Džama Masdžíd (Dillí): Porovnání verzí
== Externí odkazy == * {{commonscat}} |
zdroje |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Podoba stavby byla značně inspirována [[Džama Masdžíd (Ágra)|obdobnou mešitou]] v [[Ágra|Ágře]]. Mešita byla vybudována z rozhodnutí [[Mughalská říše|mughalského]] císaře [[Šáhdžahán|Šáhdžahána]] mezi lety [[1650]] až [[1656]] |
Podoba stavby byla značně inspirována [[Džama Masdžíd (Ágra)|obdobnou mešitou]] v [[Ágra|Ágře]]. Mešita byla vybudována z rozhodnutí [[Mughalská říše|mughalského]] císaře [[Šáhdžahán|Šáhdžahána]] mezi lety [[1650]] až [[1656]]<ref name="AMI-202">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Johnson |
|||
| jméno = Gordon |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Architecture of Mughal India |
|||
| vydavatel = Cambridge University Press |
|||
| místo = Cambridge |
|||
| rok = 1992 |
|||
| počet stran = |
|||
| isbn = 0-521-26728-5 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 202 |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
}}</ref>; na samotné mešitě je připomínán rok 1050 [[islámský kalendář|po hidžre]]. Na monumentální stavbě ve své době pracovalo více než pět tisíc dělníků. Původní název stavby zněl ''Masdžíd i Džahán Numá'', neboli ''Mešita ozařující svět''.<ref name="AMI-202"/> Na stavební práce dohlížel sám mughalský vezír (dnešní terminologií předseda vlády) Sáduláh Chán. Náklady na stavbu jsou odhadovány na jeden milion tehdejších rupií. Stavba vznikala v podobné době kdy se rozvíjelo dnešní Staré Dillí. |
|||
Po [[Velké indické povstání|velkém indickém povstání]] v roce [[1857]] [[Britská Indie|britská koloniální správa]] mešitu zabavila a umístila sem vojenskou posádku. Hrozili také zničením stavby, vzhledem k opozici ze strany místních muslimských věřících však toto nakonec nebylo provedeno. |
Po [[Velké indické povstání|velkém indickém povstání]] v roce [[1857]] [[Britská Indie|britská koloniální správa]] mešitu zabavila a umístila sem vojenskou posádku. Hrozili také zničením stavby, vzhledem k opozici ze strany místních muslimských věřících však toto nakonec nebylo provedeno. |
||
Řádek 25: | Řádek 38: | ||
{{Překlad|en|Jama Masjid, Delhi|991480612}} |
{{Překlad|en|Jama Masjid, Delhi|991480612}} |
||
<references/> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{commonscat}} |
* {{commonscat}} |
Verze z 2. 12. 2020, 00:21
Džama Masdžíd | |
---|---|
Poloha | |
Stát | Indie |
Zeměpisné souřadnice | 28°39′3″ s. š., 77°13′59″ v. d. |
Džama Masdžíd | |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | islámská architektura |
Odkazy | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Džama Masdžíd (anglicky Jama Masjid, hindsky जामा मस्जिद, urdsky جامع مسجد) je hlavní mešita v indickém městě Dillí. Nachází se ve Starém Dillí, na jeho východním okraji, jihozápadně od Červené pevnosti, mezi třídou Chawri Bazar a tržištěm Mína Bazaar.
Popis stavby
Mešita patří k hlavním ukázkám mughalské architektury v Indii. Pojme až 25 tisíc věřících.
Do budovy vede přístup třemi branami. Samotná mešita se nachází i se svým nádvořím na vyvýšené ploše vysoké 9 m a o rozloze 1200 m2. K ní je možný přístup po třech schodištích, každé má cca 30–40 schodů. Věřící vstupují jižním a severním schodištěm; schodiště východní, které je orientováno směrem k tržišti Mína Bazaar, je otevíráno pouze o víkendu a během existence Mughalské říše sloužilo pro císaře.
Má čtyři věže a dva čtyřicetimetrové minarety. Pro obklad této stavby, zbudované z prostých cihel, byl použit v architektuře z této doby tradiční červený pískovec kombinovaný s bílým mramorem. Nápadné jsou tři bílé kupole, z nichž centrální je oproti dvěma okrajovým vyvýšená.
Centrálním prvkem stavby je dominantní oblouk (íván), který je předsazen před krytou místností. Íván je obložený bílým mramorem, v horní části se nachází prvky islámské kaligrafie.
Historie
Podoba stavby byla značně inspirována obdobnou mešitou v Ágře. Mešita byla vybudována z rozhodnutí mughalského císaře Šáhdžahána mezi lety 1650 až 1656[1]; na samotné mešitě je připomínán rok 1050 po hidžre. Na monumentální stavbě ve své době pracovalo více než pět tisíc dělníků. Původní název stavby zněl Masdžíd i Džahán Numá, neboli Mešita ozařující svět.[1] Na stavební práce dohlížel sám mughalský vezír (dnešní terminologií předseda vlády) Sáduláh Chán. Náklady na stavbu jsou odhadovány na jeden milion tehdejších rupií. Stavba vznikala v podobné době kdy se rozvíjelo dnešní Staré Dillí.
Po velkém indickém povstání v roce 1857 britská koloniální správa mešitu zabavila a umístila sem vojenskou posádku. Hrozili také zničením stavby, vzhledem k opozici ze strany místních muslimských věřících však toto nakonec nebylo provedeno.
V roce 2006 údajně nabídl saúdskoarabský král Abd Alláh bin Abd al-Azíz místnímu imámovi financování obnovy stavby, která byla v nepříliš uspokojivém stavu. Imám požádal královskou rodinu, aby o uvedených záležitostech jednala s odpovídajícími představiteli Indie.
V letech 2006 a 2010 došlo v blízkosti stavby k dvěma teroristickým útokům. U prvního případu se jednalo o bombový útok nedlouho po pátečních modlitbách (kdy se v mešitě a jejím okolí shromažďuje značné množství lidí), u druhého potom o střelbu útočníka na motorce.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jama Masjid, Delhi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b JOHNSON, Gordon. Architecture of Mughal India. Cambridge: Cambridge University Press, 1992. ISBN 0-521-26728-5. S. 202. (angličtina)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Džama Masdžíd na Wikimedia Commons