTRÁTY SLUCHU	NÁZEV KATEGORIE PODLE VYHLÁŠKY MPVS Č. 284/1995 Sb.	PŘÍKLADY
0-25 dB	normální sluch
26-40 dB	lehká nedoslýchavost	lehká nedoslýchavost (již od 20 dB)	Problémy se sledováním řeči v hlučném prostředí
41-55 dB	střední nedoslýchavost	středně těžká nedoslýchavost	Problémy se sledováním řeči, když nemáte sluchadlo
56-70 dB	středně těžké postižení sluchu	těžká nedoslýchavost	Potřebujete výkonná sluchadla
71-90 dB	těžké postižení sluchu	praktická hluchota	Potřebujete výkonná sluchadla nebo kochleární implantát
nad 90 dB	úplná hluchota	úplná hluchota	Spoléhat na odezírání ze rtů nebo znakový jazyk, popřípadě na implantát

Dělení vad sluchu

Podle vývoje řeči

Podle vývoje řeči se dělí sluchové vady na prelingvální a postlingvální. Prelingvální je taková vada, která vzniká před ukončením vývoje řeči. Určit však hranici, kdy je ukončen vývoj řeči, je těžké. Někteří odborníci stanovují hranici 18 měsíců, někteří 3 roky, někteří dokonce v rozmezí 6-7 let. Postlingvální je pak sluchová vada, která vznikla u osoby s již rozvinutou řečí.

Podle místa postižení

Podle místa postižení se vydělují tzv. vady převodní (konduktivní). U této vady dochází k poškození vnějšího nebo středního ucha. Je tak poškozen převod zvukových vibrací do hlemýždě. Dále je vada percepční (senzorineurální). Zde dochází k poškození ve vnitřním uchu nebo ve vyšších patrech sluchové dráhy, je tak narušeno vnímání zvuku. Můžeme se též setkat s kombinovanou vadou sluchu, kdy se u jedince objeví problém jak z oblasti převodní, tak i percepční vady.

Podle doby vzniku sluchové vady

Podle doby vzniku můžeme vydělit vady vrozené a získané. Vrozené vady jsou dědičné, jsou dány geneticky, nebo mohou nastat v období zrání plodu. Jsou tedy před narozením. Na druhé straně vady získané vznikají až po narození, může to být na základě úrazu, nemoci apod. V rámci doby vzniku můžeme také vydělit vady dědičné, které se mohou projevit třeba až v dospělosti, nemusí tedy vzniknout ihned po narození.

Kompenzační pomůcky pro osoby nedoslýchavé

Sluchadla

Více je znám termín "naslouchátka". Laická veřejnost preferuje termín naslouchátka, správný a jediný je však „sluchadla“. Sluchadlo je elektronická pomůcka, hlavní funkcí je zesílení zvuku a především řeči. Nemůže svému nositeli zajistit zcela normální sluch, ale mělo by poskytnout co největší přínos při kompenzaci sluchové vady. Existuje několik druhů sluchadel, sluchadla závěsná a sluchadla nitorušní. Níže jsou sluchadla rozdělena podle tvaru.

sluchadla závěsná

Sluchadla jsou zavěšena za ušním boltcem, zvuk se přivádí do zvukovodu a k bubínku plastovou trubičkou s ušní vložkou.

Sluchadla

nitroušní, zvukovodová

Jsou vkládány přímo do zvukovodu. Skořepina je zhotovena podle přesného otisku, obsahuje v sobě celou elektroniku; nedisponují velkým výkonem

a) CIC (completely in the canal) - zcela skrytá ve zvukovodu

b) ITE (in the ear) - větší provedení s větší baterií, zasahují až do zvukovodového vchodu

c) ITC (in the concha) - vyplňuje celou spodní část zvukovodu, v uchu je již nápadnější

kapesní (krabičková)

Elektronika je uložena v malé krabičce, ke které je připojena tenká ohebná šňůrka se sluchátkem. Na sluchátku je nasazena tvarovka.

brýlová sluchadla

Sluchadlo je skryto v jedné, nebo obou nožičkách brýlí. Více se používala dříve, dnes jsou tato sluchadla výjimkou.

sluchadla ukotvená v kosti – BAHA

Tato sluchadla jsou velmi speciální zařízení s kostním přenosem zvuku. Pomocí titanového implantátu, který je voperován do spánkové kosti, je veden zvuk. Vibrace nejsou tlumeny kůží.

Vibrační nebo světelný budík

Je to speciálně upravený budík pro osoby nedoslýchavé i neslyšící, který probouzí pomocí světla či vibrací.

Indukční smyčka

Kompenzační pomůcka, která umožňuje osobám se sluchovým postižením využívajícím sluchadlo kvalitní poslech zvukových informací bez rušení okolním hlukem. Může být pevně zabudovaná, nebo přenosná.

Skryté titulky

Skryté titulky jsou určeny pro neslyšící a nedoslýchavé osoby. Kromě mluvené řeči upozorní také na zvukový děj v okolí, který je v pořadu důležitý pro pochopení děje.

Přepisovatelská služba

Simultánní přepis je služba, při které je mluvená řeč převáděna do písemné podoby v reálném čase. Přepisovatel simultánně přepisuje mluvenou řeč a klient si čte text na notebooku, tabletu či jiném zobrazovacím zařízení. Při akcích pro větší počet uživatelů se text promítá na plátno či LCD obrazovku. Simultánní přepis může být poskytován také on-line.

Komunikace nedoslýchavých lidí

1. Mluvený jazyk – jazyk většinové společnosti
2. Odezírání – dovednost jedince vnímat mluvenou řeč zrakem a pochopit obsah sdělení nejen podle pohybu úst, ale i podle miminky obličeje, výrazu očí a gestikulace.
3. Prstová abeceda – využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky nebo prstů a dlaní obou rukou k zobrazování jednotlivých písmen abecedy
4. Znakový jazyk – je přirozený a plnohodnotný komunikační systém, jazyk osob neslyšících a nedoslýchavých; má vlastní gramatiku
5. Znakovaná forma mluveného jazyka – umělý jazykový systém, kopíruje slovosled gramatiky mluveného jazyka, avšak používá znaky z jazyka znakového