Klasická čínština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixlink
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - jazyk}}
'''Klasická čínština''' ({{Čínsky|znaky= 古文 |pchin-jin= gǔ​wén |český přepis= ku-wen}}, doslova „starý text“) je jazyk klasické čínské literatury [[období válčících států]] a [[dynastie Chan]] (tj. 5. století př. n. l. až 3. století n. l.), psaná forma [[Stará čínština|staré čínštiny]]. Termín je často užíván pro '''literární čínštinu''' ({{Čínsky|znaky= 文言文 |pchin-jin= wényánwén |český přepis= wen-jen-wen}}, „psaný text“; zkráceně {{Cizojazyčně|zh|文言}}, ''wen-jen''), tradiční formu zápisu čínštiny založenou na nápodobě její klasické formy. Literární čínština byla převažující formou zápisu čínštiny od chanské doby až po 20. století, kdy ji vytlačila [[paj-chua]], psaná forma standardní mluvené čínštiny.
'''Klasická čínština''' ({{Čínsky|znaky= 古文 |pchin-jin= gǔ​wén |český přepis= ku-wen}}, doslova „starý text“) je jazyk klasické čínské literatury [[období válčících států]] a [[dynastie Chan]] (tj. 5. století př. n. l. až 3. století n. l.), psaná forma [[Stará čínština|staré čínštiny]]. Termín je často užíván pro '''literární čínštinu''' ({{Čínsky|znaky= 文言文 |pchin-jin= wényánwén |český přepis= wen-jen-wen}}, „psaný text“; zkráceně {{Cizojazyčně|zh|文言}}, ''wen-jen''), tradiční formu zápisu čínštiny založenou na nápodobě její klasické formy. Literární čínština byla převažující formou zápisu čínštiny od chanské doby až po 20. století, kdy ji vytlačila [[paj-chua]], psaná forma standardní mluvené čínštiny.



Verze z 2. 1. 2021, 20:26

klasická čínština
Počet mluvčíchnení znám
Písmočínské znaky
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3lzh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klasická čínština (čínsky v českém přepisu ku-wen, pchin-jinem gǔ​wén, znaky 古文, doslova „starý text“) je jazyk klasické čínské literatury období válčících států a dynastie Chan (tj. 5. století př. n. l. až 3. století n. l.), psaná forma staré čínštiny. Termín je často užíván pro literární čínštinu (čínsky v českém přepisu wen-jen-wen, pchin-jinem wényánwén, znaky 文言文, „psaný text“; zkráceně 文言, wen-jen), tradiční formu zápisu čínštiny založenou na nápodobě její klasické formy. Literární čínština byla převažující formou zápisu čínštiny od chanské doby až po 20. století, kdy ji vytlačila paj-chua, psaná forma standardní mluvené čínštiny.

S postupem doby se klasická/literární čínština rozešla s čínštinou mluvenou do té míry, že se nepoučenému čínskému čtenáři stala prakticky nesrozumitelná. Od současného jazyka se liší odlišnými gramatickými slovy a syntaxí, jiné jsou významy většiny slov. Zatímco v klasické/literární čínštině převažují slova jednoslabičná, současnému jazyku dominují slova dvouslabičná.

Klasická/literární čínština je v současnosti předmětem výuky v čínských středních školách a univerzitách. Její role v čínské kultuře se dá zhruba srovnat s rolí latiny v Evropě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klasická čínština na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy