Svalová dysbalance: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+varování medicína
obsahové upřesnění autora
Řádek 11: Řádek 11:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Jeden z těchto svalů bývá sval podpůrný (posturální), druhý sval pak obratný (fázický).<ref>TICHÝ, Miroslav, Funkční anatomie pohybového aparátu (Refit, 1992)</ref> Posturální svaly jsou zvyklé udržovat celodenně vzpřímenou pozici těla, mají větší výdrž i při menším aerobním zásobení krví a mají sklon k tuhnutí/zkracování. Svaly fázické mají naopak funkci obratnou, přesnou a sebeobslužnou, mají větší nároky na okysličení krví a pokud nejsou zaměstnány, mají sklon k ochabování.<ref name="svalova">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Často jde o nerovnováhu mezi svaly tzv. "posturálními" a "fázickými". Posturální svaly jsou svaly, které jsou zvyklé udržovat vzpřímenou pozici těla, fixují tělo v různých polohách, mají větší výdrž a sklon k tuhnutí/zkracování, zatímco svaly fázické mají funkci obratnou, přesnou a sebeobslužnou a mají sklon k ochabování.<ref name="svalova">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 23: Řádek 23:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Jak však prokázal Jirout, při svalové dysbalanci jde i o nerovnovážné zatěžování končetin dominantní strany vůči straně druhé.<ref>TICHÝ, Miroslav, Funkční anatomie pohybového aparátu (Refit, 1992)</ref>
}}</ref>


O svalové dysbalanci můžeme mluvit i u svalů s podobnou funkcí (synergisté), nacházejících se v různých hloubkách od kostry (hluboké "startovače" pohybu vs. "povrchoví koordinátoři") a konečně i při nerovnováze v rámci svalu jediného, např. u širokých povrchových svalů, kdy svalové fibrily jedné strany jsou přetížené, zatímco fibrily strany opačné jsou nevyužité (např. rozdíl mezi horním a dolním trapézem).
O svalové dysbalanci můžeme mluvit i u svalů s podobnou funkcí (synergisté), nacházejících se v různých hloubkách od kostry (hluboké "startovače" pohybu vs. "povrchoví koordinátoři") a konečně i při nerovnováze v rámci svalu jediného, např. u širokých povrchových svalů, kdy svalové fibrily jedné strany jsou přetížené, zatímco fibrily strany opačné jsou nevyužité (např. rozdíl mezi horním a dolním trapézem).
Řádek 40: Řádek 40:
# ochablé [[hyždě|hýždě,]] ochablé lýtkové svaly a svaly plosky nohy (valgotické postavení kolen - "nohy ixovky", "šmajdání", ploché nohy)
# ochablé [[hyždě|hýždě,]] ochablé lýtkové svaly a svaly plosky nohy (valgotické postavení kolen - "nohy ixovky", "šmajdání", ploché nohy)


Svalová nerovnováha má negativní vliv i na tvar a vývoj [[páteř]]e jako celku. V páteři dochází k omezování [[hybnost]]i jedněch úseků (kloubní [[Kloub|blokády]]), jež bývá kompenzováno nadměrnou hybností (hypermobilitou) úseků jiných, což je jen složitě odstranitelné. Při vleklém stavu svalové dysbalance se poruchy přenášejí i do funkcí [[vnitřní orgány|vnitřních orgánů]].
Svalová nerovnováha má negativní vliv i na tvar a vývoj [[páteř]]e jako celku. V páteři dochází k omezování [[hybnost]]i jedněch úseků (kloubní [[Kloub|blokády]]), jež bývá kompenzováno nadměrnou hybností (hypermobilitou) úseků jiných, což je následně složitě odstranitelné. Při vleklém stavu svalové dysbalance se poruchy přenášejí i do funkcí [[vnitřní orgány|vnitřních orgánů]].


Prevence svalové dysbalance je [[Léčebná tělesná výchova|tělesné cvičení]], vhodné protahování a posilování svalů, nácvik polohocitu a pohybocitu při výkonu denních činností, vhodná [[ergonomie]] apod.
Prevence svalové dysbalance je [[Léčebná tělesná výchova|tělesné cvičení]], vhodné protahování a posilování svalů, nácvik polohocitu a pohybocitu při výkonu denních činností, vhodná [[ergonomie]] apod.

Verze z 9. 1. 2021, 18:28

Pojmem svalová dysbalance je označována porucha hybného systému, kdy jsou nejčastěji svaly působící proti sobě (agonista - antagonista) ve vzájemné nerovnováze.[1] Často jde o nerovnováhu mezi svaly tzv. "posturálními" a "fázickými". Posturální svaly jsou svaly, které jsou zvyklé udržovat vzpřímenou pozici těla, fixují tělo v různých polohách, mají větší výdrž a sklon k tuhnutí/zkracování, zatímco svaly fázické mají funkci obratnou, přesnou a sebeobslužnou a mají sklon k ochabování.[2] Jak však prokázal Jirout, při svalové dysbalanci jde i o nerovnovážné zatěžování končetin dominantní strany vůči straně druhé.[3]

O svalové dysbalanci můžeme mluvit i u svalů s podobnou funkcí (synergisté), nacházejících se v různých hloubkách od kostry (hluboké "startovače" pohybu vs. "povrchoví koordinátoři") a konečně i při nerovnováze v rámci svalu jediného, např. u širokých povrchových svalů, kdy svalové fibrily jedné strany jsou přetížené, zatímco fibrily strany opačné jsou nevyužité (např. rozdíl mezi horním a dolním trapézem).

Svalovou dysbalanci odhaluje kineziologické vyšetření prováděné rehabilitačními lékaři či fyzioterapeuty. Příčinou svalové dysbalance bývá nerovnoměrné zatěžování svalů při denních činnostech a sportu, nesprávné stereotypy pohybu, sedavý způsob života, nekorigovaná vývojová lateralizace (výrazné praváctví či leváctví), rozdíl délek dolních končetin, dlouhodobé zaujímání úlevových poloh po úrazech aj.[2]

Projevem svalové dysbalance jsou svalové bolesti, tuhost, bolest měkkých tkání i kloubů, vady držení těla, např. častý horní a dolní zkřížený syndrom, který popsala tzv. Pražská myoskeletální škola.

Typické patologické držení těla při svalové dysbalanci:

  1. předsunutá hlava s následkem zvětšené lordózy krční páteře (zkrácené přední kývače hlavy vs. ztuhlé svaly šíje)
  2. předsunuté držení ramen s častým odstáváním lopatek (zkrácené prsní svaly vs. ochablé mezilopatkové svaly)
  3. výraznější kyfotické zakřivení hrudní páteře (zkrácené prsní svaly vs. ochablý široký sval zádový, nedostatečný vztlak bránice)
  4. výraznější lordotické zakřivení bederní páteře (ochablé přímé svaly břišní vs. zkrácený dolní vzpřimovač páteře)
  5. pánevní sklon a břicho vyklenuté vpřed (ochablé břišní svaly vs. napnuté zadní svaly stehen /hamstringy/)
  6. ochablé hýždě, ochablé lýtkové svaly a svaly plosky nohy (valgotické postavení kolen - "nohy ixovky", "šmajdání", ploché nohy)

Svalová nerovnováha má negativní vliv i na tvar a vývoj páteře jako celku. V páteři dochází k omezování hybnosti jedněch úseků (kloubní blokády), jež bývá kompenzováno nadměrnou hybností (hypermobilitou) úseků jiných, což je následně složitě odstranitelné. Při vleklém stavu svalové dysbalance se poruchy přenášejí i do funkcí vnitřních orgánů.

Prevence svalové dysbalance je tělesné cvičení, vhodné protahování a posilování svalů, nácvik polohocitu a pohybocitu při výkonu denních činností, vhodná ergonomie apod.

Reference

  1. ↑ Co je to svalová dysbalance [online]. [cit. 2009-09-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Svalová dysbalance [online]. [cit. 2009-09-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ TICHÝ, Miroslav, Funkční anatomie pohybového aparátu (Refit, 1992)

Externí odkazy

  • Nejčastější svalové dysbalance u běžné populace – II. část
  • VÉLE, František, Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
  • JANDA, Vladimír, Základy kliniky funkčních /neparetických/ hybných poruch (1982)
  • JANDA, Vladimír, Dynamické hybné stereotypy a jejich význam v reedukaci hybných poruch (1968)
  • JANDA, Vladimír, On the concept of the postural muscles and posture (1983)
  • JANDA, Vladimír, Introduction to the functional pathology of the motor system (1982)
  • JANDA, Vladimír, Bolesti v zádech. Protiklady, tendence a řešení (1988)
  • JANDA, Vladimír, Přetěžování horních končetin opakovanými pohyby (s Gilbertovou, 1988)
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svalová_dysbalance&oldid=19338492“