Československá hymna: Porovnání verzí

Československá hymna
Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
	Státní znak ČSR
Hymna	Československo
Slova	Josef Kajetán Tyl; Janko Matúška
Hudba	František Škroup; Autor neznámý (lidová píseň)
Přijata	1918
Konec užívání	31. prosince 1992
	Československá hymna 1918-1992 instrumentální Problémy s přehráváním? Nápověda.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 11. 2020, 21:40

Československá hymna se skládala ze dvou částí. První tvořila jedna sloka české písně Kde domov můj a druhou první sloka slovenské písně Nad Tatrou sa blýska.

Text a překlad hymny

Československy	Německy
Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj! Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú. Zastavme sa bratia, veď sa ony stratia, Slováci ožijú.	Wo ist mein Heim, mein Vaterland, Wo durch Wiesen Bäche brausen, Wo auf Felsen Wälder sausen, Wo ein Eden uns entzückt, Wenn der Lenz die Fluren schmückt: Dieses Land, so schön vor allen, Böhmen ist mein Heimatland. Böhmen ist mein Heimatland. Über der Tatra blitz es, Dröhnt des Donners Krachen Doch der Stürme Wehen wird gar bald vergehen Brüder, wir erwachen!

V druhé větě slovenské části československé hymny byla až do roku 1990 slova: „Zastavme sa…“ používaná od vzniku Československa v roce 1918, místo původního „Zastavme ich…“. Od roku 1990 se na žádost slovenských poslanců Federálního shromáždění slovenská hymna vrátila k původnímu znění textu z roku 1844.^[zdroj?]

V letech 1918–1938 pro silnou německou menšinu (1/4 až 1/3 obyvatel) v Československu existovala také oficiální německá verze hymny.

Básník Jan Skácel považoval pomlku mezi českou a slovenskou částí za moravskou hymnu.^[1]^[2]

Odkazy

Literatura

STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech: československým školám a rodinám. V Praze: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze VII, společnost s r.o., 1924. 84 s. Dostupné online. cnb000634111.

Související články

Reference

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ttp://www.databazeknih.cz/citaty/jan-skacel-142

[2] ttp://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-skacel/mala-recenze-na-moravskou-hymnu-trinacty-cerny-kun.html

[1]

[2]

@@ Řádek 60: / Řádek 60: @@
 == Odkazy ==
+=== Literatura ===
+* {{Citace monografie | příjmení = Strnad | jméno = František | odkaz na autora =  | titul = O našich hymnách a jejich osudech: československým školám a rodinám | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:84eacb90-0d34-11e7-968f-005056827e51?page=uuid:edfdea60-152a-11e7-94e5-001018b5eb5c | vydavatel = Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského v Praze VII, společnost s r.o. | místo = V Praze | rok vydání = 1924 | vydání =  | počet stran = 84 | kapitola =  | strany =  | id = cnb000634111 | jazyk =}}
 === Související články ===
 * [[Česká hymna]]