Klasická čínština: Porovnání verzí
m fixlink |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - jazyk}} |
|||
'''Klasická čínština''' ({{Čínsky|znaky= 古文 |pchin-jin= gǔwén |český přepis= ku-wen}}, doslova „starý text“) je jazyk klasické čínské literatury [[období válčících států]] a [[dynastie Chan]] (tj. 5. století př. n. l. až 3. století n. l.), psaná forma [[Stará čínština|staré čínštiny]]. Termín je často užíván pro '''literární čínštinu''' ({{Čínsky|znaky= 文言文 |pchin-jin= wényánwén |český přepis= wen-jen-wen}}, „psaný text“; zkráceně {{Cizojazyčně|zh|文言}}, ''wen-jen''), tradiční formu zápisu čínštiny založenou na nápodobě její klasické formy. Literární čínština byla převažující formou zápisu čínštiny od chanské doby až po 20. století, kdy ji vytlačila [[paj-chua]], psaná forma standardní mluvené čínštiny. |
'''Klasická čínština''' ({{Čínsky|znaky= 古文 |pchin-jin= gǔwén |český přepis= ku-wen}}, doslova „starý text“) je jazyk klasické čínské literatury [[období válčících států]] a [[dynastie Chan]] (tj. 5. století př. n. l. až 3. století n. l.), psaná forma [[Stará čínština|staré čínštiny]]. Termín je často užíván pro '''literární čínštinu''' ({{Čínsky|znaky= 文言文 |pchin-jin= wényánwén |český přepis= wen-jen-wen}}, „psaný text“; zkráceně {{Cizojazyčně|zh|文言}}, ''wen-jen''), tradiční formu zápisu čínštiny založenou na nápodobě její klasické formy. Literární čínština byla převažující formou zápisu čínštiny od chanské doby až po 20. století, kdy ji vytlačila [[paj-chua]], psaná forma standardní mluvené čínštiny. |
||
Verze z 2. 1. 2021, 20:26
klasická čínština | |
---|---|
Počet mluvčích | není znám |
Písmo | čínské znaky |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | lzh |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klasická čínština (čínsky v českém přepisu ku-wen, pchin-jinem gǔwén, znaky 古文, doslova „starý text“) je jazyk klasické čínské literatury období válčících států a dynastie Chan (tj. 5. století př. n. l. až 3. století n. l.), psaná forma staré čínštiny. Termín je často užíván pro literární čínštinu (čínsky v českém přepisu wen-jen-wen, pchin-jinem wényánwén, znaky 文言文, „psaný text“; zkráceně 文言, wen-jen), tradiční formu zápisu čínštiny založenou na nápodobě její klasické formy. Literární čínština byla převažující formou zápisu čínštiny od chanské doby až po 20. století, kdy ji vytlačila paj-chua, psaná forma standardní mluvené čínštiny.
S postupem doby se klasická/literární čínština rozešla s čínštinou mluvenou do té míry, že se nepoučenému čínskému čtenáři stala prakticky nesrozumitelná. Od současného jazyka se liší odlišnými gramatickými slovy a syntaxí, jiné jsou významy většiny slov. Zatímco v klasické/literární čínštině převažují slova jednoslabičná, současnému jazyku dominují slova dvouslabičná.
Klasická/literární čínština je v současnosti předmětem výuky v čínských středních školách a univerzitách. Její role v čínské kultuře se dá zhruba srovnat s rolí latiny v Evropě.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klasická čínština na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu klasická čínština na Wikimedia Commons