Ujgurština: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
*** [[Západoturkické jazyky]] |
*** [[Západoturkické jazyky]] |
||
**** [[Čagatajské jazyky]] |
**** [[Čagatajské jazyky]] |
||
| písmo = [[latinka]], [[arabské písmo]] |
| písmo = [[latinka]], [[cyrilice]], [[arabské písmo]] |
||
| úřední jazyk = [[Sin-ťiang]] ([[Čína]]) |
| úřední jazyk = [[Sin-ťiang]] ([[Čína]]) |
||
| regulátor = {{Cizojazyčně|ug|شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى}} |
| regulátor = {{Cizojazyčně|ug|شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى}} |
Verze z 3. 12. 2020, 17:50
Ujgurština (ئۇيغۇرچە, ئۇيغۇر تىلى; Uyghurche, Uyghur tili; Уйғурчә, Уйғур тили) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán |
Počet mluvčích | 7,6 miliónů |
Klasifikace | |
Písmo | latinka, cyrilice, arabské písmo |
Postavení | |
Regulátor | شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى |
Úřední jazyk | Sin-ťiang (Čína) |
Kódy | |
ISO 639-1 | ug |
ISO 639-2 | uig (B) uig (T) |
ISO 639-3 | uig |
Ethnologue | UIG |
Wikipedie | |
ug.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu. Řadí se mezi turkické (turkotatarské) jazyky a je příbuzná s turečtinou nebo uzbečtinou. Gramaticky se jedná o aglutinační jazyk.
Ujgursky hovoří přibližně osm milionů lidí, z nich velká většina patří k Ujgurům žijícím v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Čínské lidové republiky. Významnější ujgurské menšiny jsou dále usazeny v sousedním Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. Malé komununity Ujgurů žijí též na Tchaj-wanu, v USA, Německu a Turecku.
Písmo
Ujgurské písmo bylo vytvořeno na základě persko-arabského písma modifikacemi, které odpovídají fonetickým zvláštnostem ujgurštiny. V zemích bývalého Sovětského svazu byla pro zápis ujgurštiny upravena cyrilice. Dřívější snahy o zápis ujgurštiny latinkou se neujaly a tento způsob psaní se nyní používá pouze pro transliteraci ujgurského písma.
Výslovnost
Výslovnost ujgurských hlásek není složitá, většina zvuků je českým mluvčím známá z:
- rodného jazyka („kh“ = ch; „sh“ = š; „zh“ = ž; „j“ = dž; „ch“ = č)
- jiných evropských jazyků (slovenština – „ä“; němčina – „ö“, „ü“ a „p“ = německé přídechové „p“; „gh“ = francouzské hrdelní „r“ aj.)
- výjimečně z mimoevropských jazyků („q“ = arabské hrdelní „k“).
Obtížnější je intonace a větný přízvuk, které je potřeba odposlouchat od rodilých Ujgurů.
Základní ujgurské fráze
- Ano. / Ne. – Hä'ä. nebo Shundaq. / Yeq.
- Děkuji. / Není zač. – Rähmät sizgä. / Keräk yoq.
- Dobrý den. (pozdrav) / Dobrý den. (odpověď) – Ässalamu äläykum. / Wä'äläykum ässalam.
- Na shledanou. – (Her) khosh.
- Ahoj. (pozdrav) / Ahoj. (odpověď) – Yakhshimusiz. / Yakshi.
- Nerozumím. – Chüshänmaymän.
- Nemluvím ujgursky. – Män uyghurchä sözliyalmäymän.
- Kde je …? – … qäyärdä?
- Kudy? – Qaysi yünülüshtä?
- nalevo / napravo – sol / ong
- Je mi zle. – Män kisäl.
- Pomoc! – Yärdämgä!
- Stop! – Tokhtung!
- Zavolejte doktora / policii! – Doktor / saqchilar chakiring!
- Kdy? – Qachan?
- včera / dnes / zítra – tünügün / bügün / ätä
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ujgurština na Wikimedia Commons
- Ujgurská abeceda