Missa pastoralis in C boemica: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Pavel Fric (diskuse | příspěvky)
14 434 editací
Odkaz. Studentský orchestr Pištiband: Mojmír Poláček
Řádek 159: Řádek 159:
*{{Youtube|E1HsYukIHG8|název=''Zapomenutá vánoční mše''}} (dokument)
*{{Youtube|E1HsYukIHG8|název=''Zapomenutá vánoční mše''}} (dokument)
* [https://vanocnistromvdedicich.blogspot.com/2020/01/josef-schreier-moravska-mse-vanocni-cuj.html Vánoční strom v Dědicích: Josef Schreier, Moravská mše vánoční „Čuj, Miko, čuj!“ (Missa pastoralis in C boemica)] – latinský text a jeho překlad, valašský text, noty
* [https://vanocnistromvdedicich.blogspot.com/2020/01/josef-schreier-moravska-mse-vanocni-cuj.html Vánoční strom v Dědicích: Josef Schreier, Moravská mše vánoční „Čuj, Miko, čuj!“ (Missa pastoralis in C boemica)] – latinský text a jeho překlad, valašský text, noty
*{{Youtube|zQz3hjdTPvY|název=''Dub/Moravou: Provedení Moravské mše vánoční Josefa Schreiera na historické hudební nástroje.''}} (dokument)


{{Vánoce}}
{{Vánoce}}

Verze z 26. 12. 2020, 13:55

Moravská mše vánoční - Missa pastoralis in C boemica („Pastorální mše česká v C dur“), také uváděná jako mše Čuj, Miko, čuj!, je vánoční skladba z poloviny 18. století. Složil ji v lidovém nářečí pro velké nástrojové obsazení moravský kantor Josef Schreier.[1] Mše je lidovějším protějškem slavné skladby Missa pastoralis in D Václava Jana Kopřivy. Latinský text byl Josefem Schreierem použit jen na úvod jednotlivých částí. Většina ostatního textu je česky. Stejně jako slavná pastorela Applausus pastoricus Jeronyma Haury (1704–1750), brněnského augustiniána původem z Týna nad Vltavou, je mše po hudební stránce až na výjimky prosycena motivy valašské lidové hudby.[2]

Charakteristika

Tato mše je v podstatě sledem pastorel, drobných scének s pastýřskými náměty. Čerpá po stránce melodické i textové z valašského lidového prostředí. Je plná veselí, jasu a radosti z narození Páně. Podle objevitele tohoto díla, profesora PhDr. Jana Trojana, CSc., jedinečnost Schreierovy vánoční mše spočívá v tom, že se zde prolíná latinská liturgie s českým textem a také moravským, respektive zabarveným valašským dialektem. V první části je mše dokonce řecko-latinsko-česká. Řadí se mezi nejvýznamnější díla barokní pastorální hudby vyvěrající z moravského temperamentu a folkloru severovýchodní Moravy. Melodika a rytmika vychází z moravské lidové hudby ve starých tóninách období pozdního baroka. Po úvodní liturgické invokaci se rozvíjí skladba v podobě drobných pastýřských scének, spíše jako pastorelová, než pastorální mše. V tomto ohledu je možno ji považovat jako předchůdkyni přibližně o 40 let mladší proslulé pastorální mše „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby.[3]

Části

  1. Kyrie
  2. Gloria
  3. Credo
  4. Sanctus
  5. Benedictus
  6. Ossana
  7. Agnus Dei
  8. Dona nobis pacem

Historie

Dílo vzniklo kolem roku 1755 za Schreierova učitelského působení v Bílovicích na Uherskohradišťsku. Ve své době byla Schreierova mše tak oblíbená, že se hrála nejen po celé Moravě a v Čechách, ale i v Polsku a v Uhersku. V oblibě byla celé jedno století. Později upadla v zapomnění, na čemž se částečně podepsaly církevní reformy chrámové hudby, částečně nástup modernějších skladatelů tvořících v poněkud jiném, rokokovém duchu, jako např. Jakub Jan Ryba.

Po znovuobjevení

Missa pastoralis in C boemica byla spolu s Pastorellou in D oživena až po 200 letech v roce 1983 zásluhou emeritního profesora Janáčkovy akademie múzických umění Jana Trojana, který zveřejnil v revui Hudební věda XX, 1983 č. 1, str. 41-58 studii Missa pastoralis in C boemica/a/Canto, Alto/Basso/Vl I, II, Clarino vel Corno Imo et Ildo/Tympano/et/Organo. Stalo se tak na základě upozornění paní Hedviky Pohankové, přes brněnského muzikologa, profesora Jiřího Sehnala, která při katalogizaci starých fondů v archivu kláštera v Rajhradě narazila na pozoruhodnou vánoční mši, v níž se prolínala latina s češtinou. Ještě v prosinci 1983 předvedl dr. František Malý se souborem Musica pastoralis vánoční mši Josefa Schreiera v Malém divadle hudby na Smetanově ulici v Brně, pouze v provedení se smyčci.[3]

Díky činnosti Trojanova dlouhodobého spolupracovníka, učitele Zdeňka Smiřického z Dřevohostic, zažilo toto hudební dílo novodobou premiéru v plném nástrojovém obsazení podle rajhradského notového zápisu 25. prosince 2002 v chrámu svatého Michala v Olomouci, o tři dny později pak v Schreierových rodných Dřevohosticích v kostele sv. Havla (obojí provedení: Collegium vocale Olomouc, umělecká vedoucí a dirigent Růžena Saligerová). Od té doby zaznělo ve více chrámech na území ČR. Přesně po 10 letech od novodobé premiéry měla mše dne 25. prosince 2015 pražskou premiéru v katedrále sv. Víta při slavnostní mši svaté, kterou sloužil kardinál Dominik Duka (Pražský katedrální sbor a orchestr, dirigent MgA. Josef Kšica). V Dřevohosticích bylo dílo opětně zahráno 30. prosince 2017, tentokrát k 300letému výročí skladatelova narození.[4] První provedení velkým profesionálním tělesem proběhlo v Domě umění ve Zlíně dne 21. prosince 2007 (Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Sbor Cantica laetitia, dirigent Jaroslav Kyzlink).[5]

První zahraniční novodobou premiéru mše slyšeli posluchači 18. prosince 2004 v chrámu sv. Karla Boromejského ve Vídni (Smíšený pěvecký sbor Města Uničova a Komorní orchestr Základní umělecké školy Uničov, sbormistryně PhDr. Květoslava Folprechtová, dirigent František Mlynář).

Pravděpodobně prvním autenticky liturgickým provedením po roce 1983 bylo kompletní provedení trojhlasé verze v tradiční (tridentské) katolické mši v kostele svatého Michaela archanděla a P. Marie Růžencové v Brně v neděli 12. ledna 2020 v podání Husovického okrašlovacího spolku pěveckého a Studentského orchestru Pištiband (při Uměleckém gymnáziu a Základní umělecké škole Pavla Křížkovského v Brně), jehož uměleckým vedoucím je Mojmír Poláček.[6]

Na dobových hudebních nástrojích mši provedl umělecký soubor Musica figuralis zaměřující se na stylovou interpretaci hudby zejména druhé poloviny 18. století,[7] vedený dirigentem, cembalistou a varhaníkem Markem Čermákem[8] 10. ledna 2016 v poutním kostele Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou při koncertu „Vánoce v hudbě barokní Moravy aneb Kantorské skladby o Narození Páně“. Koncert zahájil úvodní řečí propagátor Schreierova díla Zdeněk Smiřický.[9]

Dílo je nadále prováděno, a to i v menším obsazení, jako např. souborem Luhačovského zálesí Nigror Clarus a hosty 28. prosince 2019 o Sametovém vánočním koncertu v kostelech sv. Vavřince v Bojkovicích a ve Vizovicích, a 5. ledna 2020 v kostele Nejsvětější Trojice ve Všechovicích.[10]

Národní divadlo Brno uvedlo Missu pastoralis in C boemica jako Moravskou mši vánoční společně s Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby během koncertů Půjdem spolu do Betléma s premiérou 13. prosince 2020 v Janáčkově divadle v Brně.[11][12][13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ TROJAN, Jan; SMIŘICKÝ, Zdeněk. Josef Schreier - Missa pastoralis (in C boemica): osudy moravské vánoční mše z 18. století. Z mozaiky pamětihodností městečka Dřevohostice [online]. Dřevohostice: Vlastivědná společnost Žerotín, 2008 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. ISBN 978-80-254-9435-6. 
  2. ↑ SEHNAL, Jiří; VYSLOUŽIL, Jiří. Dějiny hudby na Moravě. Vlastivěda moravská: Země a lid, nová řada, svazek 12. [s.l.]: Muzejní a vlastivědná společnost v BRně, 2001. ISBN 80-7275-021-6. S. 64. 
  3. ↑ a b ČRo Dvojka. Toulky českou minulostí. 625. schůzka: Byl jest jednou kantor dobrý [online]. [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ SMIŘICKÝ, Zdeněk. Slavnostní koncert ke 300. výročí narození Josefa Schreiera – nejvýznamnější osobnosti kantorské barokní hudby na Moravě. Dřevohostický zpravodaj. Leden 2018, čís. 4/2017, s. 13–15. Dostupné online. 
  5. ↑ Byla populární, pak utichla. Originální mši z Moravy dostal až do katedrály [online]. [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Minulé / Vorbei :: HOSP. husovice.webnode.cz [online]. [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Musica figuralis [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Luboš Stehlík. Marek Čermák: Vlastenec, který miluje hudební dobrodružství. Harmonie [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vánoce v hudbě barokní Moravy aneb Kantorské skladby o Narození Páně [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ Sametový vánoční koncert [online]. [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Národní divadlo Brno: koncerty Půjdem spolu do Betléma. Česká a Moravská mše vánoční [online]. [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Národní divadlo Brno: koncerty Půjdem spolu do Betléma. Záznam koncertu Moravská mše vánoční [online]. [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vánoce a Silvestr online s Janáčkovou operou NdB. 21. 12. 2020 Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. 24. 12. 2020 Moravská mše vánoční Josefa Schreiera [online]. [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • TROJAN, Jan. Josef Schreier (1718-?): podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora. Olomouc: Votobia, 2005. 136 s. ISBN 80-7220-238-3. 
  • TROJAN, Jan; SMIŘICKÝ, Zdeněk. Josef Schreier - Missa pastoralis (in C boemica): osudy moravské vánoční mše z 18. století. Z mozaiky pamětihodností městečka Dřevohostice. Dřevohostice: Vlastivědná společnost Žerotín, 2008. 40 s. ISBN 978-80-254-9435-6. 

Externí odkazy

Vánoce
Vánoce
Křesťanství
Folklorní postavy
Tradice
Jídlo
Hudba
Vánoční rostliny
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Missa_pastoralis_in_C_boemica&oldid=19292960“